Profily



Pinďa, Myšpulín, Fifinka, Bobík: Pravdivý příběh

 

 
„Profesor Myšpulín spáchal převratný objev. Dal dohromady matematický vzorec, že jeden a jeden jsou dva. V jeho blízkosti se však potuluje záhadný „záškodník“, toužící Myšpulínův vzorec ukrást. A udělá pro to všechno. Sabotuje Myšpulínovu přednášku, neštítí se loupežného přepadení a dokonce přestrojen za saniťáka sleduje Myšpulína i s jeho kamarádkou Fifinkou do Třeskoprsk, kde hodlá na partu kamarádů, do níž ještě přibyl Bobík a Pinďa svrhnout ze skály velký balvan a když se nezdaří tak alespoň vypustit přehradu. Nakonec je po zásluze potrestán. Dostane přes hubu boxerskou pěstí, důmyslně ukrytou v profesorově kabele.“
 
Ano, jsem si vědom, že to zní dostatečně blbě a prostoduše. Stejně tak jsem si ale vědom, že jsem jako malé dítě tento příběh nejen hltal, ale dokonce jím byl i motivován shánět další sešity tohoto komiksu se jménem Čtyřlístek.
 
 
Zhruba popsané první dobrodružství, nazvané Vynález prof. Myšpulína vyšlo 15. května roku 1969 v nakladatelství Orbis, kde se nějaký ten den před tím objevil tehdy čtyřiadvacetiletý Jaroslav Němeček s prostou ideou. Zkusit vydat ryze český dětský komiks. Byla to totiž doba, která komiksům moc nepřála. Včetně těch dětských. Pocházely totiž z kapitalistických zemí. Stejně jako Mickey Mause, který se paradoxně na světě objevil ve stejný den jako Čtyrlístek. Jen o jeden a čtyřicet let dříve,
 
 
Jaroslav Němeček svou motivaci shrnul ve vzpomínce: "V roce 1968 jsme se s manželkou dostali do zahraničí a byli jsme překvapení, jak barevné časopisy tam vycházejí. A protože jsem už předtím získal zkušenosti s kreslenými příběhy v Mateřídoušce, pustil jsem se hned po návratu domů do vymýšlení Čtyřlístku." A vliv zahraničního komiksu je zde samozřejmě znát. Na prvních deseti stranách rodící se legendy je klasický záporák, který ne neštítí ani zbraní, ani násilí (samozřejmě že naivně podaném) a hrdinové se stejně tak účelně brání. Třeba robotickým psem s pilou místo čumáku. Nebo boxerkou na pružině vystřelující z předpotopní kabely.
 
 
A právě to se stalo zaručeným receptem na úspěch. Padesátitisícový náklad byl okamžitě rozebraný a malí i velký čtenáři se dopisy dožadovali dalších dobrodružství. Partička kamarádů – kocour, fenka, prasátko a zajíc se mohli (za scenáristické i výtvarné Němečkově účasti) přichystat na výlet mezi piráty a hned poté na tajemný hrad, tedy na dobrodružství vycházející za sebou v rychlém časovém sledu. Dobrodružství čtyřlístku se staly opravdu dobrodružnými. A místy pro dětskou obec i drsnějšími. Fifinka mučená v podzemní kobce tajemného hradu (trošku dětského SM spojeného se svazováním a pekelným strojem), motorový drak, pekelné stroje a v dobrodružství ve vesmíru opět pan Zádrhel, připomínající svým pláštěm kapitalistické superhrdiny. To Z vypadá skoro jako S. Následoval ještě výlet na Divoký západ a pak nejslabší sešit první série Fifinka na Severním pólu s pointou, že kamarádství pěkoná všechny překážky.. 
 
 
A tak, byť měl být původně Čtyřlístkem jen osamělým výkřikem do komiksové tmy v tehdejším Československu, stal se fungujícím fenoménem. Sedmdesátý rok však přinesl drobnou úpravu ve velikosti formátu a taky v rozsáhlosti příběhů. Ano, dobrodružství Čtyřlístky se staly epičtějšími, mnohdy doplněnými celostránkovými textovými poly.  Celé to otevřel sešit Velké dobrodružství Čtyřlístku, sešit, který patří mezi to nejlepší, co se kdy v tomto fenoménu objevilo. Akční rozmanitý příběh, evokující v mnohém tehdy zakázané bondovky začíná únosem profesora Myšpulína, jeho nadrogováním a spoluprací se Zádrhelem a jeho bandou, pokračuje únosem letadla, vypátráním padouchovi ostrovní skrýše, nechybí zde letecká bitva, ani dobrodružství pod vodou.
 
