Profily



Karlův most: Nahoře, dole i uvnitř

 
Když v letní podvečer spatříte na Karlově mostě skupinu lidí, které za sebou vede „pravý nefalšovaný“ vodník, moc vás to nezaskočí. Obzvlášť když je devátý červenec. Den, kdy česká Král Kája se čtyřkou údajně položil základní kámen dnes kulturní památky a fenoménu jménem Karlův most.
 
Na Karlově mostě je toho totiž k vidění spousta. Včetně malého dítěte, které zde bezostyšně za dozoru starostlivé maminky močí do kanálku. Ale k tomu se ještě dostaneme. Procházka po, vně a pod Karlovým mostem právě začíná.
 
 
Na začátek trochu historie. Karlův most spojující staré město s Malou stranou, jedna z pražských dominant je nejstarším mostem přes řeku Vltavu a druhým dochovaným nejstarším mostem v České republice.  Jeho základní kámen byl položen údajně 9. července, jistě roku 1357. Údajně pro, že se tato událost nedá stoprocentně historicky podložit. Co se tohoto dada rýká, vychází hlavně ze spekulace astronoma Horského, neboť k němu zrovna odpovídala příznivá konstelace (konjunkce Slunce se Saturnem) a navíc toto datum nádherně odpovídá sledu lichých čísel od jedné do devíti a zpět. Tedy 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Rok je jistý, stalo se tak, tedy patnáct let poté co povodeň strhla jeho předchůdce, první pražský kamenný most,  jehož stavba byla dokončena roku 1172 a který tehdejší král Vladislav II nechal pojmenovat po své manželce Juditě. 
 
 
 
Tolik stručný historický úvod, který průvodce vodník Purkrábek, jež nám dělá průvodce hlavně proto, že Karlův most je opředen hustou sítí pověstí a legend, doplňuje dostatečně profláknutými legendami o vajíčkách, které se přidávaly do malty (to se pozdějším rozborem původní malty neprokázalo) či mléku a vínu (to se rozborem malty prokázalo).  Ale vykašleme se na realitu všedních dní a ponořme se do kouzelného světa bájí mýtů a legend, kterými je tato impozantní stavba a současně jeden z nejsilnějších turistických magnetů Prahy, opředena. Vždyť průvodce nám dělá vodník.
 
 
To by pak člověk nemusel ani věřit že v útrobách mostu je zazděný zázračný Bruncvíkův meč, schopný sám srážet hlavy nepřátelům a všem těm, kteří škodí české zemi. A kde by pak byla naděje. Ta totiž, jak lidová moudrost praví, umírá poslední. Nicméně právě pod Bruncvíkovo sochou, která zdánlivě není součástí Karlova mostu, se toho večera vynořilo ze stále špinavějších vod Vltavy první strašidlo toho večera. Sličná, ale bázlivá Anežka, která se zde utopila s břichem plným nového života a vědomím, že ten, který jí ho naplnil jí svedl a opustil. Dnes to mnohé mladé maminky berou pragmatičtěji. Naštěstí, jinak by byla Vltava plná utopenců. Vodník poznamenal, že tuto duši může spasit libovolný otec, který jí nařeže. Mám dvě dcery, tudíž jsem otec. Tak jsem jí ohnul přes koleno a naplácal. Strašidelný spunking byl bez efektu. Držela, ale nezmizela. Asi potřebuje naplácat na holou. Zkusím to příště.
 
 
O kus dál, pod mostním obloukem kroutí dívka pupíkem v rytmu orientálního tance a čeká na odměnu milodaru. Taky vrděla prdelkou. Že by rovněž potřebovala naplácat, jako Bázlivá Anežka? Asi ne. A pokud ano, žekla by si za to o pořádný bakšiš. Ne, to není součást procházky, to je jen další z mnoha „umělců“ kterých je Karlův most v turistické sezóně plný. často zde probíhají komorní koncerty a spousta salších aktivit. Karlův most je tak tradičně plný  karikaturistů a prodejců čehokoliv co zcela jistě nepotřebujete, ale pohlceni atmosférou si to koupíte. Čert aby to vzal.
 
