Profily



Jidáš Iškariotský, práskač, nebo nevinná oběť Ježíšova váhání ….

 

 
Na světlo světské byl vynesen nález papyru – Evangelium podle Jidáše. Nově zveřejněný rukopis, nazvaný Jidášovo evangelium, nastoluje revoluční otázky. Pro někoho jeho teze zřejmě přinesou nový pohled na vztah mezi Ježíšem a Jidášem. Jidáš, který je tradičně označován a historickým cejchem nevratně označen za zrádce a udavače, byl možná nevinný.
 
Dokument naznačuje, že Jidáš Iškariotský, který Ježíše podle Nového zákona zradil, nemusel být tím „zlým“. Při vydání Ježíše Římanům jednal na žádost samotného Ježíše, aby mu jako božímu synovi pomohl zbavit se svého pozemského těla. Autor evangelia dokonce označuje Jidáše za jediného, který rozuměl skutečnému významu Ježíšova učení.
 
Jako to asi mohlo být? Kdo byl zrádce a kdo byla oběť? Zaprodanec, nebo-li žoldák, který bojuje za peníze nebo zradí pro peníze? Jak asi vypadaly poslední okamžiky tolik diskutovaných a v mnoha knihách popisovaných rozhovorů při poslední večeři Ježíše a jeho apoštolů?
Možná to bylo i takhle……
 
„Toto jest tělo mé,“ pravil Ježíš ke svým druhům, kteří seděli u stolu a s nevyslovenou otázkou hleděli do jeho očí. Pouze jeden klopil oči a nebyl schopen se podívat na podávaný nekvašený chléb.
„Toto jest krev má,“ pozvedl pohár vína Ježíš a smočil své rty. Jeho oči spočinuly postupně na všech jeho apoštolech. Jen u Jidáše se jeho zrak zastavil o chvilku déle než u ostatních.
„Ty mi rozumíš, bratře. Vidím až do Tvého nitra a vím, co Tvou duši rozdírá. Jsem s Tebou a víra má ve Tvé skutky mne utvrzuje v pravosti Tvých kroků. Čiň tak, aby mysl Tvá byla svobodna a nikdo nikdy nepochyboval o upřímnosti Tvých skutků. Vím, že v duchu se bráníš a kroky Tvé směřují do zahrad, aby našly klid od myšlenky Tvé, ale věz, že pouze pomoc Tvá mě může přivést do srdcí všech, jež upadají ve víře v našeho Otce.“
Všichni se obrátili na Jidáše. Stále klopil oči a bylo vidět, že v duši silně zápasí se svým svědomím a vnuknutím, které mu Ježíš sdělil. Proč on – Jidáš Iškariotský, který tak věrně jej doprovázel, má provést ten skutek hanebný? Proč? Že lidé Ježíše nepřijímají a ve víře upadají jej bolelo stejně jako ostatní, ale přece po něm nikdo, ani Ježíš, nemůže žádat takovou „službu“!
 
„Pomoz mi ty, Petře,“ obrátil se Ježíš na Petra, zvaného Rybář. „Proč Ty mě nechceš pomoci a upevnit víru v srdcích lidí? Zde, moje družka Marie, ti bude nápomocna, aby Tvé prohlášení bylo pravdivé. Proč mi teď očima uhýbáš? Nevěříš mi?“
Petr sklopil oči a drtil ruce v pěst. Byl ve stejné pozici jako Jidáš. Nejvěrnější učedníci Ježíše a měli by zradit svého přítele – druha. Zaprodat na věky svoji duši a jméno své? To po mně nemůže nikdo chtít – prosil v duchu Petr.
„Kdo miluje celým srdcem, pro něho není překážky ve skutku a ve víře. Tak proč zde nad nevyslovenou otázkou klopíte zraky,“ začala promlouvat k přítomným Marie. Po celou dobu seděla u dveří a teprve teď se odhodlala vmísit do hovoru. „Ten, který pomůže pozvednout víru v srdcích nevidomých, bude na věky oslavováván a vyzdvihován…. Jeho pocta mu bude odměnou za probuzení víry v srdcích. Tam, kde je víra, je i láska. Nebraňme se jí. Ať láska zvítězí a zvítězí i víra …..“   
 
Jidáš pozvedl zrak. Dlouze se díval na Marii. Poté jeho pohled sklouzl na Ježíše. Jakoby si vrýval do paměti každý detail jeho tváře, jeho vlasů, spadajících na ramena. Můj osud je zpečetěn – blesklo mu hlavou. Povstal. Pozorně se rozhlédl po místnosti a každého lehkým úklonem hlavy pozdravil. Ticho bylo přímo omračující. V duchu se loučil, protože pouze on SÁM věděl, že vstupuje na cestu zatracení. Předkládá ve víře v učení Ježíše největší oběť, jaké je milující člověk schopen – zatratí na věky věků svoje jméno – svůj původ. A to vše pro nezměrnou víru v JEHO učení.
 
Lehkým dotykem ukazováčku převrhl svůj kalich s vínem. Chleba se nedotkl. Ještě jednou, naposledy, se rozhlédl po místnosti a se sklopenou hlavou ji opustil. 
Ježíš se poprvé za večer usmál a bylo bytostně vidět, že se mu podařilo překonat své předsevzetí – vrátit lidu víru v OTCE SVATÉHO…….
Všichni byli zamlklí. Mlčení viselo ve vzduchu s nádechem trpkosti z pocitu zrady a zlomené duše. V očích Marie se zaleskly slzy.
 
