Profily



BITVA V KURSKÉM OBLOUKU 01: Vzdálená předehra bitvy

 
Bitva v Kurském oblouku (resp. Bitva u Kurska, známá rovněž jako Operace Citadela) představuje jednu z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě. Zahájila ji německá vojska 4. července 1943 s úmyslem získat zpět na svou stranu strategickou iniciativu na východní frontě a současně připravit nepříteli natolik vážné materiální a lidské ztráty, aby nemohl během roku zahájit významnější ofenzívu. Bezprostředním cílem bylo zlikvidovat Kurský oblouk a zničit sovětské síly v této oblasti. Bitva skončila 22. července, když Hitler nařídil (přes Mansteinovy protesty) další bojové operace ukončit.
 
Ačkoliv ztráty Rudé armády byly mnohem větší než na německé straně, jednalo se z pohledu Německa o velký neúspěch, který definitivně odsoudil Třetí říši k porážce, neboť ta nebyla schopna nahradit utrpěné ztráty v plném rozsahu a svou porážkou definitivně ztratila strategickou iniciativu na celé východní frontě. Historici ji považují spolu s bitvou o Stalingrad za další rozhodující bitvu Velké vlastenecké války. Zároveň přestavuje největší tankovou bitvu historie.
 
 
Předehra bitvy
 
Rok 1943 na východní frontě začal apokalypsou německé 6. armády u Stalingradu, rozpadem fronty držené italskými, rumunskými a maďarskými jednotkami a hlubokými vlomy Rudé armády do týlů německých sil, které hrozily odříznout armádní skupinu A na Kavkaze.
Situace Velkoněmecké říše začínala být kritická. 
 
Tu navíc komplikovalo i dění ve Středomoří, kde iniciativa, po vylodění britsko-amerických jednotek v Alžírsku a Maroku v listopadu 1942, definitivně přešla na stranu spojenců. Africké bojiště tak neustále odčerpávalo síly tolik potřebné v Rusku. Původní plán Německa, který předpokládal rychlou porážku Rusů v „Blitzkriegu,“ dobytí a využití jeho hospodářských zdrojů, které by umožňovalo manévr k narušení pozic Britů v Africe a na Předním východě a Persii, tak jednou provždy ztroskotal. Navíc v únoru 1943 začala další velká sovětská ofenzíva na charkovském směru. Vyčerpané německé jednotky zpočátku kladly pouze nedůrazný odpor, a tak již 16. února jednotky 69. armády Voroněžského frontu obsadily důležité průmyslové a komunikační centrum – Charkov. 
 
V kritické situaci nakonec rozhodla zkušenost a taktické schopnosti velitele německé armádní skupiny Don, polního maršála von Mansteina. Na počátku března 1943 dokázal i s vysílenými jednotkami zorganizovat razantní protiúder a v tzv. třetí bitvě o Charkov sovětský postup zastavil. Charkov byl v polovině března znovu okupován a německé divize zatlačily sovětská vojska až za Bělgorod. Další postup však zastavilo naprosté vyčerpání německých oddílů a příchod jarní oblevy. Bezedné bláto tak na konci března fakticky znemožnilo pokračování větších bojových operací v tomto úseku východní fronty.
 
Bylo evidentní, že německá vojska upadají na všech frontách do defenzívy a že čas je jí stále horším nepřítelem. Polní maršál Mansteina, později ve svých vzpomínkách prohlásil: „ K ofenzívě s dalekosáhlými cíli, jaké jsme vedli v předchozích letech, už naše síly nestačily. Od nynějška by pro nás byla nejvhodnější defenzíva.“
 
Navíc Hitler oprávněně podezříval Spojence a Sověty, že spolu navzájem konzultují a koordinují svůj další postup a že další úder již provedou společně. Jelikož mu představa souběžného zahájení angloamerické ofenzivy ve Středomoří a sovětské na východní frontě nepřipadala zrovna lákavá, rozhodl se zaútočit sám a alespoň jednoho z nepřátel zdecimovat do té míry, že nebude schopen své akce zahájit. Navíc, díky rozvědce nebylo tajemstvím, že Stalin je po Stalingradu rovněž oslaben. Navíc se blížilo léto, tedy jediné roční období, které v Rusku přinášelo ideální terénní podmínky pro rozjetí německého válečného stroje na plné obrátky. Léto patřilo na východní frontě vždy německým ofenzívám. 
 
