Profily



Dvanáct pátků třináctého

 

 
Na první pohled se jedná o kruté lidské monstrum, ale když se mu zadíváte do očí, zjistíte, že jde jen o malého kluka, který si tak trochu jinak hraje. Takový je Jason Voorhees – dítě za hokejovou maskou. Zde jsou jeho zářezy napříč lety.

 

 
1980
JEDNA: „Zabij ji, mami. Zabij je všechny.“
 
Prolog: Rok 1958. Dětský tábor u Křišťálového jezera žije poklidným večerem. Děti spí, vedoucí si u krbu zpívají „Halelujah“ a všem je fajn. Dvěma z nich obzvlášť. Tiše jako myšky se vykradou ze společenské místnosti nahoru na půdu, aby si to tam bezcudně rozdali. Ale ještě než si stačili sundat šortky a ukázat si svá ohanbí, někdo je pořádně a definitivně nakrmil. Kudlou. Velkou kudlou, soudě podle hlubokých tržných ran.
 
Současnost, pátek 13. Června: Maloměsto je jako vylidněné a Annie mladá holka s báglem v něm hledá cestu ke Křišťálovému jezeru. Starousedlíci ji varují. Místnímu táboru v městečku nikdo neřekne jinak než Krvavej tábor. Prý na něm lpí kletba smrti, tvrdí místní pošuk Ralph. 
 
 
Steve Christy báchorkám nevěří. Proto chce tábor znovu otevřít. I přes fakt, že tam v roce 58 někdo zabil dva teenagerské vedoucí. I přes fakt, že rok předtím se zde utopil malý chlapec. I přes fakt, že tam několikrát hořelo a v roce 62 hygiena zakázala tábor zrekonstruovat kvůli zkažené vodě. Christyho z toho nic nezajímá. Vrazil do toho místa 25 litrů a chce tábor otevřít stůj co stůj. Taky chce opíchat instruktorku Alici, která má malé kozy, ale velký talent k malování. Ostatně všichni instruktoři již dorazili, aby pomohli s přípravou tábora. Všichni, až na kuchařku Annie. Ta ostatně nedorazí. Skončila u stromu, nedaleko silnice s proříznutým hrdlem. 
 
 
Do tábora přichází smrt. Nekompromisní a brutální. To ale instruktoři zatím netuší. Někteří píchají, další hrají svlíkací Monopoly a chudák Ned už příchodem večera leží na horní palandě s vykulenýma očima a prořízlou krkovicí. Ostatní se k němu brzy přidají. Oštěp do krku, sekera do ksichtu, to jsou první z radostí tábornického života, které dostávají instruktoři okoštovat. Dětský hlásek volající o pomoc vyláká na smrt další instruktorku a svůj osud v podobě lovecké kudly vražené do břicha najde i vedoucí Christy. Jak to vypadá, tábor asi už neotevře. Stejně tak ani neopíchá Alici. Někdo totiž opíchal jeho. 
 
 
A co na to Alice? Tu čeká klasická hra na vřískací honěnou. Poté, co najde posledního přeživšího instruktora přišpendleného šípy ke dveřím srubu, seznámí se s hodnou, laskavou a hlavně chápavou Pamelou Voorheesovou, která dělala kdysi zde na táboře kuchařku. Holky, tedy holka a milá paní Voorhesová spolu pokecají a z Pamely vyleze, že se jí kdysi zde na táboře utopil synek. Jason se jmenoval a utopil se proto, že vedoucí na něj nedávali pozor. Místo aby ho hlídali, tak šoustali. Pak Alici neujde pochva s nožem, který má paní Voorheesová za pasem, a ani fakt, že ta ženská je totální pošuk, a honěná začíná dostávat grády. 
 
 
Celá ta taškařice nakonec vrcholí na pláži, kdy se Alice v pudu sebezáchovy naučí používat mačetu a paní Voorheesová pochopí, že když je někdo sadistická vraždící svině, může snadno ztratit hlavu. Pátek třináctého je čistá vyvražďovačka, která do sebe lehce zakomponovala schizofrenní motiv (maminka a syn v jedné osobě) a pevně vyjela základní koleje, ve kterých se pak většina vyvraždovaček cítila jistěji než na transsibiřské magistrále. 
 
Pátek třináctého, USA 1980
Počet mrtvých 9 + 1
Počet přeživších 1
Viditelné kozičky: Ne, jen cudně zakryté
Nejnápaditější vraždy: Velká sekera zaražená do ksichtíku jedné z instruktorek
 
 
 
 
1981
DVA: Jason přichází
 
Není nic krásnějšího, než být poctěn možností napsat o filmu, v němž na scénu přichází samotný Jason.
 
Správně, je to tak. Hororová legenda je zase o krůček blíž mezi náma. Maminka Voorheesová to má za sebou a už pět let je mrtvá. Rozverná samička, co mámě Voorheesové hlavu ufikla jí jednoho dne najde ve své ledničce. Na zděšení nemá příliš mnoho času, neboť synáček Jason jí hnedka provrtá hlavu něčím bohužel neidentifikovatelným. Hlavní je, že se to všechno rozjíždí v parádní atmosféře, která za svým předchozím filmem nijak nepokulhává a jakmile zazní ústřední melodie a vyjede úvodní titulek, můžete jako fanoušek tiše pokvikávat blahem. 
 
 
Zatímco samotné místo, kde řádila matka Voorheesová je uzavřené, kousek od něj u břehu toho samého jezera je otevřeno centrum pro výcvik budoucích táborových instruktorů. Nejsou to tedy takoví ti klasičtí teenageři, ale lidé o něco vyspělejší, kteří se od teenagerů liší v tom, že vedle koziček ukazují i bobra. A bobři patří k vodě stejně jako k začátku osmdesátých let. 
 
Partička holobrádků tentokráte není nijak zvlášť výrazná, až na několik slečen, které jsou vybrány převážně díky svým postavám a jednoho zrzavého debila, který rád žertuje a kterýmu přejete krutou smrt od začátku. A protože se tenkrát ještě v hororech budovala nějaká ta atmosféra, většinu času Jason bloudí kolem baráku anebo lesem a sleduje své budoucí oběti. Tenhle princip společně s hudbou v prvním filmu fungoval na jedničku a je jen dobře, že ho i režisér dvojky (a následně trojky) Steve Miner zachoval. 
 
