Profily



Fenomén LSD: psychadelicky barevný příběh jedné drogy

 
Albert Hofman to myslel dobře. Jako chemik s farmaceutickým zaujetím studoval léčivé účinky rostlin. A tak v oblasti v oblasti námelových alkaloidů a kyseliny lysergové bádal tak urputně, až z toho v roce 1938 vynalezl LSD.
 
Ovšem v té době ještě ani zdaleka netušil, co učinil za objev a kolik feťáků tím potěší. K tomu došlo až o pár let později, konkrétně 16. dubna roku 1943, kdy si nešťastnou náhodou tímto svým objevem pocintal zápěstí. 
 
 
V tu chvíli se mu otevřela brána do pestrobarevné dimenze plné veselých barviček. No a tři dny na to si už Albert regulerně šlehnul poctivou dvěstěpádesáti mikrogramovou dávku (samozřejmě v rámci experimentu)  a zažil opravdu veselý den spojený s předávkováním a ještě veselejší cestou domů na kole. Následující dny dal okoštovat svého objevu svým kolegům, 22. Dubna své nové poznatky náležitě barvitě publikoval a stal se tak budoucím mediálně známým otcem LSD. Vstupenku do pestrobarevného světa čekala velká a hlavně pestrá budoucnost. Pestrá skoro jako halušky, které zprostředkovávala.
 
 
"Tuto substanci jsem vyrobil jako lék. Není mou chybou, že ji lidé zneužili," (Albert Hofman)
 
Jejím prvním obdobím, bylo zkoumání a hledání využití. Psala se poválečná léta a chemie byla na vzestupu. Lidi si tehdy mysleli, že vyřeší všechno. Od léčby hladomoru, po léčbu schizofrenie. A právě v tom druhém případě se zdálo, že by mohla mít nová droga slušné výsledky. CIA si zase myslela, že by mohla napomoci výzkumu, jehož výsledkem mělo být ovládnutí mysli, či nové sérum pravdy, tedy motivy populární v padesátých letech, a stranou nezůstával ani socialistický blok. Včetně, nebo lépe řečeno hlavně socialistického Československa. 
 
 
Sem se LSD dostalo ze švýcarské farmaceutické firmy v rámci její propagace spojené s testováním v psychiatrické oblasti a tehdejší soudruzi jej uměli dostatečně využít. Ve všech myslitelných formách. Pokusy s LSD na důstojnících Československé lidové armády jsou pověstné. Místo porady nad mapami se kluci ze štábu raketového vojska, pěkně sjeli. Veselé koláčky větší efektivitě a strategickému umu nepomohli. Západní stratégové zase plánovali „humánní“ zbraň v podobě rakety naplněné LSD, která by téměř nenásilnou cestou „zpacifikovala“ vše v jejím dosahu. Asi si kluci taky šlehli. A stranou od výletu do barevných světů mimo naši realitu, za pomoci Lysergovky, jak se v Česoslovensku LSD říkalo, nezůstali jak sami lékaři, medici, potom dobrovolníci, tedy zdraví lidé především z řad sportovců a umělců, a samozřejmě i pacienti třeba z Bohnic. Stát chtěl Lysergovkou léčit mnohé. Od stavu úzkosti, až po sexuální odchylky. Česoslovenský expertem v tomto oboru se stal psychiatr Stanislav Grof, ještě před tím, než zdrhl do Ameriky.
 
 
„Bylo to něco neuvěřitelného. Když se to rozjelo, byl jsem oslněn září, jako bych se ocitl v epicentru atomové exploze. Cítil jsem, jak moje vědomí opustilo tělo. Postupně jsem ztratil ponětí o přítomnosti sestry, laboratoře, kliniky, Prahy a nakonec i celé planety. Měl jsem pocit, že moje vědomí naplnilo celý vesmír." (psychiatr Stanislav Grof)
 
Samozřejmě popularita LSD nebyla pouze doménou Československa. To ani náhodou. Psychadelické poblouznění frčelo na obou stranách barikády. Bránu do jiných světů hledali malíři, spisovatelé, pochopitelně herci a taky muzikanti. Včetně těch legendárních. Šoubyznis je fetem prolezlý a LSD zde ve své době zastávalo výsadní postavení. Není tajemstvím, že beatlesácká Žlutá ponorka má s LSD společného více než jen veselé barvičky. Brouci si rovněž uměli solidně nacpat hlavu chemií. To ale moc předbíháme.
 
 
 Do začátku šedesátých let byla Hofmanova chemická šmakuláda hlavně doménou psychiatrů a farmakologů. A rovněž psychologů, ohromených jaké tento fet dělá s jejich pacienty divy. A nejen s nimi, jak se rozhodl prozkoumat harvardský psycholog Timothy Leary. Ten s viží že vytvoří svobodnější a tolerativnější společnost, s LSD experimentoval tak náruživě, že poté co kromě sebe a svého okolí zfetoval v rámci experimentu nedobrovolné obyvatele Concordské věznice (chtěl prokázad že požívání LSD snižuje redidivitu), zahrnul do svého širokého testovacího spektra i své studenty. Nepochybně se tak mezi mládeží stal nejpopulárnějším na celém Harvardu. Až do doby, kdy to v roce 1963 přepískl objednávkou (jménem Harvardské univerzity) kolem milionu ampulí LSD, což přerostlo ve velký průser. Byla to doba, kdy se Learym opěvované a propagované LSD začínalo dostávat na veřejnost. Ostatně v Československu ho v tom samém roce začal vyrábět podnik Spofa v Komárově u Opavy. A pod bedlivým dohledem Státní bezpečnosti v tom pokračoval i dlouho po tom, co už LSD většina států na světě, jako nebezpečnou drogu, zakázala. Ale i k tomu se dostaneme.  
 
