Profily



PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ 03: Žukov se rozčiluje

 

 
Tato část vzpomínek zobrazuje maršála Žukova jako člověka, který dokázal ocenit odvahu protivníka. Ale byl již pod tlakem J.V. Stalina a všechny jeho myšlenky se ubíraly pouze jedním směrem. Je možné, že v závěru války, kdy již byl Berlín dobyt a vše se zaměřovalo na poválečné uspořádání, tak bezvýznamná akce, jak je „Pražské povstání“ dokázalo vehnat krev do tváře. (Nikdy nepublikované vzpomínky a úvahy maršála G. K. Žukova)
 
Prásk – až to zadunělo velitelskou místností, jak Žukov vztekle bouchl pěstí do stolu.
„Co si to ti Češi vlastně myslí?“ zlostí mu přeskakoval hlas. „Vždyť není ještě vyčištěn Berlín a už se nám za zády objevuje další bestie?!“ a podpořil důraz svých slov dalším bouchnutím do stolu.
 
Červená vosková tužka, kterou se zakreslovaly hlavní směry pochodu jednotek do velitelské mapy, se skutálela na zem. V místnosti ticho přímo zvonilo. Pouze vzdálená dělostřelba narušovala vypjatou atmosféru.
 
„To si myslí, že teď budeme stahovat vojska z Berlína a poženeme se na pomoc Praze? Jako s Waršavou to uděláme a hotovo! Chtěj bojovat, ať bojují! Ono je to přejde.“ A aby dodal váhu svým slovům, postavil se vzpřímeně a založil ruce na hrudi.
 
Koněv a Malinovskij pouze překvapeně mrkali. Antonov stál a díval se do stropu. Měl svých starostí dost. Takhle rozčíleného Žukova ještě neviděli. Věděli, že má svoje mouchy, ale aby takto vybuchl a zejména kvůli spojencům – Čechoslovákům – to se jim zdálo podivné. Ale neznali pozadí. Nevěděli, že Čechoslováci Žukova několikráte popíchli, když si dovolili kritizovat jeho rozkazy, například v bojích u Kyjeva, kdy v jednu dobu odmítli poslouchat vydané rozkazy, protože měli obavy, že půjdou středem útoku bez dostatečné podpory pěchoty rudoarmejců. A Žukov to věděl, stejně jako si pamatoval, že vydal rozkaz, aby se v případě silného odporu ustoupilo a nechali se tanky Čechoslováků v ulicích Kyjeva napospas Německým tankoborníkům. Tohle byl spor, který se nedal jen tak zapomenout.
 
A teď tady slyší vysílač Praha, jak volá o pomoc. Praha – město sice krásné, ale věrolomné. Po celou válku žili sice Češi pod nadvládou Němců – jako Protektorát Čechy a Morava, ale výraznější odpor neprojevovali. 
 
Žukov začal nervózně přecházet po místnosti. Hlavou lítaly postřehy z Jaltské konference – rozdělení Evropy a sfér vlivu. A teď do toho Praha. Američané jsou již v Plzni a to je do Prahy kousek. Kdyby se rozjeli, tak tam jsou za pár hodin. Německé jednotky by jim ani nekladli odpor. Ale v pásmu mezi Prahou a Plzní se pohybuje 1. Divize ROA (ruská osvobozenecká armáda generála Vlasova, pod přímým velením generála Bunjačenka). 
 
Jenom Antonov, který se díval do stropu a neprojevoval žádné emoce, věděl své. Znal velmi dobře strategii generála Pattona a to byl jediný důvod, proč předstíral klid. Měl obavy, že rychlý postup může nejen promíchat jednotky a že by tím nebylo možné zabránit střetu mezi americkými a sovětskými vojsky, ale ještě větší obavu měl z toho, že všechny důsledky, které by plynuly z toho, že se nechali Američané postoupit až do Prahy by padlo na jeho hlavu. Proto teď předstíral klid a čekal na konečné rozhodnutí Žukova. 
 
Žukov se rozhlédl po místnosti. Párkrát se zhluboka nadechl a zabodl svoje oči do Antonova.
 
„Takže, soudruhu Antonove,“ ušklíbl se přímo ďábelským zkřivením úst. „Vypracujete plán, jak otočit vojska a vrazíte klín mezi Američany a Prahu.!“ Přímo vyštěkl. Bylo vidět, že začínají převládat emoce nad strategií.
 
Antonov nervozně přešlápl z nohy na nohu. „No, soudruhu Žukove,“ začal zvolna. „Něco podobného jsem předpokládal, obzvláště, když se v uvedeném prostoru pohybují vojska generála Vlasova, která se budou chtít dostat do Amerického zajetí. Ale generál Fomin a Malinovskij již připravují vojska k nástupu. Již včera večer jsem jim předal předběžné rozkazy, které budou provedeny s vaším výslovným souhlasem.“ Dokončil Antonov.
 
Žukov se šibalsky ušklíbl. Přeci jenom zná své podřízené. Je vidět, že si svoji kariéru na jejich zádech vybuduje a upevní. Už se uklidnil, protože tohle byl hlavní záměr. Praha padne do sovětských rukou a bude v sovětském vlivu a hlavně, vlasovci budou po zásluze potrestáni.
 
„Takže, soudruhu Antonove,“ s úsměvem jako za starých časů pokynul Žukov velkopansky rukou, „proveďte pražskou operaci!“
 
Začala se operace, která na několik desítek let změnila osud Československa. 
 
 
 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]