Profily



Jeffrey Dahmer: teplý kanibal z Milwaukee

 

 
Jeffrey onanoval. Jako již mnohokrát před tím, kdy v jeho myšlenkách, bičujících jeho tělo k vyvrcholení, defilovaly představy krásných mladých mužů, kteří v zajetí rozkoše a vášně umírali slastnou smrtí. Krásných mužů, kteří patřili jen jemu. Ve svém životě i smrti. Tentokrát to však bylo jiné. Tentokrát se to doopravdy stalo.
 
Jeffrey cítil, jak společně s jeho mízou života proudí z jeho těla frustrace spojená s celým tím hnusným světem. Máma s tátou se rozvedli, teď se nechutně hádají o jeho mladšího brášku a taky chlast to zkurvený strádání a citovou vyprahlost nikdy neutlumí navždy. Tohle je jiné. Nadpozemské, vysněné, stejně jako když s basebalovou pálkou čekal na běžce pravidelně sprintujícího kolem jejich domu. Chtěl ho omráčit a líbat se s ním. Milovat se s ním. Toho dne se však nikdo neobjevil. Svět je plný zklamání.
 
Vždycky byl tichý a jemný chlapec. Melancholický samotář, trávící spoustu času bloumáním a sněním někde v lesích, který ve skrytu hlouby duše miloval pozornost svého okolí. Ten, jehož tělo právě skrápělo sperma s rychle vadnoucího přirození, byl nikdo. Jenom stopař, jeden z mnoha. Zpočátku to vypadalo jako příjemný večer. Pro oba. Bavili se a pili pivo. Nic neobvyklého. Pak přišel úder činkou. U jeho nohou konečně leželo bezvládné tělo. Tělo, se kterým si mohl dělat, to co chtěl. Opatrně mu svlékl oblečení, aby odhalil krásu, která ho tolik vzrušovala. Laskal se s ní, líbal jí, mazlil se s ní. Pak se ruce obemknuly kolem krku.
 
„Jsi krásný,“ pronesl, když bylo po všem. „Škoda, že si tě tu nemohu nechat. Toužím po tom celý svůj život.“
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 01: Steven Hicks : 19 let. Zabit 6. června 1978. Stopař, kterého Dahmer, krátce po absolvování střední školy opil a svedl v domě svých rodičů. Mladík byl omráčen činkou a následně uškcen. Tělo bylo rozřezáno, kosti byly rozbity kladivem a rozházeny po pozemku. Maso bylo rozděleno do pytlů, které skončily na dně strže cca 6 km od místa činu. Trvalo 3 roky, než policie ostatky nalezla.
 
Jeffrey se narodil v sobotu 21. března 1960 v evangelické nemocnici v Milwaukee jako vymodlené první dítě Lionela a Joyce Dahmerových. I přes častá onemocnění prožil spokojené dětství. Jeho rodina se často stěhovala, což mu ztěžovalo integraci do komunity. Jeho osobnost se začala měnit v šesti letech po operaci dvojité kýly a v době, kdy se rodina přestěhovala do Ohia. Přestal mluvit s lidmi a nejraději byl sám. 
 
Už v deseti letech projevoval Jeffrey velký zájem o chemii, stejně jako o pitvání. Začínala ho více a více fascinovat mrtvá zvířata. Sbíral je přejetá na dálnici, bral rozdrcená tělíčka domů a experimentoval na nich, fascinován jejich pasivitou. Pohled na vnitřnosti a dotýkání se jich se tak pro mladíka stalo zdrojem vzrušení. Udělal nebohým zvířátkům psí hřbitov. Jeho hlavním motivem byla psí hlava naražená na kůl. Pubertální sny spojené s onanií provázely myšlenky na pitvu prasete. Když u sebe zjistil, že je homosexuál, sjednotily se v jeho mysli představy nahých mužů s morbidními obrazy smrti a zničení. V té době též dospěl ke konci dlouhý a komplikovaný rozvod jeho rodičů. Po absolvování střední školy spáchal svou první vraždu. Hned po zahájení studií na vysoké škole zabředl Jeffrey Dahmer do vážných problémů s alkoholem. Ten zničil veškerou jeho vůli pracovat. 
 
