Profily



MNICHOV 1938: 05. Vyhnáni! ( Co začalo to Mnichovem 1938)

 

 
V pátek 30. září 1938 o 17. hodině vysílal pražský rozhlas projev předsedy vlády generála Syrového – kapitulace…
 
Když se chcete zabývat rozjitřenou dobou roku 1945 a 1946, je nutné se podívat kousek zpět do historie. Byla podepsána Mnichovská dohoda a Československu byl vnucen diktát – podrobení se vůli několika států…
 
Začaly pohyby lidí a vášní. Mnozí se zatnutými zuby opouštěli svoje domovy… 
 
1.října 1938 začíná okupace. Ve 14 hodin u Kynžvartu na Šumavě překročily první jednotky německé armády hranici Československé republiky. Vzápětí začaly tragické a otřesné hodiny pro český národ ve 20. století. Z desítek pohraničních měst a stovek obcí prchají ze svých domovů čeští obyvatelé. Musí v co nejkratší době opustit svoje domovy, svůj majetek. Pouze ubohé zbytky toho nejnutnějšího vezou v dětských kočárcích nebo nesou v batozích či kufrech. Usedají do posledních vlaků, které míří do vnitrozemí. Prchají takřka na poslední chvíli. Rozjaření a zfanatizovaní henleinovci je doprovázejí pokřiky, posměšky, někde i kopanci. Poslední vlaky opouštějí nádraží a henleinovci již mění nápisy – Cheb – Eger, Ústí – Ausig atd. Domy českých usedlíků jsou pomalovány hákovými kříži na důkaz vítězství a jako symbol volného domu pro árijskou krev.   
 
 „Blok osmdesáti či sta miliónů Němců osídlující homogenní území! Mým prvním úkolem bude tento blok vytvořit. Tím se staneme nejen neporazitelnými, ale získáme i jednou provždy významnou převahu nade všemi evropskými národy. Jakmile toho dosáhneme, bude všechno ostatní relativně jednoduché. Rakousko do tohoto bloku patří. To je samozřejmě pravda. Ale do tohoto bloku patří i Čechy, Morava a východní část Polska sahající až po určitou strategickou hranici … Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok.“ (Adolf Hitler, 1932)
 
V první vlně utečenců byli nejen státní zaměstnanci (finanční stráž, úředníci, pošťáci, policisté), kteří byli od Němců nenáviděni nejvíce a doslova přes noc přišli o práci, ale i dělníci, živnostníci, zemědělci a jiní zaměstnanci. Záleželo na situaci v různých místech a oblastech, na poměru národnostního složení, na aktivitě místních sudetoněmeckých vůdců a skupin. 
 
Vnitrozemí je přeplněno. Stovky až tisíce lidí se tísní na nádražích v Praze, Plzni, Ostravě a dalších. Vyděšení uprchlíci čekají na další ránu osudu. V celé Praze byl sotva dům, kde by se nekrčilo několik uprchlíků. Začaly se psát dějiny tzv. Druhé republiky. O den později přijel na okupované území u Aše Adolf Hitler, provázený německou nacistickou špičkou. Delegace byly vítány davy nadšených Sudetských Němců. 5. října abdikoval na svou funkci prezident Edvard Beneš. Téhož dne překročily hranice na jižním Slovensku jednotky maďarské pohraniční stráže a vyprovokovaly incident s jednotkami Stráže obrany státu. 6. října byla na Slovensku podepsána tzv. Žilinská dohoda, která vyhlásila autonomii.
 
Na mnichovské konferenci bylo přesně určeno, jak budou rozvržena okupační pásma podle počtu obyvatel německé národnosti. Další zásah ze strany hitlerovského Německa ale na sebe nedal dlouho čekat. O tom, které pásmo a jak se bude vyměřovat, rozhodoval berlínský mezinárodní výbor, který to vzal z pohledu „zbývající území převážně německého charakteru“, takže vzniklo ještě tzv. páté pásmo. To zasahovalo velmi hluboko do českého vnitrozemí. Bylo ve skutečnosti dvakrát větší než původní čtyři pásma. Bylo zabráno i Mostecko, Duchcovsko, Bílovice, Opava, Zábřeh a další, kde byla většina Čechů. Nastaly další strastiplné okamžiky. Stovky a tisíce uprchlíků, kteří byli na nádražích v domnění, že již jsou za hranicí vymezenou mnichovským diktátem, se daly opět do pohybu. K nim se přidali  obyvatelé dalšího zabraného území, kteří se domnívali, že jsou v bezpečí. Chaos a napětí mezi uprchlíky kumuloval. Mnoho lidských tragédií a zmařených životů, mnoho lidských neštěstí bylo v divoké době záboru pohraničí.
 
Československý zástupce v mezinárodním výboru v Berlíně neúnavně hájil zájmy oklešťovaného Československa. Němečtí zástupci ale na jeho argumenty nic nedali a dokonce pohrozili, že Německo může rozšířit okupaci na celé území. Tam, kde se pokusili českoslovenští vojáci postavit na odpor, např. v Moravské Chrastové, kterou henleinovci neprávem obsadili, byli nuceni nakonec území vydat.
 
Nadutost a arogantní přístup proti republice pokračovali. Aniž k tomu byl důvod, němečtí zástupci 10. listopadu 1938 předložili v mezinárodním výboru požadavky na anexi dalšího československého území. Jednalo se zejména o Chodsko, Jilemnici, okolí Liberce. Nic nepomohlo. Češi dokonce vyslali do Prahy početnou delegaci s žádostí, aby jejich domovy nebyly obsazeny. Marně.
 
Po převzetí moci Němci a nastolení řádných orgánů se situace zklidnila. V českém pohraničí zůstalo 319 tisíc Čechů, zejména starousedlíků, zemědělců, kteří zde měli svoji půdu, ale i dělníků a ostatních zaměstnanců. Bylo zapotřebí pracovních sil a nebylo možné pokračovat v politice okamžitého vyhánění. České obyvatelstvo se však zde ocitlo v pozici trpěné národnostní menšiny, která neměla naprosto žádná národní práva. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven ve prospěch Říše. V úředním styku byl zakázán český jazyk, česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Postupně byly zrušeny všechny české noviny, byl zakázán tisk českých knih, do kin nesměl přijít žádný český film, bylo zrušeno české vysílání v rozhlase.
 
 Katastrofa, kterou Německo připravilo Československu, byla nedozírného rozsahu. Německo obsadilo celkem 28 680 km čtverečných s 3 635 292 obyvateli. Z nich bylo 719 000 Čechů. Celistvost republiky byla rozbita.
 
Maďarsko bylo jako kořistnický stát také účastno na čtvrcení Československa. Bylo mu postoupeno celé jižní Slovensko a jižní část Podkarpatské Rusi s více než jedním milionem obyvatel. Polsku bylo vydáno území 895 km čtverečních s 228 000 obyvateli, z nichž ale bylo pouze 77 000 polské národnosti.
 
Zrada velmocí na Československu a následné porcování území zanechala velké šrámy v duších československého národa. Jizva, která byla stále rozdírána nenávistí henleinovců k českému národu, byla o to bolestivější tím, že až do nástupu Hitlera a Henleina k moci spolu žili po celou dobu v pokoji a míru, ve shodě a vzájemné toleranci. O to větší tragédií bylo vyhánění českého obyvatelstva ze zabíraného území. 
 
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]