Profily



Spartakiáda: Šest masových akcí od Sokolům navzdory, až po spartakiádního vraha

 

 
 
Spartakiáda, výraz pro masové vystoupení pro všechny s kladným přístupem k socialismu, straně a vládě. Fenomén, velkolepá šou pro masy a současně exhibice tělesné připravenosti od těch nejmladších, po seniory. Šest svátků tělovýchovy, šest monstrózních šou napříč československou historií. A jeden nezpochybnitelný fenomén!
 
 
1955: První. Velkolepá. A Sokolům navzdory! (23.6.1955)
 
Přestože první spartakiádu Československo představilo až v roce 1955, samotný název pochází již z roku 1921. Vymyslel jej Jiří František Chaloupecký, který se nechal inspirovat povstáním římských otroků vedeným gladiátorem Spartakem. 
 
Název dosavadních federálních tělocvičných dní měl vyjadřovat pokrok, revolučnost i tělovýchovu. Myšlenka masového tělovýchovného vystoupení to zpočátku neměla vůbec lehké. Strana a vláda, která rozpustila Sokola o ní nechtěla ani slyšet. Nicméně posléze se ukázalo, že by takováto akce mohla být dobrým propagandistickým nástrojem proti starým zaběhlým pořádkům, co se tělovýchovných aktivit týká. Prezident Antonín Zápotocký v březnu 1954 prohlásil, že „první celostátní spartakiáda musí být vedena myšlenkou předčit a překonat po všech stránkách to, co až doposud bylo ukázáno na dřívějších sokolských sletech, dělnických olympiádách i spartakiádách“ A bylo rozhodnuto.
 
Navíc tu bylo první kulaté výročí osvobození Československa Rudou armádou. A tak se to tak všechno hezky sešlo, že bylo rázem rozhodnuto. Přípava začala již v roce 1953, před vyvrcholením na Strahově se konalo 311 okresních a 28 krajských spartakiádních vystoupení. Spartakiáda sestávala z 29 skladeb, na nichž vystoupilo přes 1 690 000 cvičenců. Vystoupení na Strahově bylo rozděleno na Den mladých, Den dospělých, Den Svazarmu a Den ozbrojených sil. 
 
A dostavil se úspěch. Lid byl nadšený a tleskal. Bylo tudíž okamžitě rozhodnuto o pokračování. A protože tehdy frčely pětiletky, tak za rovných pět let.
 
 
1960: Sejdeme se na Strahově! Ve stejný čas na stejném místě (23.6.1960)
 
Druhá celostátní spartakiáda se konala v prvním roce platnosti nové ústavy, která Československo prohlásila za socialistický stát. 
 
A samozřejmě, podle všech měřítek měla být ještě větší, ještě bohatější, ještě masovější. Už jenom přípravy byly zahájeny zapálením tisíců ohňů. Strahovskému finále předcházelo 15 městských, 411 okrskových a okresních a 47 krajských spartakiád. Strahovské vystoupení bylo rozděleno na Dny mládeže a Dny dospělých.
 
Ve stejný den se tak konal další pompézní tělocvičný svátek, který měl potvrdit před pěti lety založenou tradici a utvořit záminku k nejednomu večeru Družby, kterého se pochopitelně zúčastlili i zahraniční delegace. Z východu, samozřejmě. 
 
Co se skladeb týká, dívky zde cvikem prokázaly, že „Jsou připraveni k obraně vlasti“, připraveni byli i Svazarmovci a vyspělé cvičenky cvičily „Za mír, přátelství a spolupráci.“ Vystoupili i  taneční soubory lidové umělecké tvořivosti. Ti předvedly „Píseň rodné země.“
 
 
1965: Změna konceptu se zpěvem míru a vítězství
 
TřetíCelostátní spartakiáda přišla s novinkou lehce se změnil koncept. Místo dvou dní (jeden pro žatctvo, druhý pro dospělé) se všechny cvičební skladby rozprostřely do čtyř dní.
 