Na vysoké škole vydržel jediný semestr, pak ji opustil. Neměl žádnou jinou příležitost, a tak se nechal na tři roky zapsat k armádě. V roce 1979 ho převeleli do Baumholderu v západním Německu jako zdravotníka. I tam však pokračovalo jeho neřízené pití. Veškerý volný čas trávil s walkmanem na uších a posloucháním rockové a heavymetalové hudby, naprosto oddělený od okolního světa. Zvláštností je, že v té době se poblíž základny staly tři nevyřešené vraždy. Případy však nemusí mít s Dahmerem spojitost. Tuto skutečnost později, po Dahmerově odhalení potvrdilo důkladné vyšetřování německé policie. V roce 1981 byl Dahmer propuštěn, kvůli alkoholismu a násilnickému chování.
 
Cítil, že už má značně v hlavě. Alkoholový opar, který se po mnoho let stal součástí jeho života a únikem před šílenstvím z nedostižných naplnění jeho tužeb ho povznesl do euforických výšin. Jeho společník, tanečník se kterým se setkal v baru byl návrhům na společnou noc otevřený. Záblesk prchavého štěstí. Alkoholu bylo té noci už dost. Jeffrey cítil, že dneska se něco musí stát. Jeho srdce tlouklo ve zrychleném rytmu očekávání. Srdce. Pokoj v hotelu Ambassador bude svatyní jejich splynutí. Dvě srdce, naladěná na stejnou notu splynou, stejně jako dvě těla v bouřlivém milování. Užije si to se vším všudy. Už žádné nahrážky v podobě odhalování a onanování před dětmi, už žádná protialkoholní léčení, už žádná neživá figurína, která mu neuměla jeho milování oplatit, už žádná klec, která by ho poutala. Už jednou to dokázal. Osvobodil svou pravou podstatu a dodnes na to nezapomněl. Ani v armádě, daleko od domova, ani po svém návratu domů, kdy jeho první cesta vedla k tomu co zbylo z jeho prvního milence. Jak je ten čas krutý. Jak znetvořil jeho lásku. Tentokrát to bude jiné. Dvě srdce, spojená v celek.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 02: Steven Tuomi: 24 let. Zabit 15. září 1987. Rozmlácený hrudník, poté rozřezán. Dahmer se mu pokusil zaživa vytrhnout srdce. Pak zpanikařil. Doběhl do nejbližšího obchodu a koupil velký sud, kam ukryl tělo. Sud odvezl do babiččina domu, kde tělo ve sklepě rozřezal a nacpal do plastikových sáčků, které naházel do odpadu. Ostatky nebyly nikdy nalezeny.
 
V říjnu 1981 zavřeli jednadvacetiletého Dahmera kvůli opilství. Otec rozhodl, že pro syna bude lepší, když se odstěhuje k babičce do West Allisu ve Wisconsinu. Dahmerovi se podařilo vyhýbat problémům až do září roku 1986, kdy byl zadržen za to, že se ukájel před dvěma chlapci. Dostal podmínku na jeden rok.
Na rozdíl od řady sériových vrahů dokázal Jeffrey vzdorovat své touze zabíjet – alespoň pokud víme- několik let. Jeho „boj“ však byl marný. Ze zoufalství se dokonce obrátil k bibli ve které hledal útěchu. Z obchodního domu také ukradl mužskou figurínu v naději, že sexuální kontakt s neživým mužským symbolem přehluší nutkání riskovat, že se dopustí nového zločinu. Nepomáhalo to. Bestie byla vypuštěna ze své klece a pomalu se začala rozhlížet po svém lovném revíru...
 
Oběti Jeffreyho Dahmera: 03: James Doxtator: 14 let. Zabit 16. ledna 1988. Zdrogován a uškrcen. Tělo bylo vloženo do kyseliny a kosti rozdrceny
 
Oběti Jeffreyho Dahmera: 04: Richard Guerrero: 23 let. Zabit 24. března 1988. Poté co měl Dahmer s obětí orální sex, byl Guerrero uspán prášky a uškrcen. Jeho tělo bylo rozřezáno a hozeno mezi odpadky. 
 