 
Ano čert. Ani ten na Karlově mostě nechyběl. Umouněný rohatý, chlubící se, že jednu ze soch svrhl do Vltavy. Podobně jako dal Václav IV svrhnout do vltavy světce Jana Nepomuckého. I k němu se váže nejedna legenda. Třeba ta o pokladu, či o drahocené lampě, která zmizí, když se jí snaří někdo ukrást (což by bylo v dnešní době kdy se krade jako o život velice praktické), nebo o zříceném mostním oblouku, z nějž byl Jan Nepomucký svržen. Ten se pak nikomu nepodařilo dlouho opravit, až do té doby, kdy mladý stavitel uzavřel smlouvu s ďáblem. Výměnou za opravu měla být duše prvního, kdo přejde opravený most. Díky ďábelské čertovině to byla nakonec těhotná stavitelova manželka a tak se zrodila legenda o strašícím nemluvněti.  
 
 
Jan Nepomucký je tak samozřejmou součástí Karlova mostu dodnes. Nedaleko od jeho sochy malý chlapeček čůrá. Dav turistů ho bez povšimnutí míjí. Středověk jako když vyšije. Nedostatek etiky, či slušného vychování rovněž. Ale třeba se mýlím. Třeba maminka chlapečkovi řekla: „Tak a teď si odskočíme na Malou stranu a poslušné děcko si to vyložilo svérázně po svém. Takhle ochcávat starověkou kulturní památku... ale nakonec, stejně většina pískovcových kvádrů, z nichž je most postaven, již v dnešní době není původních, tedy ze 14. a 15. století, ale pochází z let 1965 až 1978, kdy tehdejší komunistická vláda provedla rozsáhlou rekonstrukci Karlova mostu. Ne, Bruncvíkův meč při ní nenašli a tak, když se v roce 1968 ocitli v úzkých, povolali si na pomoc Rusáky s tanky. Rusů se projde po Karlově mostě taky hodně.
 
 
Karlův most je jako vždy nacpaný k prasknutí. Hotová věší dálnice mnohdy na pokraji kolapsu. Partička uměldů reprodukuje Vivaldiho a nabízí své CD za čtyři kila. O us dál jede svou šou flašinetář. Náš průvod jde dál. Blížíme se k Staroměstské mostecké věži. Právě na ní vystavil kat 21. června 1621useknuté hlavy dvanácti z 27 českých pánů, popravených na Staroměstském náměstí. Tato morbidní ozdoba vydržela věži celých deset let.Kousek od věže je další uprostřed mostu čůrající dítě. To je taky morbidní. Svět se zbláznil. Nebo se snad vracíme zpátky ke kořenům?
 
 
Na to se můžeme zeptat dalšího ducha dávných dob. Zakrvácený se netečně blíží přímo k nám. Má na sobě švédskou uniformu, pozůstatek třicetileté války. Ano, na Karlově mostě se roku 1648 bojovalo. Se Švédy. A tento přízrak je svědkem. Není to Švéd, ale český žoldák, který zradil svůj národ a tak nyní straší. Nic neobvyklého. Národní hrdost chybí mnohému z nás. Minimálně od doby, kdy se peníze staly univerzální modlou. Mnohý by byl za ně schopný prodat svou duši ďáblu. Ale to jsme už zase u čerta, který již dávno odtančil za zvuku flašinetu, patřícího dalšímu místnímu „umělci“.
 
 
A kdo nám to straší tady? Žebrák. Ne, žebrající kostlivec, známý z jiné pražské legendy, ale obyčejný klasický žebrák, v tomto případě mladý muž se zjevnou nechutí pracovat. Poznávací znamení? Nepodívá se vám do očí, má před sebou umaštěnou čepici, která, jak doufá se naplní kováky a vystrčený zadek. Ale třeba se mýlím a je to jen živý poutač pro nějaký gay klub. Nicméně žebráků, těch reálných, straší na pražském mostě taky pěkná hromada.
 
