Profily



Nelson Mandela: symbol, teror, Nobelova cena míru. Účel světí prostředky.

 

Na světě asi není moc lidí, kteří by neznali jméno Nelson Mandela. I bez hlubší znalosti dějin JAR s níž je jeho osud spjatý, člověka hned napadnou tři slova: Bojovník proti rasismu. Symbol.
 
Druhým dechem by se ovšem s klidným svědomím dalo dodat: levičák a terorista. Bohužel je to tak. Stejně jako u mnohého jiného se bohulibý účel ukdytý do hojně využívaného, stejně jako zneužívaného pojmu "lidská práva", světil drsnými prostředky. Víte třeba co je to takzvaný Fire Necklaces (Ohnivý náhrdelník)? To se takovému nepohodlnému člověku s rukami spoutanými za zády, hodí kolem krku stará pneumatika naplněná benzínem, která se pak zapálí. Celkem hnus. Tak zrovna tato metoda patřila mezi hodně oblíbenou pro radiální organizaci ACN (Africký národní kongres), jíž byl Mandela nejen vášnivým stoupencem, ale od roku 1952 i místopředsedou. Jo bojovala za lidská práva, samozřejmě.
 
Situace tehdejší Jihoafrické republiky byla z pohledu jejího rodilého občana, více než neutěšená. Vládla zde bílá menšina a společnost byla striktně rasově segregovaná - černoši a běloši žili odděleně(apartheid). Z neo marxistického hlediska uspořádání naprosto vykořisťovatelské – bílý vykořisťoval černého. A samozřejmě i rasově vyhrocené. A to nejen kvůli segregaci. A ta, byť z prosperity země těžilo částečně i její obyvatelstvo, rasová nesnášenlivost (z jedné i z druhé strany) se začala vyhrocovat.  Zde je třeba si uvědomit, že rasismus nemá jen jednu tvář. Vždy jsou tyto tváře dvě. A obě se stejně smrtelně nenávidí. A stoupenci obou táborů se samozřejmě ohánějí lidskými právy. Těmi svými. A právě z tohoto politického a společenského marastu a bordelu, se začalo vynořovat jméno Nelsona Mandely.
 
Syn místního náčelníka a jedné z jeho žen se narodil 18.července 1918 v Umtatě v Transkei. Měl tedy šanci na lepší a boharější život než většina jeho vrstevníků. Ze studií ho vyhodili kvůli organizování studentské stávky, když ho chtěli násilím oženit zdrhl do Johanesburgu, kde pracoval jako dozorce ve zlatém dole, a dobrovolně prošel vojenským výcvikem, aby mohl bojovat proti rasismu. Ovlivněn levicovými názory zalořil ozbrojenou složku ACN nazvanou Kopí národa. Taky si otevřel advokátní kancelář, která však byla kvůli jeho politickým názorům uzavřena. Mandela byl totiž radikál, což dal po březnu roku 1960, kdy policie při pokojné manifestaci zabila 69 osob, náležitě najevo. Oko za oko, zub za zub. Kopí národa se dalo do otevřené války proti rasistickému apartheidu, jak se dnes Mandelovo brutální a řekněme si to otevřeně, teroristické tažení, bagatelizuje.
 
Ona totiž válka vypadá trochu jinak. Obvykle v ní bojují vojáci. Tady zákeřně vybuchovaly v hustě zastavených oblastech bomby, útočilo se na veřejné budovy a vraždili se černí učitelé. Stejně jako političtí odpůrci a ostatní nepohodlní lidé, bojovníkům proti rasismu. Ano, mnoho lidí tehdy poznalo ohnivý náhrdelník. Když se kácí les, lítají třísky. Není proto divu, že ACN byla prohlášená za teroristickou organizaci a podporu (mapříklad v podobě zbraní) jí dodával pouze východní blok. V tehdejším komunistickém Československu byl pro nás tak Mandela hrdinou, bojovníkem za lidská práva utlačované menšiny. Soudruzi v Moskvy tak usoudili a naši tomu zatleskali. Paradoxní s ohledem na fakt, že pojem „lidská práva“ byl s tváří v tvář nášemu vládnoucímu režimu tak trochu diskutabilní. Ono totiž vzdy záleží na úhlu pohledu a hlavně interpretaci jednotlivých pojmů. Ovšem ať tak, nebo onak, faktem je, že pohledem na Nelsona Mandelu tehdejší komunistické, totalitní Československo předběhlo celý svět, který pak tleskal na udělením Nobelovi ceny míru. Ve své bizarní logice je to minimálně úsměvné. Stejně jako fakt, že ACN se v roce 1968 pochvalně vyjádřilo o okupaci Československa Spojeneckými armádami Varšavské smlouvy.
 
