Profily



Ošoupaný klobouk, kožená bunda, bič. Legenda. (Indiana Jones)

 

 
Jméno zdědil po psovi, živí se přednášením na vysoké škole, i v pokročilém věku na slovo poslouchá svého otce, a přesto je jedním z největších hrdinů filmového plátna. Indiana Jones má štěstí. Štěstí, že jeho pravými rodiči jsou dva největší hollywoodští vizionáři a snílci. George Lucas a Steven Spielberg.
 
 
Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy
 
Postava drsného archeologa, který umí stejně přesně určovat stáří hrnců jako práskat bičem, se vylíhla v hlavě George Lucase z čiré nostalgie, protože mu bylo líto, že už nikdo netočí dobrodružné béčkové seriály jako Zorrova bojová legie nebo Námořník Don Winslow, které coby capart hltal v padesátých letech.
 
A tak se rozhodl, že podobný příběh natočí sám. S kolegou Philipem Kaufmanem se při zpracovávání námětu dostali až k Arše úmluvy, jenže v tu chvíli projekt zamrzl, protože Lucas musel veškerý svůj tvůrčí potenciál obětovat na dokončení Hvězdných válek. Avšak právě díky nim potkal Stevena Spielberga a Indiana si mohl pomalu začít zkoušet klobouk a bič. Doktor Jones se vlastně narodil na jedné havajské pláži při stavění hradu z písku. Lucas sem prchl ve strachu před premiérou Hvězdných válek a Spielberg se tu zotavoval z Blízkých setkání třetího druhu. Z čiré radosti nad zprávou, že Luke Skywalker a jeho banda diváky ohromili, přiměl vousáč George vousáče Stevena k dovádění na pláži a při té příležitosti mu nastínil osudy akčního historika. Spielberg, poháněný stejnou krevní skupinou, se pro příběh okamžitě nadchnul a jen se modlil, aby Kaufman, jemuž byla režie původně slíbena, z projektu odstoupil. Stalo se. „Budeme točit béčkový film. Ve třicátých a čtyřicátých letech každé studio natočilo čtyři takové kousky za týden,“ řekl Lucas Spielbergovi. Hlavní hrdina ale musel nejprve získat jméno po Lucasovu aljašském malamutovi, ze Smithe se přejmenovat na Jonese, vzdát se sklonů k alkoholismu (jak si přál Spielberg) a playboyských manýrů (ty mu vnucoval Lucas) a především získat svůj příběh. Jeho definitivní verze vzešla z pera scenáristy Lawrence Kasdana po intenzivním týdenním soustředění s režisérem a producentem. V roce 1936 požádá americká vláda renomovaného archeologa a experta na okultní vědy, Dr. Indianu Jonese, aby nalezl legendární Archu úmluvy, v níž bylo přechováváno Desatero přikázání. Bohužel, stejný nápad jako Američané dostal i Adolf Hitler, který se získáním Archy chce stát Mesiášem nejen pro své „háknkrajcové“ soukmenovce.  