Dahmer se stal častým návštěvníkem nejen homosexuálních klubů, kde se snažil navazovat známosti, ale rovněž i lázní, kde se homosexuálové rovněž v hojném počtu scházeli. Zpočátku to zkoušel s drogami, pokoušel se svoje eventuální partnery omámit. Rozdrcená sedativa zcela běžně účinkovala, ale Jeffrey na druhé straně rychle získával pochybnou reputaci. „Držte se od něho dál!“ šlo to od úst k ústům. „Je nějakej divnej.“
„Někteří muži, kterých se Dahmer tímto způsobem zmocnil, byli homosexuálové, ovšem jiní nebyli,“ zmiňuje se o jeho praktikách okresní prokurátor Michael McCann. „ Dělal to vesměs tak, že jim navrhl, aby se k němu dostavili do bytu, kde by je rád vyfotografoval. Tam už ale měl připravené sedativum, které jim podal v nápoji.“ K tomu připojuje poznámku plukovník Robert Ressler z FBI: „Dahmer sám tvrdil, že jakmile se za dotyčnou osobou zavřely dveře, stal se naráz agresivnějším a silnějším. Byla to taková psychologická proměna, v tu chvíli u něho vrcholilo sexuální vzrušení.“
 
S jídlem roste chuť. Bestie a Dahmer jsou již jedno a to samé. Pocit všemohoucnosti spojený s rozkoší začíná eskalovat v extravagance a touhu překročit už tak, pro normálního člověka, nedozírně vzdálené hranice. Svoje oběti si vybíral v barech pro homosexuály, po nočních klubech, v nákupních střediscích nebo na autobusových zastávkách, lákal je k sobě pod záminkou, že je bude za úplatu fotografovat nebo že spolu budou trávit čas sledováním filmů a popíjením, za což jim měl vždycky údajně zaplatit.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera: 05: Anthony Sears: 24 let. Zabit 25. března 1989. Uškrcen a rozřezán. Dahmer si uschoval jeho hlavu a genitálie. Lebku později obarvil. "Cítil se vždy osamělý a díky lebkám měl pocit, že není sám, že jeho milenci jsou navždy s ním," prohlašuje psychiatr, který Dahmera po zatčení vyslýchal. Toto byla poslední vražda v domě Dahmerovi babičky. Jeffrey se posléze odstěhoval.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera: 06: Edward Smith: 27 let. Zabit v červnu 1990. Uspán, uškrcen a rozřezán. S mrtvolou byl prováděn orální sex. Lebku Dahmer opět natřel našedo a uložil v ledničce. Tělo bylo rozpuštěno v kyselině. Premiéra nového bytu 
 
Oběti Jeffreyho Dahmera: 07: Raymond Smith: 33 let. Zabit v červenci 1990. Uškrcen a rozřezán. Jeho lebku Dahmer obarvil a ponechal si ji.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera: 08: Ernest Miller: 22 let. Zabit v září 1990. Poté co byl nalákán do apartmánu s příslibem 50 dolarů za nahé fotky, uspán a podříznut. Poté naložen do kyseliny. Jeho kostru Dahmer vybělil. Uschoval si též jeho bicepsy v ledničce pro pozdější konzumaci.
 
Dahmer usuzuje, je podříznutí hrdla oběti je, jako způsob likvidace, dost špinavý a přináší „příliš mnoho bolesti“ umírajícímu. Definitivně proto změnil své Modus Operanti. Další oběti nejdříve uspal lékem Halcion a následně uškrtil.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera: 09: David Thomas: 23 let. Zabit 24 září 1990. Uspán a uškrcen. Kostra skončila rovněž, jako v předchozím případě v šatníku. 
 
„Jeho zločiny se množily a podnět sílil,“ líčí situaci detektiv Kennedy.“Silný chtíč ho nutil hledat dokonalý orgasmus, nutil ho provádět nové a nové věci, aby dosáhl ještě většího uspokojení. Začalo to u pornografie, pak následoval homosexuální styk s lidmi v lázních a po něm začal vraždit. Ani to mu však nestačilo, proto zkusil sex s mrtvými, později i s jejich vnitřnostmi, až posléze začal lidi i jíst, což pro něj byla ještě vyšší forma sexuálního uspokojení.“
Dahmer nebyl sexuální sadista, tedy přinejmenším v běžném smyslu. Prohlašoval, že svým obětem nechtěl nikdy působit utrpení a že všechny ukrutnosti na nich páchal teprve po smrti. Skálopevně se hájil, že jim nechtěl působit bolest.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 10: Curtis Straughter: 19 let. Zabit 18. února 1991. Uspán a uškrcen. Tělo rozřezáno. Lebku si Dahmer nechal, zbytek skončil v odpadcích.
 
