Profily



„L-410 se nehlásí!“ (Únosy československých letadel)

 
Píše se rok 1972. Pro československé občany další normalizační rok, nad jehož klidem bděl dřívější generál a hrdina, který prošel z Buzuluku až do Prahy, nyní prezident Ludvík Svoboda. Ovšem tento klid byl ve dvou případech narušen poměrně brutálními případy leteckého pirátství. Ty se odehráli v celkem rychlém sledu, na stejné lince a paradoxně i ve stejném typu letadla. A za téměř totožného scénáře.
 
"Žádáme na Stuttgart! Máme pistoli v zádech!"
 
Dnes již dávno neexistující pravidelná linka Bratislava – Praha – Mariánské Lázně patřila ve své době k oblíbeným vnitrostátním leteckým linkám své doby. Z Prahy do Mariánek jste cestovali necelou půlhodinu. A za západní hranici, tedy za „kopečky“ jak se tehdy říkalo jen o nějakou tu minutu navíc.  Což bylo, když si připočtete fakt, že v letounu L - 410A Turbolet, který na této lince létal, nebyla separována kabina pilotů, pro nejednoho potencionálního únosce, zatraceně velké lákadlo.
 
Tomuto lákadlu neodolaly 18. dubna 1972 Karel Doležal a Antonín Lerch. Oběma bylo přes dvacet, oba měli nejeden záznam v trestním rejstříku (Lerch dokonce měsíc před únosem opustil vězení) a oba chtěli „vzít čáru“. Přes „čáru“. A tak se odhodlali k činu. Plán byl prostý a díky mizivé míře zabezpečení letecké linky i snadno proveditelný. Stačilo do letadla propašovat zbraně a ve vzduchu, v příhodný čas je vytáhnout a zařvat: „Ruce vzhůru!“
 
„Po sestoupení do mraků jsem náhle uslyšel ránu, kterou nedovedu blíž specifikovat, avšak ucítil jsem spálený střelný prach. Okamžik jsem nevěděl co se děje, protože jsem byl plně soustředěn na kontrolu přístrojů při sestupu. Náhle však druhý pilot zakřičel, že je postřelen, držel se za rameno a než se zhroutil, ještě na mě křikl: „Chtějí letět do Stuttgartu!“ Současně jsem hleděl do namířené pistole. Stačil jsem ještě vyslat zprávu a vzápětí mě byla stržena sluchátka s mikrofonem z hlavy. 
 
Až za dlouhou chvíli na domluvy ostatních cestujících mě únosci dovolili obnovit spojení s Prahou, která již bylo o situaci informována a dala souhlas pokračovat v letu kursem na NSR, 
 
Slyšeli jsme neustálé výhrůžky, že si to únosci vyřídí s posádkou a se všemi cestujícími, když nepoletí do NSR. Že mají připravenou výbušninu, která rozmetá celé letadlo.  Zdůrazňovali, že pro ně není do Československa návratu, neboť by prý stejně dostali provaz a všechno je jim jedno.“ (z dobové výpovědi pilota Karníka)
 
Ve skutečnosti únosce Karel Doležal vystřelil celkem dvakrát. Jedna z kulek nikoho nezranila a pouze udělala otvor v přední části trupu letounu. Další projektil zasáhl druhého pilota Roberta Plegera a uvízl v jeho podpažní jamce v blízkosti pravé plíce.
 
Únos se zdařil. Letadlo přistálo v Norimberku. Oba únosci byli německými úřady zatčeni a za vzdušné pirátství odsouzeni na 7 let nepodmíněně. Jejich vydání do Československa úřady zamítly a roku 1976 se oba dočkaly i politického azylu.
 
„Gangsterský únos, který nemá v historii civilního letectva obdoby“
 
Neuplynuly ani dva měsíce a 8. června se éterem na vzdušné sestě mezi Mariánskými Lázněmi a Prahou opět ozvalo další, téměř totožné nouzové volání. Pravidelný let z Mariánských Lázní do Prahy se stal předmětem dalšího leteckého únosu. Tentokrát mnohem brutálnějšího.
 