 
Prostě na Čtyřlístak, sázející na nejmenší čtenáře, akční meganářez, který měla scenáristicky na svědomí Ljuba Štíplová, která s ním debutovala a pro následující léta se s Jaroslavem Němečkem stala hybnou silou všeho, co se kolem Čtyřlístku dělo.. Což si tvůrci asi uvědomili, nebo jim to přinejmenším bylo doporučeno a další dobrodružství, počínaje pohádkovým Létajícím kobercem, který jednotlivé členy Čtyrlístku nechává hostovat v různých pohádkách, jsou již krotčí. Podobný systém vyprávění má i sešit Ke třem planetám (jednotliví kamarádi po havárii skončí na různých planetách) a Jeden den v Bubákově (opět sólovky, kdy jsou všichni rozdílně konfontováni se strašidýlky kouzelné země. 
 
 
Čtyřlístek pak dohromady prožívá Cestu kolem světa a prázdniny na horách, čímž tato, dnes již klasická řada končí a s dalším rokem 1971 přichází opět nový formát. Ten otevřel sešit číslo 13 (mimochodem, jednalo se o první číslovaný sešit) nazvaný Dáma s Krokodýlem, kde stále populárnější hrdinové během maškarního bálu na starém hradě zabrání loupeži vzácného obrazu. Tento příběh v němž kromě známých postaviček vystupuje i Sherryk Holmepes (jedna z mála postav, která se dočkala několikanásobné hostovačky v příbězích kamarádů s Třeskoprsk) se již omezil na prostor pouhých osmi stran a zbytek sešitu pak začaly vyplňovat další čtyři příběhy pro děti, nemající se Čtyřlístkem nic společného. Čtyřlístek, vycházející v opravdu vysokém nákladu a stále velice žádaný začal být solidární a dělit se o své místo. Tak začala nová éra a systém, který byl sešitům Čtyřlístku vlastní mnoho dlouhých let. 
 
 
Dětský svět tak díky Čtyřlístku poznal Oldu a Poldu, Alenku s Vaškem (ti se ostatně objevili již v prvním ročníku), či kouzelníka Huryjáše a mnoho dalších, kteří si zde rozjeli svou vlastní pokračující šou. Některé ze seriálů byly kvalitnější, jiné méně. Ale to vlastně platilo i o příbězích Čtyřlístku, jejichž žánrový rozsah sahal od „detektivek pro nejmenší (např. Muž přes palubu, kde se Čtyřlístek utká s vykradači vraků, přes vtipné konfrontace s Myšpulínovo vynálezy (např. tajemství věčného vejce, Ukradený vynález, či Ananas) až po vtipné historky typu O zlatého kanára. V tomto třiatřicátém sešitu se poprvé objevil ediční plán dalších dobrodružství. 
 
 
Čtyřlístek tak po pár letech měl statut hraničící s kultovostí a komiks pro malé i velké čtenáře (který se komiksem nikdy nenazýval) za sedm kaček byl stále více a více žádaným periodikem na kterém začaly vyrůstat celé generace malých, později odrostlejších čtenářů. Samozřejmě, příběhy s postupujícími léty byly stejně rozmanité, nicméně mnohé zápletky se občas opakovali. Zajímavým počinem vyl i sešit číslo 47 nazvaný Čtyři ve Čtyřlístku, kde se po vzoru druhého ročníku představili všichni jednotlivci v sólových příbězích a textově (formou vyprávění) zde byl odvyprávěn i úplný zrod Čtyřlístku. Zároveň, po dlouhé době, patřil celý sešit jenom  Pinďovi, Bobíkovi, Fifince a Myšpulínovi.
 
 
„Tak občas jsme dostali „dobře míněnou“ radu, aby se naši čtyři zvířecí přátelé nějak společensky angažovali. To ale paní spisovatelka Štíplová, která tehdy psala všechny příběhy, uměla vždy obratně odvrátit: „No představte si, že by byl prvomájový průvod a v něm náš Bobík – PRASE - v pionýrském šátku! To přece nejde, soudruzi! To by byla urážka!“ řekla a byl klid. Takže to bylo spíš úsměvné...“ (z rozhovoru s Jaroslavem Němečkem pro Reflex)
 
 
Čtyřlístek tak bez problémů prošel sedmdesátými i osmdesátými léty, v roce 1986 se objevilo souborné vydání obsahující dvacet starších dobrodružství a dva roky na to první kniha s dvěma dlouhými příběhy (Poklad kapitána Kida a Jak se chodí do pohádky). V této době, vnímané jako doba největší slávy Čtyřlístku /kterou byl konec osmdesátých let) se časopis prodával v nákladu 220 tisíc výtisků! Jenže to už čekala za rohem Sametová revoluce a s ní pád celého režimu. Což kromě mnohého znamenal i fakt, že tabuizovaný komiks dostal najednou zelenou. A co to znamenalo pro Čtyřlístek?
 