 
Partička táborníků se zatím nijak moc nevykresluje a většina slapského osazenstva chce jen zasunout, anebo se alspoň dostat k nějakejm kozičkám. A na ty dojde. Stejně jako na kydlení. Jako jeden z prvních to odnáší místní starousedlík, který všem tvrdí, že jsou prokletí. Jason si ho přiváže za krk ke stromu a je vymalováno. I zvědavý policista zakuká, když vstoupí do Jasonovi chýše, kde schovává  své nejdražší věci. 
 
Všichni ostatní jsou zatím lehce vystrašení z legend o utopeném chlapci a jeho šílené matce, ale naštěstí polovina z nich odjíždí do vesnické hospody a to je jasné znamení pro Jasona, že je potřeba otevřít (to slovo jsem se naučil v řeznictví) pár nejen kozičkoidních lidí. Ti se zatím místo toho, aby měli strach párují. Jedna kozičky se dokonce jdou i s bobrem vykoupat do jezera, kde na ně kouká tábornický šmíráček. Ten se naštěstí chytne do pasti, a zatímco se kozičky snaží někde najít nůž, aby ho od stromu odřízli, přichází Jason a z krku mu udělá malinkou krvavou fontánku. A pak už to jde ráz na ráz. 
 
 
Jason je tentokráte dokonce vtipálek a vytvoří takzvanou spermovou jednohubku, když k sobě na posteli přišpendlí milenecký pár jen chvilku po výstřiku. Nakonec zůstávají jen naši dva hlavní hrdinové, kteří se stávají součástí nádherné Jasonovy show, která zahrnuje vyskakování z nečekaných míst, pronikání vidlí okny a jiné lahůdky, které umí nejlíp právě jen samotný Jason, jenž má zatím na hlavě jen režný pytel. A i na odhalení jeho znetvořený hlavy dojde. 
 
Pátek třináctého 2, USA 1981
Počet mrtvých 10
Počet přeživších 1
Viditelné kozičky: Ano včetně koupajícího se bobra
Nejnápaditější vraždy: Bezkonkurenčně spermová jednohubka, aneb sešpendlení mileneckého párečku jen chvilku po aktu jak se tomu říká… lásky.
 
 
 
 
 
1982
TŘI: Jason získává masku
 
Rekapitulace předchozího filmu ukazuje, jak Jason s krumpáčem v zakrvácených rukách a pytlem na hlavě v chatrči, kde operovával useknutou hlavu své maminky posledním huberťákům nalítl. Dostal mačetou do zátylku a zdálo se, že je konec. Nebyl. To byl jen začátek. Teprve v tomto bodě začala série Pátek 13 nabírat obrátky.
 
Tvůrci se zde rovněž snažili o 3D serepetičky, které v té době byli in, ale o tom to není. Zásadním přínosem trojky celé sérii je fakt, že Jason Voorhes získal svou charakteristickou ksichtoidní ozdobu – hokejovou masku. Ale vezměme to hezky popořádku.
 
 
Je těstě po masakru z dvojky a Jason se zohaveným ksichtem se vydal na krátký výlet na předměstí maloměsta nedaleko Křišťálového jezera. Semetrika Edna v natáčkách a její buranský manžel to nevydejchali. Edna dostala pletací jehlici do hlavy a její starej sekáč na maso mezi kozy. 
 
To ale není podstatné. Podstatné je, že v tu samou dobu přijíždí ke Křišťálovému jezeru další várka puberťáků. Chtějí si užít prima víkend, zahulit si, zapíchat si, zablbnout si, prostě se odvázat. Jedním z nich je debil Shelly, zakomplexovanej tlustej blb, který se rád předvádí a připravuje svému okolí morbidní vtípky. A samozřejmě je tu Jason, který zpočátku mlčenlivě mapuje situaci, aby mohl účelně a radikálně vstoupit do životů všech zjasněných. Což se samozřejmě stane. 
 
 
Jako první to dostane motorkářská drsňačka Fox s malou prdelkou a ještě menšími kozičkami. Vidlemi. Do krku, čímž krvavá krasojízda začíná. Žádnou psychologii ani poselství v tom nehledejme. Jason začíná dělat to, co mu jde nejlíp. Bere do ruky mačetu (to by jeden neřekl co se všechno v takové stodole dá najít) a s přicházejícím večerem přichází kvalitní masakr. Výživný masakr, který samozřejmě nemine ani zakomplexovaného debila Shellyho, který se v tomto fláku stává zásadním prvkem. Ne tak ani kvůli jeho umrtí – tučná krkovice čistě proříznutá od ucha k uchu  – ale kvůli faktu, že jedním z jeho nápaditých „strašidelných“ kostýmů byl neopren s harpunou a hokejovou maskou. Shelly, když byl ještě naživu s ním chtěl vyděsit holku s pěkně zaříznutými červenými kalhotami, kterou chtěl opíchat. Když pochopil, že mu holčina nedá, odešel trucovat do stodoly, čehož samozřejmě využil Jason. Na neopren se vykašlal, ale hokejová maska mu na několik let zakryla jeho znetvořený ksicht a harpuna se v ten moment výborně hodila k tomu, aby zmíněné slečně prošťouchl oko šípem z ní vystřeleným. 
 
 
Zbytek je samozřejmě klasika. Steve Miner po solidní dvojce natočil ještě lepší trojku která patří k nejlepším dílům celé série. Od počátečního budování napětí (vandrák s nalezeným vytrženým okem), přes vykreslení charakterů obětí (což má na svědomí mírně pomalejší tempo v první třetině filmu) až po finální jatka. Dovětek je tak snovou (halucinogení) parafrází finále jedničky, která sice nedává moc prostoru k logice, ale přesto je má svůj prostor a místo. Jeblo z toho všeho Chris? Nepochybně ano. A Jason? Ten přeci dokáže přežít všechno, takže i blbou sekeru zaseknutou v palici. Navíc v hlavách tvůrců se již rodila myšlenka na další díl s podtitulkem Poslední kapitola.
 
Pátek třináctého 3, USA 1982
Počet mrtvých 12
Počet přeživších 1
Viditelné kozičky: Ano, ve sprše
Nejnápaditější vraždy: Rozseknutí mačetou vejpůl, ve chvíli kdy oběť udělala stojku a chodila po rukou
 
 
 
 
1984
ČTYŘI: Jason vs. Tommy: První kolo
 
A je to tady. Jasonovi se začal rodit první pořádný protivník, který projde několika díly. Jmenuje se Tommy.
 
