Profily



BITVA V KURSKÉM OBLOUKU 05: Začátek bitvy

 

 
Německý útok totiž začal víceméně podle původního plánu. 5. července 1943 ve 3 hodiny 30 minut ráno německá děla spustí svou dělostřeleckou přípravu. Takovou koncentraci dělostřelecké palby ještě východní fronta nezažila.  Během necelé hodiny vypálila německá děla na ruské pozice více munice, než kolik jí celá německá armáda použila při dobývání Polska a Francie dohromady! Vlastní útok začal o hodinu později.  5. července ve 4:30 ráno. 
 
Útok ze severu vedl polní maršál Günther von Klüge s devátou armádou generála Walthera Modela na špici útoku. Pravé křídlo tohoto útoku tvořil XLVI. tankový sbor generála Hanse Zorna, levé potom XLI. tankový sbor generála Josefa Harpese. XLVII. tankový sbor generála Joachima Lemelsena postupoval středem útočné linie a mířil k samotnému městu Kursk. z Jižní postup vedl polní maršál Erich von Manstein a opíral jej o čtvrtou tankovou armádu generála Hermanna Hotha a armádu Kempf Armee pod velením generála Wernera Kempfa.
Německý plán počítal s průměrným postupem o 20 km denně až do hloubky 110 kilometrů. Ovšem už během prvních chvil bojů bylo jasné, že postup tak jednoduchý nebude.
 
Za svítání 5. července se také sovětské letectvo pokusilo útokem na německá letiště zničit hlavní síly Luftwaffe a jediným úderem tak vybojovat převahu nad bojištěm. Tento záměr se však nezdařil, neboť německá letadla stačila vzlétnout dříve a v nastalých těžkých vzdušných bojích ztratilo sovětské letectvo kolem 120 strojů. V průběhu prvního dne pak německé jednotky nahlásily zničení celkem 432 sovětských letadel. Vzdušnou převahu si tak u Kurska podržela Luftwaffe, což významně ovlivnilo průběh bojů na zemi.
 
Po náletu Stuk a ještě v průběhu dělostřelecké přípravy vyrážejí čety, roty a prapory 258.pd do útoku. Ve zvlněném terénu plném min, kde byla každá rokle překážkou musí společně s granátníky, postupovat i ženisté. Přední ruské zákopy jsou prázdné, až na účelně postavená kulometná postavení, která za cenu minimálních ztrát působí slušné škody. Dávno je pryč chaos, který pomáhal Němcům během operace Barbarossa. Sověti svá vojska stáhli do druhé linie a tak jim hodinová dělostřelba neublížila. Naopak, nyní ruské dělostřelectvo a hlavně německá noční můra se jménem Kaťuše buší do postupujících Němců. 
 
Stejně tak je zřejmé, že Rusové nechtějí dát Němcům ani píď země zadarmo. Při dobývání prvního zákopu byl dokonce zaznamenán zaznamenán případ, kdy se na údernou německou skupinu, na jejího kulometčíka vrhl Rus s odjištěným granátem a nepustil, dokud nebyli oba roztrháni. Jen před prvními zákopy ztratily německé roty všechny důstojníky a některé až polovinu mužstva. 
 
Přestože jsou v prvním útoku v sestavě německých vojsk nasazena nová ve větším množství zde použitá SHD Hummel a Hornisse, jako blízká podpora, útok vázne. SHD, pálí těžké granáty do sovětských opěrných bodů. Palba rusů je však strašná. 
 
Do večera postoupí první prapor do prvních ruských zákopů. Tato divize měla podle původního plánu prorazit na pravém křídle silnice Trosna – Kursk obranná postavení, avšak po krvavém boji zůstává ležet před a v první obranné lini. Na levém křídle 46ts útočí 7.a31. pd v součinnosti s 20.td. Ty postupují přes žitná pole a jetelem zarostlé lány. 
Tato pole skrývají velké množství pěchotních a protitankových min, čímž se mění v zákeřnou past. Pokládány byly před začátkem vegetačního období ( duben květen) a tak jsou nyní již zarostlé a téměř neviditelné. Německé straně opět vymstívá její váhání s útokem. Tankům Tiger je však třeba vytvořit průchody, aby bylo možno postupovat dá! Tanky pálí do Sovětských postavení. V této palbě vlastních tanků a těžké palbě ruských minometů a děl, ženisté přeorávají zarostlá pole. Velitel roty ženistů a velitelé dvou čet padnou hned v první minutě. Za dvě hodiny však mohou Tigery společně s ženisty pokračovat k předním ruským zákopům. Ty jsou i zde prázdné. Sověti ještě před začátkem dělostřelecké přípravy stáhli vojáky zpět. Nechali tam jen pozorovatel a střelce z protitankových pušek. 
 
