Profily



Saddám Husajn (28.4.1937 – 30.12.2006)

 

 
"Bože, pomoz mi, nosím v těle ďábla," křičela prý krátce před porodem v dubnu 1937 Saddámova matka. Živila se tehdy vykládáním budoucnosti. Tak zní legenda. Kolem iráckého diktátora se jich vytvořilo mnoho a bývá těžké je rozlišit od skutečnosti.

 

Husajn (celým jménem Saddám Husajn Abd al-Madžíd al-Tikrítí) se narodil 28. dubna 1937 v domě z nepálených cihel bez vody a elektřiny, patřícímu rodině chudých pastevců z města Avja poblíž Tikrítu. Jméno Saddám znamená „ten kdo vzdoruje“. Jeho vlastní otec brzy zmizel a matka, Subha Tulfová se znovu vdala za Hasana al Madžída.  Měl také bratra, který ale jako třináctiletý zemřel na rakovinu. 
 
Se svým otčímem měl Saddám nedobré vztahy (říkalo se mu "lhář Hasan"). Jeho nevlastní otec ho stále ponižoval. Obvykle ho trestal bitím klackem namočeným do asfaltu. Nedovolil Saddámovi, aby se vzdělával, a místo toho ho posílal, aby pro něj kradl. Nějaký čas Husajn vyrůstal u svého strýce Chajrulláha Tulfy, který ho přivedl k myšlence arabského nacionalismu. 
 
Školu začal navštěvovat až v poměrně pozdním věku, ale byl celkem schopných studentem. Byl to spíše tichý, uzavřený chlapec se sklony k agresivitě, které u něj přetrvaly po celý život.
 
Malý Saddám se bránil před útoky od ostatních chlapců tím, že s sebou nosil kovovou tyč. Rozžhavoval ji v ohni a měl ve zvyku jí útočit na kolemjdoucí zvířata, která tím vždy roztrhl na dvě poloviny. Zabíjení považovali jeho mužští příbuzní za odznak odvahy. Už jako adolescent usmrtil Saddám tři pastevce z nedalekého kmene.
 
V roce 1947 Saddám opustil matku a nevlastního otce a vrátil se do Chajrlláhova domu v Tikrítu. Začal chodit do školy. 
 
Roku 1955, když Saddám vychodil základní školu, odjel se strýcem do Bagdádu, kde začal studovat na střední škole. Bylo mu tehdy osmnáct let. 
 
Poprvé Saddám putoval nakrátko za mříže za zabití svého učitele v 19 letech.
 
Počátkem roku 1957 vstoupil ve věku dvaceti let do vysoké politiky, kam se dostal díky Arabské straně socialistické obrody Baas. 
 
Když se roku 1959 partajní vůdcové rozhodli k atentátu na plukovníka Abdala Karíma Kásima, jenž rok předtím zavraždil krále Fajsála II. s celou rodinou, vybrali za střelce nadějného Husajna Nebyl moc šikovný. Doprovázen čtyřčlenným komandem se netrefil. Prezidenta-královraha jen zranil, zastřelil řidiče a sám dostal kulku do nohy. Usuzuje se, že pravděpodobně od někoho ze svých. Před úřady utekl do Sýrie a Egypta a v nepřítomnosti byl v únoru 1960 odsouzen k smrti. V Egyptě pod ochranou Násirova režimu studoval práva.
 
V roce 1963 se vrátil do Iráku a podílel na úspěšném puči proti Kásimovi, který poprvé vynesl k moci stranu Baas. Baasisté však do konce roku 1963 přišli o moc vinou vnitřních rozbrojů, četní představitelé strany putovali do vězení, kam je uvrhl jejich dosavadní spojenec generál Árif. Saddám byl zatčen za rebelii, ale pro třech letech se mu podařilo uprchnout respektive mu bylo umožněno dostat se ven.
 
Podle výpovědí svých spolupracovníků si Husajn ve vězení oblíbil Ernesta Hemingwaye, zvláště Starce a moře. Obdivoval Winstona Churchilla. Později se stal vášnivým divákem CNN.
 
Saddám sehrál důležitou roli při převratu 17. července 1968, při kterém se strana Baas definitivně dostala k moci. Po převratu působil jako místopředseda Rady revolučního velení, žádné další funkce nezastával, avšak velel početnému bezpečnostnímu aparátu, který se stal oporou jeho osobní moci, a postupně se stal druhým mužem ve státě se značným vlivem na prezidenta Ahmada Hasana al-Bakra. 
 