Pro svůj plán Hitler logicky zvolil východní frontu, kterou se Mansteinovi podařilo po porážce u Stalingradu stabilizovat a která dle jeho názoru jediná slibovala možnost úspěšné akce takovéhoto rozsahu. 
 
Hitlerův plán se setkal u německých velitelů se smíšenými pocity. V nejvyšších kruzích nacistické hierarchie tak probíhal na jaře 1943 poměrně ostrý spor o další strategii války na východě. Po porážce u Stalingradu a těžké krizi jižního úseku fronty v prvních měsících roku 1943 začalo být jasné, že v letním období již nebude možné uskutečnit široce založenou ofenzívu takového rozsahu, jakým byla operace Barbarossa (napadení Sovětského svazu) v létě 1941 či operace Fall Blau (postup směřující na Kavkaz a Stalingrad) o rok později.
 
Zatímco část generálního štábu s ideou nové východní ofenzívy souhlasila, druhá část ostře protestovala. Mnozí frontoví velitelé z východu požadovali radikální zkrácení frontové linie a přechod do aktivní obrany. Hitler se po dlouhém váhání rozhodl částečně vyhovět oběma skupinám: cílem německé ofenzívy bude Kurský oblouk - obrovský výběžek fronty (zvaný Balkon) vkliňující se do německých pozic poblíž města Kursk. Ten vznikl během jarní Mansteinovy ofenzivy, když jarní tání a bahno znemožnily útočné operace. Tak se stalo, že se mezi městy Orel na severu a Bělgorod na jihu vytvořil v německé linii výběžek širokým obloukem obepínající město Kursk. 
 
Představoval tak výhodné nástupiště pro případnou ofenzívu západním směrem k řece Dněpru a ukrajinské metropoli Kyjevu. A právě tato oblast se měla podle plánů německého velení stát místem, kde se vývoj situace opět přikloní na stranu Říše. Jeho likvidace za pomoci velkého rozhodujícího drtivého útoku, i se všemi jednotkami, které se v něm nacházely, by bylo řešení, které by vedlo jak k rozsáhlému ochromení nepřítele, tak ke zkrácení fronty a snížení rizika průlomu a obklíčení, které se nad skupinou armád Jih stále vznášelo. Hitler zamýšlel navíc tímto drtivým úderem zničit i centrální rezervu Sovětské armády, o které si myslel, že je jediná. Současně byl přesvědčen, že touto jedinou bitvou znovu získá iniciativu na východní frontě a že tak bude moci pokračovat ve svých plánech na dobytí SSSR.  Dokonce uvažoval, že po porážce Rusů u Kurska bude moci pokračovat z jihu v útoku na Moskvu. 
 
Pokud se Hitler domníval, že tím odpůrce velké ofenzívy upokojí, hrubě se přepočítal. Někteří němečtí velitelé po seznámení se s hrubými obrysy plánu zasypali vrchní velení protesty. Upozorňovali, že Kurský oblouk je již dlouhé měsíce mohutně opevňován a posilován novými jednotkami. Útok proti několika pásmům pečlivě připravené obrany považovali za málo prozíravý, neobratný a nutně vedoucí k těžkým ztrátám, které by mohly být osudné.
 
Někteří vyslovili pochybnost, zda lze takovou akci za existujícího poměru sil vůbec úspěšně provést. Hitler sám si jí asi také úplně jist nebyl, protože se rozhodl, že k provedení celé akce bude přistoupeno až poté, co budou dodány další těžké tanky (Tiger, Panther). Toto rozhodnutí však znechutilo některé velitele, kteří původně plán schvalovali. Správně namítali, že SSSR tanky vyrábí také (a to mnohem rychleji) a že zatímco budou čekat, Rusové budou prostor dále opevňovat, což úspěch plánované operace výrazně ovlivní. Někteří tankoví odborníci navíc zpochybňovali rozumnost uspěchaného nasazení dosud nevyzkoušených strojů typu Panther v tak enormně důležité bitvě a v tak malém počtu. Rozčarování velitelů, kteří měli útok vést, postupem času rostlo stále více a více, úměrně s tím jak se dodávky slíbených nových tanků stále více a více a opožďovaly. Přesto obě hlavní osoby, které měly útok vést (Model a Manstein) zhodnotili plán jako sice obtížný, leč proveditelný. 
 
Německo proto na počátku roku ústy ministra propagandy Josepha Goebbelse vyhlásilo „totální válku“, v rámci které měly být mobilizovány veškeré dostupné lidské i materiální zdroje.
 
Pokračování příště: BITVA V KURSKÉM OBLOUKU 02: Závody ve zbrojení
 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]