Profily



Asijský deník neznámého vojáka (filmová válka ve Vietnamu)

 

 
Můj milý vietnamský deníčku. Píše se, už nevím jaký den v tomto zeleném pekle. Nade mnou je nebe, pode mnou země. Nebe a země. Černí mravenci už si zase pochutnávají na mém krku a kousek od mého úkrytu se smradem hnije mrtvola šikmouše ve vysokém stupni rozkladu. Obléhání základny Piz Gloria, kam nás převeleli, pro nás skončilo průserem. Z naší jednotky jsem zbyl sám. Zbytek Vietnamci zmasakrovali. Navíc se jim podařilo zajmout Ramba. Nechtěl bych teď být v jeho kůži.
 
 
VÍTEJTE U JEDNOTKY: V Namu se žádné ceremonie nekonají. Po nekonečné buzeraci v Táboře tygrů, jsem konečně rád, že si můžu zastřílet do vietnamčíků. Já a moje puška. Dal jsem jí jméno Dora. Abych se přiznal, sám nevím proč. Myslím, že jsem to jméno viděl někde na plakátu. Vyfasoval jsem i olověnou vestu. Hočimine třes se. Jsem zrozen k zabíjení. Jdi a řekni to Spartským.. Jo, byl jsem jedním ze tří a půl tisíce prvních vojáků, kteří 8. března 1965 dorazili do Vietnamu, aby komunistům nakopali prdel.
 
 
KRTCI: Hned první průzkum mě přesvědčil, že to tady taková sranda nebude. Okolí je doslova prošpikováno podzemními tunely. A Vietnamci, ty tunelové krysy se v nich vyznají jako já na svým hajzlu doma v karavanu. Navíc v nich nechávají různé smrtící pasti. Ostrý bodce potřený hovnama, na které šlápneš a máš hnátu v hajzlu, nebo ostnatou stěnu z bambusu, se kterou se důvěrně, z velmi těsné blízkosti, seznámili fešáci se Zelených baretů. Doneslo se mi z vedlejší čety, že u nich nějaký nastražený granát pod mapami a dokumenty urval jednomu šíbrovi ruce. Je to hnus. Udělám všechno proto, aby v podzemí skončil celej Vietkong. Dobrej šikmouš, mrtvej šikmouš. To mě bylo jasný už pěhem řežby v Údolí stínů. Rákosníci měli ten kopec taky věkně prošpikovanej chodbama.
 
 
ZÁCHRANNÁ AKCE: Dneska se nám podařil husarský koutek Podařilo se nám vysekat z maléru dva kluky pracující v letecké společnosti Air America. Tu prý sponzoruje CIA. Žlutí je sestřelili a pokusili se je dostat do pasti. Jeden z pilotů, Australan, byl fakt sympaťák. Připadal mi jako ostře nabitá smrtonosná zbraň. Mimochodem - vyměnil jsem Doru za výkonnější M14. O kus dál zase hledají nějakýho hlavouna, který havaroval a prý přežil. Hlásí se na vysílačce kódem BAT 21.
 
 
FAKT BLBEJ TÝDEN: Poslední dny byly asi ty nejhnusnější v celém mém životě. Boj o jednu bezvýznamnou kótu se totálně zvrhl. Tahali jsme se s vietnamčíkama o tu hroudu hlíny jako pominutí a na obou stranách to pěkně chcípalo. Kopec smrti teď díky tomu nese hrdé jméno Hamburber Hill, protože tolik masa kolik jsme tam nechali my, nemají ani u MacDonalda o víkendu když je sleva. Drsňák McBain, kterému jsem se snažil krýt záda vystřílel snad polovinu Vietkongu. John J. Rambo umí taky rákosníky taky slušně masakrovat. Nechápu, když máme ve svých řadách takovýhle borce, jak je možný, že jsme tu zkurvenou válku ještě nevyhráli.
 
 
HRDINA: Včera jsem měl tu čest potřást si pazourou s opravdovým hrdinou. Je jím Bradock, kterému se poté, co byl Ztracen v akci podařilo uprchnout ze zajateckého tábora. Vietnamci mu tam museli dát pěknou sodu. Bradock se totiž zapřísáhl, že pokud by věděl o nějakých dalších amerických zajatcích, nebude váhat a půjde je vysvobodit, i kdyby mělo být třeba už po válce. Můj parťák, fakt drsnej bojovník, John J.Rambo se na něj ušklíbl a prohlásil, že Bradock je chudinka. Že kdyby měl chuť a náladu, zvládl by to určitě líp. Osobně tomu věřím. Ten člověk je mašina na zabíjení, schopná vybílit třeba i celý Rusko. Já jsem jen s kámošema vybílil pouze podzemní komplex v Údolí stínů. Byl plnej tunelových krys, jak jsme začali těm šikmookejm krtkům říkat.
 
 
PODIVNÁ NÁVŠTĚVA: Během útoku na jednu z vesnic jsme dostali rozkazem podporovat zvláštní skupinku vojáků. Plují inkognito zajistit nějakého hlavouna, kterému ruplo v bedně a nyní si tam dole v divočině mezi domorodci hraje na boha. Má prý v sobě srdce temnoty. Nic víc jsem nezjistil. Všechno je prý přísně tajné. Vesnici jsme srovnali se zemí. Nic zvláštního. Jenom taková malá lokální apokalypsa.
 
 
FILMOVÁ HVĚZDA: Jsem hrdina filmového plátna. Naše ležení navštívila skupina válečných zpravodajů, točících dokument o válce ve Vietnamu, který se jmenuje 84Charlie MoPic. Snad ho někdy uvidím. Napadá mě, že se ti filmaři dosud nevrátili z průzkumu. Temný úsvit přinesl jen dalšího borce, řeknu vám, učiněného Batmana, který zdrhl z vietnamského zajateckého lágru. Prej tam není moc velká sranda.
 