ProbuzeníCo je to za imbecilní nápad, odvézt tělo mrtvého Jasona do nemocnice, nedat ho do mrazáku a ještě nechat slizounskýho doktora a mistra světa v masturbaci, aby se před ním snažil si to rozdat s fešnou sestřičkou? To může napadnout opravdu jen Američany. Jason nejdřív sestřičku lehce prohrábne a pak ji zabije stejně jako doktora patologa. Je malinko nervózní a není divu. Čeká ho daleká cesta ke Křišťálovému jezeru, kde už se sjíždí nový mladý maso.
 
 
Návrat ke Křišťálovému jezeru: Tommy je takový celkem hodný obyčejný chlapec, který si ujíždí na nádherně oldschoolových hrách a pokojíček má plný masek nejrůznějších příšer. Žije nedaleko Křišťálového jezera jen se svojí sestrou a matkou, která se kvůli krizi středního věku rozešla s manželem. A to není všechno. Do vedlejšího domu totiž přijíždí trávit volný čas partička teenagerů, kteří jsou snad ještě debilnější než ve všech ostatních dílech dohromady. 
 
Scenáristicky není poslední Jasonova kapitola bohužel ničím výjimečným a pohrává si s atributy, které fungovaly již v předchozích dílech. A i na řádění samotného Jasona si tu musí divák počkat bez výraznějších napínavých momentů. Vraždy jsou pak spíš takovou kydlící klasikou než výplodem bujné fantazie. Podřezání, nůž v těle, jiná ostrá věc v těle a tak pořád dokola. Na druhou stranu Jason nepotřebuje vymýšlet pořád něco novýho. Stačí, že je a že má chuť zabíjet a že se s tím nesere. Jenže koho zabíjet, když už jsou všichni tuhý? No jasně, ještě je tu Tommy, lovec Rob a sexy sestra, co odmítá ukazovat kozičky. Rob zakuká ve sklepě a rozjíždí se finální souboj.
 
 
Zrození Jasona (pardon, Tommyho): Když už to vypadá nejhůř a chudinka sestra cítí závan smrti mezi nohama, přichází na scénu malý Tommy, který si ostříhal hlavu dohola a odlákal Jasonovu pozornost. Jeho sestra je ale blbá a není schopná udělat nic lepšího než Jasonovi srazit z obličeje masku. Ale Tommy je frajer. Tommy vezme mačetu a z Jasona udělá sekanou, aniž by na něj měly vliv násilný počítačový hry. A co bude dál, se ptáte? Autoři si nechali příjemně otevřený konec, který mohl být novou legendou. 
Čtvrtý Pátek třináctého se posunul více k hlavnímu diváckému proudu a vlastně to ani tak moc nevadí. A hlavně je tu vynikající Corey Feldman v roli Tommyho, který byl pro nás v osmdesátkách takovou ikonou, jako byl pro další generaci Macaulay „držka“ Culkin. Ostatně kariéry obou dopadly celkem podobně. Jen Corey byl daleko větší frajer.
 
Pátek třináctého 4: Poslední kapitola, USA 1984
Počet mrtvých 13
Počet přeživších 2
Viditelné kozičky: Ano, dokonce u dvojčátek v dvojitém nášupu
Nejnápaditější vraždy: Rozmačkání hlavy ve sprše
 
 
 
 
1985
PĚT: Není Jason, jako Jason
 
Jason je mrtev. Malý a vyholený (tím je míněna pouze hlava) Tommy ho v záchvatu nepříčetnosti, panického strachu a zuřivosti rozsekal mačetou na hadry. Ano přesně tak končila Poslední kapitola a přesně o tom byly všichni lidé v okolí křišťálového jezera přesvědčeni. Jenomže, znáte to. Nikdy neříkej nikdy. 
 
Již úvodní Tommyho sen, kdy jde ve žluté pláštěnce a v dešti k Jasonovu hrobu, kde ten vzápětí ožívá a masakruje dva kretény, kteří měli tolik drzosti aby znesvětili jeho hrob, dává tušit, že muž s hokejovou maskou ještě neřekl své poslední slovo (což je samozřejmě řečnický obrat, neb každý ví, že jason zásadně nemluví) a nezabil svou poslední oběť.
 
 
Ale zpátky do reality. Tommy je v jinošských letech. Pořád si vyrábí nějaké masky a pořád má trauma z dětství, kdy naporcoval Jasona kvalitněji než zasloužilá pracovnice lahůdkářství třicet pět deka Eidamu. A právě díky tomu se zrovna nachází na cestě z Ungerova ústavu pro duševní choroby do Pinehurstu - střediska pro narušenou mládež, což je vlastně taková přípravka po skoro vyléčené, pro návrat do společnosti. I když… Tommy je pořád ještě nemluvnej polomagor. A s ostatními mladistvými obyvateli Pinehurstu to není jiné. 
Proto není divu, že právě v takové partičce debilků se občas přihodí nějaká nehoda. Třeba jako když zmíněný militantní magor neudrží svou frustraci a zuřivost na uzdě a dvoubřitou sekerou naštípe místo velké klády záda otravného obtloustlého hovada. 
 
 
A pak se začalo vraždit. Ve velkém. Dva místní puberťáci to z ničeho nic, bez varování schytali na ulici, když jim tam v noci chcíplo auto. Jeden ochutnal rozpálenou světlici, druhého někdo čistě podřízl. Tommy má zase halušky o Jasonovi. Ale to je jen začátek. 
 
Místní narušené okolí je častováno opravdu netradičními druhy zabíjení. Kde je Jasonova přímočarost? Kde je mačeta? A vraždí vůbec Jason? Od párku Afroameričanů zpívajících si popěvek „Oh Baby“ se to nedovíme. Ona klasicky podříznutý krk, on zasuntý do břicha železným oštěpem. 
 
