Profily



PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ 01: Voní šeřík (pieta a předehra)

 

 
Pražské povstání v květnu 1945 se u nás často interpretovalo jako vyvrcholení odporu českého lidu proti fašistickým vetřelcům.
 
Možná vás překvapí, že tento boj vlastně nebyl ani bojem, ale nečistou zákulisní hrou o budoucnost Československa. Kdo se na ní podílel? Kdo nás „nechtěl“ a proč vše dopadlo, jak dopadlo?
 
Máte odvahu? Tak pojďte s námi na procházku Prahou. Budeme procházet místa známá, ale i místa, kam se nikdo nikdy nepodíval a kde je ještě dnes mnoho tajemství, které nechce nikdo odkrýt anebo je překrucováno. 
 
00: Pieta (procházka)
 
Procházím Prahou. Na některých rozích se zastavím a přimhouřím oči. Nejsem sice pamětník, ale přesto úplně jasně vidím ty scény – situace, které se tenkrát děly. Tady se ozývala střelba, zde muži a ženy z dlažebních kostek stavěli barikádu. Támhle z toho okna rozséval smrt kulomet a muži s jednou puškou, 5 náboji se jej pokoušeli dostat. Támhle na tom rohu rozvášněný dav strhával šaty z německého úředníka a lynčoval jej. Na dalším rohu stáli muži se skelným pohledem v unavených očích. Viděli tolik hrůz, že již neměli sílu zasahovat proti davu. Právě se vrátili z předměstí a viděli postřílené, ubodané ženy a děti.
 
Praha. Město, které se tento krásný jarní čas přioděje do rozkvetlého hávu. Šeříky rostou snad v každém parku. Jejich vůně je nádherná, přímo opojná, jako to pražské jaro, kdy český lid povstal a pustil se do boje za svoji národní identitu. Bojoval, krvácel, ale taky volal zoufale o pomoc. Těžké tanky se valily na Prahu. 
 
Přesto se náhle v ulicích střetli muži, kteří měli na sobě stejnou uniformu – německá šeď, ale pouze jiné označení na rukávech. Kdo byli tito vojáci? Proč se o nich mlčelo a dnes se zase vyzdvihuje jejich podíl na „záchraně“ Prahy? Možná se na toto vše podíváme objektivněji, než by se dalo čekat.
 
Válka je válkou mužů, kteří jsou ovládáni politiky. Ale tady v ulicích se rozhořel boj o přežití… politici si strkali na mapě svoje vlaječky, kreslili návrhy strategických plánů na rozdělení Evropy, ale tady umírali lidé. A přitom jinde seděli muži připraveni v tancích, v letadlech a zoufale žádali o povolení k postupu na pomoc bojující Praze. Nebyla to podivná paralela tehdejší doby? Jako kdyby mi hlavou problesklo osvobození Paříže, zoufalý boj povstalců ve Varšavě?
 
Dívám se do Vltavy a cítím, jak se s proudem vody odplavují ty špatné a hrůzné věci, které zde byly. Jako lidská paměť pomalu vynechává nedůležité a nepodstatné věci, tak se smývá i paměť národa. Nikdo si to již nechce připomínat. Možná je to ale i proto, že už nevíme, jak to tenkrát doopravdy bylo. Protože kdo si dnes vzpomene na oslavy 8. května – dne ukončení druhé světové války, a 9. května – ukončení bojů v Praze? Kdo ví, jak to bylo anebo o co vlastně šlo?
 
Možná malé připomenutí nebude na škodu, obzvláště když na obou stranách barikád byli muži, kteří chtěli přežít… nebo se dožít konce. Bojovaly ale i ženy, děti… A umírali.
 
Pokud máte odvahu a chcete se podívat na věci známé i neznámé, jste zde na správném místě. Můžeme začít.
 
 
01: Porcování medvěda na Jaltě
 
Válka se blížila ke konci. Všude voněly jarní květy, ale zákulisí vřelo. Diskuse o rozdělení poválečné Evropy začaly totiž mnohem dříve, než český lid povstal v květnových dnech….
 
