Profily



TT vyvedení 2011 (17 - 19.6.2011)

 
„Náš výlet do Lužických hor byl nádherný. Počasí bylo vynikající, účast stoprocentní a já s hbitostí kamzíka přeskakoval místní kopce... no trochu kecám. Trochu víc...“

 

MPM uvádí nový český paintbalový film:
(ozbrojení) Účastníci zájezdu
 
Režie: Rajko, Two Towers
Scenář: válečnický život
Kamera: Anička, Bratránci
Hrají: Two Towers, Bratránci, Nordic Area, Černý svině ze severu
 
 
 
Tábor na Jelení skále
 
Účastníci zájezdu se vydrápali nahoru. Někteří dříve, někteří později, někteří vůbec. Vzájemný poznávací výlet po Lužických horách měl začít druhého dne. K tomu účelu měli všichni účastníci, až na jednoho, značně přehulené karabiny. Účastník Rajko táhl na kopec třiatřicetikilový bágl s proviantem a zapomněl si brýle. Dnes byl programu seznamovací dýchánek. Trochu trapně označení, protože tito účastníci zájezdu se dobře znali. Společně již vybojovali nejednu bitvu, nejednou se podrbali za ušima, povyprávěli nějaký ten hrdinský příběh a vypili nejeden veselý kalíšek. Na ohni se pekla řada kuřat (pivko a klobásky je už přežitek) a nových veselých kalíšků různých barev, vůní a chutí poletovalo vzduchem nespočetně. Tolik moc, že by to i slona ožralo. A protože slon a taky kompletní opozice nedorazili, museli si účastníci zájezdu vystačit sami. A vystačili si. 
 
 
„A chčije a chčije.“ (citát z filmu Na samotě u lesa)
 
Když účastníci zájezdu ulehali, bylo obloha vymetená. Když se první z nich, po jedné hodině ranní, ve spacácích začali ošívat, bylo to proto, že začalo krápat. Když bylo po třetí už regulerně chcalo. Raní sprcha po ránu je jistě dobrý hygienický návyk, tahle však vyhnala většinu účastníků (tedy ty, co spali pod širákem) z promočených spacáků. Ti pilnější (mezi nimi i účastník Pilný s přezdívkou Bobul). Kteří nebyli líní a postavili si přístřešek, vstali až se svítáním ve kterém sice sluníčko nevysvitlo, ale zato byla nádherně sychravo. Účastníci zájezdu, kteří si tak mohli ozkoušet, jak jim sluší různá maskovací ponča z toho měli velkou radost a tak se během dobývání kopce navzájem několikrát postříleli. Dýmovnice k tomu nepotřebovali. Mlha byla všudypřítomná. V ní vyrobil účastník Alchimo účastníkovi Prouzovi na čele hezkou bouli podobnou klubajícímu se čertímu rohu. A z čerty nejsou žerty – to je stará česká pohádka.
 
 
„A mě láká velice, pochod Praha Prčice.“ (fragment z písně Ivana Mládka)
 
Prčice v Lužických horách nejsou. Zato je zde mnoho kopců nesoucích různá jména. Třeba Bouřný, nebo Kobyla, či Suchý vrh. Účastníci zájezdu měli možnost všechny poznat. Někteří se zakusovali do vrstevnic s rozvernou náladou (účastník Bubák se pod úpatím pochlubil se svými havajskými trenclemi) jiní s cigaretou žoldácky zasunutou v koutku úst (účsstník Mastodont si rád zahulí i během útoku) a samozřejmě se našli i tací kteří si během výstupu hráli oblíbené hry na polykání andělíčků, ci na honěnou s dechem (ano, účastník Zíďas opět nezklamal). První zastávka se konala u ŘOPíků ve svahu Bouřného. Kdyby jste nevěděli co je ŘOPík, pak vězte, že se jedná o Řadové Opevnění Pěchoty, což je místo jako dělané pro vybudování strážené linie, kterou měly prjít tři dvojice diverzantů. Podařilo se to jen jedné z nich. Účastník Vecoun a Bobr prorazili. Účastníci ale narazili na zákeřnějšího nepřítele. Nepočetné roje malých mušek nakonec dostaly všechny. Nalétávali na účastníky v sebevražetných útocích a nepomáhalo ani tleskání, ani pleskání se, ani repelent. Účastníci se tedy odhodlali k ústupu. Už je nebavilo se nonstop fackovat.
 
 
„Bicykle, Bicykle! I Want to Ride My Bicykle“ (část libreta písně skupiny Queen)
 
Cestou k Sirnému pramenu jedna část účastníků ustupovala bojem před skupinou pronásledovatelů. Les ožil výstřely. Účastník Mastodont řval ve snaze vybudit pronásledovatele k větší rychlosti, pronásledovaní nehodlali dát svou kůži zadarmo. A do toho vjel první cyklista. A za ním další. Překvapení na obou stranách. Soutěžící kolečkáři nějakého cyklistického závodu netušili že vjeli do zuřící války. Jisté je jedno... takový závod asi ještě nezažili.
„Zastavte palbu! Civil!“
Ne, tohle opravdu nebyl Závod míru.
 
 
„Dej kobylám to ti povídám, dej kobylám ovsa!“ (dětský popěvek a lidová píseň)
 
Sirný pramen byl zrzavý jako dobře natočený Gambrinus, jak trefně podotkl účastník Prouza. Po obědě spojeným s doplnění vody (která chutnala stejně jako ta z reklamy) z místního potoka, cesta, místy se překrývající s tratí cyklistického závodu, pokračovala dál. Další hnusný kopec měl jméno Kobyla. Těžko říci proč. Koně se na něm nepásli. Byl zde jen ohromný polom, následek nějaké hnusné bouřky. Účastník Bobr dělal navigátora a byl na to patřičně hrdý. Byť bylo odpoledně zatažená obloha připomínala přicházející noc. Netrvalo dlouho a kobyla vyhodila účastníky ze sedla, tedy ze strmého vrcholu, kterým se dostali k Vinnému sklepu. Víno zde však účastníci nenašli. Ani bílé, ani červené. Proč? No protože Vinný sklep je název jeskyně. A v jeskyních jsou netopýři a ne sklepmistři s koštovačkou.
 