 
Narušená mládež se postupně mění ve „vyrušenou“ mládež a někdo je ruší opravdu efektivně. 
V pátém pátku nám tvůrci naservírovali opravdová, ničím neřezená jatka, okořeněná navíc klasickou hrou na vraha. Do poslední chvíle totiž není jasné, kdo se skrývá za hokejovou maskou. Je to Jason, opravdoví od Frdela? Nebo je to Tommy? Nebo je to snad někdo jiný? Pátý pátek třináctého má podtitulek Nový začátek a je zřejmé, že právě o ten se tvůrci snažili nejvíce. Jako by se snažili říct „Zapomeňte na Jasona Vorheese“ tutlají vrahovu identitu do posledního okamžiku a v samotném závěru, když už je všechno v poklidu zasadí ještě poslední podpásovku, kterou by mohli celou sérii skutečně restartovat a nasměrovat zcela novým směrem. Ale k tomu asi tvůrcům chyběla odvaha, a nebo si obecenstvo v dalším filmu skutečně vynutilo pravého originálního Jasona a tak zůstalo jen u velice solidní a brutální vyvražďovaly, která sice téměř zcela postrádá atributy předchozích pátků, ale přesto je s celou sérií nerozlučně spjata. A Jason? Ano, příště se dozvíte, že Jason žije.
 
Pátek třináctého 5: Nový začátek, USA 1985
Počet mrtvých 17
Počet přeživších 3
Viditelné kozičky: Ano 2
Nejnápaditější vraždy: Zahradnické nůžky zaražené do očí a vzápětí secvaknuté
 
 
 
 
1986
ŠEST: Jason vstává z hrobu… a žije
 
Jason je stále mrtev. Malý a vyholený (už jsme si jednou řekli, že tím je míněna pouze hlava) Tommy ho v záchvatu nepříčetnosti, panického strachu a zuřivosti rozsekal mačetou na hadry. Ano, přesně tak končila Poslední kapitola a Nový začátek, který na ni navazoval, na tomto faktu nic nezměnil. Každý přece ví, že v pětce nevraždil Jason, ale… no prostě někdo jiný. Nechat Jasona pod drnem! To byl zřejmý úmysl nového začátku, který nevyšel. Lidi chtěli Jasona, a tak ho nakonec dostali. A s ním i jeden z nejlepších dílů celé série. Ano, Jason žije!
 
A Tommy, Jasonova Nemesis, rovněž. V minulém díle se tak trochu zdálo, že to bude Tommy, kdo nakonec navlékne hokejovou masku a vezme do ruky mačetu, ale pravda, jak nám ji servíruje úvod šestky, je od této možnosti zcela diametrálně odlišná. Tommy totiž uhání s kámošem ze sanatoria potemnělým okolím Křišťálového jezera k Jasonovu hrobu. Chce jeho zetlelé tělo vykopat a spálit na prach. Popřípadě si s jeho hlavou zahrát kopanou. Jenže do toho všeho přijde bouřka, z temné oblohy sjede blesk, tělo v rozkladu plné svíjejících se červů se oklepe a svraštělá tlapa zombíka nasadí na ksicht hokejovou masku, kterou si Tommy přivezl asi jako fetiš. A co na to Tommy? 
 
 
Tommy má v tu chvíli po kámošovi, stejně jako má problém. Vypustil na svět zrůdu, echt pravého JASONA, ne nějakou maniakální náhražku, který se s chutí dává do práce a dělá to, co mu jde nejlíp. Masakrovat vše, co mu přijde do cesty. A nebude toho málo. Okolí bývalého Křišťálového jezera (místní jej přejmenovali, aby si nepřipomínali, co se zde v minulosti dělo) je plné nových potenciálních obětí. A navíc místní dětský tábor (rovněž přejmenovaný na Tábor v zeleném lese) má před otevřením a čeká se jen na vedoucí a dětské účastníky. Bohužel, vedoucí nedorazí. Připletli se Jasonovi do cesty jako první. Tak trochu si spletli v lese cestu a skončili jako velký lidský šašlik napíchnutý na železné tyči. 
 
 
A co na to šerif? Šerif má šmačnou a blonďatou dceru Megan, která je v novém táboře instruktorkou. Není proto divu, že šerif Tommyho vyhostí za hranice své jurisdikce a vyhrožuje, že se mu budou houpat koule místo náušnic, jestli ještě někdy uvidí Tommyho ksicht (mimochodem úplně jiný než v minulé pětce – že by si Tommy udělal plastiku?). To Megan je jiného názoru. Tommyho obličej by nejen ráda viděla, ale klidně by i do úst v něm zasazeném vrazila jazyk. A určitě nejen to. Došlo by i na ty koule. Jason zase narazil na partičku pojišťováků, která v lese hrála paintball. Narazil na ně tak razantně, že to nevydejchali. Jednoho narazil na strom tak mocně, že mu zůstala utržená hnáta i s novou lesknoucí se mačetou v ruce, dalšího naporcoval jemněji než vietnamský kuchař ratlíka do masové směsi à la kung pao a tři zasekl mačetou na jeden zátah. Pěkná rozcvička. 
 
 
Menu pokračuje ožralým hrobníkem, který zaházel jeho znesvěcený hrob i postarším mileneckým párem, který si to rozdával o kus dál. A pak zamířil k táboru, kde té noci, pátku třináctého, spinkaly dětičky. Jistě, cestou ještě vysvětlil jednomu z instruktorů a čubince, která jej důkladně prosouložovala ve vypůjčeném moderním karavanu, že promiskuita není zdravá, a když urval hlavu další instruktorce, bylo jasné, že komedie a odlehčený tón, kterou je šestý Pátek proslulý, končí. Že tady bude vymalováno… krví. Přesně to totiž udělal další instruktorce. Stěny jejího pokoje byl rudé. 
 
 
Tommy se zatím dal dohromady s Megan s nutkavou touhou pohřbít Jasona zpátky v jezeře, který zatím jako ztělesněné zlo s krvavou mačetou prochází mezi dětskými postýlkami. A jak se zdá, nic ho nedokáže zastavit v tom, aby dokázal, že přiteplale přejmenovaný Kemp v zeleném lese byl, je a navždy bude Krvavým kempem u Křišťálového jezera. 
Tady může pomoci fakt jen Tommy, který přežil už dva filmy. A je jisté, že přežije i ten třetí a Jason skončí na dně jezera. Jinak to totiž dopadnout nemůže. Končící osmdesátá léta přinesla do série nadsázku, absenci nahoty a na druhou stranu nápaditý a hodně vydařený restart celé série. A Jason? Jason dostal řetěz kolem krku s balvanem na konci a táhl ke dnu. A s ním padl ke dnu i následující díl série.
 
