Profily



Rudý, neboli Říjnový převrat zamaskovaný v revoluci (7.11.1917)

 

„A dělnický lid vyšel s rudými zástavami do ulic, aby se domohl svých sociálně spravedlivých práv a pomohl svrhnout nespravedlivou vládu. Za zády jim zahřměl výstřel z Aurory, jako signál ke spravedlivé revoluci – Velké říjnové socialistické revoluci!“ Ano, to je rétorika komunistického dějepisu, který si mnohou událost vyložil pěkně po svém. Pravda však byla někde jinde.
 
Široká ruská duše plakala a krvácela. Na chleba nebylo a nebyl ani chleba. Velké Rusko strádalo útrapami první světové války. Ta jako hospodářská a vojenská pohroma pro celou zemi postupně rozkládala zaostalý carský režim, což, spolu s nedostatkem chleba, nakonec vyústilo v masivní lidové bouře (známé taky jako hladové bouře) mající za následek, že v Petrohradě roku 1917 car Mikuláš II. abdikoval. Bylo to spontální a přišlo to jako blesk z jasného nebe. Stalo se tak v únoru (podle gregoriánského kalendáře v březnu) a liberálové, společně se socialisty vytvořili novou vládu, jíž se bolševici sice neúčastní, ale zpočátku k ní zaujímají smířlivý postoj. Alespoň do té doby, kdy se z exilu vrací Vladimír Ilijič Lenin. Za pokračujících bojů na frontě proti Německu Rakousku Uhersku a jejich tureckým spojencům, tak začíná v Rusku zápas o charakter nového státu. Revoluce v revoluci. 
 
Bolševici se se záminkou, že nová vláda je protidělnická snaží vyvolávat nové nepokoje. Pokus o bolševický puč však neuspěje a Lenin jede na dlouhý výlet do Finska. Lenin se ani v zahraničí, kde se ukrývá, nevzdává a naléhá, aby se strana opět pokusila převzít moc a "aby obrátila Rusko vzhůru nohama". Přes tuhou opozici ve vlastních řadách nakonec ve svém radikálním názoru uspívá a tajně se 30.10 vrací z Finska, aby na převratu podílel.
3. 11. se koná zasedání ústředního výboru bolševické strany, jež přijalo Leninovu rezoluci o ozbrojeném povstání. Proti této rezoluci hlasovali Zinověv a Kameněv. 
Řízení převratu se oficiálně nechopil osobně Lenin, který se pod falešným jménem skrýval před policií, ale Lev Davidovič Trockij, socialista a intelektuál, jenž se k bolševikům připojil teprve v létě 1917. Snahou organizátorů bylo maskovat uchopení moci jako vůli sovětů, proto byl Vojenský revoluční výbor, koordinující převrat, formálně sovětským orgánem. 
 
Brzy 7. 11. ráno vydala Prozatímní vláda rozkaz, aby byl zastaven ústřední orgán bolševiků, "Rabočij puť" (Dělnická cesta). K místnostem tiskárny a redakce listu poslala obrněné vozy. Rudí gardisté a revoluční vojáci obrněné vozy vytlačili a v 11 hodin dopoledne vyšlo číslo s výzvou svrhnout Prozatimní vládu. Povstání v Petrohradě začalo.  
Při akci stačilo Trockému málo - ovládnout hlavní komunikační uzly v Petrohradě a vystřelit z Aurory. Rudé gardy na tento signál zaútočily na Zimní palác, který vzápětí padl. Předseda prozatímní vlády Kerenskij uprchl, zbytek vlády byl bolševiky zajat. Tak prosté to bylo. Převrat jako víno. Revoluci z toho později udělala dobře volená ideologicky motivovaná slova. Ještě téhož dne večer se konal sjezd všeruského sovětu, který během dvou následujících dní ustavil tzv. dělnicko-rolnickou vládu, která ještě na sjezdu přijala Dekret o míru (jednostranné zastavení vojenských operací v 1. světové válce a návrh jednání o míru bez anexí a kontribucí) a Dekret o půdě (konfiskace půdy ze zákona, půda následně rozdělena mezi rolníky).
 
Na rozdíl od té únorové, Říjnová revoluce, přesněji převrat, nebyl vůbec záležitostí lidu žádajícího si změnu, ale prostým kalkulem, jakkoli se komunisté později snažilo udělat z celé záležitosti všelidové povstání. Bolševici pouze obratně využili situace. Nejprve Lenin ovládl petrohradský sovět a pak stačilo pouze spustit dobře koordinovanou akci. Díky faktu, že během osmi měsíců od únorové revoluce se zcela zhroutil tradiční pilíř starého Ruska – armáda a státní správa byla díky předchozím událostem v chaosu, nebyl zde ani nikdo, kdo by převrat potlačil. Moc a klíč k státu se tak obrazně váleli na zemi a šlo jen o to, kdo bude mít koule na to, aby je sebral. A Bolševici ty koule měli. 8.11. byla zatčena Prozatímní vláda a provoláním "K občanům Ruska!" bylo veřejnosti oznámeno, že moci se jménem dělnické třídy ujímá bolševická strana.
 
V Petrohradě si řada lidí totiž ani nevšimla, že nějaká revoluce probíhá. Onoho osudového dne hrála normálně divadla, vycházely noviny a dělníci i vojenská posádka se k událostem stavěli povětšinou netečně. V Moskvě se sice v průběhu příštích dní ozývala střelba, ale v jiných městech samozvané výbory a organizace celkem plynule přebíraly moc. 
státní aparát byl nahrazen bolševickým. Začátkem listopadu byla nastolena bolševická moc v dalších důležitých městech, 25.11. v Moskvě, kam byla po vyhlášení sovětské ústavy z roku 1918 přestěhována bolševická vláda. V. I. Lenin prosadil v roce 1918 uzavření příměří s Německem, tzv. Brestlitevský mír. Z míru se ovšem ruská duše neradovala. Společně s revolucí totiž přišla občanská válka, 
 

 

více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]