Profily



Slivice, Milín, Čimelice: Bordel, poslední bitva a hrdinství na úkor zoufalosti.

 
Válka oficiálně skončila. Berlínskou kapitulací z 8. května. Neskončila však definitivně. Dojezd pražského povstání a zoufalá snaha Němců uniknout ruskému zajetí a samozřejmě všeobecný válečný bordel, měli na svědomí ještě dostatek lidských životů. Na obou stranách.
 
Moderní dějepis zmiňuje, že poslední výstřely větší bitvy padly 12. května na Příbramsku v prostoru obcí Slivice, Milín a Čimelice. Právě tudy totiž vedla demarkační linie rozdělující vojenskou sféru sovětských a amerických tehdy spojenců. A zbytky fašistů, kteří se pochopitelně bolševiků báli víc než čert kříže, měli tak jediný cíl. Dostat se do amerického zajetí, kde mohli alespoň doufat ve větší benevolentnost. Američani Němce sice jako nepřátele rovněž nesnášeli, ale jako větší zlo brali Japonce. Jenže mělo to malý háček. Podle spojeneckých dohod byla demarkační linie otevřená pouze do půlnoci mezi osmým a devátým květnem. A pak se definitivně uzavřela.
 
 
A tak se, po osmém květnu, na Příbramsku ocitlo velká pestrá společnost. Od protektorátních úředníků a jiných utečenců, přes zoufalé Vlasovce, převlečené válečné zločince toužící uniknout spravedlnosti (takto byl nedaleko plzeňských Ejpovic třeba 9. Května zadržen K.H.Frank), až po jednotky SS pod vedením velitele Waffen-SS v Čechách a na Moravě, generála Karla von Pücklera-Burghause, který  kapitulaci, kterou 8. května v Praze německý generál Rudolf Toussaint složil do rukou velitele povstání generála Karla Kutlvašra, považoval za bezcenný cár papíru. Byl to právě on, kdo třeba 6. Května nařídil letecký útok na Prahu. Z Prahy odcházel jako jeden z posledních, kdy sice předal budovu Právnické fakulty pražským povstalcům ale po jeho ranním odchodu z hlavního města, s poslední německou kolonou začal naplňovat svůj konkrétní plán.
 
 
Pücklerovo odmítnutí kapitulace, totiž nebylo jenom zoufalé gesto fanatického fašisty. Jeho toužebné přání bylo probít se do „alpské pevnosti“ a pokračovat odtud v boji proti bolševickému nebezpečí a když poznal, že to je nemožným stala se z přání alespoň snaha dostat se k Američanům. Proto s nimi od 8. května vyjednával o kapitulaci. Zbytečně. Američané jeho návrhy odmítli, což udělalo Pücklerovi definitivní čáru přes rozpočet.  9. května se ranních hodinách do prostoru u Milína stáhly od Prahy poslední zbytky esesáků i se svým velitelem. Do večera tak vzniklo největší uskupení SS od Milína až k Čimelicím, v podobě dvacetikilometrového dlouhého ležení. 
 
 
Vznikla všeobecná panika. Umocněná o to více, když se objevily zprávy, že se směrem od Orlické přehrady blíží Rusové. Mnozí vojáci tak vzali dobrovolně pistoli a s posledním výstřelem se vydali na cestu bez návratu. Sebevražda nebyla v tu dobu žádným neobvyklým jevem.  Mezitím se Pückler na své poslední výspě opevnil a čekal, co přinese čas. A ten přinesl partyzány a členy revolučních gard, toužící si vybojovat svou vlastní velkou bitvu, v níž by byli za hrdiny. Ti, když se jim podařilo obklíčit a zajmout odříznutou malou skupinku Němců, daly náležitě průchod své revoluční spravedlnosti.
 
 
„V tu chvíli tady všude bylo plno lidí – partyzánů. Těch pravých bylo málo. Ale těch druhých, kterým táta říkal ,partyzáni za pět minut dvanáct´, těch bylo mnohem víc. Ty ,partyzáni´ tady, na dvoře, Němce odzbrojili a strašně je mlátili. Jeden si držel Němce pod krkem tamhle mezi okny u mlejna a tam mu pěstí rozmlacoval celej obličej.“
 
 
Jenže partyzáni, což je pochopitelné, proti jednotám SS disponujícím kolem šesti tisícům mužů a technikou v obranném postavení neměli šanci. Jediné co se podařilo těmito zbytečnými útoky vyvolat, bylo otočení německého vzteku proti civilistům. Nejednou se však stalo, hlavně během německého ústupu od Prahy, že represe na civilním obyvatelstvu byly zcela bezdůvodné. Osudným se třeba stalo sedmi mužům v Živhošti to, že se připletli do cesty ustupujícím Němcům 7. Května. Všichni byli popraveni a jejich těla hozena do Vltavy. Fašisti se tak nejednou snažili vybít si svou frustraci nad porážkou, která je mnohdy zbavila soudného uvažování. Mnohým bylo navíc jasné, že už nemají co ztratit. Smutná je však neschopnost Američanů (kteří v prostoru byli již od 7. května) mnohému masakru zabránit. Podle uzavřených smluv nesměli překročit demarkační čáru a ta byli nuceni ponechat civilisty svému osudu. 
 
