Profily



Bohumil Hrabal, pábitelé a další ti, kterým občas hrabe.

 

 
Hrabalovi literární hrdinové, které nazýval pábitelé, se občas chovají nerozumně a pošetile a hodně si vymýšlejí, přesto dokážou najít krásu tam, kde by ji nikdo na první pohled nehledal. Prostě jim tak trochu „hrabe“.
 
Jestli definitivně „hráblo“ i starému Bohumilovi, hospitalizovanému v nemocnici na Bulovce, dodnes není jasné. Jisté je jen jedno. 3. Února 1997 „vypadl“ z okna v pátém patře a byl na místě mrtvý. Na otázku jestli se takto zabil sám, nebo se jednalo o neštěstnou náhodu, když Bohumil, jak bylo jeho zvykem krmil „skřivánky na niti“ (no oni to spíš byli jiní ptáci na normálním parapetu), nikdo nenašel odpověď. Tečka za nevšedním životem nevšedního spisovatele nebyla ani trochu poetická, jako jeho díla. Ostatně právě v nich se často zračil Hrabalův život. Včetně strejdy Pepina, který rovněž působil jako kdyby mu hráblo. Ovšem jeho historky posloužili jako zdroj inspirace.
 
Bohumila Hrabala si upíchl Bohuš Blecha, toho času důstojník rakousko uherské armády, který si to rozdal s Maruškou Kiliánovou, ale jak už to u vojáků občas bývá, ke konečnému produktu svého semene se již nehlásil. Z Marušky tak udělal svobodnou matku a z malého Bohumila Františka, jak byl pokřtěn, dítě bez otce, jež vyrůstalo u prarodičů.
 
Mamka zatím pracovala v pivovaru jako pomicná účetní a jelikož vztahy na pracovištích fungovaly podobně jako fungují dnes, netrvalo dlouho a nabrnkla si hlavního účetního Frantu Hrabala. Onu, mladá svobodná maminka se musí umět ohánět. A tak se zakrátko z Marušky stala paní Hrabalová a z malého Bohumila po nějakém čase, než se Fratna rozhodl své nevlastní dítě adoptovat, Bohumil Hrabal. Frantovi pak bylo odměnou, že z něj synátor Bohumil udělal postavu Francina v Postřižinách, stejně jako v navazujícím románu Městečko, kde se zastavil čas, v němž se Hrabal dotkl i poválečných let a znárodňování. Ano i v této době mnohým nehezky, ale opravdu nehezky "hrabalo".. 
 
Reálka, tedy střední škola Bohumilovi moc nechutnala. Několikrát propadl. A když začal navštěvovat právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, stejně ho zajímaly jen přednášky z dějin literatury, umění a filosofie. Jenže přišla okupace, Němci vysoké školy zavřely a Bohumil začal pracovat na nádraží. Jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech. Že právě tudy projížděly ostře sledované vlaky je více než možné. 
 
Po válce vystřídal řadu zaměstnání, při čemž Bohumil samozřejmě, vedle vydělávání si na dělnický chleba, psal. Byl například pojišťovacím agentem, obchodním cestujícím i brigádníkem Spojených oceláren Kladno. Že by mu k dílu právě tam zpívali skřivánci na niti? Každopádně soubor jeho povídek s názvem Skřivánek na niti byl připraven k vydání již v roce 1959. Po jistém oživení po roce l956 komunistická garnitura opět přitáhla šrouby a po zákazu románu Josefa Švoreckého Zbabělci, který byl dodatečně prohlášen za ideologickou diverzi, bylo rozhodnuto, že Hrabalova podobně laděná prvotina nespatří světlo literárního světa. První kniha, povídkový soubor Perlička na dně, mu vyšla v roce 1963. Pro úplnost dodejme, že v polovině padesátých let Bohumila "prohrábla jistá Eliška Plevová. Říkal jí Pipsi a v roce 1956 si jí vzal za ženu.
 
I když Hrabalova prvotina ihned získala Cenu nakladatelství Československý spisovatel za nejlepší dílo roku a jeho další romány jako Pábitelé, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, nebo Ostře sledované vlaky, byly hity, s příchodem normalizace se nad ním stáhla mračna. Byl vyloučen ze svazu československých spisovatelů, jeho knihy byly staženy z knihkupectví a knihoven a on sám nesměl publikovat. Ne, komunistům nehrabalo, toto byl pouze takzvaný třídní boj. Kdo nepíše s námi, píše proti nám! A to i přes fakt, že se Bohumil pyšnil státní cenou Klementa Gottwalda z roku 1968.
 
Pokud chtěl legálně dále publikovat, Hrabalovi nezbývalo nic jiného než udělat kompromis. Kompromis v podobě tendenčně upraveného rozhovoru pro tehdejší kulturní časopis Tvorba, v němž spisovatel vyjádřil své sebekritické pokání a mimo jiné i pochválil závěry XIV. sjezdu KSČ. Domácí intelektuálové, stejně jako ti exiloví se sami sebe ptali, jestli Hrabalovi nehráblo, nicméně půl roku po článku ve tvorbě vyšla kniha Postřižiny. Koza se nažrala a vlk zůstal celý. Inu Hrabalovi došlo, že hlavou zeď neprorazí.
 
Zbytek Hrabalova života již proběhl v relativním poklidu. Za komunistů byly jeho knihy okamžitě vyprodané, stály se na ně fronty skoro jako na banány, či hajzlpapír a vznikla podle nich nejedna filmová adaptace. Rok 1987 pak přinesl do jeho života bolestnou ztrátu, kdy umřel jak jeho bratr, tak i Hrabalova milovaná Pipsi. Člověk se pak Bohumilovi nemůže ani divit, že mu trochu zachutnala kořalka.
 
Po revoluci pak Hrabalova poetika mohla zazářit naplno ve vysokých nákladech a Hrabal napsal Listopadový uragan, který byl na pomezí dokumentaristiky a prózy. No, na jeho staré šlágry to nemělo.
 
A jsme zpátky v nemocnici na Bulovce. Bohumil Hrabal je mrtev. Jestli se rozhodl odejít ze života dobrovolně, nebo uklouzl, když jako vždycky krmil ptáky se nikdy s určitostí nezjistilo. A asi ani nikdy nezjistí.
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]