Pátek třináctého 6: Jason žije, USA 1986
Počet mrtvých 16
Počet přeživších 2
Viditelné kozičky: Ne, ani náhodou, souloží se v triku.
Nejnápaditější vraždy: jednoznačně instruktorka rozmazaná po celém pokoji. I když ta s ukroucenou a urvanou hlavou taky nebyla k zahození.
 
 
 
 
1988
SEDM: Jason versus telepatka
 
Prolog 1: Jason byl profláknutý masový vrah, který zabil vše, co se mu připletlo do cesty. Nebylo možné ho zabít. Až Tommy, který ho před lety rozsekal mačetou ho nakonec, když se Jason opět vrátil, pohřbil s balvanem kolem krku na dně Křišťálového jezera, které bylo Jasonovým lovným revírem. Chvíli se zdálo, že je klid. Omyl. Jason opět nezemřel, jen čekal. Čekal a číhal.
 
Prolog 2: Tina měla telepatické nadání. Tina taky měla tatínka, který občal dal mamince pěstí. Není divu, že ho Tina za to nenáviděla a přála si, aby zemřel. Jenže telepatům se občas jejich přání vyplní. A tak není divu, že tatínek skončil utopení na dně Křišťálového jezera, na jehož břehu Tina s rodiči bydlela.
 
 
Po letech. Současnost.: Z Tiny je narušená puberťačka, která se s mámou a doktorem, jež jí chce zbavit traumat a pocitu viny, vrací z blázince ke Kříšťálovému jezeru. Z Jasona je stále více a více olezlá mrtvola uvězněná stále na dně jezera. To vše se má ale změnit. A to ve chvíli, kdy se Tina snaží svou telepatickou silou přivolat dávno mrtvého otce zpět. Jenže, síla myšleny přivede k životu někoho jiného. Jason s prasklým řetězem kolem krku se v cárech hadrů pod nimiž prosvítají kosti a část páteře, drápe na břeh a puberťáci, kterých je v okolí jezera vždy dostatek začínají poznávat co je to skutečný teror. 
 
Zjišťují jak nepříjemná může být penetrace stanovým kolíkem, či pěstí, která prorazí nedokonalou lidskou schránku skrz naskrz, nebo že spací pytel může být kurevsky ošemetná záležitost. Obzvláště když jste v něm a někdo vás i s ním omlátí vší silou o strom. Je jasné že na oslavě puberťáckých narozenin, která se měla otehrávat v boráku vedle Tinina bývalého bomova nepoteče proudem chlast, ale krev.
 
 
Tina tuší že něco není v pořádku. Má vidiny, doktor jim říká halucinace. Vidiny mrtvých puberťáků.  Vidiny které se mají stát za okamžik masakrální realitou. Vidiny muže, přízraku s hokejovou maskou, který kydlí vše v okolí. A Jason se doopravdy snaží. Ke slovu přijde i stará dobrá mačeta, ostrý srp, osekávačka na větve, sekera, křovinořez, ale i starý dobrý spolehlivý velký nůž.
 
Prostě klasika. Okolí Křišťálového jezera se opět změnilo v místo pořádání orientačního běhu, jehož účastníci končí rozsekaní na kusy. Nebo s rozmačkanou, či useknutou hlavou, či s dětskou trumpetkou zaraženou do oka. Z postav určených k brutální likvidaci tak vystupuje samozřejmě Tina, která totiž v silném emocionálním rozrušení dokáže neuvěřitelné věci a když během tradičního morbidního běhu, během kterého objevuje bizarně povražděné soukmenovce najde i svou mrtvou mámu, rozrušená skutečně je.
 
 
Jason tak potkává rovnocenného soupeře (Tina se Jasonovi staví s nenávistí v očích, ta tam je poslední vřískající oběť z finále, kterou byla doposud série pověstná) a hrubá masakrální síla se střetává s telekinezí, která ho, poté co mu strhne masku, aby se mohl objevit zrůdný zombie ksicht, nakonec dostane tam, kam patří. Do hlubin Křišťálového jezera.
 
Po odlehčené šestce série opět nabrala trochu vážnější tón. Tvůrci se snažili zaběhlé koleje legendární a hlavně typické vyvražďovaly ozvláštnit telepatií, která bohužel nefunguje v případě probuzení a hlavně „poražení“ Jasona. 
 
 
Sedmý pátek třináctého tak patří k slabšímu průměru. Léto přešlo po podzimu, občas se zableskne, hudba doprovázející sedmá jatka je spíše zasněná a Jason, ve výtečné formě (zde si jeho roli dal poprvé Kane Hodder) a s výtečným image masakrální zombie. Což je mu na druhou stranu houby platné, protože cenzoři a mravokárci jsou svině a na sedmičce se vyřádili s brutalitou, která si s tou Jasonovou v ničem nezadá. Příště by si mohl Jason podat právě je. Vždyť se právě chystá na cestu do New Yorku. 
 
Pátek třináctého 7: Nová krev, USA 1988
Počet mrtvých 15
Počet přeživších 2
Viditelné kozičky: Ano
Nejnápaditější vraždy: Umlácení ve spacím pytli, trumpetka zaražená do oka
 
 
 
 
1989
OSM: Jason na výletě do města
 
Klasické osmdesátky. Trochu přiteplalá pecka, pokec o klaustrofobickém New Yorku, chlapi s trvalýma, smažky ulítávající na cracku, melíry, vestičky a socha Svobody. A pak… večerní idylka u Křišťálového jezera. 
 
Puberťáci se mrouskají na jachtě, ona ukazuje ty malé kozičky s velkými bradavkami a on pak vyhodí kotvu. Pro námořníka rutina, pro tyhle dva huberťáky a s nima spoustu dalších začátek konce. Ta kotva totiž naruší kabely elektrického vedení ležící na dně, pod hladinou se začne blýskat a stádo voltů masíruje polorozpadlé tělo pohřbené pod troskami těžkého mola. Ano, Jason je zpátky a vysvětlí těm dvěma nadšencům, že legendy o něm nejsou jen smyšlené povídačky. A vysvětlí jim to se vší razancí, s jakou se může harpuna zabořit do břicha a šíp z harpuny zase mezi malé kozičky. To byly první dva, a jak se zdá, i poslední. Okolí Křišťálového jezera totiž bude puberťákůprosté. Veškerá omladina totiž vyráží velkou lodí na výlet do New Yorku. A takové výzvě Jason přeci nemůže odolat.
 
