Profily



Kterak sedmdesát let mrtvý Heydrich pózoval fotografům

 

 
Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich neměl dnes před sedmdesáti lety moc dobrý den. Při cestě na Pražský hrad jej na křižovatce ulic Kirchmayerovi a v Holešovičkách nemile zaskočili parašutisti Josef Gabčík a Jan Kubiš.
 
Zbytek je již historie, několikráte účelově pozměněná a ztvárněná v několika filmech. Vyvrcholení operace Anthropoid, zaseknutý samopal Sten Gun, granát, jehož střepiny se nakonec Heydrichovi staly osudnými a rozsáhlé represe jako odveta za úspěšně spáchaný atentát, který ve své době posloužil svému účelu. Nejen že ukázal nacistům, že český národ, alespoň nějaká jeho část zůstala nezlomena, ale současně zjednal prestiž československé exilové vládě v Londýně.
 
 
Dnes. Kyrchmayerova ulice se již nějaký čas jmenuje Zenklova a i křižovatka na které Heydrych místo letadla, kterým měl ještě ten den odletět do Berlína za Hitlerem, „chytil“ střepiny z granátu, vypadá rovněž jinak. Stejně tak i česká společnost, která si prošla komunistickou totalitou v níž se význam atentátu upozaďoval a mnohdy byl i kritizován jako zbytečná akce, která stála mnoho nevinných životů, stejně jako rodící se demokracií až po současnost, kdy je mnohým pojem vlastenectví, nebo lidská slušnost cizejší než homosexuálovi rozcapená Marlene Dietrich. To byla promiskuitní bisexuálka, která taky neměla ráda nacisty. Byť byla Němka.
 
 
Zbytky soudržnosti národa se tak projevují hlavně při hokejových, či fotbalových mistrovstvích (tedy, když vyhráváme), nebo při návštěvě akcích, pořádaných ke příležitosti různých tradic. Tedy jsou li tyto dostatečně atraktivní. Čímž se dostáváme do Thomayerových sadů ve dnech 26 až 27. května 2012, kde se konala vzpomínková akce ku sedmdesátiletému výročí operace Anthropoid, pořádanou pod záštitou Prahy 8. Ta totiž atraktivní byla. A to po všech stránkách. 
 
 
Klub vojenské historie Rota nazdar vytvořil na místě konání oslav imitaci anglického výcvikového tábora, včetně vojenské techniky a ukázek výcviku vojáků zahrnujících jak boj s nožem, tak i s těžkým kulometem Vickers. Moderátor trefně poznamenal, že některá druhy boje nablízko by se člověku mohly hodit i dnes. Měl pravdu. Televizní noviny a krimi zprávy jsou plné těch, kteří se neubránili.
 
 
Ovšem zlatým hřebem celých oslav byla rekonstrukce události, díky které se konaly. Atentátu na Heydricha. Během ukázek se diváci nejprve mohli seznámit s výstrojí parašutisty diverzanta, který měl v protektorátu plnit nebezpečný úkol a pak se s představiteli Gabčíka a Kubiše šlo rovnou na věc. A hned ve dvou fázích. Během té první oba předvedli, jak byl atentát naplánován a podruhé jak s největší pravděpodobností dopadlo. Tlačenice během této šou předčila všechna očekávání. Jeden snědší mladík se dokonce chtěl v tlačenici do první řady dostat urážkami a pohlavkováním ostatních, ale vzápětí byl davem za pomoci policie vyobcován. 
 
 
K tomu se obzvláště přičinila mladá maminka, která se s hysterickým křikem dožadovala, aby byl agresor potrestán. A přede dětmi, aby si z toho mohly vzít příklad. Kulila při tom srandovně oči. Když pak měšťáci agresora odváděli, snažil se nejprve zdrhnout a posléze upoutat pozornost křikem, že žijeme ve fašistickém státě. Ano, toliko k té prosté lidské slušnosti zmíněné na počátku této stati. Traduje se, že za protektorátu se mnozí k sobě chovali jako svině, udávali se a vyřizovali si své účty. Dnes tomu není jinak. Moc jsme se za těch sedmdesát let nezměnili. Jen se třeba jinak oblékáme.
 
