Profily



2007 - 2009: Alej prokletí: hra kráčející ve stínu Warzony

 

 
Hru, která dostala název Alej prokletí není možné považovat za projev kreativity žádného jednotlivce ani kolektivu. Jedná se o herní systém, který vždy byl přímo pupeční šňůrou svázaná s Warzonou, unikátním projektem vytvořeným kluky z MG (Military game), nicméně přinesl pro pořádání her několik zajímavých inovací, ovlivňující v budoucnosti další hry bez toho, aby organizátoři tušili, že to byla právě Alej prokletí, která je první na svých účastnících testovala. 
 
Patří již k dlouholeté tradici military paintballové scény, že organizátoři her se o pravidlech her nezávazně baví s budoucími účastníky. Nebylo tak tomu jinak ani před první Warzonou. Náš klub (Pohanský pes) do té doby hrající výlučně klasické deathmatche zprvu vyslovoval velkou nedůvěru k zavedení tzv. časových respownů do jinak kontinuálně probíhající hry. Respownům jsme vytýkali možný sklon k plýtvání života, neboť vyřazený jedinec se poměrně záhy vrací zpět na bojiště což může vést k situacím, při kterých se nepřítel bude sebevražedně vrhat do zteče bez vidiny úspěchu jen proto, že má jistotu návratu na bojiště prakticky obratem.
 
Když se dne 3.6.2006 uskutečnila první Warzona byla pro nás příjemným překvapením a systém respownů se ukázal jako funkční a vhodný prvek pro podobné typy her. Warzona měla však několik neduhů, systém do značné míry degradující. Mezi nejzásadnější neduh bezesporu patřilo existence jednoho mrtvoliště, ze kterého po respawnech odcházeli bojovníci zpět do hry, neboť se zde střetávali právě vcházející muži znepřátelených stran bezprostředně po vstupu na bojiště a do hry samotné pak zasahovali omezeně (pro ně se hra scvrkla na boj o bezprostřední okolí mrtvoliště). Druhým kritizovaným neduhem pak byl značný chaos na obou stranách bojových skupin, neboť posily z mrtvoliště chodili individuálně, vždy po určitém časovém limitu stráveném na mrtvolišti. Bojiště se tak zaplnilo toulajícími se individui, bez jasného cíle a směřování. Posledním vytýkaným problémem byla absence jasného těžiště bojů, neboť při 5 bodovaných stanovištích libovolně rozprostřených po velkém bojišti se boje odehrávali prakticky jen u toho bodu, který byl pro obě strany nejblíže, kdežto obránci zadních bodů po celý den nespatřili žádné protivníky. Tyto skutečnosti vedli k velké nedisciplinovanosti na krajních bodech. Jelikož organizátor na výtky nereagoval pozitivně, neboť deklaroval svou představu učinit z Warzony akci pro velké množství účastníků, kdežto uzpůsobení hry v návaznosti na učiněné výtky by akci naměřovalo ke komornějšímu pojetí založeném na větší koordinaci v rámci jednotlivých stran. Bez pochopení tohoto pnutí není možné chápat smysl a přínos Aleje prokletí.
 
Jakkoliv navázána na systém respownů přišla první Alej prokletí, která se konala 14.4.2007 v areálu Boží dar v Milovicích s mnohými změnami zásadně proměňujícími hru. Předně byli zřízeny dvě mrtvoliště na protilehlých koncích bojiště. Body se v dlouhém hadu vinuly od jednoho mrtvoliště k druhému s tím, že pro zabrání dalšího bodu bylo nezbytně nutné držet body předchozí. Tento systém zabezpečil převážou bojovou činnost stále jen v jednom místě bojiště bez nutnosti držet v týlu větší bojové jednotky. Poměrně významným prvkem pak byla povinnost účastnit se několika cvičení koordinující postup spojenců v boji (alespoň pro naši rudou stranu taková povinnost existovala). První Alej prokletí proběhla za účasti zhruba 150 hráčů a kromě drobných problémů při hašení požáru na středním bodu, který vyvolal značné emoce ačkoliv byl mezi veliteli obou skupin vyřešen hra hráče zaujala, nicméně ukázala některé nedostatky konceptu. Předně při jedné linii bodů docházelo k absolutnímu zamrznutí hry kolem jednoho bodu, stejně tak vznikly při omezení limitu munice na jednoho hráče k třenicím o dodržování tohoto limitu v případě hráčů, kteří měli větší zásobníky. V týmu protivníka docházelo také u určitých účastnících se týmů k poměrně značné nedisciplinovanosti. 
 
