Profily



Berlínská zeď: její účel, smysl a oběti

 

 
Tým Jima Phelbse zvyklý plnit nesplnitelné mise stojí před těžkým oříškem. Má usvědčit a potrestat berlínského parchata, který se tváří jako zkušený převaděč znalý tajemství berlínské zdi a který ve skutečnosti naláká své klienty toužící zdrhnout z Východu na Západ do pasti východoněmeckých pohraničníků. Ten ještě k tomu všemu unesl a uvedl do stavu klinické smrti dceru významného západního politika.
 
Berlínská zeď je pojem, mýtus a inspirace nejednoho špionážního filmu. Současně je to i relikvie z dob studené války. A taky se za dobu své existence stala prostředkem pro smrt nejméně 190 obětí. Zóna smrti, která byla jako součást necitlivé betonové hranice mezi Východem a Západem vybudována, byla opravdu efektivní. 
 
Přišlo to jako blesk z čistého nebe. V noci z 12 na 13 srpna 1961se zrodil dlouhý betonový had, který měl beze zbytku obepnout celou západní část města. Bez pardonu, bez výjimky. A bylo úplně jedno, jestli tato hranice vedla přes kostel, park, či zastavěnou čtvrť. Kostel se prostě zboural a celá vilová čtvrť se třeba ocitla v sevření zdí a její obyvatelé tak byly na deset let zbaveni jakéhokoliv svobodného pohybu. 
 
A důvod? Ten byl v dobách studené války zřejmý: „zabránit nepřátelské činnosti západoněmeckých a západoberlínských revanšistických a militaristických sil".  Ostatně dobou před výstavbou zdi se zabývá i jeden z dílů československého seriálu Třicet případů majora Zemana, Bílé linky v němž svou zpravodajskou činnost spojenou se svou pichnou Hankou provádí i československý James Bond, Jirka Hradec. Skutečným důvodem však byla narůstající emigrace. Lidem se z pochopitelných důvodů na Východě moc nelíbilo. Západ byl barevnější a víc fajn. Proto se většinou i za cenu života, emigrovala tímto směrem. Snad jen s výjimkou herce Deana Reeda. Ten to vzal opačně. Zahrál si za to ve východoněmeckých indiánkách a skámošil se s Vaškem Neckářem.
 
Pověstná zóna smrti spojená s berlínskou zdí, byla opravdu smrtící. Skoro jako kdyby vypadla z nějakého komiksu s Batmanem, kterému se padouch snaží utnout tipec. Toto však byla drsná realita. První byla informační cedule a za ní „hranice“. Falešná, samozřejmě, neboť vše stálo čistě na východoněmeckém území. Tou byla první zeď, nebo plot. Teprve pak začínalo životu nebezpečné území v podobě 30 až 50 metrů širokého pruhu střeženého hlídacími věžemi s pohraničníky v němž nechyběly nášlapné miny, samostřílné kulomety a samozřejmě i speciálně vycvičení psi, jdoucí emigrantovi okamžitě po krční tepně.
 
To pak bylo ze západní strany lemováno samotnou tři metry vysokou zdí s oválným povrchem, aby se člověk nemohl zavěsit a pomoci si k přelezení. Netřeba asi připomínat, že zeď byla zkonstruována tak, aby odolala i nájezdu těžké techniky. Soudruzi z NDR nechtěli nic nenechat náhodě. A teprve metr za opravdu monumentální zdí pak byla skutečná hranice. 
 
Přesto se však našlo dost lidí, kteří se v touze po svobodě, snažili tuto překážku překonat. Jedním z nich byl i osmnáctiletý Peter Fechter, kterému se to málem podařilo. Ovšem poté, co úspěšně překonal zónu smrti, byl pohraničníkem těsně u zdi postřelen. Okolí pak naplnil jeho nářek a volání o pomoc. Celé dvě hodiny. Nikdo mu nepřišel na pomoc. Mladík tak před zraky západních pozorovatelů a východoněmeckých pohraničníků, vykrvácel.  A samozřejmě nebyl jediný. Byl jen jedním ze 190ti.
 
To první byla, údajně 9 dní po stavbě Ida Siekmannová, která se pokusila překonat hraniční překážky skokem z okna domu. Pád ze třetího patra však skončil těžkým zraněním, jemuž devětapadesátiletá žena podlehla. Dva dny na to kulka do hlavy ukončila život mladého krejčího Güntera Litfina, který se pokoušel přeplavat kanál spojující řeky Sprévu a Havelu.
 
Poslední obětí Berlínské zdi se pak stal Winfried Freudenberg. Zahynul v březnu 1989, při nehodě horkovzdušného balónu, kterým se pokusil zeď překonat. Sedm měsíců poté se Berlínská zeď stala minulostí. Stejně jako Studená válka v jejímž průběhu sehrála nejednou svou roli. Stejně jako most Glienicker Brücke, který sloužil jako místo ke vzájemné výmněně mezi zajatci KGB a CIA.
 
Za jednu noc vyrostla, za jednu noc padla. 9.11.1989 se proti nenáviděnému monstru vrhli lidé téměř holýma rukama. Politické klima tomu přálo. Druhý den se otevřely hraniční přechody. Začala nová éra sjednoceného Německa.
 
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]