V roce 1973 se pokusil šéf tajné bezpečnosti Nadhm Kzar, šiita, o puč proti sunnitům: Saddám, Bakr a skupina vysokých činitelů z Tikritu unikli smrti jen o vlásek. Od té doby spoléhal Saddám Husajn jen na lidi z Tikritu.
 
Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů. Tato doba představuje jeho nejlepší leta v politice, za deset let se mu podařilo vybudovat z Iráku moderní stát s vyvinutým průmyslem a relativně vysokou životní úrovní. 
 
V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady.
 
V roce 1979 svrhl Saddám Husajn nemocného Bakra krvavým pučem. Teprve v této chvíli se ukázalo, že je Saddám žalobcem, soudcem a katem v jedné osobě. Svolal mimořádnou schůzi nejvyšších stranických kádrů. Informoval je, že "zrádci" připravují "spiknutí" "ve službách sionismu a sil temnoty" a že všichni z nich jsou přítomni v sále. Jeden z vedoucích představitelů tohoto "spiknutí" byl vyveden z vězení a veřejně a podrobně se přiznal ke svému "zločinu". Saddám si pak vzal slovo a pomalu a teatrálně přečetl jména všech "zrádců". Všech 66 z nich bylo okamžitě zatčeno. Saddám pak požadoval od svých ministrů a stranických kádrů, aby s ním společně provedli "demokratické popravy". Každá místní organizace strany v zemi mu poslala ozbrojeného delegáta na pomoc.
 
V době jeho prezidentství se kolem Saddáma v Iráku vyvinul silný kult osobnosti, takže se ve funkci udržel i přes íránsko-iráckou válku (1980–1988) a první válku v Zálivu (1991), které pro Iráčany znamenaly rapidní pokles životní úrovně.
 
V roce 1988 nařídil Husajn chemicky bombardovat kurdské město Halabdža. Při útoku zemřelo pět tisíc lidí. Právě Kurdové a Šíité na jeho vládu dopláceli nejvíce.
 
Pro mnoho však Arabů představoval hrdinu bojujícího proti Západu a podporujícího Palestince.  V průběhu 90. let 20. století se v rámci propagandy dříve velmi sekulární politik
výrazně přiklání k islámu.
 
6. listopadu 2000 schválil obchodování s íráckou ropou v eurech, později na tuto měnu převedl i fond programu „Ropa za jídlo“ (Oil for Food Program).
 
Přibližně od léta 2002 začali prezident USA, George W. Bush a další ze členů jeho administrativy o Hussajnovi mluvit jako o hrozbě, obviňovali jej ze spolupráce s Al-Kájdou, vyvíjení zbraní hromadného ničení a jeho vojenského jaderného programu.
 
Washington obvinil Husajna z genocidy Kurdů, držení zbraní hromadného ničení a napojení na síť mezinárodního terorismu. Invazi do Iráku zahájil 20. března 2003 i přes nesouhlas OSN. Zbraně hromadného ničení se v Iráku nenašly a nepotvrdilo se ani Husajnovo napojení na teroristy z al-Kajdy.
 
V průběhu invaze do Iráku vedené v roce 2003 Spojenými státy byl Saddám zbaven moci a označen za válečného zločince. 
 
Husajnovi se podařilo několik měsíců po pádu Bagdádu před spojenci prchat. Americký správce v Iráku Paul Bremer oznámil Husajnovo zadržení 14. prosince 2003. Diktátora údajně našli ve dva metry hluboké díře vykopané u jedné z chatrčí v městečku Daúr. Husajn se tak zodpovídal za zločiny genocidy, vraždy a týrání civilistů před soudem. Veškerá obvinění popíral, prohlašoval soud za zmanipulovaný ze strany USA. Saddám Husajn se u soudu hájil sám. 
 
Dne 5. listopadu 2006 byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Podle iráckého práva následovalo po udělení trestu smrti automaticky odvolání (ve lhůtě třiceti dní), přičemž odvolací soud trest smrti 26. prosince 2006 potvrdil.
 
Saddámovi právníci zpochybňovali pravomoci tribunálu, odvolávali se na to, že Husajn je stále iráckým prezidentem. Několik z nich se stalo terčem atentátníků. Během procesu musel být navíc vyměněn předsedající soudce.
 
Saddám ke konci soudního procesu vyslovil požadavek, aby byl postaven před popravčí četu - jeho legendě by to jen prospělo. Neuspěl, dostal provaz.
 
Rozsudek trestu smrti oběšením byl vykonán dne 30. prosince 2006 při východu Slunce okolo 6:00 hodin místního času. Údaje o přesném čase popravy se však rozcházejí. Dne 31. prosince byl pohřben v rodném Tikrítu.
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]