Hraje se o čas a Indy se svou bývalou přítelkyní Marion Ravenwood padá do nacistických pastí a zase z nich uniká a krůček po krůčku se blíží k vysněné Arše. Scénář by tedy byl, teď už zbývalo jenom najít toho Indyho. Hlavním favoritem se stal Tom Selleck, který měl jediný, bohužel však zásadní handicap. Byl smluvně vázán k televizní společnosti CBS, pro kterou natáčel televizní seriál Magnum, a její bossové nechtěli o odskočení si k filmu ani slyšet. Do začátku natáčení chybělo pár týdnů, vhodný představitel Indiany nikde a Spielberg se zbavoval stresu sledováním pracovní verze filmu Impérium vrací úder. Jak si tak prohlížel Hana Sola, najednou věděl, že má svého Jonese. Lucas souhlasil okamžitě a Harrison Ford taky po ujištění, že si bude moci postavu dobrodruha trochu upravit, aby se příliš nepodobal vesmírnému pirátovi Solovi, kterého také napsal Lawrence Kasdan. Natáčení Dobyvatelů ztracené archy trvalo 73 dní a stálo 18 milionů dolarů. Asi 80 procent scén mělo svou předlohu ve storyboardech (z toho víc než polovina vznikla identicky k nakreslené verzi) a zbytek vzešel z improvizace či šťastné shody okolností. Ta provázela třeba slavnou scénu souboje na káhirském tržišti. Indy hledá unesenou Marion, když se mu do cesty postaví Arab, který ohromující šermířskou show naznačí, jak Indyho rozseká. Podle scénáře Jones totéž zopakuje s bičem a pak se začnou bít. V této etapě natáčení trpěla většina štábu, Forda nevyjímaje, strašlivými průjmy. Jak tak mezi klapkami běhal na záchod, ucedil: „Stevene, já tohle nezvládnu. Nemůžu ho prostě zastřelit?“ „Zrovna jsem na to myslel,“ odpověděl mu Spielberg. Větu: „Tohle já nezvládnu!“, od Forda Spielberg víckrát neslyšel. Spíš se musel starat o to, aby hvězda vlastní odvahou nedošla újmy. Ford se nejen naučil pracovat s bičem, ale navíc sám točil většinu nebezpečných záběrů. V úvodní scéně je to on, kdo prchá před obrovskou koulí, která ho žene ze svatyně jihoamerických Indiánů. Sám absolvoval i záběr, v němž ho vláčí náklaďák. „Kdyby to bylo nebezpečné, tak bychom to netočili jako jednu z prvních scén,“ tvrdí Ford. V kinech se Dobyvatelé ztracené archy objevili v roce 1981 a hned se stali celosvětovou senzací. Inťoši i prostí diváci celého světa (kromě Rudého tábora za plotem) se rvali o lístky, do pokladen kin nasypali 242 milionů dolarů. Další kolo zisků přišlo s vydáním na videokazetách, protože Dobyvatelé se stali historicky prvním filmem, který prodal víc než milion kopií. Půda pro druhý díl byla připravená lépe než skvěle.
 
