Profily



Jan Šverma a jeho podivná smrt (23.3.1901 - 10.11.1944)

 

 
Slovenské národní povstání bylo potlačeno. Partyzánské brigády a zbytky paradesantní brigády ustupovaly do hor. Byla to strašná doba, obtížná situace. V tomto vypětí zahynul – zemřel – padl i komunista Jan Šverma. Je sice pravda, že se o jeho smrti stále vedou spekulace , ale zde předložená fakta mohou alespoň trochu poodhalit ten závoj tajemství, který se kolem jeho „záhadného úmrtí“ vytvářelo. Vyrážíme do hor…..

 

Německé jednotky společně s pohotovostními oddíly Hlinkovy gardy, do které byly zmobilizováni Slováci na základě povolávacího rozkazu zahájily likvidaci povstaleckého odporu. Velmi účinně jim pomáhaly i pohotovostní oddíly četnictva organizované velitelem četnictva T. Ištókem. Podivné bylo i to, že slovenské jednotky, které se nezúčastnily povstání nebo aktivně proti němu vystupovaly, se přidaly do slovenské Domobrany pod vedení Š. Haššíka. Z těchto dobrovolníků byly dokonce založeny i zvláštní teroristické jednotky  Edelweis a Joseph. 
 
Začal přímo hon na povstalce….. 
 
Partyzánské oddíly oslabené v předchozích bojích, se přesunovaly v krajně obtížných podmínkách. Nepříznivé počasí a ještě k tomu pronásledování německými jednotkami velmi vyhrocovalo situaci. Do západních oblastí nízkých Tater pronikaly jednotky brigády SS Dirlewanger a proti nim postupovaly součásti bojové skupiny Schill. Ústupové boje byly na denním pořádku. Oblast Ďumbieru, severně od Brezna a v prostoru Bukoviny a Poľany.
 
Do hor se přesunoval i Hlavní štáb partyzánských oddílů na Slovensku. S ním ustupovali i někteří vedoucí představitelé KSS a KSČ. Paradoxem bylo, že při každodenním plánování pochodu na další den, docházelo ke vzájemnému obviňování. Zejména Karol Šmidke sršel nenávistí a neustále obviňoval Rudolfa Slánského a velitele 2. československé paradesantní brigády a selhání „bohové“ situace na Slovensku. V žádném případě si nechtěl nechat připustit, že právě liknavý přístup „slovenských“ jednotek při zahájení povstání zhroutil celý plán. 
 
Mezi tím se pohyboval Jan Šverma, český novinář a komunistický politik. Snažil se situaci uklidňovat. Svým úhlem pohledu se totiž velmi často vymykal komunistické ideologii a plánům Kominterny z Moskvy. Rodák z mnichova Hradiště, narozený 23.3.1901 si i v této době udržoval demokratický nadhled, což několikrát dokázalo spojit Slánského (se kterým byl Šverma na popud Moskvy v září 1944 letecky vysazen na území Slovenska (letiště Tri Duby) a Šmidkeho proti jeho osobě. Pouze plukovník Přikryl se do těchto „politických“ debat nepouštěl a udržoval si odstup. Svým přístupem právě potvrzoval Švermův nadhled a střízlivý odhad situace.
 
Strašná cesta, která začala, probíhala v blátě a sněhu po štítech Nízkých Tater. Kozí hřbety. Prašivá a Ďumbier. Jako had se táhl dvacetitisícový zástup v dešti, mlze a drobném mrholení. Čím výše se stoupalo, měnilo se mrholení v mrznoucí déšť. Kolona se začala drobit na menší skupinky. Začaly hledat samostatně cestu a východisko ze situace, cestu dalšího odboje nebo prostě záchranu holého života. Zásoby zůstaly v údolích. Každý měl s sebou tolik, kolik sám unesl. Celý masiv hor byl obklíčen nacisty. Jednotlivé skupinky bloudily po horách, všemi směry a informace o tom, kde přesně jsou jednotky a které se za nimi vydaly do hor, se velmi rozcházely.
 
