Profily



Stan Sakai a Usagi: Následuj bílého králíka

 

 
O Usagim Yojimbovi se Stanem Sakaiem. Protože, ruku na srdce, s kým taky jiným?
 
Co si pamatuju, vždycky jsem nenáviděl králíky. Mohl za to Pinďa ze Čtyřlístku. Tohle jsou důvody, proč jsem Pinďu neměl rád: 1. Z celé tuzemské fantastické čtyřky nosil nejhorší šaty (montérky s kšandou). 2. Trousil podezřelé hlášky jako „Bobíku, probuď se, tady šplouchá voda!“ (Ledová plavba) nebo „Džus je teplý!“ (Rychlé občerstvení). 3. Divně pokukoval po Fifince. Můj pohled na králíky změnil až Usagi Yojimbo. I Usagi byl králík – ale byl super. A tohle jsou důvody, proč byl super: 1. Nosil kimono. 2. Měl luxusní hlášky: „Vím, že vás nedokážu zabít všechny, ale naše životy neprodám levně!“ (Utečenci) či „Přines radši dvě flašky, šenkýři“ (Samuraj!). A co bylo hlavní, Fifinka nebyla jeho typ.
 
Když do Prahy přijel Stan Sakai, který Usagiho Yojimba vymyslel, napsal a nakreslil, vyrazil jsem mu poděkovat za to, že mě naučil mít králíky zase rád. A kromě toho jsem si potřeboval trochu zlepšit karmu za všechny ty ušáče, které jsem v dětství kvůli Pinďovi ubil klackem.
 
Stan Sakai je sympaťák. Vyzařuje z něj podobná energie, jako z Usagiho Yojimba na stránkách jeho komiksů – rozvaha, soustředěnost, klid a vnitřní pobavení nad situací, v níž se ocitl. Na plátno za ním se v pražském kině Světozor promítaly obrázky králíka s dvěma meči daisho za pasem (jeden je wakizashi, druhý katana) a u stolu s ním seděli dva překladatelé – Ľudovít Plata, který Sakaie překládá, když píše, a Viktor Janiš, který ho překládal, když mluvil. Američan japonského původu přijel do Prahy na pozvání Crwe, díky čemuž v hledišti neseděli žádní negramoti, ale armáda kovaných odborníků, kteří na Sakaie pálili odborné dotazy jako: „Máte rád lebky?“ Na což Sakai, který kreslívá lebky nad hlavy zvířátek skonavších surovou smrtí, odpověděl s rozzářeným úsměvem: „Lebky mám ze všeho nejradši. Zlehčují tíhu smrti.“
 
Úsměv od ucha k uchu a zenový styl odpovědí je kombinace, na kterou si u Sakaie rychle zvyknete. Není to rozený spíkr, který by se vás snažil ubít hláškami. Mnohem blíž je prototypu tichého autora, který si s vámi moc rád popovídá, ale přitom už si představuje nová kreslená dobrodružství a nemůže se dočkat, až se do nich pustí s tužkou v ruce, ohněm v srdci. „Ráno vstanu, vypravím děti do školy, manželku do práce a jdu pracovat do ateliéru za domem. A pracuji, dokud děti zase nepřijdou ze školy a manželka z práce,“ popisuje svou denní rutinu. „Za pět týdnů mám hotový čtyřiadvacetistránkový příběh. Za rok tedy deset čísel.“ Takovéhle tempo nezvládnete, dokud nebudete psát, kreslit a vymýšlet opravdu rádi.
 
A Stan Sakai kreslí rád. Důkaz? Autogramiáda po tiskovce. Autor králičího samuraje z feudálního Japonska se nespokojil s tím, že by se fanouškům jenom podepsal. Ani náhodou. Každý podpis doprovodil se stoickým klidem fantastickou kresbičkou Usagiho, jeho nosorožčího kámoše Gena, nebo třeba černě šrafovaného ninji. Se stejnou pohodou v tváři do knížek naskládal desítku malých Yojimbů i těm proklatcům, kteří si řekli o podpis do deseti různých komiksů. Jestli tenhle pán nemá slunce v duši, chtěl bych vidět někoho, kdo má.
 
„Jednou jsem slyšel, jak se o Usagim baví tatínek se svým osmiletým synem,“ vzpomene si Sakai v knihkupectví Krakatit, kam si ho pak z kina odvlekla smečka novinářů. „Tatínek synkovi tvrdil, že je to hlavně o bojování. Ale ten osmiletý hoch nesouhlasil – řekl otci, že Usagi Yojimbo je mnohem více o cti a oddanosti.“ Jasně, že v Usagim Yojimbovi si jdou zvířátka po krku. Jádro vyprávění ale tkví v tradičních hodnotách, ve smyslu pro čest, oddanost, morálku a vnitřní kodex, přes který nejede vlak, ani když máte hlavu na popravčím špalku. Stan Sakai v tomhle působí velmi podobně, jako jeho hrdina Usagi. Je oddaný své práci a lidem, kteří ji obdivují, a své příběhy vypráví s heroickou dávkou úcty k tradicím.
 
