19. květen je 139. den roku podle gregoriánského kalendáře (140. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 226 dní a svátek slaví Ivo.
Ivo je mužské křestní jméno, pravděpodobně starogermánského nebo keltského původu. Význam je odvozován ze staroněmeckého slova „Iwa“ znamenajícího: Tis, tisový luk, lučištník. Ve slovanských zemích se jedná pravděpodobně o odvozeninu jména Ivan. Ženskou obdobou tohoto jména je Iva. Třeba Iva Janžurová. Tak ta dnes slaví narozeniny. A není sama, Janžurka jedna.
Slaví je taky třeba Zdena Studénková, jeden z bývalých československých sex symbolů, které pumpoval pánským divákům lulanovou žílu . Zdena byla Anděl s ďáblem v těle. A přitom to celé začalo tak nevině. Když byla ještě Panna a chtěl jí netvor. Nakonec sončila v retro bordelu. Ve filmu samozřejmě. Tam taky sváděla ďábla. Inu, cesty andělů jsou nevyzpytatelné. V Uruguay se zase narodil Divoký anděl. Se jm&ea
více ...
Paintball navigátor
Bobřík a kozenka uvádí: erotické bohyně normalizačního filmu Když Čech miluje Češku, nedělaj to v lyžařských kombinézách! Ypsilonka: „I muži mají někdy své dny!“ Iva Janžurová (19.5. 1941) Zdeněk Troška (18.5.1953) 19. květen: Sexbomby a další Demokratická Kampučie: zrůdné nacionálně marxistické peklo na zemi. 18. květen: Den československého rozhlasu Hodný strýček Albert Fish: Jak jsem si uvařil vaší dceru Kdo chtěl zabít papeže? Magor? KGB? Vatikán? Tom Clancy? Když Čech miluje Češku, nedělaj to v lyžařských kombinézách! Hodný strýček Albert Fish: Jak jsem si uvařil vaší dceru Bobřík a kozenka uvádí: erotické bohyně normalizačního filmu Iva Janžurová (19.5. 1941) Demokratická Kampučie: zrůdné nacionálně marxistické peklo na zemi. Pol Pot (19.5.1928 – 15.4.1998) Ivanova cesta do Berlína 03: Osud a oběti Ypsilonka: „I muži mají někdy své dny!“ Kdo chtěl zabít papeže? Magor? KGB? Vatikán? Tom Clancy? Karel Roden (18.5.1962)
19.květen 2013
19.05.2013
![]()
Přijde chlapeček do hospody a říká: „Jedno pivo“ „A džus by ti nestačil?“ ptá se ž více ... Jde policista po chodníku, na kterém leží opilec. Ten se probere a povídá: „Hele, já ti řekn více ... Zima, jako když praští.V lese domeček, z komína se kouří. Uvnitř domku v teplíčku se více ... Syn: Tati, zamiloval sem se a chci pozvat na rande krásnou babu! Otec: To je úžasné synku. K více ... Otec se synem se dívají na televizi. Začíná film a objeví se erotická scéna. Otec povídá synovi více ... Volá cikán do banky: Prosím vás, už mi došla na účet podpora? Operátor odpovídá více ... Baví se dva chlápci v hospodě: Jak to, že tě tvoje stará pustila dneska na pivo? Dal více ... Blondýna volá na hotline Microsoftu Haló, nejde mi počítač! HL:Dobrá, co máte na m více ... Naposledy když jsem měl sex, tak jsem se cítil jako při finále 100 metrů na olympiádě. P více ... V čekárně u zvěrolékaře sedí ratlík, vlčák a doga. Vlčák se ptá ratlíka:“Proč s více ... Přijde chlap ráno do práce a povídá kolegům : „Tak si volové představte, dneska ráno více ... Učitel se ptá dětí ve třídě: Čím chceš být až vyrosteš? Pepíčku? Chci být více ... Starý Arab žije již přes čtyřicet let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory více ... Kohout se prochází po tržišti. V tom spatří stánek s grilem, kde se grilují kuřata. Nasraný popojde b více ... Synáček jde s otcem po městě a ptá se: Taťko, co to je za dům? To je dům radosti, syná více ... 1995 – 1997: První vlna Big Games - Všichni proti Roudnici
![]()
Nedaleko Roudnice nad Labem, na jednom ostrově uprostřed Labe je tábor. Kdo se dostane až na něj, přes řeku, uvidí zákopy, bunkry a zátarasy z ostnatého drátu, ale zahlédnout jeho obyvatele je díky jejich masování o mnoho těžší. Když přijdete v míru, pravděpodobně se vám po chvíli ukáží sami. Zato pro dobyvatele je vstup mnohem obtížnější.