 
Indiana Jones a chrám zkázy
 
Proč jsou příběhy slavného archeologa takovým fenoménem? Napoví osud první verze scénáře Dobyvatelů ztracené archy. Spielberg s Lucasem scenáristovi Kasdanovi přikázali vyřadit z ní všechno kromě akce a vtipných dialogů.
 
Z torza pak vznikl úspěšný film. Stejný model pak scenárista Chrámu zkázy Willard Huyck aplikoval na předlohu pokračování. Zbytek vítězného týmu se nezměnil. „Natáčení Dobyvatelů ztracené archy jsem si tak užíval, že bych musel být úplně omezený, kdybych si dvojku nechal proklouznout mezi prsty. Určitě už nebudu režírovat třetí nebo čtvrtý díl, ale do tohohle pokračování se pustím s radostí, protože je mnohem výpravnější než první Indyho dobrodružství,“ řekl Spielberg. A temnější, zapomněl dodat. Lucas úspěšně přitvrdil v pokračování Hvězdných válek a stejného kursu se měl držet i další Indiana Jones. (Původně se měl jmenovat Indiana Jones a chrám smrti, jenže to už Spielbergovi připadalo moc silné.) „Když točíte pokračování, nikdy neuspokojíte všechny diváky. Buď jim dáte tentýž příběh s jinými scénami a oni vás nařknou, že jste málo originální, nebo stvoříte úplně nový film s odlišnou atmosférou, a ti, kdo toužili po dvojce, v níž se vymění jen hlavní záporák a hrdinova přítelkyně, vás vypískají,“ vymlouval se režisér alibisticky a pro jistotu se vydal střední cestou. Indy má novou přítelkyni, barovou zpěvačku Willie (jméno pochází od Spielbergova kokršpaněla), a jako křena a parťáka čínského chlapečka Kraťase (jméno pochází od scenáristova teriéra). Hlavním záporákem tentokrát není Adolfův poskok, ale vůdce sekty uctívačů indické bohyně smrti Kálí. Mezi ně se vydá nesourodá trojice hrdinů, která jim má sebrat vzácné Sankarové kameny, jež tito flanďáci spolu se všemi dětmi do patnácti let ukradli v jedné indické vesničce. Indiana samozřejmě zůstává tím drsným hrdinou, který na neznámou půdu nevstoupí bez klobouku, kožené bundy, biče a suché hlášky, jenže absolutní hravost tentokrát doplňují i vážné (zotročené děti) a hrůzostrašné motivy (srdce vytrhávané zaživa a lidské oběti). Však z toho pak byli neinformovaní dětští diváci pěkně vyděšení a otcovský Spielberg si za příklon k temnějšímu ladění dvojky sypal popel na hlavu. Vraťme se ale do roku 1983, na začátek pětiměsíčního natáčení, během něhož štáb absolvoval štace v severní Kalifornii, na Srí Lance, v Macau a v Elstree Studios v Anglii. Děj Chrámu zkázy se odehrává rok před Dobyvateli ztracené archy, takže Ford musel virtuálně omládnout o čtyři roky. „Nevím, proč to tak napsali. Asi se mi chtěli pomstít. Věřte, že ten rozdíl mezi mým věkem a stářím své postavy jsem cítil v každém záběru,“ tvrdil Ford, který v rámci omlazovací kúry podstoupil osmiměsíční peklo v posilovně. Asi i proto, aby ukázal, že na to pořád má, odmítal, aby za něj špinavou práci dělal kaskadér. A to i ve scénách, kdy už šlo o život. Jako třeba při přebíhání provazového mostu v závěru filmu. Ten byl sice z oceli a lan (na plátně vidíte shnilé dřevěné příčky a liány), jenže výška 75 metrů nad zemí byla skutečná. Když se Forda Spielberg zeptal, jak chce v takových podmínkách pracovat, odpověděl replikou z Dobyvatelů ztracené archy: „Jak to mám vědět? Přemýšlím za pochodu.“ Přestože na Srí Lance štáb zažil silnou tropickou bouři, Kate Capshaw (zpěvačka Willie) odmítala strkat ruku do díry plné brouků a Harrison Ford skončil v nemocnici s vyhřezlou ploténkou, Spielbergovi se podařilo ušetřit osm dní z natáčecího plánu, které pak dostali navíc k dispozici Lucasovi trikoví kouzelníci z Industrial Light and Magic (ILM) na postprodukční práce. 23. května 1984 druhý díl Indiany Jonese vstoupil do amerických kin. Spielberg s Lucasem se už v ten den mohli smát pod vousy, protože jen ze vstupenek prodaných v předprodeji měli vyděláno 40 milionů dolarů. Když pak ale viděli plačící děti a kritiky, úsměvy se jim začaly vytrácet a slíbili si, že natočí třetí a poslední díl, kterým dvojku odčiní.
 
 
Indiana Jones a poslední křížová výprava
 
„Příprava na natáčení Indiany Jonese se podobá přípravám na prázdninový výlet,“ řekl Spielberg, když se pouštěl do vymýšlení třetího dobrodružství zaníceného archeologa. Netušil, jak moc se mýlil.
 
