Profily



Robert Englund (6.6.1947)

 
„Nedávno jsem viděl takový aršík, plný samolepek Freddyho Kruegera. Jsem vystudovaný herec, na jevišti jsem vystupoval v Čechovových dramatech a přitom si moji podobiznu lepí američtí teenageři na školní sešity. To je popkultura a s tou nic nenaděláte,“ říká Robert Englund. 
 
Jen je nechte, ať se mě bojí: Většina herců vám potvrdí, jaké peklo může v téhle profesi napáchat jedna role, která padne tak, že už ji po zbytek kariéry nelze odpárat. V tomhle směru by mohl Kruegerův představitel psát knihy. Třeba o tom, jak hravě se s nálepkou herce jedné role vyrovnal.
 
Říká se o něm, že je to ten nejméně vhodný hororový typ od Borise Karloffa. Sympatický modrooký blonďák. Nikdy nikomu neublížil. Vystudovaný herec. Klidná povaha. Jak může být právě tenhle člověk slavný díky postavě vyšinutého monstra, které zaživa znásilňovalo a vraždilo malé děti a zamrtva ve vraždění neváhalo pokračovat? 
 
Co se týče budoucí profese, měl Robert Englund jasno už od dětství, díky čemuž mohl po dosažení dospělosti odjet do Los Angeles a rozdávat zkušenosti na potkání. Vedlo se mu sice všelijak, ale občasné čurdy v převážně televizních produkcích ho ve městě udržely až do chvíle, než přišla první velká role. Stal se jí hodný mimozemšťan z televizního sci-fi V, který pomáhá obyvatelům jisté středoamerické země zmítané občanskou válkou. Tenhle film byl natolik úspěšný, že zmutoval v seriál, díky němuž Englund poprvé poznal, jak chutná mediální sláva.
 
Psal se rok 1984 a Englund netušil, že za pár měsíců se mu život změní od základu. Režisér Wes Craven si Roberta Englunda vybral i přes jeho beránčí povahu jako představitele bestiálně ironického maniaka, u něhož není klíčová otázka kolik, ale jakým způsobem své oběti zavraždí. I když se pod několika vrstvami make-upu a latexu mohl klidně skrývat kdokoli jiný, režisérova intuice, která ho nutila najít herce, jenž by byl schopen nějaké akce a projevu, se záhy ukázala být správnou, protože s Freddym Kruegerem skončila doba, kdy v hororech vraždila tupá monstra bez výrazu. Freddy touží po pomstě, libuje si ve zvráceném humoru a se svými budoucími oběťmi si rád pohrává, takže i přes omezení, která pro Englunda představovala propracovaná maska, musel prokázat, že je herec. Byť tím vlastní kariéře udělal medvědí službu. Na rozdíl od Wese Cravena, který dal od dalších dílů Noční můry ruce pryč, protože nechtěl být spojován s úpadkem vlastního dítěte, Englundovi nečinilo sebemenší problém vrstvit na sebe další a další tuny make-upu v blbém a blbějším pokračování série. Objevil se dokonce i ve spojováku, v němž se sešly dvě legendy žánru vyvražďovacího filmu, v hororu Freddy versus Jason, který měl odpovědět na zásadní planetární otázku, zda je větší bourák Freddy Krueger, nebo Jason Vorhees z Pátku třináctého. Na druhou stranu se ani nezdráhal pomoci Wesu Cravenovi celou ságu shodit a pomstít se tak všem těm neumětelům, kteří ji léta prznili. V hororové komedii Nová noční můra, která vznikla přesně deset let po jedničce, si zahrál nejen Freddieho, ale i sebe sama. S Wesem Cravenem se poté ještě spojil v hororu Vládce prokletých přání, který ovšem propadl stejně jako všechny další filmy, k nimž přičichl svým orlím nosem.
 
Přestože si ve filmu zahrál desítky rolí, všichni si ho pamatují jen díky té jediné. Ruku na srdce, vy jste ho viděli v jiném filmu? Ruku ze srdce, všechny jeho ostatní postavy jsou ve srovnání s Kruegerem (jehož dokonce s radostí namluvil i pro jeden speciál seriálu Simpsonovi) naprosto bezvýznamné, snad jen titulní role v nízkorozpočtové verzi Fantóma opery a režie nepříliš úspěšného thrilleru 976 – Evil stojí za těch pár úhozů do klávesnice. Vzhledem k tomu, že ho máme docela rádi, tak se tu o hereckých podivnostech, které sloužily jen k tomu, aby se v ubohých filmech objevil aspoň jeden fór (= Hele, vole, to je Freddy Krueger!), vůbec zmiňovat nebudeme. On sám ale fakt, že nepřekročil a už asi nepřekročí Freddyho stín, za tragédii nepovažuje. Vadí mu snad jen to, že pořád ještě existuje spousta lidí, kteří v jeho přítomnosti odmítají usnout. A štve ho, stejně jako diváky, že v předělávce jeho nejslavnějšího filmu, mu JEHO (a zase jen jeho) roli ukradl Glum z Pána Prstenů
 
Text: Pavel Novák
 
 
více filmů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]