Profily



Za měnovou reformu atentát! (Alois Rašín)

 

 
Kdyby jste se zeptali většiny lidí procházejících Rašínovo nábřeží, po kom se místo kudy jsou jmenuje, nejčastější odpověď by s největší pravděpodobností byla: „Nevím.“ Jen malé procento by si možná vzpomělo na prvorepublikového ministra financí.
 
Alois Rašín, narozený 18. října 1867 v Nechanicích, byl ve své době veličinou. Nepopiratelnou a mnohokrát drsně kritizovanou. V poválečném zmatku totiž zavedl a tvrdě prosazoval měnovou reformu. Tak tvrdě, že to nebylo ani moc po chuti tehdejšímu prezidentovi „tatíčovi Masarykovi“. 
 
Rašín totiž v březnu 1919 nařídil zavřít státní hranice a následně okolkovat veškeré oběživo, které se na území Československa nacházelo. Část peněz nechal zadržet jako nucenou státní půjčku. A to se samozřejmě mnohým nelíbilo. Ostatně, komu se kdy líbila měnová reforma v jakékoliv podobě. Komunistická propaganda zašla tak daleko, že jej ve své kampani proti novým pořádkům, označila jako hlavního nepřítele lidu. To že komunistická měnová reforma, která přišla o několik desítek let později, byla ještě větší sviňárnou, je už jen historický detail. Mnozí se často proti něčemu vymezují, aby později spáchali to samé.
 
 
Ostatně Alois Rašín jako jeden z „Mužů 28. října“, tedy zakladatelů České republiky neměl na levé straně spektra příliš početný fanklub. Byl vlastencem a pravicovým radikálem a nacionalistou, což ho v minulosti málem stálo život. Jako člen odbojové organizace Maffie (ne tato organizace neměla nic společného se Sicílií) si už v roce 1916 (společně s Karlem Kramářem) vysloužil trest smrti za rozvracení Rakousko - uherského mocnářství. Zachránila ho až amnestie nového císaře Karla I. 
 
Říká se „Podle sebe, soudím tebe.“ Česká republika byla pro Rašína, který se se stal od dob procesu, v očích české veřejnosti národním hrdinou, takovou hodnotou, že se domníval, že se všichni podřídí v zájmu obecného blaha. V tom se ale fatálně zmýlil. Pro Rašína byla měnová reforma a s ní spojená vidina silné koruny prioritou číslo jedna, ale v jejím zájmu odsouval veškeré sociální aspekty na vedlejší kolej, což se mu nevyplatilo. Moc bolela a vyvolala vášně. Tak velké, že došlo k osudovému pátému lednu 1923. 
 
 
Toho dne, kolem deváté hodiny ranní , opustil Rašín svůj byt v Žitné ulici. Pak se všechno seběhlo velmi rychle. Obyvatelé uslyšeli dva rychlé výstřely a následně zadrželi utíkající osobu. Rašín se skácel na zem a následoval rychlý převoz do podolské nemocnice. Atentátníkova kulka uvízla politikovi v páteři a poranila mu míchu. Přesto ještě několik týdnu bojoval o život a lékaře udivoval svou vůlí. Ačkoliv Rašín okamžitě ochrnul, již po několika dnech si poručil donést doutníky a víno a zajímal se o politické dění. Ne však dlouho. Přes veškerou snahu lékařů Alois Rašín 18. února zemřel.
 
Atentátníkem byl nadšený jedenadvacetiletý mladý komunista, zaměstnáním úředník pojišťovny, Josef Šoupal. Ten se ihned po zadržení hrdě označil za „anarchokomunistu“ a hájil tím, že atentát spáchal v zájmu všeobecného blaha. Proletariátu především. Spolu s tím vyšlo najevo, že atentát na Rašína byl pouze prvním v sérii mladíkem plánovaných činů. Po Rašínovi měl přijít na řadu i předseda vlády Karel Kramář. Ostatně na Karla Kramáře byl v minulosti (1919) spáchán již jeden atentát. Rovněž mladým levičákem, který se hájil tím že jednal v náhlém pominutí smyslu.
 
 
V Šoupalově případě se však o náhlé pominutí smyslů, nebo zkrat, nejednalo. Byť jednal na vlastní pěst (účast komunistické organizace se nepodařilo prokázat) jednal cíleně a plánovaně. Pistoli si pořídil již několik měsíců předem a poprvé se chystal zaútočit již v prosinci předešlého roku u ministerstva financí. To se ale k Rašínovi nedostal a tak atentát o několik dní odložil.
 
Spravedlnost byla rychlá a nekompromisní. Atentátník Šoupal byl pouhé čtyři měsíce po spáchání činu odsouzen k osmnácti letům těžkého žaláře. Trest smrti nedostal jen díky skutečnosti, že z pohledu tehdejšího zákona nebyl ještě plnoletý. Za protektorátu, v roce 1943, byl pak Němci z vězení propuštěn, změnil si jméno a dožil jako funkcionář komunistické strany. 
 
Úspěšný atentát na Rašína pak společně s dalšími událostmi mezinárodní politiky, zavdal příčinu k masovým demonstracím proti levicovým stranám a také impuls pro vznik různých krajně pravicových hnutích. Kromě toho byl následně vytvořen a schválen zákon „na ochranu republiky“ který vládě udělil pravomoc ke zpřísnění trestů za rozvracení republiky. Ale i ten se pak komunistům, když se dostali k moci, podařilo obrátit naruby. To je už ale jiná drsná kapitola z historie československých dějin.
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]