Mezi prvním nápadem v Lucasově hlavě a premiérou uběhly dlouhé čtyři roky. Pro tvůrce bylo klíčové, aby příběh hravostí a humorem navázal na Dobyvatele ztracené archy, proto se měl do příběhu vrátit Jonesův nepraktický kolega Markus Brody („co se dorozumí všemi jazyky a neztratí se nikde na světě“) a svérázný arabský průvodce Salláh, kteří ve dvojce chyběli. Lucase napadl motiv Svatého grálu, který může tomu, kdo se z něj napije, zajistit nesmrtelnost. Spielbergovi to nestačilo, a tak si vymyslel Jonese seniora. „Nechtěl jsem, aby se Indy vydal na cestu bez nějaké vedlejší zápletky, která by byla stejně silná jako hlavní dějová linie,“ vysvětlil Spielberg. Jako toho, kdo všechny výše zmíněné nápady přenese na papír, si vybrali nového scenáristu, Jeffreyho Boama. Byla to šťastná volba, protože Boam si řekl: „Když už známe Henryho Jonese seniora, proč se o Indym nedozvědět ještě něco navíc?“ A tak stvořil důležitý prolog k celému příběhu, v němž zjistíme, jak se ze skautíka stal Indiana Jones. Spielberg si do příběhu ještě vnutil závěrečnou trojí zkoušku (Dech Boží, Slovo Boží a Stezku Boží) a scénář byl hotov. Spielberg, posedlý touhou natočit si bondovku (což je povoleno pouze Britům), si pro roli taťky Jonese vysnil Seana Conneryho. „Nechceme točit souboj Jamese Bonda a Indiany Jonese. Sean Connery je pro náš film jedinou alternativou, protože nikdo kromě něj není tak mužný a charismatický, aby mohl hrát otce Indiany Jonese,“ tvrdil Spielberg. Connery, který je jen o dvanáct let starší než Harrison Ford, měl ale na věc jiný názor. Nelíbilo se mu, že z něj scénář dělá nepraktického a bezmocného dědka a že se v něm objeví až na sedmdesáté stránce. Po razantních změnách (trocha akce pro dědouše a výskyt už na straně padesát) mohla Poslední křížová výprava vypuknout. Děj se odehrává v roce 1938, v době, kdy se Hitler připravuje na světové válečné dobrodružství, a to nejen technicky, ale i duchovně, sběrem vzácných historických relikvií. Archu úmluvy mu sice Američané vyfoukli před nosem, ale útěchou mu může být získání Svatého grálu.  Indiana Jones má stejný úkol jako v Dobyvatelích ztracené archy. Být rychlejší. Navíc musí nalézt i svého otce, který tuto misi plnil před ním a beze stopy zmizel. 36milionový rozpočet začal Spielberg utrácet v roce 1988 v Almerii, v jižním Španělsku, kde se ve vyschlém říčním korytu houpal Harrison Ford na hlavni funkční repliky německého tanku z první světové války. Pochopitelně, že většinu kaskadérských kousků se opět rozhodl natočit bez zastoupení. „Vím, že budu špinavý, odřený a poškrábaný. To k tomu ale patří. Právě tím se dobrodružství Indiany Jonese liší od podobných filmů. Sedíte v kině a víte, že tím vším procházím já sám,“ vyznal se Ford, kterému aspoň jednou taky pěkně zatrnulo, když selhal připravený trik. Ve scéně, v níž jsou s Connerym přivázaní na židli, kroužící uvnitř tajného vchodu, a všude kolem hoří, se mechanismus otočného systému najednou zaseknul, na jedné straně stáli zoufalí technici a na druhé zůstaly dvě hvězdy a plameny… Nebudeme vás napínat, oba to přežili, stejně jako další nebezpečné fáze natáčení v Londýně, Německu, Jordánsku, Benátkách, Texasu, Coloradu, Novém Mexiku a Utahu (útěk v sajdkáře, úlet v dvojplošníku, újezd v tanku a úprk z hroutícího se chrámu). A ač to nebývá u takových hvězd zvykem, nekradli si vzájemně ani prostor na plátně. „Jsem soutěživý ve sportu, to přiznávám, ale nejsem soutěživý jako herec. Nevadí mi, když ve společné scéně se mnou dominuje někdo jiný,“ tvrdil Connery. Spielberg šel ještě dál, když spolupráci obou herců přirovnal k pohodovému partnerství Newmana a Redforda ve filmu Butch Cassidy a Sundance Kid. Ale i kdyby to nebyla pravda a Steven svému projektu jen zlepšoval image, bylo by to jedno. Při premiéře Poslední křížové výpravy vypukla nachlup stejná horečka jako u předchozích dvou filmů. V kinech se objevil v květnu roku 1989 a jeho týdenní zisky (50 milionů dolarů) byly největší v dosavadní filmové historii. 
 
