Profily



Jaltská konference pod dirigentskou taktovkou Stalina

 

Válka se chýlila ke konci. Rudá armáda v rámci Viselsko-oderské operace postoupils až ke Kostřínu na Odře, vzdáleném necelých 70 km od předměstí Berlína, zatím co západní spojenci stáli téměř na západních hranicích Německa, čímž je od německého hlavního města dělilo přes 500 kilometrů. Bylo již nad nebe jasné, že druhá světová válka se již blíží ke svému konci.

 

Spousta aktuálních otázek tíkajících se poválečného uspořádání světa se stávala stále aktuálnější. A právě k tomuto účelu měla posloužit další setkání hlavních představitelů válečných velmocí s krycím jménem Argonaut, které později vešlo do historie pod názvem Jaltská konference.

 

Ta se uskutečnila od čtvrtého do jedenáctého února 1945 v bývalém carském Livadijském paláci na Jaltě, nejznámějším letovisku Krymu a již výběr místa tohoto dalšího setkání (Stalin během jeho výběru argumentoval tím, že v této citlivé chvíli nesmí ztratit kontakt s vojenskými operacemi) Roosevelta, Churchilla a Stalina jasně demonstruje fakt, že Stalin si sice za ohromných ztrát nevybojoval nyní již zřejmé vítězství své Velké vlastenecké války, aale zároveň i respekt západních mocností. Jaltská konference se totiž odehrávala čistě pod jeho taktovkou a stejně tak ve prospěch jeho zájmů.

 

Stalin se okázale snažil americkou a britskou delegaci snažil ohromit přepychem. Sály i diplomatické pokoje byly plné zlatá a křišťálu, jedl se kaviár a pilo šampaňské. S čím ale organizátoři nic nezmohli, to bylo značné množství štěnic. Včetně těch mechanických – sloužících k odposlechu. Když tedy opomineme fakt, že členové americké i anglické delegace byli nepřetržitě odposlouchávány a monitorováni, Stalin si na této konferenci naprosto nekompromisně prosadil většinu svých požadavků v plánované budoucnosti Evropy. Nejprve prosadil úpravu polských hranic tak, jak to vyhovovalo jemu. S tím bylo i dojednáno poválečné uspořádání Polska, kde po válce měla vzniknout demokratická prozatímní vláda, ve které by sice měl zastoupení i nekomunistický odboj a zástupci londýnské exilové vlády, ale to ve skutečnosti znamenalo pouze doplnění loutkové lublinské vlády, řízené z Kremlu.
Další vítězství zaznamenal Stalin v případě jednání o poválečné Jugoslávii, kde byla podpořena dohoda mezi Titem a Šubašićem, která prakticky sloučila komunistickou a exilovou vládu. Jednalo se samozřejmě i o poválečném uspořádání Německa, o jehož porážce již nikdo nepochyboval, včetně jeho demilitarizace a odzbrojení. Zde byl, na rozdíl od původních spojeneckých plánů předpokládajících vznik několika samostatných států, odsouhlasen systém čtyř zón spravovaných vítěznými mocnostmi. Východní část Německa měla připadnout Polsku a Sovětskému svazu. Obyvatelstvo německé národnosti (cca 15 milionů) mělo být z těchto území odsunuto na západ.

 

Mnohá z ujednání byla samozřejmě tajná a ke kontraverzi Jaltské konference přispěl i fakt, že na ní nebyl přizván ani jeden zástupce států, o jejichž budoucnosti se zde rozhodovalo. A nejen to. Mnohé závěry přijaté na jaltské konferenci samozřejmě po roce 1945, kdy vešly v platnost, čelily ostré kritice, během které byl mimo jiné Roosevelt obviněn z odepsání východní a střední Evropy ve prospěch komunistického SSSR.
Jak mohlo dojít k takovémuto tristnímu výsledku? Jistě Stalin byl během jednání na své domácí půdě, posílen vojenskými úspěchy Rudé armády, značně nekompromisní a neústupný ale svou roli hrály i indispozice ostatních účastníků jednání.

 

Prezident Franklin Delano Roosevelt byl v natolik špatném zdravotním stavu, že v podstatě vůbec nekomunikoval a lépe na tom nebyl ani Winston Churchill. Ten ztratil v Roosveltovi oporu v jednání, jeho zdravotní stav díky třem těžkým zápalům plic, které prodělal v loňském roce, rovněž nebyl nejlepší a navíc v průběhu konference propadal těžkým depresím, které jej ostatně provázely po celý život.

 

A tak jednou z mála pozitivních věcí, z hlediska západních spojenců, byl základní kámen vzniku OSN (Organizace spojených národů) ndohoda o reparacích které mělo Německo platit jako náhradu za ztráty způsobené válkou a podpis tzv. Deklarace o svobodné Evropě, ve které se USA, SSSR a Velká Británie zavázaly nechat na osvobozených evropských územích proběhnout demokratické volby. Ovšem toto se ukázalo jako Pyrthovo vítězství, neboť poválečný vývoj v zemích tzv. Východního bloku jasně ukázal „Stalinovu demokracii“ v praxi.

 

Po dvou a půl měsících od Jaltské dohody se setkali Molotov (ministr zahraničních věcí SSSR) a Truman (prezident USA), při kterém Truman ostře apeloval na SSSR, aby dodržovala Jaltskou dohodu, jinak spolupráce se Sovětským svazem nemusí nadále pokračovat. Někteří historikové toto setkání (24. dubna 1945) považují za první „výstřel“ nadcházející studené války.


 

více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]