Profily



Kudeříková a Fučík: milenci im memoriam

 

 
Okupace byla svinstvo a lidé, kteří se během ní zapojili do odboje s vědomím, že je to může (a většinou to tak dopadlo) stát krk, si bezpochyby zaslouží minimálně pietní vzpomínku. O tom není pochyb.
 
Bohužel bývalé zřízení, které v těchto ohledech často a silně tlačilo na pilu, z těchto vzpomínek udělalo v mnohém případě až nechtěnou karikaturu. To se bohužel nevyhnulo ani Marušce Kudeříkové, která byla dne 24.3.1943 ve svých dvaadvaceti letech popravena.
 
Její příběh je prostý. Okupace jí zastihla na gymnáziu ve Strážnici na Hodonínsku, kde v roce 1940 odmaturovala, nastoupila na jazykovou školu do Brna a poté byla nasazena do továrny na zdravotnický materiál v blízké Veverské Bítýšce. Již v Brně se zapojila do komunistického odboje proti nacistům. Spolupracovala se Svazem komunistické mládeže a jinými protifašistyckými komunistickými skupinami na Brněnsku, rozšiřovala letáky a spolu s dalšími mladými lidmi se snažila zorganizovat a provést i sabotážní akci, která spočívala v podpálení továrního skladiště.
 
Euforii mládí, potřebu vymezit se okupaci však brutálně zaskočila realita. Mladí idealisti neměli proti gestapácké mašinérii žádnou šanci. Marie se po vlně zatýkání sice ukrývala u rodiny Zavřelů v blízkých Lažánkách, na podzim roku 1941 odchází do Brna, kde je už v prosinci téhož roku zatčena.  Zbytek je klasický systém totalitní moci, který v každé době semele každého, kdo mu stojí v cestě.
 
Maruška byla vyslýchána gestapem v Praze i Brně, posléze odvezena do Vratislavy, kde byla německým soudem odsouzena za velezradu k smrti stětím sekerou.  Ne, nebylo v tom nic mučednického, byla to jen krutá realita doby. Maruška pak čekala na smrt necelých sto dní, během kterých vznikla z jejích dopisů, propašovaných ven z vězení, kniha Zlomky života. Ano, i jako její mužský, komunisty neméně oslavovaný protějšek Julius Fučík, i Maruška se stala in memoriam autorkou tehdejšího bestselleru. A samozřejmě nejen to. 
 
„Nežila bych dnes jinak. Leda že bych se vyhnula chybám, kterých jsem se dopustila.“ 
 
Byť se komunisté proti církvi silně vymezovali, některé z jejích principů jim nebyly cizí. Třeba mučednický efekt. Soudruzi, dobře si vědomi, že mučedníci, kteří trpí pro správnou věc prostě „táhnou“, tak využili všeho. Beze zbytku. Tedy i Marušky, jejíž nadšení a do jisté míry i naivita postavit se (byť naprosto neúčelně) zrůdnému systému, zapříčinilo její tragickou, do velké míry zbytečnou, smrt.
 
„V období po roce 1948 se i ve Vnorovech podařilo to, o čem Maruška před smrtí snila. I zde byl vybudován socialismus, skoncováno s kulaky a přes mnohé nesnáze založeno fungující Jednotné zemědělské družstvo.“ Jeden příklad za všechny. Mladičká dívenka – mučednice snila o únorovém vítězství, určitě snila i o kolektivizaci. Prostě snila a bojovala za všechno, co se soudruhům hodilo do krámu. Příklady přeci táhnou.
 
Po únoru 1948 se kolem mladé komunistické mučednice rozvinul takřka oslavný kult, který komunistická vláda dokázala účelně využít. Marie Kudeříková, jejíž mladá smrt byla skutečně dojemná se tak stala neohroženou komunistkou, která ani na mučidlech nic neprozradila, týranou vlastenkou modlící se v šílených bolestech k pracujícímu lidu, který stejně jednou zvítězí. 
 
Jménem Kudeříkové byla pojmenována řada ulic, základní školy, v rodných Vnorovech byl vybudován její památník, ve Strážnici, kde dívka studovala, se každoročně vyhlašovala celostátní literární soutěž pro mladé autory s názvem Strážnice Marušky Kudeříkové a nakonec byl o ní natočen i film A pozdravuj vlaštovky, kde jí tvář propůjčila mladičká Magda Vašáryová. Vstoupila do učebnic dějepisu i do povinné školní četby. S další komunistickou odbojářskou mučednicí Jožkou Jabůrkovou, se dostala i na poštovní známky. V hodnotě jedné Káčées.
 
Společně s Juldou Fučíkem tak tvořila nejvýraznější odbojářské mučednické duo. Kdyby v té době existoval bulvár, určitě by si našel nějakou cestičku, jak je na základě zaručených zpráv dát nějak dohromady. Třeba z nich udělat milence. Což by ostatně nebylo tak těžké. Oba přeci milovali komunistickou stranu a oba za ní položili své mladé životy.
 
Po roce 1989 uměle do krajnosti nafukovaná bublina, která z činů mladičké dívky udělala téměř karikaturu splaskla. A dostavil se opačný extrém. Její smrt se mnohdy stala terčem vtipů. Což je rovněž špatně. Každá smrt je tragická a Kudeříkové činnost, byť hnána naivitou mládí by neměla být zesměšňována. 
 
Okupace byla svinstvo a lidé, kteří se během ní zapojili do odboje s vědomím, že je to může (a většinou to tak dopadlo) stát krk, si bezpochyby zaslouží minimálně pietní vzpomínku. A to i navzdory snahám dříve vládnoucí strany, která se z podobných událostí snažila vytřískat co se dá.
 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]