Profily



Je to ŽENA, aneb feministky české země, spojte se!

 

Pod slovem feminismus si mnohý – mnohá představuje široké spektrum věcí. Od klasického boje za ženská práva (rovnoprávnost), přes radikálnější popírání jakýchkoliv rozdílů v dispozicích pohlaví, až po vyloženě nepřátelský přístup k mužům. Jen si vzpomeňte na Amazonky, nebo na legendární českou Dívčí válku.

 

Není divu, žena byla vždy v historických dějinách vnímána jako ta, která se má starat o blaho rodina, potažmo muže, který jí obmění tím, že její nitro ošťastní svým libidem, což se s rostoucí vlnou emancipace začalo mnohým ženám zajídat. Nemluvě o faktu, že mnohé kultury (hlavně ty východní), vnímali a dodnes vnímají ženu jako kus hadru.

 

V českých zemích se feminismus vždy (pokud opomineme zmíněnou Dívčí válku) ubíral tím umírněnějším stylem, v němž se ženy zpočátku nesměle dovolávaly lepšího uplatnění žen v občanském životě.

 

„Já kdybych nyní opět děvče dvacítileté byla a nynější zkušenost a předložení měla, spíš bych se z nejvyšší skály do nejhlubší propasti než manželovi vrhla. Tam bych nalezla okamžitou smrt, kdežto v manželstvě znenáhla, tak jako by jen dennějedným špendlíkem upíchnutý, člověk zmůčen umírá“, napsala svého času Magdalena Dobromila Rettigová, která spíše než feministka proslula jako kuchařka, která tímto umem, pro ženy typickým, vstoupila do historie a širokého lidského povědomí. Psala se druhá polovina devatenáctého století a postupně rostoucí vzdor proti tradičním společenským dogmatům, společně s celkovým národním uvědoměním, mohl započít.

 

I další jmého české historie Božena Němcová, měla o postavění ženy své představy, které prakticky demonstrovala tím, že dala nohy do praku před mnohým jiným mužem, než před svým manželem s přesvědčením že žena by si neměla odpírat potěšení (pramenící samozřejmě z romantických pohnutek) na základě dogmatického pojetí manželství a současně byla první Češkou, která se snažila profesionálně uživit pouze literaturou, což dopadlo v době jejího života celkem tristně. Umřela v chudobě.

 

Marie Palacká – Riegrová za účasti Sofie Podlipské, její sestry Karoliny Světlé a Věnceslavy Lužické iniciovali v roce 1863 tzv. Český výrobní spolek, který se stal nejen střediskem emancipačních snah českých žen, ale současně se zasadil o založení městské dívčí školy v Praze, která byla první svého druhu v celém Rakousku a okamžitě se stala vzorem pro podobné ústavy nejen v českých zemích.

 

Eliška Krásnohorská se zase zasloužila o otevření prvního dívčího gymnázia Minerva v roce 1890. Zároveň proslula názorem, že pokud ženy nestojí o sňatek, nemělo by to být na úkor jejich důstojnosti. Jako neprovdaná jistě věděla, o čem mluví.

 

Průkopnice feminismu té doby měli samozřejmě i své spojence mužského pohlaví. Jeden znich, Vojta Náprstek se spolu s Karolinou světlou zasadil o založení tzv. Amerického klubu dám a druhý, provepublikový prezident T.G.Masaryk se slovy : „Není ženské otázky, je jen otázka kulturní, lidská, a je-li ženská otázka, pak je i mužská...“ opatrně otevřel ženám vrátka do politiky. 

 

Čímž se dostáváme ke Františce Plamínkové, obuvnické dcerce, později učitelce, která se nesměla, podle tehdejších platných předpisů, díky svému povolání vdát.  Ta se nejprve stala vůdčí představitelkou Ženského klubu českého, později Ženské národní rady, následovně místopředsedkyní Mezinárodní rady žen a nakonec prvorepublikovou senátorkou.

 

"Jako poctivá demokratka považuji za svou lidskou povinnost napsati Vám, pane říšský kancléři, protože jsem pevně přesvědčena, že i proti vojenské převaze pravda zvítězí," napsala Plamínková před zahájením druhé světové války v dopise Adolfovi Hitlerovi, čímž defacto zpečetila svůj osud. Po atentátu na Heydricha byla zatčena a 30. června 1942 na základě stanného práva zastřelena na kobyliské střelnici.

 

Její kamrádku Miladu Horákovou potkal podobný tragický osud. Mediálně známa postava vykonstruovaného procesu a následné justiční vraždy prosazovala, aby ženy mohly dosáhnout profesionálního uplatnění, ale ne na úkor rodinného života. Zdůrazňovala funkci ženy jako matky, ale zároveň ji chtěla zabezpečit po právní a sociální stránce.

 

Čímž samozřejmě snahy českých žen o rovnoprávnost zdaleka nekončí. Jenže doba již dávno není dogmatická, moderní kultura již dávno ženy neodsunuje na vedlejší kolej a ani je nezatěžuje nesmyslnými dogmaty. Naopak, mnohé ženy, vědomé si svých zbraní, je dokáží náležitě využít.

 

České feministky tak v současnosti sice kritizují nerovnost mezi ženami a muži v České republice, která se podle nich projevuje hlavně při slaďování práce a rodiny, vadí jim rovnět malé zastoupení žen v politice a v rozhodovacích funkcích a další silné kritice se podrobuje stav porodnictví a postavení migrantek v české společnosti, ale to je už hlavně kolorit doby. Aktivisté musí na něco upozorňovat, neboť kdyby tak nečinili, nebyli by aktivní. Faktem zůstává, že doby, kdy ženy museli demonstrovat svůj postoj promenádou  ve volných barevných řízách, bez punčoch a v sandálech s rozpustěnými si vlasy, což vzbudilo vlnu společenského pohoršení, nebo podobně přijímaným otevřenou publikací ženského pohledu na erotiku, jako to dělala Milena Jesenská, jsou v českých zemí dávno minulostí. Vždyť i ve stále rostoucí vlně domácího násilí mají svůj podíl i ženy v roli agresorů.


Poslankyně věcí veřejných v tajně pořázené nahrávce mudruje s kým ze sněmovny píchala, či nepíchala, mnoho příslušnic něžného pohlaví volí raději kariéru před rodinou a mnohý většinou obtloustlý strýc v latexovýxh slipech si nechá s nadšeným kvičením napráskat hnědku bičem od dominy a ještě za to rád zaplatí. Nejedna zlatokopka si na svém vzhledu a šikovnosti založila výdělečnou živnost, řady žen jsou bohaté nejednou celebritou společenského i kulturního charakteru a uvolněné mravy mnohé ženy chlapy spíš lákají. Minimálně v případě, že se nejedná o jejich manželku.

Emancipace totiž již dávno prorostla do mužského světa a nikoho nepohoršuje. A pžiznejme si to, i zarytému šovinistovi v konečném důsledu dělá dobře, když cítí, že ho ONA miluje a mnohdy je pro tento pocit, nebo alespoň iluzi tohoto pocitu schopen nejedné oběti. Ale to už jsme někde jinde.

více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]