 
ROZJEBANÁ ČETA: Filmaři se z patroly prokletých nikdy nevrátili. Asi nebudu filmovou hvězdou. Navíc to včera ošklivě schytala i sousední Četa. Až o tom někdy někdo natočí film, lidi budou čumět jak vyoraný myši. Během průlomu šikmookejch přenesla palbu na sebe. Napalm je svinstvo. Narozdíl od velitele, já zrovna jeho vůni po ránu nemiluji. Spousta kámošů to nevydejchala.
 
 
DALŠÍ ZTRÁTY: Doosšla nám zpráva, že to celkem nehezky schytala partička Australanů, kterým se říkalo Rozlobená jednotka. No a co, stejně s nima byla nuda. Zhulenej sním o domově. Všem co odvezli moc závidím. Ale jak řekl můj kámoš od průzkumáků Jack-dýka, jednou se i my snad dočkáme propustky z téhle díry. Sladká Amerika nás určitě přivítá s otevřenou náručí. Rambo se těší taky domů. Říkal, že až to skončí, chce se usadit někde v malém horském městečku. Možná že se z něj stane lovec jelenů. Jeddnoho, co lovil rád jeleny jsme tu taky měli. Vietnamci ho chytili a nutili hrát ruskou ruletu.
 
 
 
NOVÝ VELITEL: Dnes se nám představil nový velitel čety. Vypadá jako cucák. Proslýchá se, že o sobě prohlašuje, že je nefalšovaný americký ninja. Snad si nepustí do gatí až to začne trochu bouchat. S ním dorazilo i další myšák, který se vytahoval tím, že byl narozen 4. července. Vypadal nadšeně, ale hned při první akci to schytal. Zkrypleného ho dvezla zdravotnická helikoptéra. Asi skončí vo kryplkáře a stane se z něj hipízák.
 
.
 
 
DIVNÉ VĚCI: Včera jsme během průzkumu narazili na podivnou jednotku, která sbírala naše mrtvé. Pod hrozbou zbraní nás odehnali. Proslýchá se, že z nich chtějí udělat nějaké univerzální vojáky, či co. Moc tomu nerozumím. Škola mě nikdy moc nebavila. Před týdnem navíc jednotka 357 schytala nějaký podivný plynový útok. Všichni chlapy měli po tom nějaký halucinace, nebo co. Je to prý jako když člověk stoupá po nějakém Jakubově žebříku. Šeptá se i něco o tom, že se v pytlích na mrtvoly s kluky, který se vracejí tuhý domů, pašují drogy pro nějakýho Americkýho gangstera. To je fakt hnus. Začínám mít v této válce zmatek. Dějí se tu fakt divné věci. Už mi z toho začíná hrabat. Potřebuji orazit.
 
 
DOVOLENÁ: Dovolená v Saigonu je fakt pohoda. Až na to, že tady nějakej magor vraždí prostitutky. MP mu ale jsou už na stopě. Urazil jsem taky pár piv s nějakým pošahancem. Forrest Gump se myslím jmenoval. Pořád něco mlel něco o bonboniéře a o nějakém poručíkovi Danovi, který přišel o obě nohy. Co je na tom vůbec divného? A kdo vůbec stojí o návrat do pekla?
 
 
STEREOTYP: Dovolená je dávno v trapu. Žiju zase pro zabíjení v Železném trojúhelníku. Před týdnem jsem já a mariňáci čistili další úsek džungle. Pod bujarým porostem se toho skrývá hodně. Kromě všudypřítomných šikmoušů tu padají helikoptéry se zlatem, které je třeba zajistit, probíhají tu obchody s drogami ve velkém, které je třeba překazit, prohání se zde mystičtí neviditelní bojovníci, které je třeba pozabíjet. Prostě nuda. Natáhnou závěr praštit s sebou o zem pokropit okolí, vstát, běžet. A zase... natáhnout závěr... Asi už jsem určen na odpis.
 
 
NORMÁLNÍ DEN: Den jako každý jiný. Stále žiji. Prozatím. V rádiu nás pozdravili: „Dobré ráno, Vietname.“
 
 
TEN BASTARD: Tu jeho měkkoušskou hubu rozválcuju svými pěstmi. Ten bastard. Vyměklej bažant, kterýho člověk vezme do akce a když si po vypálení šikmošské věznice chce trochu drsně zaskotačit s místní holkou, tak ho udá. Jaký znásilnění? Jaký oběti války? Je přeci jasný že ženská při tom křičí. Kdyby nekřičela tak to není žádná sranda. Práskač! Krysa! Asi mu hodím do sprchy odjištěný granát. Jestli mu to urve koule, žádná škoda. Stejně je nepotřebuje, když se mu nelíbí píchání. Pak bude ječet on. Jako zhulenej hipízák. Povídá se, že se jim nelíbí, že tady válčíme.
 
 
KONEC: Píše se, už nevím jaký den v tomto zeleném pekle. Nade mnou je nebe, pode mnou země. Nebe a země. Černí mravenci už si zase pochutnávají na mém krku a kousek od mého úkrytu se smradem hnije mrtvola šikmouše ve vysokém stupni rozkladu. Obléhání základny Piz Gloria, kam nás převeleli, pro nás skončilo průserem. Z naší jednotky jsem zbyl sám. Zbytek Vietnamci zmasakrovali. Navíc se jim podařilo zajmout Ramba. Nechtěl bych teď být v jeho kůži. Historek o ruské ruletě jsem už slyšel dost. To tu raději v klidu a míru vykrvácím. Je komické vidět svou nohu tři metry před sebou. Jenom kdyby mě tak nesvědila ta zasraná díra v břiše.
 
více filmů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]