"Občas jsem si maso uvařil. Docelami chutnalo, ale hlavně jsem věřil, že když je sním, budou se mnou napořád," vysvětluje Dahmer při výslechu.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 11: Errol Lindsey: 19 let. Zabit 7 dubna 1991. Uškrcen. Kostru si Dahmer ponechal. S mrtvolou pak Dahmer prováděl nekrofilní sex.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 12: Anthony Huges: 31 let. Zabit 24 května 1991. Uspán a uškrcen. Po několika dnech Dahmer tělo rozřezal, tkáň odstranil pomocí kyseliny a část kostry si opět ponechal.
 
Z otevřených okýnek zní černošská hudba. Obě dívky rytmicky pokyvují hlavami a lížou při tom roztékající se kopečky zmrzliny. Najednou Nicole dupne na brzdu. "To je blázen, chce, abych ho přejela," rozkřičí se dívka a odepíná si bezpečnostní pás. Pod kola jí totiž v mžiku spadl nějaký kluk. Mladík asijského původu leží na rozpálené silnici celý nahý. Je potlučený a z ran, stejně jako z konečníku, mu vytéká rudá krev.
Davy zvědavců se začínají srocovat kolem červeného auta s rozsvícenými světly. Mezi nimi je i třicetiletý blondýn s knírem. "Jsem Jeffrey Dahmer a toto je můj přítel," ukazuje muž na zuboženého chlapce na silnici. "Takhle vždycky vyvádí, když se opije," snaží se zachránit situaci a už Asiata chytá pod rukou.
 
V policejním voze, který na roh 25. ulice a Státní v centru Milwaukee drazí ve 2:05, sedí Joseph Gabrishe a Kohn Balcerzak. Za dnešní noc už je to jejich pátý výjezd a únava je na nich znát. V okamžiku, kdy začnou vyslýchat zúčastněné, sedí mladý Asiat zabalený v dece na kraji chodníku.
 
Policejní vůz se dvěma strážníky, vysokým blondýnem a Asiatem v dece zastaví před domem číslo 924. Vyjdou společně do druhého patra a Dahmer začne odemykat dveře bytu číslo 213. Policisté se pro klid svého svědomí rozhodli dvojici milenců doprovodit. Jakmile vstoupí dovnitř, chytnou se uniformovaní muži za nos. Všude je cítit puch, jako kdyby se zde někdo vykálel.
Dahmer okamžitě přiskočí k malému stolečku a sebere z něj několik fotografií. "Podívejte se, tady jsem mého přítele fotil," ukazuje obrázky mladého Asiata v plavkách. Poté upozorní na jeho složené šaty na opěradle pohovky. Celou dobu Jeffrey Dahmer chová klidně a policisté nemají sebemenší důvod mu nevěřit. Po 10 minutách strávených v bytě zasalutují a s pocitem dobře ukončeného případu odchází pryč. Ještě v autě bude dvojice policistů vymýšlet na milenecký pár vtípky a smát se jim až do příjezdu na komisařství.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 13: Konerak Sinthasomphone: 14 let. Zabit 30. května 1991. Uspán, zdrogován, ale přesto se mu podařilo z bytu utéci. Dahmer jistý si svou mocí jej nechal zdrogovaného o samotě a šel na pivo. Později spatřil mladíka jak utíká na ulici, dostihl jej a i přes zásah policie se mu podařilo dostat ho opět do své moci. Poté mu byla do hlavy vyvrtána malá díra a injekcí vstříknuta kyselina sodná do čelního laloku. Při tomto experimentu byl stále naživu. Následně byl uškrcen.
 