 
Se začátkem devadesátých let se objevuje první speciál, posléze první křížovkový speciál a v roce 1991 i zbrusu nová obálka s logem a grafickou úpravou. Čtyřlístku, který najednou ztratil svou výjimečnost pravidelně vycházejícího komiksu v Česku (a tím pádem i monopol) začínají nové doby a staré logo, společně se 178 sešity, které zdobilo, se začíná stávat nostalgií. 
 
 
Čtyřlístku nastává nová éra. Objevuje se logo „Veselé obrázkové čtení“ a příběhy začínají mnohdy „dementnět“ tak, aby je milovali hlavně nejmenší čtenáři. Navíc s Tomem a Jerrym, Asterixem, Želvami Ninja a ostatními, přichází značná konkurence. Stejně jako odpadá. Želvy Ninja chcíply jako jedny z prvních. A nechytil se ani za komunistů těžce populární Pif. Nicméně přetlak na trhu Čtyřlístek začíná pociťovat. Už dávno není podpultovým zbožím. Naopak, náklad klesá. A tak další změny v průběhu devadesátých let, čekají ve frontě - od počítačového kolorování, až po další změnu velikosti formátu. A jelikož Čtyřlístek už žil v tržní ekonomice, musel se sakramentsky ohánět. I když, pozice kultu mu v tom určitě pomohla. Do příběhů se vrací i čtyřlístkovský záporák Kazomír Zádrhel, který byl více než dvě desetiletí tabu. Podle Jaroslava Němečka mělo jeho oživení trochu zpestřit příliš kladnou linii příběhů. A samozřejmě, neobjevil se jen Zádrhel. Objevilo se toho daleko více.
 
 
Čtyřlístek se stal dobře zavedenou značkou. A dobře zavedená značka prodává, nebo přinejmenším pomáhá v prodeji. A tak se začaly objevovat CD-Romy, audiokazety, poštovní známky, různé doprovodné akce, prostě vše co by kult upevnilo a podporovalo prodej. Ovšem na to hlavní se pozapomínalo. Na příběhy. Mezi ně se už čím dál tím častěji začínala vkrádat šeď stereotypu a cílení na nejmenší diváky. A kresba na tom nebyla o mnoho lépe. Doby nadšeného průkopnictví byly dávno zapomenuty a vše vystřídala fabrika. Což je sice trochu smutné, ale nikdo s tím nic nenadělá. Ovšem na druhou stranu úroveň příběhů se od dějově slabých devadesátých let začala postupně zvyšovat a spolu s tím i periodicita. Z původních šesti až devíti čísel ročně na celých dvacet.
 
 
Čtyřlístek, vždy, i v dobách normalizace skutečně apolitický, se jen přizpůsobil své době. Fifinka, i když má od konce šedesátých let pořád stejné šaty tak surfuje na netu a Myšpulínovy vynálezy nabývají na technické dokonalosti. Myšpulín v roce 2001 dětem vysvětlil, že hulit trávu není hezké a Pinďa si stěžuje, že jim došly peníze. Inu, každá doba si žádá své. Navíc se současní caparti intelekčně vyzbrojení ostřeji než generace před nimi, začínají ptát, kdo vlastně spí s Fifinkou, či jestli Pinďa s Bobíkem nejsou homosexuálové. Jiní se pozastavují nad tím, jak je možné, že když je Myšpulín taková chytrá hlavička, proč Čtyřlístek už dávno není „těžce ve vatě“ a „za vodou“. Inu, každá doba si žádá své. Laskavé kouzlo nevinnosti se nějak vytratilo.
 
 
Čtyřlístek tak v současnosti jde s dobou a stále si drží slušný náklad, který je alfou a omegou jeho existence. Drží si ho i přes fakt, že jeho autorka Ljuba Štíplová již dávno není mezi námi, i přes fakt, že omladinu zajímají dneska zcela jiné věci, než ty předchozí generace, i přes fakt, že po komiksu jako takovém už dávno není lačný hlad. 
 
Jedno je jisté. Čtyřlístek tohle všechno přežije. Je totiž nesporný kult a fenomén s bohatou minulostí. A tací jen tak lehce nepodlehnou.
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]