Profily



Che Guevara: Paradox dějin. Komunista nebo žoldák?

 

 
Žádná anarchistická demonstrace se neobejde bez jeho portrétu na rudém praporu. Proč je tento „světový revolucionář“ tak oblíbený? Nahlédněme do jeho života. Možná bude zajímavé se zmínit i o tom, že tento vojevůdce pobýval jistou dobu v Praze a že se zde sešel s několika významnými osobnostmi tehdejšího režimu. 
 
Dr. Ernesto Rafael Guevara de la Serna (oficiálně narozen 14. června 1928, Rosario, Argentina, zemřel - byl popraven -  9. října 1967, La Higuera v Bolívii), běžně přezdívaný Che Guevara nebo el Che, byl argentinský lékař, marxistický revolucionář a vůdce kubánských gueril. Otec, architekt, byl irského a španělského původu, matka pocházela ze španělské rodiny. Rodina Guevarů - Lynchů žila v Argentině mnoho generací, takže naplnila požadavek šlechtictví v zemi přistěhovalců. Guevara díky své bouřlivé krvi a marxistickým ideálům byl členem Castrova „Hnutí 26. července“, které se v roce 1959, za přispění revolučně naladěných obyvatel, dostalo k moci na Kubě.
 
Ze zdravotního důvodu, kterým bylo těžké astma, nechodil do běžné školy. Učila ho jeho matka a pěstovala v něm lásku ke knihám. Byla to ona, která v něm probudila lásku ke komunismu a levici prostřednictvím knih Marxe a Engelse. Dětství bez školního kolektivu se odrazilo v jeho uzavřenosti a introvertnosti. Rodinné zázemí jeho raného dětství nemělo daleko k ideálnímu stavu: rodinu neprovázely žádné konflikty či rozepře. Na střední školu nastoupil v roce 1941, o studium projevoval malý zájem. Spíše ho zajímal tělocvik a všechny možné sportovní aktivity, kde se jakoby snažil vybít svoji nezkrotnou vnitřní energii. Hrál rugby, kde se projevily jeho vůdcovské sklony a taky odhodlání a cílevědomost. 
 
Slovo CHE je rozšířeno v Argentině a Bolívii, používá se jako oslovení, případně jako ekvivalent zvolání „hej“ nebo „hele“. Guevara si svou přezdívku získal právě pro časté používání zmíněného slova, které jeho kubánským soudruhům muselo připadat jako pozoruhodný prvek jeho mluvy.
 
Ernesto byl velkým čtenářem a diskutérem a přesto, že měl jisté politické podvědomí, stranil se zapojení do politiky. Když se v roce 1944 Guevarova rodina přestěhovala do Buenos Aires, měli vážné finanční problémy. Přesto v roce 1946 ukončil svá středoškolská studia a začal pracovat. Současně se přihlásil na lékařskou fakultu. Ve studiu samotném byl však nadprůměrným. Lékařskou fakultu studoval na univerzitě v Buenos Aires a dokončil ji bez větších problémů. 
 
V prvních letech studia procestoval severní a západní Argentinu, kde v tamních vesnicích studoval lepru a tropické nemoci. V posledním roce studia se Che vydal napříč Latinskou Amerikou na starém motocyklu. Na cestě ho doprovázel Alberto Granado. Jeho deníky a dopisy postupně odhalují, jak si stále více uvědomoval nespravedlnost, chudobu a útlak, které měl šanci na cestách poznat.
 
Che z těchto toulek napsal knihu Motocyklové deníky. V úvodu vzpomíná na svého syna Ernestův otec Ernesto Guevara Lynch. A kromě jiného také říká, proč se jeho syn osmělil jako mladík na tak dobrodružné putování: Potřeboval do hloubky poznat potřeby chudých národů a věděl, že aby je poznal, musí k nim najít cestu ne jako obyčejný turista, nýbrž tak jak to udělal on. Na své pouti se často zastavoval ne proto, aby si vyfotil krajinu nebo prošel zajímavosti, ale aby nechal do sebe proniknout lidskou bídu přítomnou v každém záhybu cesty, kterou se rozhodl jít, a aby vypátral příčinu této bídy. Cestoval jako badatel společnosti, který jde a pátrá a také co možná ulevuje lidské bolesti.
 
Právě z této knihy pak vychází film, který Che Guevaru adoruje jako mučedníka a cool volnomyšlenkáře, který se šklebí z nejednoho trička či jiného kousku hadru. Ale zpět k jeho životní pouti.
 
V období padesátých let hodně čte, zejména Lenina, Marxe, Engelse či Stalina. Guevara na medicíně promoval v březnu 1953 a rozhodl se pro práci v kolonii nemocných leprou ve Venezuele. 
 
Na cestě do Venezuely se v hlavním městě Peru potkal s Ricardem Rojem, právníkem, který vnesl do jeho života nový náhled. Che změnil svůj plán jet do Venezuely a místo toho odjel s Ricardem do Guatemaly. A tak ačkoli dospíval v „hrdinských“ letech perónistického hnutí v Argentině (1944 - 1952) a stranil se politických aktivit pro i proti Juanu a Evě Perónovým a jejich hnutí, dějiny nabídly mladému doktoru příležitost postavit se na tu či onu stranu. Díky tomu získal v podobě Antonia Banderase svůj part ve filmovém přepisu muzikálu Evita.
 
