Profily



McCarthyho hon na komunistické čarodějnice

 

 

 
Hon na čarodějnice může mít mnoho různých podob. Od inkvizičního teroru na zaostaléchudáky křivě nařčené z černé magie, či smilněním s ďáblem, až po promyšlenou kampaň, mající za úkol zdiskreditovat nepohodlnou skupinu lidí. Důvody a ideologie v tomto případě nehrají roly. Hon na čarodějnice se totiž může uspořádat v jakémkoliv režimu s jakoukoliv záminkou. Třeba i v tom, který se prohlašuje a současně je i vnímán, jako ten nejdemokratičtější na světě.
 
Jisté je jen jedno. Během takovéhoto běsnění, obvykle hraničícího až s hysterií často padají hlavy. Ty padaly i v případě vlny tzv. Mccarthismu, kdy se v Americe padesátých let zvedla silná antikomunistická kampaň, jejíž hlavním představitelem byl tehdejší republikánský senátor Joseph Raymond McCarthy.
 
Byl to právě on, kdo 9. února roku 1950 jako předseda senátního podvýboru pro vyšetřování neamerické činnosti vystoupil ve Wheelingu v Západní Virginii s informací, že má v rukou seznam 205 osob zaměstnaných na ministerstvu zahraničních věcí, které jsou členy Komunistické strany USA, čímž roztočil kola mašinerie, ne podobná těm, která demokratická zřízení silně kritizovala jako odsouzeníhodnou praktiku totalitních států Východního bloku.
 
Amerika se v té době nacházela na počátku stále se stupňující Studené války, v době postupu komunismu ve východní Evropě a v Číně a rovněž v časech korejské války, takže není divu, že jeho slova dopadla na velice úrodnou půdu. V Americe se tak kromě studené války začínala stupňovat i protikomunistická hysterie, během níž každý viděl špióna, či přisluhovače Kremlu v komkoliv. Třeba i v Charlie Chaplinovi, který byl překvapivě touto mašinérií rovněž semlet.
 
Pozoruhodné na tom je, že McCarthyho obvinění a tvrzení, nebyla nikdy prokázána a tak se v padesátých letech, paralelně s obdobnými politickými procesy ve Východním bloku (Československo nevyjímaje) rozjela vlna podezření, udání, osočování, nekalých vyšetřovacích praktik a postihů, často konaných pouze na základě vágních podezření ze sympatizace s komunismem. Tato se pak nevyhnula žádnému oboru, odvětví, stejně jako žádné společenské vrstvě. Čistky probíhaly jak ve vládě, tak i mezi celebritami a mezi postiženými se tak, kromě zmíněného Chaplina, ocitlo i mnoho slavných jmen jako Leonard Bernstein, Jiří Voskovec, Arthur Miller, či Orson Welles.
 
Mccarthismus rozjíždí obrovské fízlování, zastrašování, cenzurování poštovních zásilek a s tím spojený nelegální nátlak na každého, kdo se lišil. Podezřelí z neamerické činnosti jen s potížemi nalézali obhájce, protože advokáti se báli, že pokud budou řádně dělat svou práci, budou sami obviněni z komunistických tendencí.  Současně byl vyvinut silný tlak na inteligenci - učitele, univerzitní profesory, novináře, či spisovatele. Byli například nuceni k ponižujícím přísahám věrnosti režimu jako ve fašistické Itálii. Jeden z největších  psychologů našeho století Erikson raději opustil svou univerzitu, než by přísahal, že není tím, čím opravdu nebyl - komunistou. Většina se samozřejmě nátlaku podvolila a mnozí z nich pak publikovali další antikomunistické texty. 
 
Netřeba podotýkat, velkou očistou prošly k knihovny, jíž někde padla za oběť i díla Thomase Paina, Dos Passose, Hemingwaye, Thomase Manna či autorů, kteří podepsali třeba Stockholmskou výzvu. Když byl autor již mrtvý, musel nakladatel v jeho zastoupení přísahat, že autor - třeba Thomas Jefferson - nebyl komunista. 
 
Ano, takto vypadá totalita naruby.
 
Křiklavý je z té doby hlavně proces s manželi Rosenbergovými (souzenými za špionáž ve prospěch SSSR, v roce 1951), který bývá mnohdy označován jako justiční vražda, ne nepodobná té, kterou českoslovenští komunisti pro změnu spáchali o rok dříve na Miladě Horákové.  Hlavní svědek obžaloby, na jehož svědectví byli oba manželé židovského původu odsouzeni k smrti, se k tomu, že vědomě lhal, přiznal až v roce 2001. 
 
Ve srovnání s bolševickou či nacistickou agresí spojenou s „hony na čarodějnice“, jsou počty mrtvých, uvězněných a diskriminovaných Američanů za mccarthismu celkem skromné: 2 popravy, 2 vraždy ve vězení, 3 politické vraždy, 6 úmrtí po obvinění, 15 sebevražd, 11500 propuštění z práce, 12000 demisí ve státní službě, 300 filmových umělců na černé listině, několik desítek exulantů  (mezi nimi Charlie Chaplin a Joseph Losey), 145 zatčených pro komunismus, 13,5 milionů prověřovaných, což v jistém ohledu opravdu není mnoho. Alarmující spíše zůstává, že se něco takového mohlo stát v zemi, která se hrdě a často označuje za „kolébku demokracie“ 
 
McCarthyho popularita a podpora v jeho křižáckém tažení hysterického inkvizitora začala postupně slábnout v roce 1954, kdy se začal navážet do americké armády, čímž překročil poslední mez a začínal se stávat (i pro své republikány) nepohodlným.
 
2. prosince 1954 odhlasoval senát udělení důtky McCarthymu poměrem hlasů 67 ku 22, čímž z něj učinil jednoho z mála takto potrestaných senátorů. 
 
McCarthy zemřel 2. května 1957 v námořní nemocnici ve městě Bethesda v Marylandu. Bylo mu 48 let. Oficiální příčinou smrti byla akutní hepatitida. Má se za to, že nemoc podpořil McCarthyův alkoholismus.
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]