Hrdost obyvatel tohoto ostrova na své bojové umění a nedobytnost jejich tábora je obrovská. Čím hlubší jsou jejich zákony, tím menší jsou střílny jejich bunkrů.
Možná sebevědomí obránců, možná nepříjemný fakt, že pevnost zatím nebyla dobyta, tolik provokuje a nedá spát útočníkům. Proto jsem se i já zúčastnil letos na jaře již potřetí pokusu o dobytí základny.
(Vladan 1995)
Paintballový klub Roudnice byl ve své době velkým pojmem. Skupinka paintballových nadšenců, která hrála stylem podobným dnešnímu military paintballu, tedy stylem ve kterém nechyběli třeba ani granáty se slzným plynem. A právě jejich akce by se daly ve své době označit, zhodnotit a shrnout jako velké akce, tedy první Big Games, které v následujících letech zdomácněly jako „bigošky“.
Na den 8.dubna 1995 svolává FC Rangers všechny hráče paintballu na Velkou válku barev.
Hra začne kolem 12 – 13 hodiny. Dějištěm budou dva zalesněné komplexy kopců, které jsou rozděleny málo používanou silnicí. Terén má rozlohu cca 3x4 km. Principem zápolení je hra o ukořistění vlajky. Jedna strana hráčů jsou domácí skupiny pod vedením Rangers 35-50 lidí. Druhá strana bude pod vedením předsedy asociace M.Hejduška.
Jelikož se jedná o neoficiální setkání prosazujeme neomezenou úsťovou rychlost, braní zajatců, používání různých nástrah a dělbuchů, osobní kontakt dřevěnými noži, ale i bez nich. Každý hráč bude mít dva životy.
(z paintballového zpravodaje 1995)
Samozřejmě tento systém velkých her nebyl nijak organizovaný, nebo svázaný jednotnými pravidly. Díky síle roudnických Rangers se však vždy jednalo o bojovou simulaci, která se tehdy vymezovala běžným přestřelkám, nebo tehdejším paintballovým sportovním turnajům. Velké „military“ hry se tak začaly pořádat v širším měřítku, než tomu bylo doposud. Velké proto, že se na ně sjel větší počet účastníků... alespoň v tehdejším měřítku.
Velká hra v Berouně (24.3.1996)
Po předcházejícím deštivém dni to hodně lidí vzdalo a proto účast nebyla taková, jak se očekávalo. Po počátečním zdržení se zúčastnění rozdělili na Rangers a proti ním směs hráčů z dalších týmů. Ragengers dali ve všech hrách najevo jak se hraje vojenským způsobem a jednotlivci proti tomuto týmu neměli žádnou šanci. Někteří hráči si stěžovali na příliš velké převýšení, zbytečnou rozlehlost prostoru.
Negativní bylo, že Rangers použili při hře slzotvorných granátů. To způsobilo u některých hráčů podráždění očí a nucené sundání brýlí, čímž se vystavovali nebezpečí zásahu do oka. Druhou, velmi smutnou událostí bylo u některých hráčů Rangers používání uniforem nacistické armády, včetně originálních distinkcí. Po protestu hráčů a pořadatelů toto řešila rada asociace PGBA.
(volně z paintballového zpravodaje Léto 1996)
Ano, radikální styl military, nebyl v té době každému po chuti. Military paintball jak ho známe dnes ještě neexistoval, lesní paintball byl hlavně o tom „zastřílet si“ a averzi dokázal dokonce vyvolat i fakt, že některý z hráčů nenosil masku, ale jen taktické brýle (mnohdy podomácku vyrobené).