„Samozřejmě, že je Miyamoto Usagi idealizovaný,“ odpovídá pak na otázku, kde má člověk hledat tak ctihodné hrdiny. „Jeho postava se opírá o skutečného japonského samuraje Miyamota Musashiho, který ale zdaleka nebyl tak ctnostný. Vždyť Musashi chodil i pozdě na souboje! A takový Zatoichi, z něhož vychází postava Zato-Ina, nebyl o nic lepší; to byl zase gambler a ožrala. “ Sakai přiznává, že na idealizovaných hrdinech sám vyrostl – coby zástupce třetí generace japonských Američanů strávil dětství na Havaji, kde si to každou sobotu hasil do kina na samurajské filmy. Na Havaji tak viděl třeba Yojimba od Kurosawy. A na Havaji začal také studovat výtvarné umění, které dostudoval v kalifornské Pasadeně.
 
I díky tomu má dnes k tvorbě mnohem analytičtější vztah, než nějaký umělec bienálního typu, který rozkouše žábu, vyflusne ji na plátno 15 x 20 metrů a nazve to ŽIVOT. Sakai o tvorbě přemýšlí. Proto rád vysvětlí třeba to, proč nemá Usagi Yojimbo úspěch v Japonsku, přestože je jeho hrdinou Japonec. „To protože je to komiks výhradně amerického stylu,“ říká Sakai. Usagi je černobílý a Sakai má japonskou krev, ale tím podobnost s mangou končí. „Americký styl vyprávění je rozložen mezi úvod, střed a závěr. Japonský styl ovšem úvod a závěr spíš upozaďuje; zato se extrémně soustředí na střed.“ Proto píše Scott McCloud v knize Jak rozumět komiksu, že japonský komiks „klade důraz na ´někde být´ proti ´někam se dostat´“. „Americká narativní tradice je svižná, nežádá si tolik prostoru,“ vysvětluje Sakai. „Netráví tolik času v tónu a pocitech a vyprávění koncentruje do sledu událostí. Proto se Usagi v Japonsku nechytne. Proto – a také protože si japonští vydavatelé svůj trh moc dobře chrání.“
 
Ještě s větším gustem se Sakai rozpovídá o historii a mytologii. I tak se ale nadále drží v krátkých, zamyšlených větách. Když vidíte Stana Sakaie hovořit, napadne vás, že takhle nějak si možná představujete Usagiho Yojimba při práci s mečem: máchajícího kolem sebe dvěma meči daisho sporými, ale efektivními seky. „Příběh Grasscutter začíná mytologickým stvořením Japonka a pokračuje až k Usagiho současnosti. Proto mě také stál pět let výzkumu,“ vypráví Sakai o epizodě, která Usagimu vynesla nejvyšší komiksové ocenění – Eisnerovu cenu. „Díky té práci se dnes používá při výuce japonských dějin na univerzitě v Oregonu. Ale možná je to i tím, že tamní učitel je blázen do komiksů.“ K literatuře faktu měl Sakai blízko vždy – než se pustil do Usagiho Yojimba, byl fascinován řeckou mytologií –, ale příběh, u něhož z takového výzkumu vycházel poprvé, byl až Příběh s drakem (vyšel u nás v knize Usagi Yojimbo: Vlk samotář a dítě). „Ten příběh všechno změnil,“ říká Sakai. Od té doby už k některým výzkumem podloženějším epizodám píše i učené vysvětlivky.
 
Když byl rozhovor u konce, vylezl si Stan Sakai na štafle a přímo na strop v Krakatitu vyšvihl ještě jednoho Usagiho Yojimba s vlastním podpisem. Pak zašel na guláš a byl pryč.
 
A tady si můžete přečíst, jaké dojmy si ze setkání s českými fanoušky odnesl on sám: http://usagiguy.livejournal.com/39213.html
Dočtete se tu o tom, jak si s Petrem Litošem a Ľudovítem Platou pochutnal na tom guláši („byl to guláš, jako žádný jiný“), co musí nutně vidět při další návštěvě Česka („židovské město, Kutnou horu, muzeum Alfonse Muchy a možná také Slovanskou epopej, což je soubor dvaceti obrazů na zámku v Moravském Krumlově; i když je to pět hodin jízdy autobusem“) a jak oddaní dokážou být jeho skalní fanoušci („Thomas z Berlína, kterého si možná vybavíte z mých cest do Londýna a do Paříže, za mnou teď podnikl šestihodinovou cestu do Prahy“). A kromě toho si z toho všeho uděláte obrázek o tom, že o kolik méně toho Stan Sakai namluví, o to více toho napíše.
 
A nafotí. Těch pár fotek na jeho blogu (což je jedna z mála moderních technologií, které využívá – nechápe například, jak takový Neil Gaiman stíhá používat Twitter a přitom ještě psát knížky) dokresluje jeho podobnost s jeho ikonickým králičím hrdinou. I Stan Sakai je totiž samuraj. Kráčí světem se dvěma meči daisho za pasem (jeden je tužka, druhý štětec) a vypráví svůj příběh, protože, jak říká sám ústy Usagiho Yojimba, „taková je karma“. 
 
Text: Darek Šmíd
 
více komiksů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]