Indiana Jones a… ???
Dlouho se zdálo, že čtyři postavy na koních mizící ve slunci budou definitivní tečkou za Indyho dobrodružstvími. Spielberg, Lucas i Ford svorně prohlašovali, že čtvrtý Indiana Jones se už točit nebude. Pořád ale platí, že nikdy se nemá říkat nikdy, což začali někdy od poloviny devadesátých let hlásat do světa i všichni tři pánové, a fanoušci zavětřili. 
 
 
Indiana Jones a ztracený kontinent
 
Harrison Ford v roce 1994 na filmovém festivalu v Benátkách oznámil, že dostal nabídku zopakovat si svou nejslavnější roli. Tím nechtěně spustil neuvěřitelnou lavinu spekulací a dohadů. Jedna kachna například tvrdila, že ve filmu nazvaném Indiana Jones and the Lost Continent se po Fordově boku objeví tenkrát velmi populární Sandra Bullock. Dalším hercem, který byl s novým Indym spojován, byl Kevin Costner. Nejdřív měl hrát Indyho zlého bratra. Potom ruského agenta. A nakonec měl dokonce nahradit Forda v hlavní roli. Nic z toho se nepotvrdilo.
 
Opravdové pozdvižení mezi fanoušky způsobil scénář nazvaný Indiana Jones and the Sons of Darkness. Na jaře 1995 Jeffrey Boam, scénárista Poslední křížové výpravy, oficiálně oznámil, že byl Lucasem požádán, aby se pustil do psaní dalšího Indyho dobrodružství. Naznačil, že v něm budou sovětští agenti a zápletka se bude odvíjet od údajného ztroskotání UFO v Roswellu v Novém Mexiku. Chvíli bylo ticho, pak v květnu 1996 náhle „unikl“ na internet scénář podepsaný Boamem a nesoucí podtitul Sons of Darkness. Celý svět uvěřil, že je to pravý scénář pro Indianu Jonese 4 – dokud se neukázalo, že autorem není Boam, ale snaživý fanoušek Robert Smith. Tak nebo tak tenhle falešný scénář si rychle získal značnou popularitu mezi Indyho příznivci. Měl sice bizarní hlavní zápletku (agenti KGB chtějí vyvolat Ďábla a potřebují k tomu jeho lebku, která je údajně skrytá v Noemově arše na vrcholku Araratu), ale byl velice zručně napsán a obsahovat všechny potřebné ingredience – byla v něm Marion, Indyho 10-letý syn, Sallah, záplava škorpiónů, velkolepá scéna s utrženým ledovcem a odhalenou archou spící na vrcholku hory, jakož i závěrečná akční scéna v bombardéru, ve které Indy zachrání samotného Stalina.
 
 
Indiana Jones a dobyvatelé padlého imperia
 
Internet na sklonku 90. let „odhalil“ další zaručené scénáře pro čtvrtého Indyho. Indiana Jones and the Raiders of the Fallen Empire měl být pátráním po ztracené rajské zahradě. Indiana Jones: The Law of One přihrál do Indyho rukou mocný artefakt, který způsobil zánik Atlantidy. V Indiana Jones and the Sword of Arthur měl Indy s potomky krále Artuše hledat Excalibur – a v jedné akční scéně přijít o oko, které mu pak chybí jako vzpomínajícímu starci v seriálu Mladý Indiana Jones. 
 
