Profily



Demonstrace srovnatelná s listopadem 1989

 
 „Toto není politická demonstrace. To je sociální demonstrace naštvaných lidí, který už nemůžou dál trpět co se tady děje!“ burácí řečník na tribuně a dav, který zcela zaplnil Václavské náměstí, včetně přilehlých ulic burácí. Tohle už není jen několik nespokojených občanů. Tohle už vypadá jako společnost před sociálním výbuchem.
 
V průběhu posledních měsíců demonstrací přibývá geometrickou řadou. Jsou různé, jedno však mají všechny společné. Skanduje se na nich slovo „demise!“ Je to tak. V době kdy vláda předvádí místy až absurdní šou spojenou se soudy, kydáním špíny, provoláváním o potřebě utáhnout si opasky stojících v kontrastu se zprávami o dalších prošustrovaných miliardách (třeba kauza peněz vytunelovaných z Uhelné mostecké ve Švýcarsku), či o více než štědrých odměnách na úřadu vlády, není divu, že masa táhne do ulic, aby své rozhořčení dala náležitě najevo. Velká demonstrace svolaná a organizovaná odbory je toho přímým důsledkem. Václavské náměstí se zcela zaplnilo a připomnělo atmosféru sametové revoluce, jejíž úspěch v podobě nadšení z nabyté svobody a demokracie byl počátkem současné situace. Příhodnější slovo je asi krize.
 
 
Ne, na tomto místě není třeba hodnotit historii a vývoj událostí vedoucí opět na Václavák v podobě desetitisíců naštvaných lidí. Jisté je jedno. Nálada společnosti hrozí výbuchem. Nejen že morálka a prostá lidská slušnost již dávno zmutovala ve všeobecnou nesnášenlivost se zoufalou snahou „urvi, co můžeš“, ale lidi prostě tak nějak tváří v tvář k všeobecnému ekonomickému marastu ztratili víru. A to nejen k politické reprezentaci. Tam už pocity lidí dávno přerostly ve znechucení. U mnohých, až v nenávist. A to právě přijeli lidé z celé republiky na výzvu odborových svazů všeobecně demonstrovat. Včetně vozíčkářů a zdravotně handicapovaných.
 
 
Neuvěřitelná masa lidí se pohnula od Domu odborových svazů o půl hodiny dříve. Václavské náměstí mezitím okupoval kontroverzní taxikář Zdeněk Ponert, který prohlásil svou dodávku (podobně jako během nedávného protestu před úřadem vlády) za petiční stánek a nehodlal se hnout z místa. Ostatně brzy se jeho auto stalo jedním z ostrůvků v rozbouřeném oceánu lidských hlav, transparentů a vlajek. Ze vzduchu monitoroval situaci vrtulník, doprava v okolí Václavského náměstí byla omezena a z tribuny začaly znít první rozhořčené projevy řečníků. A to napříč celým spektrem společnosti. Od odborových předáků, až po zástupce studentů. Ty mají ostatně za sebou trénink z nedávného týdne neklidu, po kterém opustil vládu, podle studentů nejhorší ministr školství všech dob, Dobeš. Zástupce studentů byl ve svém projevu natolik náruživý, že mu ve finále začaly selhávat hlasivky.
 
 
„Česká televize lže. Právě podala informaci, že se zde sešlo jen 40 tisíc lidí!“ zní z reproduktorů, které před chvílí reprodukovaly píseň Karla Kryla - Demokracie. Další vlna protestu. Nakonec, v pozdějším zpravodajství se čísla počtu účastníků ustálila podle odborů na 120 tisících a podle policie na 90ti. Ta ostatně měla plné ruce práce. Dvě důležité dopravní tepny byly uzavřeny a objevili se i drobné incidenty, třeba v podobě agresivnějšího demonstranta, který měl cosi proti antikonfliktnímu týmu, nebo anarchisty bitkaře. Během demonstrace se policii přihlásil i hledaný autobusák Roman Smetana, který počmáral volební plakáty politiků. Přimaloval jim tykadla a manželka jednoho z nich, paní Langerová, shodou okolností soudkyně, ho odsoudila ke stu dní natvrdo. Lidi mu vyjádřili podporu a nadávali policii do gestapa. Ta mu bohužel bude k ničemu, stejně jako plánovaný pochod k úřadu vlády, který je v sobotu samozřejmě prázdný. Organizátoři demonstrace pak od něj upustili.
 
 
Napilno měli i záchranáři. Nejeden z účastníků demonstrace zkolaboval. Sanitky si tak museli několikrát razit cestu přeplněným náměstím.
 
Pane premiére, nevážená vládo, takhle už to dál nejede!“
 
Stop vládě. Ministři jsou gauneři. Špína propojená s kmotry. Defenestrace! Hrozí generální stávka. Když nám nebudou naslouchat, ochromíme chod celé republiky! Zloději, podejte demisi. Na Václaváku nechyběla ani figurína Václava Klause v kleci. Za chvíli měla plné kapsy propisek. 
 
 
A co na to premiér Nečas? Ten uznává právo lidí na nespokojenost i na to, aby se vyjádřili, nicméně druhým dechem dodává: „Nemůžeme se chovat populisticky.  Reformy jsou nutné a budou pokračovat! Pokračujeme v rozpočtové zodpovědné politice.“ Ten kdo věřil, že desetitisíce nespokojených hlasů nemůže vláda ignorovat, se s největší pravděpodobností šeredně mýlí.
 
 
Což se samozřejmě líbí levici. Současné volební preference předvídají její drtivé vítězství. Ano, je to smutný paradox dějin. Pravice, zaštiťující se demokracií, jejíž příchod koncem osmdesátých let, nadšeně vítaly tisíce lidí zvonící klíčema nakonec díky své „politice“ uvolňuje dominantní postavení svým odvěkým rivalům. „Vláda není schopná vnímat potřeby svých občanů,“ ventiluje do světa lídr komunistů Vojtěch Filip a to lidi rádi slyší. Člověk nemusí být zrovna mudrc, aby mu došlo, jak volby, ať už předčasné (jestli k nim dojde), nebo regulérní (k těm za nějaký čas dojde určitě), dopadnou. Jaký to však všechno bude mít následek pro budoucí léta, to ukáže až čas.
 
 
Ostatně výrok jedné demonstrující ženy: „Já si myslím, že by nejlepší bylo, aby se všechno znárodnilo, aby všechno zase patřilo lidu,“ mluví za vše. 
 
V půl třetí ne naplnil i čas tohoto masového protestu. Jako v devětaosmdesátém se zvonilo klíčema a hrála státní hymna. Rozdíl je jen v jednom. Zatímco tehdy byli demonstrující lidé opojeni blížícím se vítězstvím a eufórií z pádu totality, zde bylo ve vzduchu cítit jen rozhořčení, vztek a zlost. A ti nikdy nebyli dobrými rádci.
 
FOTOGALÉRIE
 
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
velka_demonstra...
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]