Profily



Nenáviděná Eiffelovka měla být původně obří gilotýnou

 

 
Dnes je to k nevíře, ale byly doby, kdy se Pařížané za věž, která podle jejich názoru hyzdila celé město nejen styděli, ale dokonce jí i z celého srdce nenáviděli. 
 
Ona totiž původně Eiffelova věž vůbec v Paříži stát neměla. Její konstruktér, Gustav Eiffel jí vyprojektoval pro španělskou Barcelonu, ku příležitosti Světové výstavy, která tam v roce 1888 probíhala. Španělé však byli kolenovrti. Projekt se jim zdál moc drahý a samozřejmě, vyskytly se i názory, že by ona ocelová konstrukce více než nevkusně zasáhla do architektury města. A tak se Eiffel pohnul o kus dál, do Paříže, kde se zmíněná výstava měla konat p rok později. A tam už byli k jeho návrhu o něco vstřícnější.
 
 
V roce konání Světové výstavy se totiž mělo slavit i stoleté výročí francouzské revoluce. A to už chtělo něco extra. Padaly tak návrhy, že by Paříž měla v ten rok ozdobit obří gilotýna, jako pomník popraveným obětem, nebo obří 220 metrů vysoká stříkající fontána. Není divu, že to nakonec Eiffelovka vyhrála a mohlo se začít stavět. A to samozřejmě v rekordním tempu. Věž, která měla sloužit jako vstupní brána Světové výstavě musela být dokončena do doby, těsně před březnovým zahájením výstavy. A vzhledem k tomu, že se se stavbou začalo 28. ledna roku 1887, moc času na výstavbu budoucí světoznámé dominanty francouzské metropole, která byla až do roku 1930 nejvyšší budovou na světě, nezbývalo. Paradoxní je i ten fakt, že původně se počítalo, že Eiffelovka bude v Paříži stát pouhých 20 let a poté bude v roce 1909 demontována.
 
 
A stavba se samozřejmě neobešla bez problémů. Jak věž rostla, rostla i nespokojenost dělníků, která nakonec září 1888 přerostla ve stávku. Nechutnalo jim riziko, které rostlo společně s věží a taky pracovní doba pohybující se 9 hodin v zimním a 12 hodin v letním období. Riziko úrazů bylo obrovské, protože na rozdíl od mrakodrapů věž neměla žádná patra s výjimkou dvou plošin. To si nakonec vyžádalo jednu smrt dělníka, který ztratil rovnováhu. Koncem roku pak vypukla druhá stávka, při které zaměstnanci odmítli vyjednávat.
 
 
Eiffelova věž, pojmenovaná po svém tvůrci, rodákovi z Dijonu (ano, odtud pochází ona známá ostrá hořčice) byla slavnostně otevřena  6. května 1889 což bylo uvítáno 21 salvami z děla. A i když ještě v prvním týdnu nefungovaly výtahy, po schodech, až do jejího třetího patra vyšlapalo za tento týden bez mála 30 tisíc lidí.Vstupné bylo 5 franků a první rok, během trvání výstavy, se mohlo pařížským trnem v oku, jak věž nazývali místní kochat na dva miliony lidí. Poté zájem radikálně upadl. Starousedlíci věž nesnášeli a bojkotovali jí. A díky nízké návštěvnosti to vypadalo, že se jí i brzy zbaví.
 
 
Ovšem v té době dominantě paříže pomohl vědecko-technický pokrok. Eiffelovka se totiž ukázala být cennou pro účely komunikace. V roce 1889 byla na posledním patře pro Ústřední meteorologický úřad zprovozněna meteorologická stanice a 5. listopadu 1898 zde Evžen Ducretet provedl první bezdrátové telegrafní spojení mezi Eiffelovou věží a Pantheonem na vzdálenost asi 4 km. Eiffelovi svitla naděje. Pochopitelně netoužil po tom, aby bylo jeho vrcholové dílo rozebráno. Osobně tak financoval instalaci zařízení, které umožnilo spojení až na vzdálenost 400 kilometrů a nabídl ho armádě. Výsledek? 1. ledna 1910 byla Eiffelovi prodloužena koncese na provozování věže.
 
 
V roce 1913 mělo vysílání z věže dosah 6 000 kilometrů, V roce 1920 byl vysílač pro vojenské sítě přestaven i na civilní. Roku 1921 začalo z věže pravidelné vysílání rozhlasových programů a od roku 1925 zde začaly vysílat první zprávy. V roce 1957 Eiffelovku „ozdobily“ satelitní paraboly. To už ale je doba, kdy je Eiffelova věž neodmyslitelnou dominantou Paříže s četným zástupem napodobenin (mimo jiné i pražská rozhledna na Petříně) a světovým renomé. Vždyť po ní v roce 1985 pobíhal i James Bond.
 
 
S celkovou výškou 324 metrů (včetně antény) sice již dávno není nejvyšší budovou světa (o tento post jí připravil již v roce 1930 mrakodrap Chrysler Building v americkém New Yorku) ale rozhodně se stala významným turistickým cílem, na nějž jsou Pařížané hrdí a který ročně navštíví 6,5 milionů lidí z celého světa.
 
 
 
 
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]