 
Ostatně i toto demonstrovala jedna z doprovodných akcí, během které Vyšší odborná škola oděvního návrhářství společně se Středné průmyslovou školou oděvní uspořádali módní přehlídku obleků z první republiky a válečných časů.
 
 
Ale zpátky k Heydrichovi. Moderátor divákům vysvětlil, že jeho představitel je ve skutečnosti vlastenec, jen je bývalému zastupujícímu říšskému protektorovi podobný. Rekonstrukce se konala, byť to původně nebylo v plánu v oba dny. V ten první byla míra návštěvníků ještě snesitelná, peklo propuklo až s přímým přenosem ČT 24 a druhým dnem. Nálada byla ukázková. Lidi si dupali po nohách, nadávali si a kromě zmíněného romského mladíka došlo i na čiperného dědu, asi veterána, který se snažil k lepší viditelnosti na atentát probojovat se svou holí. Asi taky bojovník.
 
 
Atentát, obě jeho verze byly dílem okamžiku. Škoda jen, že kvůli bezpečnosti nemohli organizátoři použít pyrotechniku. Prásklo tak jen několik výstřelů, bomba nevybouchla. Heydrich byl v limbu, aby posléze mohl zapózovat několika desítkám fotografů. Televizní štáby začaly sbírat rozhovory, aby nakrmily své zpravodajské rubriky a u informačního stánku Prahy 8 se tlačily desítky lidí. Proč? No protože se zde dávalo něco zadarmo. Čokoláda, brožurka, oznak a další upomínkové předměty, které rychle mizely. Mizeli o to rychleji, že si někteří neváhali pro ně přijít hned několikrát. Jiný se zase dohadoval, že chce ještě to, potom tohle, pak tamto. Z cizího krev neteče a co je doma, to se počítá. I to je bohužel rys naší společnosti.
 
 
Další hlouček se zjevnou snahou vlézt do záběru se shrocoval u místa, kde televize dělala rozhovor. „Ahoj mami! Jsem v televizi! Podívej se na mě!“ Výstřel z 25liberní kanónové houfnice se bude konat ve tři hodiny. Improvizovaným výcvikovým táborem procházejí američtí vojáci i muži ve skotské sukni, civilisti se fotí s představitelem Kubiše, někteří chtějí autogram. Že jde jen o figuranta je asi nenapadlo. Malý chlapeček pózuje u kanónu. Možná, že až bude velký, „dá dělovou ránu.“
 
 
Před sedmdesáti lety měl zastupující říšský protektor hodně blbý den. Tento den vnímáme jako jednu z tradic českého národa, kdy se ten vzepřel nacistickému teroru. Oslavy ku příležitosti tohoto dne opravdu stály za to. Nejen, že byly skutečně barvité, atraktivní a důstojné události k jejímuž výročí se konaly, ale zároveň se zde, stejně jako většina akcí, kde se sejde početnější část nás, synů a dcer Jana Žižky z Trocnova a jiných velikánů k nimž jsme se naučili v průběhu let vzhlížet, opět poodhalila ta naše povaha česká.
 
VIDEO z prvního dne akce
 
 
FOTOGALERIE z akce
 
anthropoid_01
anthropoid_02
anthropoid_03
anthropoid_04
anthropoid_05
anthropoid_06
anthropoid_07
anthropoid_08
anthropoid_09
anthropoid_10
anthropoid_11
anthropoid_12
anthropoid_13
anthropoid_15
anthropoid_16
anthropoid_17
anthropoid_18
anthropoid_19
anthropoid_20
anthropoid_21
anthropoid_22
anthropoid_23
anthropoid_24
anthropoid_25
anthropoid_26
anthropoid_27
anthropoid_28
anthropoid_29
anthropoid_30
anthropoid_31
anthropoid_32
anthropoid_33
anthropoid_34
anthropoid_35
anthropoid_36
anthropoid_37
anthropoid_38
anthropoid_39
anthropoid_40
anthropoid_41
anthropoid_42
anthropoid_43
 
 
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]