 
Dnes Mosteckou věž střeží voják ve středověké zbroji. V místech, kde se kdysi dávno vybíralo clo. Ano, tehdy byl Karlův most zpoplatněn. Jedna z legend rovněž praví, že hlídač a výběrčí cla zemřel přímo ve službě. Nedokončil svou práci a tak se stále vrací. Tomu se říká příkladné plnění pracovních povinností. Obzvlášť v době kdy se mnozí snaží svou práci ošidit jak jen to jde. Nicméně tento hlídač Švédy, Němce, Rusy, Jaonce, Angličany a Američany, vítá s otevřenou náručí. Jedná se o živý poutač k prohlídce Mostecké věže. Zpoplatněné, samozřejmě. Turistický ruch je tu od toho, aby vydělával. A tady vydělává jak se patří. Mnohý mu přezdívá "past na turisty". Hodně z nich má v prackách foťák. A fotí všechno. Když má někdo u foťáku stativ, má smůlu. Může se k němu přimotat správce a buzerovat ho, že nemá k uměleckému focení povolení.
 
 
Spousta turistů, kteří nasáli atmošku zákonitě skončí i v muzeu Karlova mostu stojícím kousek od Mostecké brány. Jeho branami se člověk dostane do nitra Karlova mostu, kde je toho rovněž spousta k vidění. Třeba pozůstatky původního gotického kostela křižovníků, které jsou dnes, díky postupnému zvyšování terénu 4 metry pod úrovní náměstí. Vypadá to tajuplně. Skoro jak z filmu o Indiana Jonesovi.
 
 
Před výpravou se tak po reality šou na Karlově mostě otevírají vrátka do historie. Stavba Karlova mostu, dochovalá dokumentace (od historie až po současnost) či unikátní pohled na odhalené základy, to vše je ukryto v podzemí a dýchá svou jedinečnou atmosférou. Bratru za sto páďo, pokud to chcete zažít. Účastníci procházky to samozřejmě mají grátis. Inu, chodit s vodníkem se vyplatí. Více, než vyrazit někam s podvodníkem.
 
 
A prohlídka pokračuje. Naše skupina má zpoždění. Druhá, která vyšla z Muzea pražských legend a strašidel, nás dostihla. Tu nevede vodník, ale vodní panna. Oblečená v barvách modře, samozřejmě. Trpělivě čeká, až se naše skupina dostane dolů pod mostní oblouk, kde na nás čeká loď, jež nás proveze mokrou cestou pod Karlovým mostem. Jde to ztuha. Párek vypasených německých turistů usoudil, že je prima nápad „pochrochtat“ si uprostřed úzkého schodiště vedoucího pod most. To že brzdí spousty lidí mu došlo až po několika minutách.Inu stane se.
 
 
Loď s příznačným názvem Vodouch se zaplnila celkem rychle a po občerstvení vystartovala směr Karlovi lázně, tedy v místa odkud polonahý král za pomoci lazebnice Zuzany zdrhal ze zajetí. Za odměnu povýšil její práci v řemeslo, dal jí nové lázně a taky svůj úd. To aby z té charity taky něco měl. Mnohé malé děti zase měly z projížďky setmělou Vltavou radost a dávali to náležitě najevo. Neskutečným jekotem, který mnohdy přehlušil vyprávění vodníka, stejně jako kapitána lodi, který ukazoval fotografie záplav, jež Prahu před nějakým tím rokem potkaly. Hromady naplaveného dřeva hrozily, že si velká voda Karlův most vezme. Stejně jako si ho vzala v roce 1784, kdy stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda podemlela pilíře. Zřítilo se přední záhlaví pilíře, na němž stála vojenská strážnice. Celkem šest mostních pilířů bylo silně poškozeno. A rok 1890 byl ještě drsnější. 4. září o půl šesté ráno spadly dva oblouky mostu a do Vltavy spadly dvě sochy zdobící most, sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského.
 
 
A záplava informací v hravém duchu neustávala. Víte vůbec, co to jsou ty trámy před pilíři Karlova mostu? Ne? Pak vězte, že kromě toho, že vypadají dobře na fotkách, slouží rovněž k tomu, aby ochránily pilíř mostu před naplaveným ledem. Bingo, správný název zní ledolamy. Ruch na Karlově mostě neustává ani se soumrakem. Zespoda je na něj úchvatný pohled. Mimochodem, v přítomnosti vodníka nikdy neříkejte "Hastrmane, tatrmane, dej nám kůži na buben!" Jsou na to hákliví. Vím to, poznal jsem to va vlastní kůži!
 