Samozřejmě se opět nezapomnělo na kulaté vítězství osvobození Rudou armádou. Tentokrát dvacáté. Zredukoval se i počet cvičenců. Ti už nebyly nahnáni účastnit se tohoto svátku radosti z pohybu povinně, ale naopak se razilo heslo „Kdo nechce, ať necvičí!“ S dovětkem „Kdo necvičí, odrazí se mu to v kádrovém posudku,“ který samozřejmě nebyl nahlas vyřčen. Co se Spartakiády týká, vždycky místo "Sportem ku zdraví" platilo spíše "Sportem k socialistické uvědomnělosti!" Jinými slovy: "Kdo necvičí s námi, cvičí proti nám! A s takovým brzy zacvičíme!"
 
Kulaté výročí osvobození samozřejmě náležitě uctili vojáci se sestavou nazvanou „Vítězství patří nám“, které na cvičiště přivezly obrněné transportéry. To že za tři roky zažije Československo mohutnou „přehlídku“ obrněné techniky vojsk Varšavské smlouvy a že bude dokonce i s ohňostrojem v podobě ostré munice, tehdy ještě nikdo netušil. 
 
Došlo i na novinku v podobě  zorganizování Celostátní spartakiády neslyšících, nevidomých a tělesně postižených sportovců, která poprvé a naposled proběhla paralelně ke spartakiádě na Strahově. Učňovská mládež v rytmu čači dokazovala že „Svou prací přetváří svět“ a dorostenky cvičily „Pohybem ke kráse.“ A naposledy si zacvičili i Sokolové, jejichž všesokolské slety měly Spartakiády nahradit. Ti dokonce měli na svých úborech ostentativně připevněny sokolské znaky XI. Všesokolského sletu z roku 1948. Přestože tehdy nácviky sledoval prezident republiky Antonín Novotný, nikdo z pořadatelů nevyzval k sejmutí tohoto Sokola ve vzletu.
 
A došlo i k tragédii. V areálu nově postavených studentských kolejí došlo k pádu reproduktorů do čekajících dětí. Čtyři na místě zahynuly a další byly těžce zraněny. Což nebyla ze spartakiádního hlediska jediná jobovka. I když to že se další spartakiáda uskuteční až za dlouhých deset let tehdy nikdo netušil.
 
 
1975: Všechno je už „normální“! Jede se dál! (28.6.1975)
 
Bylo to dlouhých deset let. Deset let, ve kterých Československo zažilo Pražské jaro, okupaci bratrských armád Varšavské smlouvy a začátek normalizace. 
 
A právě díky těmto se rok 1970 musel obejít bez radosti z pohybu. Strana a vláda si dobře uvědomovala, že lidi byli po srpnové okupaci z roku 1968 ještě příliš rozladěni, zklamání, což by se na masové akci mohlo nehezky projevit. Třeba nějakou provokací. A to by nebylo normální. V pětileté tradici spartakiád se tak objevila trhlina. 
 
Ovšem v polovině sedmdesátých let už byla společnost plně stabilizovaná, řádně „znormalizovaná“, takže mohla být odměněna pestrou podívanou kreací zástupců všech kategorií normálního národa. Tentokráte s lehce pozměněným názvem. Z Celostátní spartakiády se stala Československá spartakiáda s heslem „Ve jménu života, radosti a krásy“.
 
Ženy a dámy si navlékly modré a oranžové úbory a malí caparti se ocitli v roli malých stavařů. Kdo jiný by taky cvičil s polystyrénovými cihličkami.  To však byla jen jedna z celkových čtrnácti skladeb. 
 
28. června se tak na Strahově začaly podle dobového tisku „slavné dny největšího svátku československé tělovýchovy, dny nadšení, obětavosti, kázně, síly a důvěry v socialistický dnešek a komunistický zítřek.“ Provokace se žádná nekonala. Tradičně se konali vlajkonoši s českou i sovětskou vlajkou. Aby taky ne, když se slavilo třicáté výročí osvobození Rudou armádou. K němu bohužel i to smutné sedmé rudoarmějské okupace. O tom se ale normálně nesmělo mluvit. 
 
