Profily



Gaius Julius Caesar (12 či13.7 100 př. n. l. – 15.3 44 př. n. l.)

 

 
Patřil mezi nejmocnější muže římské antiky, sehrál klíčovou roli v zániku římské republiky a jejím přeměnu na monarchii. Byl vynikajícím vojevůdcem, stejně jako hlavním protagonistou jednoho z hodně bohatých životních osudů. Není proto divu, že se stal světoznámou nadčasovou legendo. A to takovou, že i člověk, který nemá o dějinách starého Říma ani páru, dozajista zná jeho jméno. Řeč je samozřejmě o Juliu Caesarovi. 
 
Díky mnohým filmům a neradostném konci, spojeném s poslední otázkou „I ty Brute?“, zná většina lidí spíše druhou část jeho života, kdy byl doživotním diktátorem aspirujícím na božský post a milencem egyptské královny Kleopatry. Ovšem neméně zajímavá byla i jeho cesta k moci.
 
Gaius Julius Caesar se narodil 12 či 13. července stého roku před naším letopočtem v nepříliš významné patricijské rodině náležející k rodu Juliů a jeho dospívání ovlivnil slušný zmatek okolo spojenecké války mezi Římem a jeho italskými spojenci žádajícími římské občanství. Římská politická scéna byla rozpolcená mezi znepřátelené frakce optimátů (optimates) a populárů (populares), přičemž Caesarův strýc Marius byl vůdcem populárů.Jeho oponentem se stal  Lucius Cornelius Sulla, který sice dobyl Řím a dostal se nakrátko k moci, ale vzápětí co se Marius spojil s Luciem Corneliem Cinnou (jehož dceru si později Caesar vzal za ženu) byl prohlášen za veřejného nepřítele a u moci jej opět vystřídali populárové, aby několik let poté byli opět Sullou poraženi. 
 
Tento vleklý občanský konflikt měl nakonec za následek málem Caesarovu smrt. Sulla, který se prohlásil diktátorem původně neměl zájem nechat jej, jako  Mariova synovce a zetě Cinny naživu, nicméně po zásahu rodiny jeho matky, která Sullu podporovala, a panen Vestálek mu Sulla, byť jen velmi neochotně, daroval milost. Caesar tak zmizel z Říma a připojil se k vojsku v Asii, kde si vysloužil drby o homosexuálním vztahu mezi ním a králem Níkomédem a občanskou korunu za udatnost v bitvě o město Mytilénu.
 
Do Říma se Caesar vrátil až po Sullově smrti, de nastoupil na dráhu veřejného obhájce, byl zvolen vojenským tribunem a začal postupně budovat svou politickou kariéru. Současně se však topil v dluzích a když se později stal správcem Hispánie, byl nucen, aby uspokojil své věřitele přislíbit svou politickou podporu proti Pompejovi jednomu z nejbohatších mužů Říma Marcu Liciniu Crassovi. V Hispánii si pak Caesar počínal velice zdatně. Jeho agresivní válečná tažení posílila jeho renomé schopného velitele a po vítězství nad Lusitány a Callaici byl navíc svými vojáky pozdraven jako imperátor. Navíc mu díky tomu, po návratu do Říma, vznikl nárok na oslavu triumfu. Caesar ho však prozíravě vyměnil za možnost ucházet se o post konzula, kterým se taky roku 59 před naším letopočtem, stal.
 
V této pozici Caesar usiloval o smíření dvou vlivných rivalů, senátorů Pompeia a Crassa, což nakonec vedlo k tzv. prvnímu triumvirátu (vládě tří mužů), který byl navíc upevněn svatbou Pompeia s Caesarovou dcerou Julií. Poté se Caesar odebral do galie, aby zde vykonával své povinnosti správce, což pro něj znamenalo další mocenský vzestup. Díky Galským válkám, které Caesar rozdmýchal, nejen dobyl pro Řím nová teritoria, ale zároveň díky válečné kořisti zbohatl a vybudoval početnou a silnou armádu, která by za ním šla klidně i do pekla. 
 
V tu dobu to však v triumviátu začíná skřípat. Crassus je zabit v bitvě u Karrh v boji proti Parthům, při porodu umírá Julia, Caesarova dcera a Pompeiova žena, čímž mezi ním a Caesarem zaniká příbuzenské pouto,  konzervativní senátoři Caesara podezírají z touhy po moci a zároveň je děsí jeho armáda. V roce 50 před naším letopočtem tak senát v čele s Pompeiem nařizuje Caesarovi, aby se vrátil do Říma a rozpustil svoji armádu, neboť jeho funkční období jako prokonzula skončilo. A když následně Pompeius v senátu obviňuje Caesara z porušení kázně a zrady, ten 10. ledna roku 49 před naším letopočtem překračuje se slovy „Kostky jsou vrženy,“ a jednou legií řeku Rubikon (tehdejší hranice Itálie), čímž se začíná další občanská válka.
 
Pompeius spolu se svými přívrženci opouštějí Řím a Caesar postupně likviduje jejich armády od Hispánie až po Řecko. Současně je ustanoven diktátorem a nakonec po bitvě u Farsálu totálním vítězem občanské války a vládcem Říma. Pompeius uniká do Egypta, kde je zákeřně zavražděn.
 
Caesar ho pronásleduje i tam, ale dostává pouze jeho uťatou hlavu a současně se zaplétá do místní občanské války mezi králem Ptolemaiem a jeho sestrou, manželkou a spoluvládkyní, královnou Kleopatrou. Caesar se přikloní na stranu Kleopatry a získá tak svou legendární milenku. Do Říma se vrací až v roce 45 před naším letopočtem a zde zavádí spoustu užitečných reforem.
 
Současně však proti němu sílí tlak ze strany republikánů, kteří v diktátorovi vidí tyrana, který je svou zvůlí omezuje. Děsí je jeho neomezená moc a proto se za Caesarovými zády začíná formovat rozsáhlé spiknutí jež vrcholí 15.3. v budově senátu, kdy je Caesar spiklenci (mezi něž patří i jeho adoptivní syn Brutus) napaden a ubodán k smrti. A s Caesarovou smrtí se tak rozhoří další kolo občanských válek.
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]