 
„Hrad, založený Berky z Dubé, byl s tímto rodem spjat po celou dobu své existence a jedna větev rodu byla jeho jménem i označována. První známá zmínka o hradu Milštejně je v zápise z r. 1343 o loupeživém řádění Míšňanů v okolí Žitavy a Ojvína, ale teprve z l. 1362–1391 se dochovalo i nejstarší jméno držitele Milštejna, jímž byl Jindřich Berka.“ (historické okénko)
 
Hrad Milštejn završil etapu putování prvního dne. Zde měl vzniknout noční tábor. Bohužel bylo narváno. V okolním srubu probíhalo setkání po letech (dobrosrdeční chlapy, kteří podarovali účastníky hltem piva), na hradě spali nějací horolezci. Militantní účastníci se tedy přesunuli do podhradí poblíž Stříbrné studánky, kde nejprve lovili s deseti kulemi v zásobníku dvě lišky diverzantské a pak proběhla bitva o skalní převis. Temnota tlačila na pilu a poučen z předešlé noci každý z účastníků hledal střechu nad hlavou. Celtovou, nebo třeba skalní převis. Pak se účastníci v družné zábavě sešli u ohně, kde se z nich stala rodina. Kolem ohně kolovali potraviny, tekutiny a všechno, bylo všech. To se v dnešní společnosti moc nevidí. Tento oheň nebyl jen příjemným posezením, kdy se po západu slunce úplně vyčistila obloha od mraků, ale neuvěřitelnou demonstrací významu slova kamarádství. V tu chvíli se účastníci, byť po sobě celý den stříleli z přehulených karabin schopných vymodelovat na lidském těle nehezké boule, modřiny a jelita, semkly v bratrský šik. V jednu různorodou, báječnou rodinu. 
 
 
„Dlouhý kopec, který už dává tušit, že končí a vzápětí se místo slibovaného vrcholu objeví další stoupák je vysilující zkurvený kopec.“ (definice přírodního úkazu)
 
I když jméno neděle vzniko ze slova NEDĚLEj, účastníci se po poté co se probudili a poté co si účastnice Basandy vyčistila zuby, škrabali dalšího kopce. Vysilujícího zkurveného kopce jménem Suchý vrch. Sucho však nehrozilo. Počasí během tohoto výstupu (stejně jako následujícího celého dne) bylo všechno možné, jen ne normální. Během hodiny se vystřídal hic, zatažená obloha, deštík, i bouřka hrozící hromy... a tak pořád dokola. Bláznivé počasí, stejně bláznivé jako skupina diverzantů, která si myslela, že v další militantní vsuvce projde okolo obsazené cesty... neprošla a účastníci tak vyšli dál do bývalého, dnes již zrušeného letního tábora, kde se měla odehrát poslední bitva.
 
 
„Pionýři, pionýři, zmalované děti...“ (poupravená část dětské budovatelské písničky)
 
Ano kdysi zde pionýři a pionýrky hráli vadí – nevadí, či flašku, dnes tu zbylo jen torzo tábora v podobě vybrakovaných chatek a několika budov, včetně kotelny. A právě o kotelnu, nad kterou v lese stál další ŘOPík se strhla další bitva. Bitva o kotelnu. Bitva, ve které účastník Mastodont dodržel tradici, co se krvavých zranění týká (minule to byl nos, dneska brada) a kde účastník Rajko rozdával se svou karabinou smrt na počkání. Ano, zájezd se chýlil ke konci. Po této bitvě následovala cesta do civilizace, kde mají silnice po kterých se dá jezdit auty, jež vás zavezou domů, kde mají železnici vhodnou k tomutéž a kde mají hospodu, kde sice nevaří z MRE (americké potravinové dávky, hojně na těchto akcích konzumované) ale minutky (hotovky došly) připomínali božskou manu. A taky tam čepují čerstvé orosené pivo... ano to co má barvu jako ten Sirný pramen ze včerejška. Není divu, že se zde všichni účastníci sešli. Ano ve finále se ještě vyskytl problém s proraženou olejovou vanou jednoho auta, ale taková „prkotina“ účastníky ze kterých se stala rodina, nemohla rozházet.
 
 
Hodnocení zájezdu
 
Ne toto není film, kde Zdeněk Liška dělá autobusáka. Tohle je vyvedení. Military vyvedení. Pro nezávislého pozorovatele možná hraní na vojáky, ale pro těch pár lidí v maskáčích propocených námahou, nasáklých deštěm, zasviněných od zásahů z karabin, srdcová záležitost. 
 
„Počasí bylo vynikající, účast stoprocentní a já s hbitostí kamzíka přeskakoval místní kopce.
Náš výlet do Lužických hor byl nádherný!“ 
V první větě lžu, jako když tiskne. Ta druhá je pravda pravdoucí.
 
 
TT Vyvedení 2011
Date 17 - 19.6.2011
Lokace: Lužické hory
Pořadatel Two Towers
Military pochodová komorní akce
 
PROFIL FOTO (112)
 
 
Paintballový deník (předchozí akce): 111. D-Day 2011
Paintballový deník (následující akce): 113. Hurtgenský les
 
 
ODKAZY
 
 
 
 
 
více paintballu >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]