 
1980: Ještě masivnější, ještě masovější! Přichází osmdesátá léta
 
Spartakiáda která přišla s osmdesátými léty měla koule. A koule měly dokonce i cvičenkyně ve fialových dresech. Uvázané špagátem kolem pasu.
 
Jiné měly zase červené dresy a stuhy. Ano, jako vždy byl kladen důraz na pestrost a nevídanost, která se týkala kreací několika tisícovek účastníků. A očekávání byla naplněna. Jak jinak. Rudé právo se vyjádřilo v tom smyslu, že se jednalo o „nádhernou přehlídku mládí, síly, odvahy, která do našich srdcí vlévala radost a hrdost nad talentem našeho lidu,“ a vojáci ve své sestavě, která probíhala za průtrže mračen (soudruzi zapomněli poručit větru a dešti) ukázali svou disciplinovanost, když v podobě bahenních mužů dokončili bez chyby svou sestavu. Odměnou jim byla děvčata, která mezi ně vběhla s rudými prapory. Ostatně hudební pecka Rudý prapor tvořila jeden z hudebních doprovodů k cvičení sestavě. A tehdejší dýžej zařadil i jiné populární kousky jako „Kupředu levá“, nebo „To jsem já svoboda mladá.“
 
Ohlas byl nevídaný a pátá Spartakiáda se stala ještě masovější, než ta předchozí. Na místních, okrskových a okresních spartakiádách vystoupilo přes 1,9 milionu cvičenců a shlédlo je kolem 4 milionů diváků, na strahovském stadionu pak ve dvou programových odpolednech vystoupilo v 15 skladbách 204 800 cvičenců.
 
 
1985: Poupata - labutí píseň míru a socialismu (27.6.1985)
 
Zpíval se zpěv míru a kubánští hosti, které zpovídala tehdejší Českoslovená televize, byli spartakiádou nadšeni. Že prý na Kubě nic takového nemají. 
 
Jasně, na Kubě tehdá neměli ani Míšu Davida, který v té době bořil hitparády československé pop music. Jeho sklatba Poupata, byla tak sázka na jistotu. „Když se podaří, co se dařit má...“ A zadařilo se. Dorostkyně v červeném dresu měli postavičku „ham ham, podobně jako v jiné tehdejší pecce, kterou měli na svědomí Hložek a Kotvald. Mladší žákyně v zelených sukénkách zase byly Kopretinky a vojáci předvedly jako vždy precizní šou jejíž součástí byly i pyramidy vystřelující lidské střely. S trochou nadsázky by se dali označit za předchůdce dnešních roztleskávaček. Náladu trochu kazil vrah Jiří straka, který řádil v době před Spartakiádou a tak si vysloužil přezdívku Spartakiádní vrah. Policisti ho však chytili a vykastrovali. Nebezpečí bylo zažehnáno. Spartakiádu si kazit nenecháme!
 
Soudruzi na tribuně se, jako o každé sportovní pětiletce náramně bavili. Byli pyšní jakou šou to zprostředkovali lidem, kteří se na ní, v roli cvičenců připravovali již od září minulého roku. Kdo ale mohl tenkrát tušit, že se baví a dmou pýchou, naposledy. Další připravovaná spartakiáda totiž mohla zažít pouze přípravy dvého sedmého ročníku. Pak přišla Sametová revoluce a po ní averze. V té době, během pádu komunismu, samozřejmě přerostl názor, že „co bylo komunistické, to je špatné“. Tedy (byť je to dnešní optikou zcestné, i Spartakiáda.
 
Světový unikát, který nemá nikde obdoby, jak spartakiádu nazývaly tehdejší reportéři, tak definitivně skončil. Jednou pro vždy. V roce 1990 totiž s českým národem začala cvičit mladá demokracie, kupónová privatizace a divoká devadesátá léta. A to byla rovněž monstrózní šou!
 
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]