Profily



Stalker (9.3.2013)

 

 
„Co to bylo? Meteorit? Návštěva obyvatel kosmických dálav? Tak, či tak, naše malá země spatřila zdroj zázraku – zóny. Ihned jsme tam poslali vojsko. Nevrátilo se.Potom jsme zónu obklopili policejními hlídkami. Snad to bylo dobře. I když nevím...“
 
Tak přesně těmito slovy, napsanými v azbuce, začíná slavný ruský film režiséra Tarkovského Stalker. Ten byl natočen podle románové předlohy bratří Strugackých Piknik u cesty. Paintballová hra na motivy tohoto filmu však piknikem rozhodně nebyla. 
 
 
Tým Aligátorů se nejednou pokusil vnést do svých her nový svěží vítr (např. jejich Diverzant), což v praxi vypadá asi tak, že když organizuje třeba hru Stalker, její základ netkví v tom, že proti sobě střílí třeba armáda Stalkerů a armáda strážící zónu s Monolitem, kterým je páskou omotaný smrk na palouku u lesa, jak to bývá u mnohých her, kdy pořadateli chybí invence. Naopak, snaží se do hry nacpat více než dost nových prvků a dodat jí tak na autentičnosti předlohy, což dává hratelnosti zcela jiný rozměr. Hra Stalker v jejich pojetí tak vyslala do terénu se zónami v nichž byly nalezeny různé artefakty (od zlatých, zkurveně těžkých kamenů až po potištěné hranoly) dvojice Stalkerů, aby tyto artefakty hledali, zpeněžili a tím si zvyšovali svou bojeschopnost. Jako v počítačové hře, například. Akorát, že tady hráč neseděl za kompem, ale fungoval v terénu :)
 
 
Stalkeři tak pátrali v dostatečně pochmurném okolí, zabíjeli se navzájem, aby mohl okrást jeden druhého o nalezené artefakty, a aby toho nebylo málo, v prostoru se navíc pohybovala jednotka vojáků, která je dostávala do pohybu, aby se třeba nezakempili u tábora a tam jen nestříleli  ubožáky utíkající do tábora své nálezy zpeněžit. A navíc, prostor nabízel ještě několik dalších překvapení. A to byla výzva, které jsem prostě nemohl odolat.
 
 
V Ústí na hřišti Aligátorů jsem byl naposledy na Sviňské akci v roce 2011 a tak bylo na čase se opět podívat na sever Čech. A protože se to ve dvou lépe táhne a navíc má dcerka projevila přání poznat válku hezky zblízka, do boje se vydal rodinný tandem, aby domácí rozpočet rozšířil o nějaký ten artefakt a rubl za něj vydělaný. Jo, k dispozici byly rubly vytištěné speciálně pro tuto hru. Aligátoři si skutečně vyhráli, aby si ostatní parádně zahráli.Čímž se dostáváme k momentu, kdy jsme spolu s Jenifer sundali ze zbraní zásobníky (na základní úrovni každý Stalker disponoval pouze omezenou municí a zbraní do které musel ládovat střelivo po jedné kuli jako na například během paintballové bitvy o Verdun). Ano. Už to tady bylo řečeno, nejednalo se o žádný piknik u cesty. 
 
 
A tak jsme s Jeny vešli do zóny, kde se poflakovalo dostatečně artefaktů. A samozřejmě i Stalkerů, jak jsme měli vzápětí zjistit. První boj na sebe nenechal dlouho čekat. Poslal jsem Jendu ať i s artefakty zdrhá do tábora, neb v boji by s nulovými zkušenostmi moc platná nebyla a nehrdinně pár minut poté chcípl. Netušil jsem, že Jenifer potkal stejný osud. Při útěku do tábora narazila na jiné hladové Stalkery a tak byla zabita a okradena. Prý cestou viděla zlatý kámen, nechala ho tam bejt. Ups, tohle se fakt nevyvedlo.  A tak se hra zběsile rozjela. Každý lovil každého, podobně jako na nedávném Šakalovi. A ti úspěšnější zakrátko byli bohatější o zásobníky (kadence zaručena), a v dalších úrovních o větší počet munice a posléze i o obvazy (ošetřující zásahy končetin) a granáty. Paráda. My zůstali u základní úrovně. 
 
 
Když jsem po několika stalkerovských (většinou neúspěšných) výletech do zóny, vyrazil na svou obvyklou fotoreportérskou procházku, abych nastřílel nějakou tu fotečku do rodinného paintballového alba, Jeny byla přeřazena do jednotek Monolitu s úkolem chránit Monolit přání (Stalkery familiérně oslovovaného "Monoliťák"), což byla další vychytávka této hry. Prostorem se totiž pohyboval „monolit“ tedy chlap v bílém převlečníku, který by se dal přirovnat k místnímu ježíškovi (aha jsme v Rusku, takže dědovi Mrázovi). Když ho nebohý Stalker dosáhl a stráž monolitu jej nezastřelila (Jo místo Sněhurky měl s sebou ochranu), mohl si vytáhnout z balíčku karet odměnu. Od zlatého šutru, balíku rublů, zvýšení úrovně, až po smrt. Ano našli se i tací, jejichž nadšení se změnilo ve smrtelnou křeč. Někomu se i podařilo Monoliťáka sejmout :) Smolík. Jo a jeden zlatej balvan se válel na hnojníku. Hezky to smrdělo. 
 