V roce 1959 po úspěšném završení kubánské revoluce, získal Guevara kubánské občanství. Do Castrových jednotek narukoval právě jako lékař, brzy se však vypracoval až na Castrovu pravou ruku. Už se dávno vzdal myšlenky pomáhat lidem jako lékař. Stal se z něj partyzán. A současně výrazná postava kubánské revoluce, v kterou vyústila dvouletá partyzánská válka. A právě v ní prokázal Che své nesporné kvality guerillového vůdce. Jeho taktika „udeř a uteč“ slavila mnohokrát úspěch. Stejně tak i jeho vliv na Castra. Castro, totiž, měl původně ke komunismu velmi vlažný vztah. Ale pod působením svého přítele Guevary se postupně stal radikálním a nesmlouvavým marxistou. A nesmlouvavý radikál byl i Che. Dezertéři, informátoři, či ti, kteří se mu odvážili jakýmkoliv způsobem postavit, si mohli být jistí smrtí. Nejednou i přímo z Che Guevarových rukou. Když „jako osvoboditel“ vstoupil do Havany ještě před Castrem, stal se hrdinou.
 
Začal působit na různých postech v nové Castrově vládě (byl prezidentem kubánské národní banky a později řídil také ministerstvo průmyslu), během této doby se snažil dál propagovat svou vizi spravedlivé beztřídní společnosti (tvrdil, že když už nejde stvořit člověka vzdělanějšího, tak alespoň morálnějšího. Ve výkonu svých funkcí je popisován co neústupný, neschopný kompromisů, neflexibilní, ale taktéž neúplatný. V roce 1966 opustil Che Guevara, kvůli rozporům s Castrem a tehdejšími představiteli Sovětského svazu, Kubu. Dokonce se rozšířila fáma, že Castro se pohádal tak zuřivě s Che, že jej dokonce v hádce zabil. CIA, která šla velmi tvrdě po Guevarovi,, se v první fázi také přikláněla k této fámě, protože potřebovala potlačit stále stoupající kult kubánské revoluce na americkém kontinentě.
 
Che ale ve skutečnosti zmizel z Kuby, aby pokračoval v šíření revoluce v dalších státech (valný úspěch ale neměl); nejprve v Zairu a potom v Bolívii. Právě tam byl zajat při vojenské operaci zorganizované americkou CIA – svědci událostí tvrdí, že se tak stalo po zradě některého z vesničanů, kteří jim nosili jídlo. Ačkoliv někteří činitelé CIA Guevaru patrně chtěli nechat naživu kvůli výslechu, bolivijští vojáci jej zabili. 9. října byl zavražděn, nejprve mu byly rozstříleny nohy a pak byl zabit kulkou do srdce. Po smrti mu byly amputovány ruce (jako důkaz, kdyby jeho smrt chtěl někdo popřít), zbytek měl být dle rozkazu zpopelněn, ale spěchající vojáci jej jen pohřbili na neznámém místě. Jeho hrob byl objeven až 30 let po jeho smrti a ostatky slavnostně převezeny na Kubu 13. července 1997.
 
Po své smrti se Che stal jako teoretik i taktik guerillového boje hrdinou socialistických revolučních hnutí celého třetího světa. Pro levicové idealisty západní civilizace je dodnes populární ikonou revolucionáře; mylně je často považován za vzor mírového idealismu. Che Guevara vždy hlásal ozbrojený odpor. Jeho ideály (stvoření beztřídní společnosti, sesazení USA z pozice světové velmoci…) se však nepodařilo realizovat.
 
Che totiž vytvořil na Kubě první popravčí čety. Založil kubánský systém „pracovních táborů“, do nichž byli posléze zavírání homosexuálové, disidenti a oběti nemoci AIDS. Chtěl se nechat zabít a chtěl zabít hodně jiných lidí. Hovořil o mučednictví a často hovořil takto: „Nenávist je součástí boje; neomezená nenávist vůči nepříteli, která donutí člověka, aby překonal svá přirozená omezení, takže se stane efektivním, násilným, selektivním a chladnokrevným strojem na zabíjení. A takovými stroji na zabíjení se musejí stát naši vojáci...“ 
 
Che Guevara, ačkoliv byl usmrcen v roce 1967 v Bolivii, kde se pokoušel vést partyzánské hnutí, k němuž se nepřidal jediný bolivijský venkovan, přesto inspiroval desetitisíce středostavovských lidí z Latinské Ameriky, aby opustili univerzity a začali organizovat vlastní partyzánská hnutí. A tato partyzánská hnutí také nedosáhla ničeho, jen způsobila smrt statisíců lidí a zvrátila a zpomalila vývoj jihoamerické demokracie. Byla to obrovská tragédie.
 
Dnešní kult Che Guevary - trička, bary, plakáty - kamufluje tuto strašlivou realitu. A zmíněný film od Waltera Sallese The Motorcycle Diaries, adorující Che Guevaru, zaujal ohnisko tohoto kultu. Už se mu dostalo ovací ve stoje na filmovém festivalu v Sundance, který organizuje Robert Redford (Redford je producentem tohoto filmu) a film obdival i tisk. Che byl nepřítelem svobody; přesto z něho dělají symbol svobody. Pomohl vytvořit na Kubě nespravedlivé sociální zřízení a dělá se z něho symbol sociální spravedlnosti. Prosazoval zastaralou ortodoxii jihoamerického myšlení v jeho marxisticko-leninské verzi, a přesto je oslavován jako volnomyšlenkář a rebel. 
 
A malá perlička na závěr: V šedesátých letech se objevila zmínka v československém tisku o návštěvě Che Guevary v Praze. Jako ministr průmyslu kubánské vlády podepisuje v Hrzánském paláci smlouvu o hospodářské spolupráci. Později v roce 1966 pobýval v Praze v Dejvicích „tajemný cizinec“, ze kterého se později také vyklubal Che Guevara.
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]