Ale vraťme se do Jihoafrické republiky ze které Mandela uprchl, aby z ilegality mohl plánovat další údery proti vládě JAR. V srpnu 1962 byl však zatčen a odsouzen na pět let za nelegální vycestování do zahraničí a za podněcování ke stávce a během roku 1963 byly zatčeni i další představitelé Kopí národa. Díky tomu se mohl následujícího roku konat tzv.  Rivonijský proces (podle johannesburského předměstí, kde sídlila farma, odkud ANC řídil bojové akce), v němž byl Mandela a sedm dalších obviněných odsouzeni na doživotí za plánování ozbrojeného převratu. Z radikálního černošského aktivisty se tak stal jeden z nejznámějších světových vězňů. Jeho dlouhé věznění tak vzbudilo protestní akce v celém světě zejména poté, co Oliver Tambo spustil v roce 1980 celosvětovou kampaň Osvoboďte Nelsona Mandelu. Dosáhl akorát toho, že byl Mandela přeložen z přísných podmínek vězení na ostrově Robben u Kapského Města, kde se ho údajně  pokusily jihoafrické tajné služby zabít, do  luxusnější věznice Victor Verster. Teprve v roce 1985 byla Mandelovi nabídnuta svoboda pod podmínkou, že se vzdá násilného ozbrojeného boje. Mandela rezolutně odmítl.
 
Po nástupu Frederika de Klerka do funkce prezidenta v roce 1989, který mimo jiné odvolal zákaz činnosti ANC, neboť zemi, která byla již několik let v izolaci hrozila občanská válka, byl Mandela 11. února 1990, ve svých 72 letech, propuštěn na svobodu. Doma s překvapením zjistil, že jeho žena byla mozkem mnoha vražd, násilností, mučení a únosů. Hlavně černochů ze Soweta, kteří nesouhlasili s praktikami její ochranky. Ta byla sdružena v mafii pod krycím názvem Mandelův sjednocený fotbalový klub. Rozhodla třeba o vraždě čtrnáctiletého chlapce Stompieho Seipeie a mnohých dalších. Stačilo málo. Jen aby je označila za “impimpi”, tedy informátory bělošské policie sloužící apartheidu a jejich osud byl definitivně zpečetěn. Navíc byla Mandelovi nevěrná. Mandela prohlásil, že po propuštění byl nejosamělejším člověkem na světě a s manželkou se rozvedl.
 
V červenci 1991 stanul v čele ANC, který poté přeměnil z bojové organizace v silnou politickou stranu a veřejně se zřekl ozbrojeného boje a 10. května 1994 se stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky a vůbec na celém světě. Rok před tím obdržel Nobelovi cenu za mír. Ano, politické klima se změnilo a Mandelovo teroristické období (které s mírem opravdu nemělo nic společného) se omlouvalo klasickým „Účel světí prostředky“. Původně levicově zaměřený ANC opustil socialistickou cestu a svět tak měl svého hrdinného bojovníka za lidská práva. A co se Nobelovy ceny míru týká, rok po Mandelovi jí dostal další známý světový terorista. Jásir Arafat. Ano, zní to trochu jako fraška.
 
Po ukončení prezidentské funkce se Mandela stal zástupcem řady hnutí za lidská práva. Obdržel mnoho ocenění, včetně prezidentské medaile svobody od George W. Bushe, kterému se roku 2003, krátce před americkou invazí do Iráku, odvděčil slovy, že prezident Bush chce "uvrhnout svět do holokaustu". 
 
A tak se Nelson Mandela stal celosvětovým symbolem proti rasismu, uznávanou a respektovanou celebritou disponující mnoha oceněními a řády na jejíž počest byl dokonce stanoven Valným shromážděním OSN vyhlášen 18. Červenec (tedy den jeho narozenin) Mezinárodním dnem Nelsona Mandely. Nic není zadarmo a nedostal to ani Nelson. Jeho životní osud byl plný zvratů a věcí, které člověk netouží prožít. Byla to ale cesta, kterou si vybral. Ale znáte to, už to v této stati několikrát padlo... účel světí prostředky.
 
P.S. USA si teprve až v roce 2008 všimly že Nelson Mandela a ACN jsou stále na seznamu teroristů. Trochu fópá. Někde se stala asi administrativní chyba. Okamžitě je z něj tedy vyškrtli a Nelson Mandela tak několik let poté co obdržel Nobelovu cenu míru i americkou medaili svobody přestal být úředně teroristou.
 
EPILOG: Nelson Mandela zemřel 5. prosince roku 2013, tedy v den, kdy v České republice chodí čert a Mikuláš. Ne, žádnou symboliku v podobě zlého čerta a hodného Miluláše, či anděla, v tom nehledejte...
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]