 
A aby toho nebylo málo, hra disponovala i dalšími úkoly. Třeba najít a transportovat vědce z prostoru na základnu. Přes celý prostor plný hladových Stalkerů.  Do hajzlu, ten atombordel a plynovou masku jsem vědcovi nezáviděl. Stejně jako jeho transport. Ten měl na svědomí KraPa z Brněnského batalionu se svým parťákem. Našli ho jako první, poté co jiný tým ho jednoduše ignoroval. Asi si nechtěl vydělat těch padesát litrů rublů, který byl za jeho převedení nabídnut. Transport vědce měl grády. Po kraji hřiště se prosmejčili k cílové smrtící rovince v podobě otevřeného placu před táborem. Právě na rozlehlém poli se strhla nejedna bitva. Jiný úkol bylo sejmutí Trackera, který tančil na hromadě hnoje. To se podařilo Bubákovi, který si tak zchladil žáhu za prostřelenou nohu od jednotek Monolitu. Spletl si je se Stalkery a šeredně si naběhl. Ostatně tyto jednotky v okolí rovněž řádily jako černá ruka. Přežít v ten den v okolí Ústí nad Labem nebylo moc jednoduché. Když s armádou patrolovala Jeny, málem se jí taky podařilo zastřelit svého prvního chlapa. Málem. Tak si to vynahradila aspoň tím, že málem zašlápla bažanta a když ten od jejích nohou zběsile v panice vzlétl, málem ho rozstřílela na kusy. 
 
 
A svůj nezapomenutelný okamžik jsem utrpěl i já. Poté, co jsem se jako stalker, tentokrát už jen sólo (Jeninku služba u Monolitu bavila víc) vydal do prostoru. To bylo zrovna ve chvíli, kdy všichni vyrazili lovit Trackera. Najednou přes svoje zasviněný brýle, vidím v poli zlatej šutr. Paráda. Že bych si konečně vydělal aspoň na zásobník? Hodil jsem karabinu přes rameno, vzal jsem šutr a pelášil k táboru. Ano, dokonce jsem se donutil k běhu. Kurva střelba. Zkouším uhnout. Parchant Alchimo si mě vyčíhal. Sere to do mě o 106. Chce mi ukrást můj zlatej kámen za deset litrů. Plesk a už jsem mrtvej. Zlatej šutr je v hajzlu. Najednou slyším Alchima jak nadává. „Ty vole, Zíďas, ty sy ze mě děláš prdel!  To je vobyčejnek balvan z pole!“ Aha, asi jsem se přehlédl... zasviněné brýle jsou svinstvo. Alchima pak vzápětí sejmul jiný Stalker. Ten co nesl doopravděckej zlatej kámen. Ironie na druhou. Ne, tohle člověk nevymyslí, to se musí prožít.
 
 
Stalker se prostě vydařil. Jarní pošmourné počasí dotvořilo kulisu postkatastrofického světa v němž se skupinky jedinců snaží přežít a odhalují věci nevídané. Skvadra bojovníků byla taky skvělá. Rád jsem se po dlouhé době viděl s Mlaďáskem, nechyběly samozřejmě ani TéTéčka, Buldoci, nebo třeba Jenda z MG. Prostě parádní sobota, která mě mimochodem vnesla do zkušeností z válčení nový prvek. Když člověk bojuje bok po boku se svou nezkušenou dcerkou, která samozřejmě nedokáže zakrýt strach, když to kolem ní začne lítat, kašle na všechno a má jenom jednu potřebu – ochránit jí. Nechtěl bych si tuto zkušenost zopakovat v ostré realitě. 
 
Stalker 
Date: 9.3.2013
Lokace: Adrenalin Game Park (Ústí nad Labem)
Organizátor: tým Aligators
Scénářová hra s počítačovým přesahem a nejedním skvělým nápadem
 
PROFIL FOTO (132)
 
 
Paintballový deník (předchozí akce): 131. Šakal 2
Paintballový deník (následující akce): 133. Kooperace
 
ODKAZY:
 
 
 
 
FOTOGALERIE:
 
stalker_01
stalker_02
stalker_03
stalker_04
stalker_05
stalker_06
stalker_07
stalker_08
stalker_09
stalker_10
stalker_11
stalker_12
stalker_13
stalker_14
stalker_15
stalker_16
stalker_17
stalker_18
stalker_19
stalker_20
stalker_21
stalker_22
stalker_23
stalker_24
stalker_25
stalker_26
stalker_27
stalker_28
stalker_29
 
více paintballu >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]