 
Jak se LSD v šedesátých letech dostalo mezi lidi, zákonitě vznikl černý trh a LSD zvládající od prolínání smyslů, přes odlišené vnímání reality, prostoru a času, až po odpoutávání smyslů od těla a ega se samozřejmě stalo hitem. A tak zatímco jeho „otec“ Hofman, který stále více experimentoval s houbičkami, ho považoval „lékem pro duši“, desetitisíce feťáků jej měl za boží dar, seslaný přímo z nebes. Ostatně LSD guru Leary, před tím, než ho vyhodili z Harvardu, mu udělal pěknou reklamu. V médiích se třeba nechal slyšet, že na tripu může žena zažít až sto orgasmů. No, neberte to, za ty prachy. Šup s papírkem nasáklým diethylamidem kyseliny lysergové na jazyk! Navíc do módy nastupovali květinové děti se svou volnou láskou a vymykání se všemu konvenčnímu, kteří si z LSD udělali svůj „chléb vezdejší“. LSD se tak ocitlo na svém samém vrcholu. Těch pár sebevražd těch, kteří to s ním trochu přehnali, nebo jim chemie moc nesedla nikoho moc nevzrušovalo. Hippies a LSD tak nějakou dobu ráčeli ruku v ruce jako nerozlučná siamská dvojčata.
 
 
"LSD není návyková ani toxická. Její nebezpečí spočívá ve velmi hluboké změně vědomí: může být krásná a může být strašná." (Albert Hofman)
 
Politické špičky začalo až vzrušovat, když věčně sjetí hipízáci vytáhli do boje proti válce ve Vietnamu. A tak vyrazili do protiútoku. A jelikož hippies a LSD patřili nerozlučně k sobě, chemický oblbovák, byť u něj nebyla prokázán, jako u jiných drog, vliv závislosti, se ocitl pod těžkou palbou v jejímž rámci se začaly vědecky podložené i pseudovědecké důvody proč je škodlivé a životu nebezpečné. Včetně idiotského tvrzení, že člověk sjetý touto drogou může snadno oslepnout, neboť se dlouho a fascinovaně dívá do poledního slunce. Ovšem společně s podobnými hovadinami se začalo poukazovat na zmíněné sebevraždy, předávkování a častou agresivitu feťáků. LSD se tak stalo nebezpečím pro společnost a tak bylo roku 1966 postaveno v Americe mimo zákon tím, že vláda USA zařadila LSD na seznam zakázaných látek. Zbytek světa jí samozřejmě následival a chudák taťka Hofman byl znechucený celosvětovou prohibicí, která jeho objev zašlapala do země. Jedině z Československa mohl mít radost. Zde výroba a experimentování s jeho objevem frčelo až do roku 1974.
 
 
Nad LSD a jeho slávou se tedy zavřela voda. Zabila ho válka ve Vietnamu a Lidi jako Bill Gates, či Steve Jobs tak mohou už jen vzpomínat, jaké to bylo v barevném světě. Mimochodem, právě Jobs, zakladatel firmy Apple, se nechal slyšet, že požití LSD bylo jednou ze tří nejdůležitějších věcí, které v životě udělal. Že by se mu zjevilo ohlodané jablko? Na LSD si pochutnával i Francis Crick, který objevil strukturu DNA a pod pestrobarevným vlivem napsal Keith Richard svou knihu Vyhoďte ho z kola ven, kterou později český režisér Forman zfilmoval v Přelet nad kukaččím hnízdem. O Jimovi Morrisonovi se asi nemá smyls bavit, LSD bylo inspirací většiny textů songů skupiny Doors, Eric Clapton frčel na LSD přý celá tři desetiletí, Jackovi Nicholsnovi prý zajímavě otevřelo oči a již zmiňovaný Beatles natočili značně psychadelický song „Jsem mrož“  
 
 
Český režisér Jan Švankmajer se pro změnu stal českým pokusným morčetem a některé z vizí obsažené v jeho filmech by tomu mohly odpovídat. LSD, přezdívané jako droga bohémů a intelektuálů, se už dávno stalo součástí nejen popkultury, ale svým svérázným způsobem i lidských dějin. 
 
 
Čeká LSD comeback? Popularitu mezi lidmi určitě neztrácí. Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog za rok 2009 je po marihuaně, extázi a lysohlávkách v Česku čtvrtou nejoblíbenější drogou. Vyzkoušelo ji šest procent lidí.Není divu, Česko, potažmo Československo bylo odjakživa, co se LSD týká, silnou psychadelickou velmocí.
 
 
 
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]