„Co neseš tak významného, že mě uprostřed noci budí?“ hřímal Říman na klečícího Jidáše na kamenné podlaze. Stráže jej pevně držely za ruce.
„Vím, že hledáš muže, jenž je zván Nazaretským. Vím, kde se nachází a kde bude ráno.“ Trhaně ze sebe vypravil Jidáš. Slzy mu tekly po tváři a vytvářely viditelnou stopu v zaprášeném obličeji.
 
„To není žádná novina. Vím přesně, kde teď je a kdo je s ním. Ale je předčasné vstupovat do míst, kde by mohl rozruch budit pokojné obyvatelstvo. Ale děkuji Ti za potvrzení mé zprávy. Věděl jsem, že dnes přijdeš TY.“ Ušklíbl se s pohrdlivým úsměškem Říman. „Dokonce vím, že to měl být původně místo Tebe ten Rybář Petr, nebo jak jej nazýváte. Mohl jsi si ušetřit své kroky. Ale neboj, odměna Tě nemine,“ pokynul stráži, aby Jidáše přidržela pevněji. „Tvých třicet stříbrných – odměna za hlavu zločince – jsou TVOJE. Pohleď, zde jsou!“ a pootočil hlavu k ohni, kde vřela voda ve velkém kotli.
 
Stráže tiskly pevněji Jidášovy paže. Ranou biče jej donutily, aby otevřel své dlaně. Horké mince kleštěmi vytahovaly z vroucí vody a vládaly na rozevřené dlaně. Co mince, to bodnutí jako do srdce. Jidáš bolest nevnímal. Byl si vědom svého poslání…..
„Pozor, to je poslední mince!“ usmíval se Říman. „Tu mu vložte do úst, na jeho prolhaný jazyk, aby se nepokoušel ráno couvnout. Nebo bude jeho odměna ještě vyšší.“ Rozesmál se krutým smíchem.
Čepelí meče rozevřely Jidášova ústa. Již se nebránil. Mince dosedla na jazyk, který ihned reagoval na spaření – ukrutná bolest projela od kořene jazyka až do palců u nohou…. V duchu se modlil a prosil OTCE o smilování. Poslechl přání JEHO syna a tady teď ……
 
Slunce se prodralo přes listí zahrady. Ježíš a jeho druzi odpočívali. Zem se začala chvět pod kroky římské stráže, která vstupovala do zahrad. Všechny východy byly obsazeny.
„Tak, který to je?“ obrátil se Říman na Jidáše. Přitom v hlase zazněl podtón skrytého výsměchu – ten Říman věděl všechno – tohle divadlo bylo úplně zbytečné, prolétlo Jidášovou myslí. Ten Říman to již dopředu všechno věděl. Já jsem pouhá loutka v této tragikomedii. Proč Ježíš neprchá? Proč v klidu stojí a pohlíží na mne, na „domnělého“ zrádce a na Římana? Snad to celé nezinscenoval sám. Proboha, snad jsem nebyl pouhá návnada? Všechny tyhle myšlenky se honily jeho hlavou. 
Říman se usmíval. Špičkou svého meče pobídnul Jidáše, aby dokončil své dílo – svůj úkol. Spařený jazyk zaplnil celá ústa. Olej nepomohl. Horečka stoupala. Věděl, že musí také zemřít.
„No, tak bude TO?!!“ opakoval svoji pobídku Říman.
Jidáš ztěžka vykročil. Přistoupil k Ježíšovi. Pohlédl mu do očí. Viděl v nich obrovskou úlevu. Úkol byl splněn. Již nebude bezvěrců. Již nebude pozemského utrpení, neboť všem věřícím se otevře království nebeské a JÁ JIM ukáži cestu.
Lehký polibek na jeho tvář na věky zatratil jméno Jidáš v dějinách lidstva.
 
O pravosti nalezeného rukopisu není pochyb.
Rukopis na papyru byl totiž napsán v koptštině kolem roku 300 našeho letopočtu a je kopií jistého dřívějšího řeckého rukopisu. Byl nalezen v egyptské poušti v 70. letech. „Po ověření autenticity jsme jej nechali přeložit,“ upřesnil Terry Garcia z National Geographic Society.
„Zřejmě začne živá diskuse o významu tohoto fascinujícího starého textu,“ prohlásil předseda Katolické teologické unie v Chicagu Donald Senior, který pochybuje, že nové svědectví může otřást pozicí Nového zákona. Připustil nicméně, že názory na obsah Jidášova svědectví se budou různit.
 
„Text především ukazuje, jak různá byla přesvědčení za ranného křesťanství,“ dodal Marvin Meyer, odborník na Bibli z Chapmanovy univerzity, Kalifornie. 
Z vědeckého pohledu je, téměř stejně tak jako ekumenické spekulace, zajímavý osud papyru samotného. Jeho opatrovatelům se jej podařilo schovat téměř na dvě tisíciletí. Byl prodáván v káhirských starožitnostech, pobyl i v Americe a prošel rukama mnoha restaurátorů. V současné době je  uložen v Koptském muzeu v Káhiře.
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]