George Lucas se musel všem těmto spekulacím hlasitě smát, protože on sám mezitím pozvolna pracoval na svém vysněném „mimozemském Indym“. Už v roce 1995 pro něj scénárista Uprchlíka Jeb Stuart napsal první verzi Indiana Jones and the Saucer Men From Mars. Už tento příběh obsahoval zmínky o ufonech a nechyběli v něm ruští agenti a obrovští mravenci. Spielberg však dál zarputile odmítal sci-fi prvky v příběhu. Na zadní se vzepjal hlavně po uvedení Dne nezávislosti v roce 1996. „Nemůžeme přece natočit další film o emzácích a létajících talířích!“ Lucas svěsil ramena a plně se zaměřil na vzkříšení Star Wars a Indy musel počkat.
Věci se opravdu začaly hýbat až v novém tisíciletí, kdy Lucas oprášil jeden nepoužitý námět z předčasně stopnutého seriálu Mladý Indiana Jones – křišťálové lebky. Zdá se, že právě zapojení tohoto reálného artefaktu konečně získalo pro film i Spielberga. Scénář měl napsat M. Night Shyamalan, ale ten to rychle vzdal, protože se necítil na to, aby převzal odpovědnost za pokračování své vůbec nejoblíbenější filmové série. V roce 2002 Lucas oslovil Franka Darabonta. To byl okamžik, kdy čtvrtý Indy konečně začal nabírat podobu, v jaké ho známe dnes.
 
 
Indiana Jones a království křišťálové lebky
 
Darabont, který už předtím napsal několik dílů seriálového Indyho, byl nabídkou nadšen. Odsunul kvůli ní své vlastní projekty a pustil se do psaní. Jeho scénář nazvaný Indiana Jones and the City of Gods se dočkal několika verzí. V první byli záporáky nacisti, skrývající se po válce v Jižní Americe. Spielbergovi se to nelíbilo. „Po Schindlerově seznamu už jsem si z nacistů nedokázal dělat srandu.“ A tak přišli na scénu dříve zamýšlení Sověti. Steven trval i na tom, aby byla z příběhu vyškrtnuta Indyho dcera, protože mu ta postava příliš připomínala holku z Jurského parku 2. Darabont se podřídil a v listopadu 2003 odevzdal třetí, poslední verzi scénáře. Spielberg po přečtení prohlásil, že je to nejlepší jonesovský scénář od Dobyvatelů ztracené archy. Lucas jej (z neznámých důvodů) rázně odmítl.
 
Frank se vůbec netajil svým obrovským zklamáním. Práci na scénáři totiž obětoval víc jak rok svého života. Ještě víc ho naštvalo, když mu letos nebyl v úvodních titulcích filmu přiznán autorský podíl. Království křišťálové lebky totiž obsahuje spoustu prvků, které vymyslel Darabont (třeba záchranu před nukleárním výbuchem v ledničce, rvačku na raketovém vozíku, honičku v amazonské džungli, plavbu několika vodopády, postavu šíleného profesora Oxleyho atd.). Krátce po premiéře filmu se Darabontův scénář objevil na internetu a mnoho fanoušků se shoduje v tom, že podle něj by vznikl mnohem lepší film. V příběhu chybí Indyho syn, cestu k Akatoru hrdinům ukáže odkaz zakódovaný v obrazcích na pláni Nazca, zrádný Max a Irina Spalko jsou v podstatě jedna postava (ruský archeolog pracující pro KGB) a závěr v pyramidě a komunikace s „bytostmi na trůnech“ jsou mnohem propracovanější. Darabontův scénář zkrátka postrádá většinu neduhů hotového filmu a vykazuje mnohem větší kompaktnost a vnitřní provázanost. Škoda, že nebyl nakonec použit.
 
Ale je zbytečné brečet nad rozbitými artefakty. Důležité je, že se Indy nakonec přece jen vrátil a že je to pořád ten starý dobrý Indy, jak jsme jej znali zamlada. Pokud se „svatá trojice“ Lucas, Spielberg, Ford rozhodne přivést ho ještě jednou zpátky (tržby 800 milionů dolarů jsou nepřehlédnutelná položka), snad jim to tentokrát nebude trvat tak dlouho.
 
 
 
 
více filmů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]