 
Zlého vodníka pod Karlovým mostem jsme nepotkali. Bojácná Anežka již taky dávno zmizela v temné hladině. Čert už možná o kus dál, v budově parlamentu osnuje s politiky další ďábelský plán prezentovaný za spásu, a symbol nedostatku národní hrdosti, český žoldák ve švédské uniformě je v mnohém z nás, kteří jsme kdysi vzhlíželi k tehdejšímu SSSR, aby jsme po sametovém převratu upřeli zraky na západ. Pravá česká kvalita je tak prezentována  hlavně v souvislosti s reklamou na původně německý supermarket Lídl a Česká spořitelna je rakouská. Kde domov náš, kde domov náš.
 
 
A Karlův most? Ten zde stále, překlenujíc Vltavu, stojí jako němý svědek časů minulých a přítomnosti, stejně jako přicházející budoucnosti. A ta se s každým dnem jeví stále jako méně radostná. A dost možná se jednoho dne stane rovněž legendou.
 
GALERIE STRAŠIDEL
 
 
Vodník Purkrábek
 
Jsou hodní vodníci, zlí vodníci a podvodníci. Hodných vodníků je méně. Ti jsou víceméně kamarádští, netopí děti pod 150 centimetrů a mají rádi pivo. Rovněž rádi vzpomínají na staré romantické časy. Zlý vodníci, kterých je více, topí vše, co jim přijde pod zelenou pracku a zpravidla nemají sociální cítění. A podvodníci, kterých je nejvíc, jsou na každém rohu. Ti sofistikovaní, mnohdy s vládním požehnáním, nemají problém utopit nejednoho v dluzích, nebo nekonečné mizérii.
 
 
Bázlivá Anežka
 
Postava z pražských legend. Tak trochu subinka, která byla pravidelně řezaná od svého otce, sotva se podívala na nějakého chlapa. Taťku totiž opustila mamka (zdrhla za jiným) a on to těžce nesl. Bohužel, subinka Anežka si našla blba. Ten jí obskočil a vzal čáru. Anežka to neunesla a utopila se. Spasit jí může libovolný otec, který jí nařeže na zadek. Ano, cesta k vykoupení vede přes spunkink. 
 
 
Čert
 
Nejpopulárnější postava českých pohádek. Zatímco v zahraničí mají satanáše, ďábly a démony, my máme mnohdy dobráckého, či přihlouplého pekelníka, kterého mnohdy přelstí kdejaký chasních. Ovšem nenechte se mýlit, mnozí čerti dokáží být rovněž svině. A ne malé. A třeba je jejich přihlouplá, dobrácká image jen rafinovanými mimikry. Ostatně každý parchant se snaží vzbuzovat co nejserióznější dojem. A jedno je jisté. Od čerta můžete čekat jenom čertovinu.
 
 
Švéd na Karlově mostě
 
Ne to není Švéd, ale český žoldák, který se zaprodal za peníze, což není nic neobvyklého. Jenže tomuhle se to vymstilo. Když čeští žoldnéři spatřili jeho zradu, rozstříleli ho na kusy. A tak nám tady straší. Patrně aby připomínal naší národní hrdost. Jo, já vím, že tento význam je pro mnohého „Čecha“  velkou neznámou.
 
 
Vodní panna
 
Vltavská verze mořské panny. Původně dcera vdovy po rybáři, který se utopil, což u rybáře není tak neobvyklé. Problém nastal tehdy, když si mamka našla amanta a ten se místo do ní zakoukal do dcerenky. Inu, mladé maso táhne víc, než stará podešev. Mamka se nakrkla, dceru proklela, ať táhne za fotrem do tůně. A tak se zrodila vodní panna, která žalostně zpívá u břehu. Osvobodit jí může jen matka, která jí adoptuje a zorganizuje svatební noc se svým synem. Což by neměl být problém. I přes nesporné stáří vypadá tato vodní pana stále k světu.
 
 
BONUS
Močící Karel IV
 
Tato socha je prima. Když se na ní podíváte v jistém úhlu, vidíte panovníka, který si mocně ulevuje. Ostatně, vzhledem k faktu, že na Karlově mostě můžete vidět během provozu nejednoho močícího smrtelníka, proč by si to nemohl dovolit sám král!
 
FOTOGALERIE
 
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
karluv-most_str...
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]