Profily



František Křižík (8.7.1847 – 22.1.1941)

 

 
"Měl dvě vady. Nebyl obchodníkem a byl příliš skromný. Jedním slovem, byl Čech." (Jan Neruda)

 

Významný český technik, průmyslník a vynálezce se narodil 1847 (tedy ve stejném roce jako Tomáš Alva Edison), jako jediný syn venkovského ševce a posluhovačky v pošumavském městečku Plánice v době kdy by jeho nejznámější vynálezy jako oblouková lampa se samočinnou regulací, či světelná fontána,  nebo elektrická dráha, působily spíše jako futuristická zjevení.
 
Brzy v mládí přišel o otce. Ve dvanácti letech odešel na tehdejší jedinou českou reálku v Praze. Díky nedostatku peněz si musel během studia najít práci, nejprve soukromé doučování, opisování not a později práci v továrně, která se zabývala výrobou telegrafních a signalizačních zařízení. A zde se rovněž projevil jeho talent, ve chvíli kdy zdokonalil železniční signalizaci, což se také stalo jeho prvním uznávaným vynálezem. Odměna za něj čítala 1000 zlatých a nasměrovala jeho génia „železničním“ směrem.
 
U železnice původně přijatý opravář porouchaných telegrafů v roce 1878 zkonstruoval blokové signalizační zařízení. Navrhuje zdokonalené elektrické návěstidlo, zkonstruoval ústřední stavění výhybek a vytvořil blokovací signalizační zařízení, které znatelně omezilo nebezpečí vlakových srážek. 
 
O dva roky později patentuje vynález, který ho proslavil nejvíce - obloukovou lampu, jednoduché elektromagnetické zařízení, které pomocí dvou cívek a kuželových železných jader udržovalo stálý elektrický proud v lampě.
 
V roce 1881 se koná velká mezinárodní výstava v Paříži. Míří sem všichni kouzelníci s elektřinou. Do Paříže přijíždí Graham Bell s telefonem, Werner Siemens s dynamem, přes oceán tam míří Thomas Alva Edison. Slavná porota zkoumá, obhlíží a měří tisíce rozřehnutých blikátek, světýlek a majáků. Nakonec mezinárodní jury uděluje zlatou medaili Františku Křižíkovi. Jeho obloukovka pak svítí na nejčestnějším místě, na hlavním schodišti. Ovšem ještě vyšší cenu obdržel za svou žárovku Edison. Souboj mezi obloukovkou a žárovkou bude trvat ještě dvacet let. Po tu dobu Křižíkovy lampy zvané Plzeňské svítí ve všech světadílech.
 
Křižík, který se přestěhoval do Plzně totiž vstoupil do podnikatelského byznisu, Společně s podnikatelem Pietem otevírá vlastní dílnu na výrobu obloukových lamp a Piett, protislužbou za zavedení osvětlení v jeho papírně, pomáhá Křižíkovi uvést obloukovou lampu na český i zahraniční trh.
 
"Žaluji vás, Herr Křižík, pro zneužití mého patentu." Podepsán Werner Siemens. V Německu se nechtěli s českým světlem tak lehce smířit. Propukají soudní spory. Komu přiřknout prvenství? První kolo Křižík prohrál. Ale nedal se, nezalekl se, žádá nové přešetření. Nakonec si prostý český nádražák ukládá do šuplíku rozsudek: Německý patentní úřad zamítl ve druhé stolici žalobu firmy Siemens und Halske a uděluje vám, pane Křižíku, k 15. dubnu 1882 samostatný říšskoněmecký patent č. 16297 s dodatečnou platností."
 
V roce 1888 postavil první městskou elektrárnu v Českých zemích pro Žižkov, a zanedlouho začal vyrábět vedle obloukovek i lustry, dynama a elektroinstalační materiál. Vedle toho již několik let připravuje další velký projekt - pouliční elektrickou dráhu v Praze, která by měla v budoucnosti konkurovat koňským povozům. 1891 je rok jeho naplnění, kdy 800 metrů dlouhá dráha na Letné vyvolala opravdovou senzaci.
 
Majitel pražské koňky Belgičan Ottlet, který měl koncesi pro Prahu, mu za to vypověděl válku, nechtěl ho s tramvají pustit přes pražské hradby. Když je překročil, hnal ho před soud. Na lavici obžalovaných usedl Křižík s elektřinou a Belgičan s koňským potahem. Soud rozhodl ve prospěch elektřiny.
 
Jubilejní výstava rok 1891. Křižík jí osvítil ji svými lampami, které poháněl svými elektrickými motory. Večer vrhal reflektorem z výstavní věže jako z majáku světelný proud po celých středních Čechách, pak sestoupil dolů a spustil svou nezapomenutelnou světelnou fontánu. Desetitisíce Čechů zpívají Kde domov můj.
 
V Křižíkově životě se objevuje zásadní konkurence – mladý inženýr Emil Kolben, který prosazuje a věří v budoucnost střídavého proudu. Křižík, stejně jako Edison prosazují stále stejnosměrný proud což se ukáže být mylným. 
K rozhodující konfrontaci dochází při vyhlášení soutěže na výstavbu ústřední pražské elektrárny v Holešovicích. Tuto výhodnou zakázku získává Kolben. Naopak, nad Křižíkem se začínají stahovat černá mračna.
 
I přes všechny triumfy, kdy postupně vybavil na 130 českých elektráren svým zařízením, nebo když v roce 1903 vybudoval první elektrickou železnici v Rakousku–Uhersku, z Tábora do Bechyně se Křižík dostává do dluhové pasti a nakonec je nucen předat vedení svého podniku nejprve Pražské úvěrové bance. Znechucen se po roce 1917 stahuje do ústraní.
 
František Křižík umírá během okupace roku 1941. Je převezen do Prahy a s poctami pohřben na Vyšehradském hřbitově, nedaleko Němcové, Smetany a Alše. 
Těsně před smrtí vzkázal těm, kteří se bránili tmě:
"Odvahu. Odvahu do života. Nic víc."
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]