Poučeni z předchozích zkušeností jsme pro další Alej prokletí, která se konala 31.5.2008 vytvořili několik novinek. Na této hře bylo v České republice poprvé pravidlo o omezení zásobníků (tehdy ještě na 60 ran). Jakkoliv na začátku vyvolalo toto opatření proti případným dohadům o množství nošené munice určitou nevoli kategorický požadavek nakonec všichni hráči respektovali. Neméně důležitá byla také absolutní revoluce v organizaci jednotlivých stran, neboť od dosud běžného systému, kdy organizátor rozhoduje o tom, který tým hraje na jaké straně došlo po zkušenostech z prvního ročníku k ustanovení dvou hlavních týmů (velitelů) které si měli svou stranu po dohodě o velikosti kontingentů zformovat. Toto opatření zásadně eliminovalo nedisciplinovanost v jednotlivých týmech. Další novinkou bylo zřízení párového systému bodů, směřující k zajištění větší pravděpodobnosti pro liniový způsob boje, jehož navození bylo od počátku naším cílem. V neposlední řadě pak byl zaveden systém respownů po jednotlivých jednotkách předem určených s druhotným, časově však značně znevýhodněním respownem jednotlivců, s cílem zrealističnit přísun posil na bojiště. Akce proběhla po organizačních problémech s prostorem na bývalé raketové základně Klondajk na hřebenech Brd na Stožci, účast byla zhruba 140 hráčů a pokud máme dobré informace obě bojové strany uskutečnili s cílem přípravy na akci několik tréningů vzájemné kooperace. 
 
Jestliže druhá Alej přinesla revoluční postupy, které se později stali běžnou součástí dalších her (omezení kapacit zásobníků a ustanovení velících, kteří organizují svou stranu) pak třetí pokračování hry již takový přínos nemělo. Pro ještě větší dynamiku hry bylo množství bodů v linii rozšířeno na tři, což ve svém důsledku učinilo hru trošku svižnější, ale pro vlastní koncept to byla spíše kosmetická úprava. Pro zvýšení realističnosti hry však byl zaveden dosud unikátní požadavek na jednotné uniformy každé z válčících stran. Podařil ose tak myslím třetí Aleji udělat neopakovatelnou atmosféru. Když dne 15.8.2009 třetí alej proběhla opět v Milovicích za účasti zhruba 130 mužů bylo zřejmé, že zřejmě není udržitelný pro takto náročnou hru systém, kdy organizátor zároveň hru hraje. 
 
Poslední ránu konceptu Aleje pak uštědřila její porodní bába Warzona. Kluci z MG, kteří jsou průkopníci her s respownem v ČR se z vývoje poučili a vykročili mírně stranou od původního konceptu prakticky neomezené hry pro co nejširší skupinu hráčů. Obohatili tak svou hru o mnohé prvky, které Alej prokletí jako reakci na první warzonu zavedla, především pak oddělená protilehlá mrtvoliště (v případě warzony respawnovací místa), omezila zásobníky, fakticky přinesla i dlouhodobou přípravu jednotlivých válčících stran a v budoucnosti plánuje zavést pak i jednotlivé uniformy. Kromě toho uspořádání bodů společně s omezením prostoru při poslední Warzone v roce 2009 vytvořili (ačkoliv pro organizátory asi nechtěně) systém boje v linii, který jsme se marně u všech tří ročníků Aleje prokletí snažili navodit. Není proto žádnou tragedií, že Alej prokletí zřejmě již další pokračování mít nebude, neboť Warzona dnes již splňuje požadavky, které jsme na tento typ her měli a zajišťuje tak existenci tohoto druhu her v českém military-paintballovém prostředí. 
 
Sepsal Jaroslav, Pohanský Pes
více paintballu >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]