 
A tak Lazarus nabere kurs NY a všichni se baví a mají radost. A je jich hodně. Jason bude mít tudíž o zábavu postaráno a radost bude mít i divák. Alespoň ten, který ujíždí na vyvražďovačkách.
První to odsrala rockerka. Chtěla být asi rock star. V podpalubí s magičem řádila s kytarou. Pak se objevil Jason a taky si zařádil. Omlátil ji kytaru o palici. Na lodi je i sauna. Jason tam taky zaskočí a nacpe dalšímu puberťákovi horkej kamen pod tlakem do pajšlu. A tak to jde hezky dokola. 
 
 
Mezitím ostatním výletníkům dojde, že na lodi začíná být pěkně mrtvo, a rozehrává se klasická hra na kocoura v hokejové masce a tanagerské myšky, která trvá až do příjezdu do New Yorku v záchranném člunu. A netřeba dodávat, že počet turistů mezitím značně prořídne. Do záchranného člunu by se jich stejně moc nevešlo. A tak ten je usmažený elektrikou, ten napíchnutý na anténu a tenhle zase dostane sekerou. Prostě o zábavu je postaráno. A sranda nekončí. Film se totiž po hodině dostává ke svému hlavnímu lákadlu.
 
 
Ano, s pěticí přeživších dorazí do metropole i Jason. A hned začne s osvětou. Místní gaunery hned poučí, že injekční stříkačkou se dá feťáckej šmejd s přehledem prošít skrz naskrz, policajty zase, že není jen obyčejným vrahem, projede se v metru a mladým pankáčům zkurví poslech jejich oblíbené pecky. Což jsou však jen ojedinělé případy. Ostatní obyvatele NY Jason jinak prostě míjí a oni, až na minimální výjimky, ignorují jeho. A právě tady, ve chvíli, kdy by měl být film nejsilnější, působí mdle a místy až sebeparodicky. Finále v kanalizaci je už jen ukončením „vaty“ která se z snad plánovaného vyvrcholení změnila v opruz.
 
Osmý Pátek se tak stává předzvěstí zlých časů, které klepaly na dveře, a ukrutné hovadiny, která přišla po ní. Zkrátka a dobře, Jason se vydal na výlet do velkého města, moc se tam nepředvedl a všem začalo být jasné, že výkonná mašina začíná rychle ztrácet dech.
 
Jason dobývá Manhattan: Pátek třináctého 8, USA 1989
Počet mrtvých 19
Počet přeživších 2
Viditelné kozičky: Ano, malé s velkými bradavkami
Nejnápaditější vraždy: Černoušek si zaboxoval s Jasonem a dostal takovou pecku, že mu ulítla hlava
 
 
 
 
1993
DEVĚT: Z Jasona zbylo hovno
 
Předchozích osm filmů ukázalo, že Jasona nelze jen tak snadno zabít. Ovšem Adamovi se to povedlo. Ptáte se, kdo je Adam? Celým jménem se jmenuje Adam Marcus a je to režisér devátého Pátku třináctého.
 
Stalo se tak poté, co série přešla od Paramountu ke společnosti New Line Cinema, a bohužel v době před Vřískotem, tedy v časech, kdy tanagerské vyvražďovačky dostaly červenou. Jason, který úplně nesmyslně a nelogicky (stejně jako bez vysvětlení jak) přežil kyselinovou lázeň v newyorském kanále, je tak zpátky u Křišťálového jezera a zrovna nahání nějakou čubku omotanou ručníkem po lese, aby vzápětí napochodoval do pasti a byl číhajícím komandem FBI brutálně rozstřílen a granátem rozmetán na kusy masa povalující se po palouku. Čímž jsme v nějaké sedmé minutě u konce devátého Pátku třináctého, respektive jeho atmosféry. Zbytek je už totiž hovno. 
 
 
Dokonce i černošský patolog, kterému zmíněné kusy masa přivezli na pitevní stůl, pronese: „Podle mého názoru, tahle věc je mrtvá jako hovno,“ jenže pak během zkoumání Jasonova vyhřezlého srdce (je dvojnásobně větší než normální, a jak se zdá, je naplněné nějakou černou viskózní kapalinou a stále ještě bije), dostane asi hlad a lačně se do něj zakousne. Co zakousne, on ho sežere důkladněji než vyžrané metrákové dítě várku čerstvých kremrolí. Pak nakrmí svého asistenta drátěnou sondou do palice, vykydlí dva bezpečáky a jde do světa páchat další vylomeniny. V Jasonově domově je taky veselo. Místní hamburgárna dělá burgry v podobě hokejové masky a chce na celém boomu taky něco trhnout. Taky se zde objevuje lovec lebek Duke, který nabízí, že za půl mega Ameriku Jasona zbaví. Tvrdí, že jenom on ví jak. Taky tvrdí, že Jason je jen podstata zla, která dokáže střídat různá těla. A v tom má bohužel pravdu. Pánové z New Line totiž přesně takto Jasona zprznili. Udělali z něj hovno, tedy něco podobné hovnu, které se stěhuje z člověka do člověka a zapříčiňuje u své nové oběti maniakální chuť k vraždění v Jasonově stylu. A upřímně řečeno, ty vraždy jsou snad to jediné, co ve filmu stojí za podívání. Třeba rozpůlená puberťačka ve chvíli orgasmu, když souloží metodou koňmo, je vyloženě lahůdková a vzápětí, kdy se Jason/patolog změní přenosem hovna na Jasona/policajta, ten vzápětí na Jasona/kravaťáka, který vykydlí policejní stanici ve stylu Terminátora a vzápětí i zmíněnou hamburgárnu, kde je lahůdkové smažení kuchařovy držky ve friťáku.
 
 
A k čemu je to všechno dobré? Vysvětlím. Je to totiž další hovadina, kterých je tahle sračka plná. Tak tedy, Jason měl sestru – Dianu. Ta měla (měla, protože ji Jason bodl do zad) zase dceru – Jessicu. Takže Jason, tedy spíše Jasonovo hovno putující po různých lidech, potřebuje Jessicu, aby se mohl znovuzrodit. Náhražky těl jsou totiž pro hovno jeho formátu slabé, tudíž se rychle opotřebovávají. Jessica by to mohla zvládnout, protože nedávno porodila mimino. A aby to bylo spravedlivé, tak jenom Jessica může zabít Jasonovo hovno a tím udělat definitivní přítrž legendě, která je zde przněna do všech myslitelných otvorů. 
 