Jalta, únor 1945
 
Na východě bojuje Rudá armáda na Německém území. Vojska jsou pod velením maršála Bagramjana a stojí na polském území před Královcem. Vojska maršála Černachovského stojí před Elbingem. Maršál Rokossovskij se připravuje k útoku na Gdaňsk. Východní Prusko je již pro Německo ztraceno. Maršál Žukov dosáhl Odry a směřuje na Berlín. Vojska maršála Koněva bojují ve Slezsku. Vojáci maršála Malinovského osvobodili východní Slovensko, kontrolují Maďarsko a dosáhli rakouských hranic.
 
Italská fronta je prakticky zhroucena, pouze na severu země je několik německých divizí pod velením maršála Kesselringa. Musoliniho republika se zhroutila. Anglo-Americká vojska pod velením britského generála Alexandra při pochodu Itálií ani nenaráží na odpor.
Srdce Německa je pod neustálým tlakem spojenců – denně je zaspávají stovky bombardérů. V noci Britové, ve dne Američané a Německá města stále hoří a mění se v trosky.
 
Tři muži, Stalin, Rossevelt a Churchill, kteří rozhodovali o dějinách války, se přiměli zamyslet nad budoucností – jak bude vypadat svět po ukončení války?
 
Zasedání střídá zasedání. Sedmkrát se sešli. Předkládali návrhy a argumenty. Nikdo nechtěl stále ustoupit ze svých pozic….. Pouze Roosevelt cítil více zodpovědnosti a hlavně potřeboval, aby Sovětský svaz po ukončení války v Evropě vstoupil do války s Japonskem a pomohl na Dálném východě. 
 
Při dlouhých rozhovorech, kdy se licitovalo jako při karetní hře, bylo rozhodnuto o osudu Evropy, včetně problematického Polska.
 
Stalin se rozhodl velmi tvrdě prosazovat posunutí hranic na tzv. Curzonovu linii, což byla prakticky linie, kdy si v září 1940 rozdělili s Německem Polsko. Západní hranici proto Stalin prosazoval na Odře a Nise. Churchill toto odmítal. Měl morální závazky vůči Polsku, jako jednomu z největších spojenců, kteří mu pomohli v letecké bitvě o Británii a svým podílem pozemních jednotek taky nebyli zanedbatelnou silou. Prosazoval proto rozhodnutí pomocí mírové konference. Stalin se stavěl do silné opozice. Dokonce v jednom případě hrozilo i přerušení rozhovorů, kdy se celý brunátný zvedl od jednacího stolu a zhluboka se nadechoval. To když padla zmínka o generálu Sikorském. Přesto se nakonec podařilo najít shody. O osudu polských hranic rozhodne tzv. Lublinský výbor. Churchill ale netušil, že výbor se výhradně skládal z komunistů a jejich souputníků, jako byla např. provizorní vláda Polska. Stalin se sice zavázal, že do této provizorní vlády budou zahrnuti i demokratičtí politici, kteří byli v exilu, jenže s podmínkou, že tato vláda nejpozději do dvou let uskuteční v Polsku „svobodné“ volby.
 
Osvobozeným národům se totiž pod tímto heslem svobodných voleb slibovalo a zaručovalo obnovení suverénních práv a státní samosprávy. Nikdo ale tehdy netušil, jaké další postranní úmysly měl Stalin. 
 
Stalin byl spokojený. Polský problém byl pro něho vyřešen. Problémy, které by mohly nastat s demokratickými poslanci v budoucí polské vládě, tak s těmi si jeho muži – soudruzi Bierut a Gomulka již dobře poradí. Kdyby ne, má k dispozici velmi dobré poradce pro řešení podobných krizí.
 