Konerakův případ byl velmi tragický, neboť sami policisté vrátili nahého mladíka, jemuž se podařilo z Dahmerova bytu uprchnout, nazpět do vrahova brlohu. Mrtvola chlapce byla pak nalezena mezi páchnoucími zbytky mrtvých těl. Po bližším ohledání vyšlo najevo, že mládenec měl v lebce vyvrtanou díru. Důvod k tomu byl naprosto absurdní: měl totiž v plánu vytvořit ze svých obětí jakési tupé roboty, kteří budou naprosto oddaně sloužit sexuálním požadavků svého pána. Slovy plukovníka Roberta Resslera: „ Začal snít o tom, že je schopen učinit věci pro sebe lepší tím, že stvoří sexuální Zombie, a s ní pak napořád zůstane, takže už nebude muset nikoho zabíjet.“
Sexuálního robota se vytvořit nepovedlo a intenzita Dahmerova vraždění se začínala rychle stupňovat.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 14: Matthew Turner: 20 let. Zabit 30 června 1991. Uspán a uškrcen. Jeho tělo bylo rozřezáno a pohozeno poblíž Dahmerova bytu.
 
Jeffrey začíná být podezřelým neoblíbeným sousedem. Z jeho bytu číslo 213 vychází odporný puch. Hnijící maso se mísí s chemikáliemi, které Dahmer používá na jejich rozklad. Jakmile vyhodí černý pytel s odpadky, okamžitě se k němu začnou sbíhat toulavé kočky. "Rozbila se mi lednice. Už několik týdnů jsem nečistil akvárium," zní nejčastější Dahmerovy výmluvy, když se sousedé začnou nebezpečně vyptávat. Zatím to vychází.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 15: Jeremiah Weinberger: 23 let. Zabit 7. července 1991. Byl mu vyvrtán malý otvor do hlavy a následně injekční stříkačkou vstříknuta vařicí voda. Poté byl ponechám naživu ještě dva dny.Následně uškrcen.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 16: Oliver Lacy: 23 let. Zabit 15. července 1991. Uspán a uškrcen. Během rozřezávání Dahmer několikrát onanoval. Jeho srdce bylo uloženo do ledničky.
 
Oběti Jeffreyho Dahmera 17: Joseph Bradehoft: 25 let. Zabit 19. července 1991. Uspán a uškrcen. Jeho tělo bylo částěčně rozřezáno. Hlava a torzo těla se našlo v Dahmerově bytě. 
 
„Zakoupil si speciálně upravený rošt, který položil na plynový sporák. Ten byl nalezen. Tvrdil, že na něm opékal maso zavražděných lidí po obou stranách. Uvedl, že k tomu přidával koření…, zeleninu, hříbky a cibuli…, prý v tom měsíci , něž jsme ho dopadli, stačil sníst velké množství lidského masa.“ (ze záznamu detektiva Patricka Kennedyho)
 
Hrůzné skutečnosti Dahmerova vraždění vyšly najevo v nadělní podvečer 22. července roku 1991. Na jedné křižovatce 25. North Street v Milwaukee zastavil jakýsi polonahý, vyděšený muž policejní auto, ve kterém seděli policisté Robert Rauth a Rolf Mueller. Viděli neznámého muže, kterému volně od zápěstí jedné ruky visí pouta. Dvaatřicetiletý černoch se identifikoval jako Tracy Edwards. Jako o překot ze sebe vyrážel, že se údajně stal obětí útoku jakéhosi cvoka.
 
Oba policisté tomu příběhu moc nevěřili, nicméně se rozhodli Edwardovu výpověď prověřit. Zašli s ním zpátky k Dahmerovo bytu, který se nacházel v Oxford Appartments číslo 924 na 29. ulici, byt číslo 213, kde se měl údajný incident odehrát. Rázně zaklepali na dveře a vyzvali majitele bytu, aby otevřel. Ten se identifikoval jako Jeffrey Lionel Dahmer, věk 31 let.
 
V prvních chvílích dokonce spolupracoval, i když zprvu poněkud rozpačitě. Když policisté požadovali klíče od Edwardových pout, ukázal Dahmer na ložnici.
 