 
Finále ve Voorheesovic domě, kde se mezi krámy mimo jiné povaluje i kniha mrtvých z Evil Deadu a kde se Duke pokouší dostat Jasona definitivně do pekla, nakonec ukáže konečně Jasona v celé své kráse (Jasonovo hovno zprznilo pulinu mrtvé Jessičiny matky, která se povalovala ve sklepě) a finále, ve kterém nechybí magická kudla, je stejně špatné jako celý film. Včetně Jasonovy smrti spojené s komickým ohňostrojem. Ano, Jason byl v určitém ohledu svině, pozabíjel pěknou řádku lidí, ale uznejme, takový konec si nezaslouží nikdo. 
 
Jason jde do pekla: Poslední pátek, USA 1993
Počet mrtvých 18 + 5 nositelů Jasonova hovna
Počet přeživších 2
Viditelné kozičky: Ano, několikrát
Nejnápaditější vraždy: Paní prožívající silný orgasmus rozpáraná vejpůl
 
 
 
 
 
2001
DESET Jason vs hluboký vesmír
 
Noční můra všech startrekářů je tady. Jason si vyrazil do vesmíru a žádná mírová mise ho nezajímá.
 
Vemír, nevesmír, hlavně že je co kydlit: V době kdy bylo natočené deváté raubení Jasona Voorheese, bylo jeho závěrečné „setkání“ s Freddy Kruegerem spíš takovým lehkým polechtáním fanoušků hororovýho žánru. Očekávaný crossover byl ještě hluboko v plenkách, a tak se stalo to, co se stát muselo. Jason Voorhees byl zmražen a zapomenut. Trvalo to dlouhých čtyři sta let, kdy se v okolí Křišťálového jezera nic nedělo, než na Zemi dorazila skupinka vědců pátrajících po přeživších tvorech. Tihle chytráci si na svojí vesmírnou loď naložili nejen Jasona, jež i ve stavu zmraženosti dokázal useknout ruku debilovi Azraelovi, ale i tmavovlasou vědkyni. Teda asi to byla kdysi vědkyně, nyní se stává pouhou možnou budoucí obětí Jasonovy mačety stejně jako celé osazenstvo vesmírné lodě. 
 
 
Zatímco vědkyni složitě rozmrazují (chtějí na tom nějakým záhadným způsobem vydělat), Jason to udělá sám na stole a hnedka namočí lékařce ksicht do dusíku, aby jí mohl rozmašírovat ksicht o stůl. Juchů! Jason je zpátky a už ani ta sci-fi nádhera kolem něj člověka tolik nesere. Nasranej je tu hlavně Jason, kterýmu někam schovali mačetu a on jí chce zpátky. Většina zaměstnanců lodě má trochu nahnáno, ale to jim nebrání v jejich nadrženosti. Chvilku to dokonce působí tak, že tu kluci musejí po večerech ojíždět snad i topinkovače. No co, ostatně muži s topořivou a holky s kozičkami venku jsou Jasonovým oblíbeným cílem. S kozičkami je to však tentokráte lehce na štíru a dočkáme se jich až na konci. Ale nepředbíhejme. Jason bloudí vesmírnou lodí, sem tam někoho rozsekne a jde zase dál. Ono, co by tak mohl ve vesmírný lodi dělat jinýho.
 
 
Občas proti němu vyběhne pár vojáků, jindy zase překvapí sedícího technika. Hlavní hrdinové jsou zatím zakonzervováni v několika místnostech a Jason si je vybírá jako jednohubky. Jenže nepočítá s jednou věcí. Vlastně člověkem. Vlastně robotem. Vlastně robotem s kozičkama. Kay Em 14 totiž nejen že probouzí sexuální choutky v jednom z týmu, ale ještě navíc je to holka robotka od rány, která Jasonovi nakope prdel takovym stylem, že by se za to nemusel stydět ani Jackie… omlouvám se, Chuck Norris. Netrvá to ani chvilku a s Jasona je hromádka neštěstí a všichni kolem oslavují. Naštěstí technika je vždy na straně těch druhých a snaživí nanoboti, kteří chtějí člověka potěšit, jsou to nejhorší, co můžete potkat. Nejen, že Jasona znovu dají dohromady, ale ještě ho luxusně upgradeují. Z Jasona se stává parádní stroj na zabíjení a celá série má za sebou další zářez končící další likvidací nesmrtelné pohromy Křišťálového jezera, jenž tentokráte trochu připomíná Armagedon. 
 
 
Přestože Jason X nebyl přijat nijak zvlášť nadšeně a i někteří fanoušci série se k němu otočili zády, pořád se jedná o slušnou masakrální pecku, která si s postavou Jasona Voorheese hraje svojí vlastní hru. Vraždy jsou taky celkem nápaditý a to hlavně díky režisérovi James Isaacovi, který se před svojí režijní kariérou věnoval speciálním filmovým efektům. Díky tomu ty nevypadají na svojí dobu nejhůř a příjemně oživují lehce natahovaný scénář. 
 
 
A nakonec na své si přijdou i škarohlídi lpící na lese kolem Křišťálového jezera. Sice to bude jen díky virtuální realitě, ale na druhou stranu právě ta nám umožní zahlédnout jinak neustále schovávané kozičky a ještě naprosto šílené umlácení sexy holek, co si to rády rozdávají s chlapama před svatbou. Pravda, v příběhu je několik nelogičností a chvilku to vypadá, že mezi začátkem a koncem filmu navštívil režiséra Hannibal Lecter a pochutnal si na jeho paměťových buňkách, ale to už tak nějak k tomuhle žánru patří a snadno se mu to odpouští. 
 
Jason X, USA 2001
Počet mrtvých 21
Počet přeživších 3
Viditelné kozičky: Ano, sice virtuální, ale ano.
Nejnápaditější vraždy: Obličej namočenej v dusíku a rozmašírovanej o stůl, první sexy likvidace Jasona.
 
 
 
 
 
2003
JEDENÁCT: Freddy vs Jason
 
Ronny Yu to zvládnul na jedničku. Všechno. Žádný dlouhý párání s nějakým zdlouhavým úvodem. Ne, na scénu hned napochoduje Freddy Krueger, olízne fotku malý holčičky a už mu lítaj do kotelny moloťáky od extrémně uvažujících spoluobčanů, jejichž dětem prokazoval ilegální lásku končící smrtí. Během dalších několika vteřin vám Freddy osobně vysvětlí, že má problémy. Nikdo z těch zatracenejch harantů z Elm street si ho už nepamatuje. Příliš dlouho odpočíval a jeho síla se začala pomalu vytrácet. A to je u magora s rukavicí plnou nožů přeci jenom na pováženou. 
 