 
Situace se nestávala kritickou, ale působil poněkud trapně, když zde po vyhrané válce úspěšně bojoval zbytek poražené armády svůj poslední zoufalý boj. Zoufalí lidi dělají zoufalé věci a postavení  Pücklerových jednotek SS bylo více než zoufalé. Bylo jasné, že tuto poslední bitvu neměly šanci vyhrát. Obzvláště, když se dala do pohybu spojenecká mašinérie v nichž dominovaly sovětské jednotky vyzbrojené kromě tanků i Stalinovi varhany, pověstnými Kaťušemi. 
 
 
Rudá armáda po průzkumu terénu zahájila útok 11. května odpoledne, kdy začala do postavení Němců bušit pomocí děl a kaťuší. V tu chvíli přestalo platit, že válka skončila.
 
,, Kaťuše odpalovaly jednu raketu za druhou. Museli jsme si zacpat uši prsty. Někteří si do uší cpali hlínu. Na ten rámus si někteří prostě nezvykli. Po smrtonosné palbě z děl a kaťuší, následoval útok pozemních vojsk.“
 
 
Pěchota však byla odražena a následovalo upřesnění palebných pozic, po kterém byla znovu spuštěna dělostřelecká palba. Následný útok pěchoty již byl úspěšnější a do bojů se zapojil i útvar maršála Koněva, který dostal speciální úkol – pronásledování a dopadení Vlasovců. Ti byly označeni za horší nepřátele, než fašisti. A nic na tom neměnil fakt, že v těchto květnových dnes se Vlasovci v přehuštěném Příbramském prostoru, z něhož se stejně jako ostatní snažili uniknout srazili s Němci. Bohužel pro ně, si i ti Vlasovci, kteří se dostali do americké zóny, moc nepomohli. Byli Američany vydány zpět Rusům. Smlouvy mezi spojenci mluvily jasnou řečí a západ si nechtěl Stalina naštvat.
 
 
Výsledek bitvy byl po půlnoci jednoznačný. Zoufalý marný boj, byl u konce. Obzvlášť, když se mnoho mužů již v průběhu zoufalého boje dalo na úprk, aby se později stali lovnou zvěří Revolučních gard jejichž nejeden člen si surovostí a zabíjením všeho němecého chtěl usurpovat hrdinské zásluky, které během okupace naprosto postrádal. Nejednou se tak stalo, že těmi největšími lovci byli právě ti největší udavači, kteří takto chtěli „smýt máslo ze své hlavy“..
 
 
Po nočním boji u Milína se kapitulace stala již jen pouhou formalitou.  Ráno v 9 hodin se k poslednímu jednání o kapitulaci sešla delegace Rudé armády v čele s generálem Serjoginem, delegace americké armády vedená  podplukovníkem Allisonem, z německé strany byli pozváni dva generálové – generál Pückler a druhý, jehož jméno není známo (aby alespoň jeden podepsal). Čeští oficiální účastníci byli dva. Václav Pokorný, komisař partyzánského oddílu N.Knín (Brdy) a jako tlumočník ze zámku byl přizván Norbert Kinský.
 
 
Generál Pückler po seznámení s výsledky bitvy u Milína poznal, že už není žádná šance a kapitulaci podepsal. Druhý německý generál se nato namístě otrávil arzenikem. Pücklerovi strhali vyznamenání, naložili tělo otráveného Němce a ztrhaného Pücklera a ti odjeli k Čimelicím. Vítězům vynesli mezi vrata židle a ti se společně vyfotografovali. Pückler po návratu do čimelického domku, kde byl ubytován, spáchal sebevraždu. Zastřelil se  a spolu s ním se zastřelil i jeho pobočník, tlumočnice a její příbuzní. Byly to symbolické poslední výstřely druhé světové války v Evropě.
 
 
PŘEDCHOZÍ MOŽNÉ NAVAZUJÍCÍ UDÁLOSTI:  AMERICKÉ OSVOBOZENÍ ČESKA 03: „Boj“ o Prahu
 
 
 
 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]