V ložnici Miller hned spatřil nůž, o kterém Edwards říkal, že ho s ním Dahmer ohrožoval. Rovněž si všimnul pootevřeného šuplíku u nočního stolku. Uvnitř uviděl fotografie lidských těl stažených z kůže…, poznal, že byly pořízeny přesně v tomtéž pokoji, kde se zrovna nacházeli. Hned křikl na druhého policistu: „Seber ho! Dahmer se pokusil utéct, ale Rauth byl rychlejší a zneškodnil ho. Mueller zamířil k ledničce, o které Dahmer Edwardovi prve říkal, ať ji neotvírá, když se jeho host chtěl napít piva. V ledničce našel Mueller lidskou hlavu, která ležela tváří dolů. Nález ho tak šokoval, že opět přibouchnul dvířka lednice.
 
Policista instinktivně sáhne po vysílačce a zavolá posily. Na tohle rozhodně sami nestačí. Dvě auta s houkačkou včetně forenzních techniků dorazí do bytu číslo 213 za pár minut. V ledničce kromě hlavy Josepha Bradhofta najdou ještě tři hlavy a kusy lidského masa včetně srdce zabaleného v igelitových sáčcích. 
 
Detektivové také najdou podivnou kartotéku, plnou fotografií mladých chapců v erotických pózách, stejně jako rozřezaných lidských těl. Nachází i obarvené lidské lebky, které díky barvě vypadají jako umělé a rovněž sbírku kostí. Na sporáku v kuchyni čekaly na uvaření tři lidské lebky a v druhém hrnci se chystaly mužské genitálie a ruce. Odporný zápach v ložnici pocházel z bedny stojící pod oknem. Když ji mladý strážník otevře, chytne se za ústa a běží zvracet do koupelny. V dřevěné krabici se na něj šklebí tři rozřezaná mužská těla.
 
„Jeffrey Dahmere, zatýkáme vás pro důvodné podezření ze spáchání nejméně tří vražd a jednoho pokusu," křičí v afektu na netečně se tvářícího mladíka se smutnou melancholií v očích, vrchní vyšetřovatel a přikáže odvést zadrženého na stanici. Zatím netuší, že vražd bylo mnohem víc.
„Za to co jsem provedl, zasloužím umřít,“ ozval se Dahmer, který mezitím leží na podlaze.
 
Před zahájením procesu měl soud problémy s výběrem porotců. Řada z nich účast v porotě odmítla s odůvodněním, že na to "nemá žaludek"...
Soud s kanibalem z Milwaukee začne v létě roku 1992. Soudní místnost je narvaná k praskutí. Už od čtyř hodin ráno stála před budovou dlouhá řada lidí. Všichni doufali, že se na ně dostane jedno ze 100 míst a oni budou moci vidět na vlastní oči muže, který zabil tolik lidí. První řady jsou vyhrazeny příbuzným obětí. Všichni jsou oblečeni ve slavnostním a drží se pokojně za ruce. Někteří mají dokonce na sakách přišpendlený obrázek zmizelého. Kdo se do soudní síně nedostane, může si o procesu detailně přečíst snad na všech titulních stranách místních i státních novin. Televizní stanice CNN dokonce do Milwaukee vyšle zvláštního reportéra.
 
Nakonec však porota dospěla k závěru, že Jeffrey Dahmer je zcela způsobilý po duševní stránce a uznala ho vinným v patnácti případech vraždy. V polovině února 1992 byl vynesen rozsudek odnětí svobody v délce trvání patnácti doživotních trestů , neboli k odnětí svobody na souhrnou dobu "minimálně" 936 let ( trest smrti nemohl být vynesen, protože ve státě Wisconsin je zrušen). Po vynesení rozsudku se ozvaly výkřiky radosti a spontánní potlesk příbuzných obětí. Jeffrey Dahmer v závěrečné řeči projevil lítost nad jeho činy a řekl, že si přeje vlastní smrt.
 
Dahmer byl ve věznici několikrát napaden spoluvězni. Nakonec, dne 28. listopadu 1994 byl brutálně napaden spoluvězněm Christopherem Scarverem, který ho probodl násadou od koštěte. Dahmer umírá během převozu do nemocnice na mnohočetná poranění. Scarver odůvodnil Dahmerovu vraždu s tím, že chtěl pomstít všechny Dahmerovy oběti.
Na vlastní přání je Dahmerovo tělo zpopelněno a vloženo do hrobu bez označení. Svůj mozek nechal dát na vědecký výzkum.
 
Jeffrey Dahmer (21.5.1960 – 28.11.1994)
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]