Tentokrát se takto o emigraci pokusila desetičlenná skupina mladých lidí kolem dvaceti let, které sojovala kromě jiného i záliba v tehdejší undergrundové hudbě. Nacházela se mezi nimi i dcera policisty, která obstarala pistole (ukradla je tátovi), mladá maminka s dítětem, která zbraně na palubu letadla propašovala v kočárku a hlavně jejich guru Lubomír adamica, který ulítával jak na LSD, tak i na trávě či hašiši. 
 
A tentokrát byl únos drsný už od samého počátku. Krátce po vzlétnutí z Mariánských Lázní (únosci si vybraly toto letiště díky faktu, že zde nebyly instalovány bezpečnostní rámy s detektory kovu) okamžitě napadli cestující skleněnými lahvemi (od Coca-Coly, jak zmiňuje tehdejší tisk, možná proto, aby to vypadalo víc gangstersky – americky) v domění, že se na palubě nachází agent SNB. Dva z nich, vyzbrojeni pistolemi se okamžitě vrhli k pilotům.
 
"Asi 8 minut po startu jsem slyšel jako několik osob povstalo ze svých míst. Kolem mě proběhl vyšší mladík a vrhl se zezadu na kapitána letadla J. Mičicu, který seděl přede mnou. Okamžitě jsem ho chytil kolem pasu a snažil jsem se ho zezadu odtáhnout od kapitánova sedadla. Mladík se otočil, prudkým úderem do obličeje mě srazil na sedadlo. Další osoba mě chytila kolem krku a začala škrtit. V tomto sevření jsem byl držen až do přistání. 
 
V okamžiku, když jsem byl sražen a zezadu škrcen jsem si všiml, že drží v ruce pistoli. Vyhrožoval mi, že mě zastřelí, pokud se pohnu. Pak se bleskově otočil zpět ke kapitánovi letadla a ve velmi krátkém intervalu zazněl výstřel.
 
Po výstřelu kapitán letadlo J.Mičica spadl na řídící páku a ze střelné rány – několik centimetrů pod levým uchem – silně krvácel." (popis situace očitého svědka pro tehdejší vydání Rudého práva)
 
I tento, vskutku brutální únos se zdařil. Letadlo přistálo ve Weidenu, ležícím pár desítek kilometrů od hranice s Československem a jeho aktéři byly opět zatčeni. Žádosti československých rgánů o jejich vydání nebylo opět vyhoveno a tresty únosců se opět pohybovaly mezi pěti až sedmi lety odnětí svobody. S výjimkou jednoho. Organizátor této akce se odsoudil sám. Oběsil se v cele.
 
„Včeličky. Chci vidět lítat včeličky!“
 
Tyto události samozřejmě nemohly ujít tvůrcům dnes již legendárního seriálu Třicet případů majora Zemana, který glorifikoval na pozadí „skutečných případů“ práci SNB a StB. Došlo tedy i na únos letadla. A to v předposlední epizodě seriálu zvané Mimikry. 
 
Společně s únosci se zde „svezla“ i skupina Plastic People (v seriálu znázorněna jako kapela feťáků zpívající hit Bič boží), která podle scenáristické fantazie chtěla letadle zdrhnout do Mnichova. Jenže feťácká banda nedržela pohromadě a tak se nakonec únosu letadla zúčastnil pouze její fragment v podobě zfetovaného páru jehož démonický lídr chtěl vidět „lítat včeličky“ tak bezdůvodně zastřelil kapitána letadla. Zbytek bandy, byl samozřejmě policií lapan a předán spravedlnosti, snad proto, aby strážci zákona z tohoto klání nevyšli s prázdnou.
 
Seriál samozřejmě neukázal na hlavní příčiny díky kterým se atentát podařilo uskutečnit. Ty byly hlavně dvě. První z nich – nezabezpečené letiště v Mariánských lázních. Druhá neoddělená kabina pilotů. Ta se v tomto typu letounu oddělila až po tomto druhém únosu. Inu, chybami se člověk učí.
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]