Proto když Stalin odlétal v doprovodu Molotovova a Beriji, šéfa Státní bezpečnosti – NKVD, zpět do Moskvy, letěl s nimi i mladý Molotovův asistent – Andrej Gromyko. Ten se velmi přiučil při jednání v Jaltě a hlavně pochopil globální politiku sovětského svazu. V duchu počítal země, které by po ukončení války měly být pod jeho kontrolou, pod kontrolou sovětského svazu, nebo v jejím vlivu. Jednalo se o Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Jugoslávii, Albánii a samozřejmě Polsko.
 
O osudu Československa se v Jaltě nejednalo. Stalin toho nelitoval. Československý problém se vyřeší později a on to hlavně bude řešit po svém. Vládu Československé republiky nepovažoval za důstojného partnera, a proto se neobával žádných konfliktů. Již v té době měl na své straně dostatek agentů NKVD na nejvyšších místech v československé vládě. 
 
Usmíval se pod vousy. Tohle skutečně není problém. A taky věděl jednu věc. Jeden dodatek protokolu byl podepsán velmi nešťastně. Na jednom listě zbyl dosti volný kus nepopsaného prostoru. Zde není problém vsunout větu, která dokáže zpečetit osud Československa. A potom? Vždyť do Československa stejně vstoupí Rudá armáda, takže proč si s tím lámat hlavu.
 
Pokynul rukou a pozval Molotova a Beriju k sobě. Stevardovi nařídil, aby přinesl láhev nejlepší vodky. Jalta pro něho znamenala úspěch a ten se musí oslavit…. Vodkou a pořádnou pijatikou. 
 
 
02: Češi se mohou rozhodnout!
 
  V Praze se ale schylovalo k zásadním změnám.Státní ministr Karl Hermann Frank obdržel v noci z 25. na 26. dubna 1945 telegram z Berlína. Protože byly známy dohody z Jalty, bylo rozhodnuto přijmout opatření, aby se český prostor – Protektorát Čecha a Morava – nestaly místem povstání, protože zde stále běžela zbrojní výroba a 70% všech zbrojních zakázek bylo vyráběno v tomto prostoru. V telegramu doslova stálo, že veškerá výkonná moc v Protektorátu Čechy a Morava přechází „neomezeně“ na vrchního velitele armádní skupiny Střed generála polního maršála Ferdinanda Schörnera. 
 
Frank zůstal jako opařený. Nestal se totiž ani Schörnerovým „vyšším vůdcem policie a SS“. Nedokázal to pochopit, obzvláště když si neuvědomil, jak se Hitler díval na jeho působení v pozici protektora nad územím Protektorátu. A taky mu nemohl odpustit, že Frank začal za jeho zády jednat o mírových rozhovorech se západními spojenci. Všechny Frankovy iniciativy se Hitlerovi donesly, zejména jeho akce o jednání „smíšené české delegace“ v severní Itálii při pokusech navázat kontakty s Američany. 
 
Frank málem propadl panice. Doufal, že bude hrát významnou roli poslední dny války a zachrání si kůži. Nenáviděl český národ a dával mu to na každém kroku znát. Proto jeho snaha, o navázaní kontaktů s národním odbojem vyznívala více než směšně.
 
Karl Hermann Frank ale netušil, že všechny jeho kroky jsou pečlivě sledovány. Jednak to byla samotná SD, která vše ihned hlásila do Berlína, a jednak to byla i československá exilová vláda informovaná domácím odbojem.
 
Proto bylo vládou Československé republiky rozhodnuto urychleně přistoupit k závěrečné fázi příprav na ozbrojené vystoupení českého lidu proti německým okupantům.
 
Ano, mohli jsme se rozhodnout, zda přistoupit na podmínky K. H. Franka, který se pokoušel ustanovit „svoji“ československou smířlivou vládu, která by přijala separátní mír za podmínek jím předložených a ztratit jako národ tvář před celou protifašistickou koalicí, nebo se pustit do boje za národní suverenitu.
 
Ale nikdo tenkrát nevěděl, že Spojenci o Československo neměli jako o strategický prostor zájem.
 
 
 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]