Cesta přes Kozí hřbety byla příšerná. Stačil jediný krok a následoval pád do hlubokých strží. Ztráceli se tak lidé i koně s proviantem. Cestou potkávali skupinky vojáků slovenské armády z Prešova, které se beze zbraní vraceli do údolí a vzdávali se Němcům. Kolem cesty se nacházely odhozené zbraně, kulomety a náboje.
 
Noci byly velmi zlé. Muži spali v mokrých šatech. Celý den poslouchali neodbytný čvachtot vody v botách doprovázený sípavým dechem vyčerpání. Šli z posledních sil….. Pochod smrti? Extrémní pochod o přežití.
 
Ráno se muži probouzeli – pokud se probudili a nezmrzli v noci – a prosili o zbraň. Chtěli se zastřelit. Nebyli schopni udělat již ani jeden krok. Jeden dokonce, když mu odmítli dát zbraň, se rozběhl z kopce a odpálil se granátem…
 
Uprostřed stezky stál muž a sípavým hlasem křičel: „Lidi, Slováci, pomozte poslanci naší republiky. Pomozte soudruhu švermovi! Nemůže jít dál. Lidi! Slováci! Vojáci!“
Jeho vysílený hlas se ztrácel ve větru. Kolem jej míjeli muži se sklopenými hlavami. Sami sotva vládli nohama. Jeden se zastavil u Švermy. Ten však již nereagoval na nic. Neodpovídal. Stál, jako by nebyl při vědomí.
 
Přiblížil se velitel brigády, plukovník Přikryl, celý ojíněný. 
„Pane Švermo, co je s vámi? Vzchopte se, pojďte!“
Ale Šverma jen mlčky pokýval hlavou. Jeho tvář pokrytá ledovou kůrou, se protáhla a zúžila, jeho oči vyhasínaly.
 
Došlo ke změně pochodu. Kolona se obracela a začala sestupovat do doliny. Šverma se přiměl k chůzi, ale sotva zvedal nohy. Lidé v koloně padali, sjížděli po svahu. Padali do roklin a umírali. Šverma klopýtl a sjel po svahu. Když jej našli, ležel na zemi u pramene horského potoka. Byl v bezvědomí. Několik vojáku jej zvedlo a snažilo se klopýtavě dovléci do lesa. Šverma se probral a klopýtavě na vojácích přímo visel. Nikdo již neměl sílu…..
 
Důkladnou prohlídkou Mikoláš Revilák, který byl adjutantem Rudolfa Slánskému, zjistil, že Šverma má již omrzlé konečky prstů na rukou a na nohou. Někdo totiž v noci, když spali, ukradl Švermovi boty. Pud sebezáchovy je samozřejmě silnější než bratrství ve zbrani. Jeden voják z paradesantní brigády mu dal svoje rezervní ale byly malé, proto si mohl vzít pouze jedny ponožky. Špatně se mu dýchalo.
 
Byl vyčerpán do krajnosti. Stále opakoval: „ Nechte mě, já už dál nemůžu, opravdu nemůžu…“
Přidělili ke Švermovi dva slovenské vojáky. Ale ráno byli vojáci pryč. Šverma ležel na zemi zmrzlý, bez kožichu, bez své brašny, ve které nosil dopisy a písemnosti……
 
EPILOG: Švermova manželka Marie Švermová  se po válce stala vysoce postavenou komunistickou političkou a mimo jiné organizovala „spontánní hnutí“ na podporu politických procesů, např. organizovala sběr a podpisy rezolucí žádajících smrt pro Miladu Horákovou. V padesátých letech (1954) byla jako blízká spolupracovnice Slánského odsouzena na doživotí. Ve vězení však strávila jen 5 let. Jan Šverma obdržel 23. srpna 1969 in memoriam státní vyznamenání Hrdina ČSSR.
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]