8. červen je 159. den roku podle gregoriánského kalendáře (160. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 206 dní a Jan Jessenius, dnes v Praze, poprvé tnul do mrtvého. Ano, roku 1600 (když zrušíte jednu nulu na konci vyjde vám kolikátý je dnes den, pokud je přestupný rok), se Praze se konala první anatomická pitva lidského těla, která trvala až do 12. července. A my si dnes rozpitváme celý dnešní den, načež odhalíme souvislosti a skutečnosti, jimiž byl v minulých létech živ. Většinou se jedná o nehezké věci, plné bujících svinstev. Pitva osmého dne šestého měsíce, začíná.

 

Dnešní den neuvěřitelně odhaluje souvislost mezi fikcí a realitou. V roce 1949 byl  publikován román 1984 anglického spisovatele George Orwella, který líčí svět blízké budoucnosti jako totalitní systém, v němž Velký bratr (podobnost s jistou reality show není náhodná) řídí osudy všech lidí a kde je lidská individualita zločinem, který zasluhuje smrt. Neradostná budoucnost však nebyla tak vzdálená. Dnes, přesně o rok později si na konci vykonstruovaného monster procesu vyslechla Milada Horáková rozsudek smrti. Ten podpořilo přes šest tisíc žádostí od prostých, účelově zmanipulovaných lidí. Justiční vražda. Ano, trefnější by možná bylo, kolektivní justiční vražda. Není divu, padesátá léta v Československu jsou přeci známa jako období kolektivizace. Nakonec i toho Jessenia v minulosti popravili. Na Staromáku.

 

Kdo je bez viny, ať hodí kladivem. Tím dnes hází, roku 1989 narozená Kateřina Šafránková. A hází s ním dobře, neboť se stala českou reprezentantkou. Rovněž dnes narozená Marie Pujmanová se zase stala českou novinářkou a spisovatelkou, která se ve svých prózách zabívala problémy tehdejší mládeže. Zároveň často a ráda, se slovy „Psovi psí smrt!“ propagovala politické procesy, čímž se zase dostáváme k Miladě Horákové. Hezky se to točí v kruhu. A co se Pujmanové týká, paradoxní je, že její syn chtěl zdrhnout za hranice. Maminka si pak mohla nohy ušoupat, aby synka z toho vysekala. Inu mateřský cit je většinou nad ideologickým zápalem.

 

Zdrhnout za hranice byl v té době, blížící se orwelově vizi, sen mnohého. A samozřejmě, mnozí se o to pokusili. Třeba jen tak, s batohem a možností účastnit se honu na člověka. V roli honěného. Nebo s letadlem. Dnes se odehrály dva takové případy. Jedno letadlo bylo dnes uneseno roku 1970 a skupina osmi mladých lidí s dítětem v něm přinutila posádku letu Karlovy Vary - Praha přistát v Norimberku a druhé se na vynucenou cestu na západ vydalo rovněž dnes, roku 1972 z Mariánských Lázní. To přistálo ve Weidenu i se zastřeleným pilotem. Vznikl z toho patřičný skandál a taky jeden z případů majora Zemana. Jo, Bič boží je všechny vyžene!

 

„Medardova kápě, čtyřicet dní kape.“ Lidová pranostika je spojená s dnešním dnem rovněž proto, že svátek slaví Medard. Jedná se o Germánské jméno (Jeho vznik je vykládán ze slov macht - „moc“ a hardus - „tvrdý“), které je dnes natolik nezajímavé, že ho až na pár výjimek nikdo nenosí. Kromě toho je dnešek spojený i s dalším zbytečným svátkem.  Minimálně pro středoevropana. Dnes je totiž Mezinárodní den oceánů. A taky ve Vietnamu, kde se válčilo vznikla slavná fotka znázorňující krutost války. Napalm je svinstvo.

 

V tento den, kdy se narodil „kamarád do deště“ Lukáš Vaculík rovněž zemřel Antonín Baťa. Jeho brácha Tomáš Baťa se tak stal jediným majitelem firmy, která v pozdějších letech rovněž v jistém ohledu vstoupila do historie našeho národa.  Do té vstoupily i první svobodné volby, které se konaly dnes, roku 1990. To bylo euforie, to bylo nadšení.  Zájem o volby byl vskutku mimořádný, k urnám přišlo více než 96 procent oprávněných voličů a ti rozhodli o jednoznačném vítězství Občanského fóra (OF) a Veřejnosti proti násilí (VPN). Dva roky poté vyhrála již volby ODS. Ano, první vítězné strany se v následujících letech rozpadly a rozštěpily. I přes tehdy značně proklamované heslo: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“

 

Nezvítězila. Svinstva bylo je a bude mezi lidmi stále více než dost. Což bohužel není vize orwelova, či kohokoliv jiného. To je prostý fakt, který si s sebou neseme pořád dál a poneseme jej tak dlouho, až pod jeho tíhou nebudeme rýt držkou v zemi. Zítra budeme kvákat s kačerem Donaldem.