 
 
Jenže Freddy je kulišák a má plán. Vyprovokuje k akci svýho kolegu Jasona, který se stejně jen nesmyslně plácá kolem svýho jezera a nemá do čeho píchnout. A co se stane, když policie najde vykydlenýho člověka v Elm street 1428? No jasně, začne se špitat o jistém Freddy Kruegerovi, který tu kdysi řádil. Všechno to vypadá celkem dobře, Freddy nabírá na síle a místní teenageři jsou nesympatičtí tím správným způsobem, kdy vám nevadí, že zakukaj bolestivou a hlavně krvavou smrtí. Jenže je tu další problém. Jason si klidně vraždí dál a jde tak daleko, že Freddymu přebírá kunčafty, což se mezi kamarádama nedělá. 
 
 
Obyčejní lidé ve městečku jsou z toho zmatení a zatímco někteří se snaží pomocí čehokoliv dostupného neusnout, jiní utíkají před hořícím Jasonem kukuřičným polem. Zkrátka Freddy a Jason řádí jak zamlada a čím víc Freddy sílí, tím lepší hlášky háže do placu. 
 
 
Byla by to asi dlouhá jízda končící naprosto vykydlenou planetou, kdyby opět nezasáhli obyčejní lidé a nepřivedli Freddyho do reálného světa, kde by si to mohl rozdat se svým nahnilým protějškem. Bitva století začíná. Na jedné straně fanoušci v hokejových maskách a na straně druhé se to blýská břity na kožených rukavicích. Přestože nemám rád několikaminutové finální souboje, tentokráte jsem si ho užil až do poslední chvilky a netrpělivě čekal, kdo se stane opravdovým králem hororu. Ronny jede jak namydlenej blesk a diváka nenechá vydechnout ani na chvilku až finální scény. A mi všichni víme, komu poslední záběr patří. Freddy vs Jason mohl opravdu dopadnout všelijak, ale ve výsledku neudělal ostudu ani jedné ze sérií a naopak se mu povedlo je obě lehce nakopnout. 
 
Jasona tak čekal remake, čili moderní a módní předělávka. Takže zpátky na stromy!
 
Freddy vs Jason, USA 2003
Počet mrtvých 18
Počet přeživších 2
Viditelné kozičky: Ano, ale hodně lehce
Nejnápaditější vraždy: Poorgastické zlomení v posteli, Freddyho vzkaz na zádech a Jason opakující jednohubku ze staršího dílu.
 
 
 
 
2009
Dvanáct: Jason restartovaný
 
Prolog: Paní Voorheesová honí po lese mladou dívku, která, jak se zdá, nedávala pozor na jejího malého hodného chlapečka Jasona. Mladá dívka si honění nenechá líbit a milé mamince odstraní hlavu. Pátek třináctého začíná, podruhé.
 
Prolog II: Žhavá současnost. Výletníci u ohně, historky. Jason s pytlem na hlavě. Mačeta, kydlení. Roštěnka usmažená ve spacáku nad ohněm. Další unesená. Taky barák s useknutou hlavou paní VoorhesovéVýletníci pochcípaní.
 
 
O šest týdnů později: Jsme v ještě žhavější přítomnosti, ve které se seznamujeme s další skupinkou post teenagerů ve složení negr, číňan, dva blonďáci a pár samiček a taky hlavním hrdinou, Clayem. Ten hledá svou sestřičku Whitney, která byla před šesti týdny na výpravě do místních lesů. Hlavní hrdinka z něj vlhne. Barvitá skupinka výletníků se mezitím přesouvá na blonďákovo letní sídlo, kde si plánují užít pořádnou párty. Clay mezitím pátrá po okolí v domcích nejroztodivnějších buranů, ale bohužel prakticky bez výsledku. Jediným výsledkem je, že opět narazí na nám známou skupinku, ve které z něj hlavní hrdinka vlhne stále víc a víc. Hlavní blonďák ho ve svém domečku ale nechce a tak Clay odchází, nicméně vztahy byly načrtnuty, jen tu trochu chybí opravdový hrdina filmu. 
 
 
A už je tady, přišel sejmout jednoho z buranů a Jason mu při tom dokonce ukáže svůj pravý obličej. Ovšem jen na chvilku, protože v harampádí nachází oprýskanou masku hokejového brankáře. S nově nabitou vizáží si jde zastřílet z luku a jde mu to, jakoby se tím živil celé své bytí. Clay se svojí nově získanou nabíječkou (ukradl ji blonďákovi) pátrají v bývalém táboře, ale sestra stále nikde. 
 
 
Začíná to být trochu nuda. Sledují přitom Jasona, kterak si domů nosí rozčtvrcené objeti, posvítí si na to, používá poplašné zařízení, a vůbec se chová nějak nejasonovsky. Vrcholem je pak fakt, že Jason si Clayovu sestřičku ve svém podzemním doupěti drží, snad pro její podobnost s mrtvou maminkou. Chvíli máte pocit, jako byste se dívali na nový díl Texaského masakru, říznutý Horama, které mají oči. Zbytek děcek se zatím baví na blonďákově chalupě, ale už se stmívá, takže jim zřejmě moc času nezbývá. Negr si před tím ještě zkusí vyhonit, ale bohudík je přerušen. Číňan, nejotravnější postava, konečně umírá a Jason se pomalu dostává do varu. Lidí ubývá, času taky a vy máte stále větší pocit, že tohle prostě nefunguje. I když se tvůrci moc a moc snaží, tak Jason kutil a lovec prostě fandu horroru zaujmout nemůže. No a když Clay konečně najde ségru a spolu Jasona zpacifikují pomocí medailonku – darmo mluvit. 
 
Pátek třináctého, USA 2009
Počet mrtvých 14
Počet přeživších 2
Viditelné kozičky: Ano, několikrát. U ohně, ve vodě i v posteli. Samé silikony.
Nejnápaditější vraždy: Asi rožnění "roštěnky" ve spacáku, celkem originální
 
text: Jiří Zídek, Karel Spěváček, Roman Kroufek
více filmů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]