Do večera prvého dne ofenzívy postoupily čelní jednotky pouze o čtyři či pět kilometrů a zaznamenávaly neustálý přísun sovětských posil. 
 
Brzy bylo zřejmé, že plán akce nebude možno splnit tak rychle, jak bylo očekáváno. V prvních dnech Němci sice dosáhli určitých výsledků, leč stále bylo zřejmější, že se jejich postup stále více zadrhává a ztráty neúměrně rostou.
 
„Je to, jako kdyby jste vjížděli do ohnivého kruhu,“ tak popsal první hodiny útoku ve svém deníku jeden z německých tankistů. Tato válka již ani v nejmenším nepřipomínala pro Němce tak charakteristický blitzkrieg. Podobá se spíš jatkám a materiálním bitvám první světové války.
 
 Jako rozhodující faktor lze zřejmě brát i situaci ve vzduchu - Luftwaffe v prvních dnech získala zřetelnou převahu a byla bez problémů schopna jak zajišťovat vzdušné údery proti nepřátelským jednotkám, tak poskytovat vzdušné krytí jednotkám vlastním. Postupem času však Stavka začala k bojišti přesunovat tisíce nových strojů a zároveň se u německého letectva projevuje nedostatek pohonných hmot. Výsledkem bylo, že Luftwaffe již nebyla schopna plnit oba úkoly naráz (mohla buďto bránit své jednotky, nebo sama útočit na pozemní jednotky nepřítele), což připravilo německou stranu o poslední důležitou výhodu, kterou měla. Výše zmíněný scénář víceméně popírají sovětské zdroje, které zpravidla mluví o vyrovnané situaci ve vzduchu na počátku a své jednoznačné převaze ve vzduchu na konci bitvy. Většina německých ztrát ovšem spadá na účet dobře vybudované protitankové obrany, minových polí a sovětského dělostřelectva.
 
Vojska 41.ts přivážejí na bojová pole trumf německé techniky – supertěžký stihač tanků „Ferdinand“. 90 těchto oblud ze 653. a 654. praporu, sloučených pod jednotné velení podplukovníka Jungenfeldta, je určeno, aby jako beranidlo klestilo cestu mech. divizím. 
Hitler si mnoho od nich sliboval. Pravda je, když „Ferdinand“ dostal na mušku T-34, tak ruský tank definitivně dobojoval. Ferdinand však měl velké slabiny, na které mnohokrát upozorňoval i Guderian. Jednak slabé pohonné ústrojí. Potom příliš zranitelné pásy. Neměl navíc kulomet k blízké obraně. Mnoho „Ferdinandů“ zůstalo stát kvůli poruše pásů. 
Obsluhy tanků a velitele se snažili improvizovat. Vozili sebou kulomet Mg 42 a stříleli skrz hlaveň – k tomu však „Ferdinand“ učen nebyl. Granátníci, kteří „Ferdinand“ doprovázeli, byli účelně likvidováni palbou sovětů ze zákopů. Provizorně, drátem připevněné fošny dřeva na zádi „Ferdinanda“, které vezli 5-6 granátníků také nebylo řešení pro obranu. Nestačilo to jako dostatečná bojová síla ke krytí. Ferdinandy tak sice majestátně brázdily bojištěm, ale bitva u Kurska byla jejich posledním hromadným vystoupením. 
 
„Varovali nás, abychom očekávali odpor, ale nikdy jsme neviděli tak obrovskou ruskou převahu a sílu, jako toho dne,“ vzpomíná jeden z německých velitelů tanku.
 
 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]