1996
Výzva!
Všem ostatním klubům!
Co je s Vámi kluby ze Žamberka, Sopotnice, Strakonic, Karlových Varů, Sázavy, Moravské třebové, Roudnice, Sokolova, Zlína, Olomouce, Vyškova, Plazů u Boleslavy, Pardubic, Brna, Znojma, Rokycan, Postoloprt !!!
Vy si nechcete změřit své schopnosti s námi všemi co hrajeme? Nebo na to nemáte psychicky, unést porážku od lepších? Opravdu hrajete jen mezi sebou, nebo s amatéry jako například Rangers Roudnice.
Protože na nic víc nemají!!!
A to všude rozhlašují, že na ně nikdo nemá, že Rangersáci!!
My vás všechny vyzýváme!!!
Sharks, Trója, FlashboysAaB, Most, Tipo Benešov, Safary Praha, SSM Praha, Velká dobrá, Hustopeče.
Přijeďte na turnaj a ukažte, co umíte !!!
Spíše asi nic, tak si hrajte zase v lesíčku.
Ano, mnozí hráči drsnější styl neuznávali. Přesto však zúčastnit se Velkých her chtěli. Další početná skupina zase viděla větší smysl ve sportovním paintballu a lesnímu dávala za vinu, že stahuje potencionální hráče turnajů jiným směrem. Ale co bylo horší, s přibývajícími akcemi se objevil daleko větší nešvar, než slzák, nebo neomezená úsťovka. A tím bylo nepřiznávání. Což byl začátek konce první etapy velkých her.
1997
Velká hra 23.března 1997, Srbsko, Beroun
Ohlasy ze hry:
- Bulíček: Přiel jsem si zahrát a ne se hádat s hráči Rangers Roudnice, neboť někteří i po zásahu hráli dále. I po upozornění, že má barvu na sobě, ventilovali někteří z nich neslušné nadávky.
- Grygera: Co je mi hrozně divné, že v první hře na straně Roudnice byli vyřazeni dva hráči, na naší všichni. Co víc dodat. Jsou tak dobří.
- Hovězák: Do Roudnice na VH nejedu. Nehrajou sportovně. Když přece dostanu viditelný zásah, tak jdu ze hry. Vždyť se o nic nehraje. Uvidím zda budou tak dobří na turnaji. Zdali přijedou.
(z paintballového zpravodaje Léto 1997)
Velká hra Roudnice (26.dubna 1997)
Zúčastnilo se 49 hráčů. I přes očekávaný větší zájem o hru si další hráči rozmysleli přijet do Roudnice po zkušenostech ze Srbska. Poznámky typu, že někdo nepřiznává sice byly, ale v podstatě v menším množství. Noví hráči z Českých Budějovic zjistili, že musí dodržovat i bezpečnostní pravidla. Hlasy jako, že doma hrají bez ochranných brýlí budily úsměv a kroucení hlav u hráčů. Všichni hráči prošli se svými paintballovými zbraněmi přes měření úsťové rychlosti, byli pominuti dva hráči s pistolemi PGP z Rangers Roudnice. Rada doporučuje na velkých hrách, aby organizátor vyčlenil ze svého klubu několik členů, kteří by dohlíželi na bezpečnostní pravidla a zásahy během hry. Ne všichni hráči jsou tak poctiví a zásah přiznají. Platí však stále pravidlo – hraje se na barvu.
(z paintballového zpravodaje Léto 1997)
Nepřiznané zásahy, dohady kolem nich, mnohdy i hádky, to byly v poslední fázi ty nejnepříjemnější věci okolo Velkých her. Díky mnohým hlasům ve stylu „Roudnice nepřiznává“ se na hráče tohoto týmu začalo koukat skrze prsty... k tomu se přidružily i řeči že jejich „vojenský“ styl paintballu je nebezpečný a hazardérský...
A tak velké hry, podobné dnešnímu military stylu skončily a scénu paintballových bigošek začala střídat éra, kdy hrály Čechy versus Morava, Čechy versus Slovensko,,,, a tak nějak podobně.
|









