Kalendarium Kalendarium
23.květen 2013 23.05.2013


    23. květen je 143. den roku podle gregoriánského kalendáře (144. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 222 dní. Tedy pěkně zarovnané tři dvojky. Bonnie a Clyde byla jedinečná dvojka. On a ona, k tomu nějaké zbraně a drzost s kuráží lupičů a mohla se zrodit legendarní gansterské duo, které nakonec skončilo dnes, roku 1934 rozstříle
  Podobný osud potkal i bratrance Barošovi. To nebyla dvojka, to bylo kolotočářské trio, které se dnes v roce 1978 rozhodlo, že zdrhne na západ. A tak uneslo autobus plný školáků a zamířilo na hraniční přechod Pomezí. Do Německa bratránci nedorazili. Poté co se nechali ukecat a pustili rukojmí, objevil se transportér a pohraničníci to do nich začali solit. Jeden bratránek i s řidičem to odnesli na místě, další dva bratranci u soudu.   A dnes rovněž dodýchal asi jeden z největších sériových vrahů, Heinrich Himmler (mimochodem Himmler by se dalo přeložit jako „nebeský“). Ten sice nesnesl pohled na krev, ale jediným podpisem dokázal poslat do plynové komory tisíce lidí. A posílal je tam opravdu vehementně, jak každý z historie holocaustu ví. Nakonec se dostal do britského zajetí, sesypal se a dnes roku 1945 v více ...

Další kalendárium komentáře
Profily



Fóry dne Fóry dne

Přijde chlapeček do hospody a říká: „Jedno pivo“ „A džus by ti nestačil?“ ptá se ž více ...

  Jde policista po chodníku, na kterém leží opilec. Ten se probere a povídá: „Hele, já ti řekn více ...

  Zima, jako když praští.V lese domeček, z komína se kouří.  Uvnitř domku v teplíčku se více ...

  Syn: Tati, zamiloval sem se a chci pozvat na rande krásnou babu! Otec: To je úžasné synku. K více ...

Otec se synem se dívají na televizi. Začíná film a objeví se erotická scéna. Otec povídá synovi více ...

  Volá cikán do banky: Prosím vás, už mi došla na účet podpora? Operátor odpovídá více ...

  Baví se dva chlápci v hospodě: Jak to, že tě tvoje stará pustila dneska na pivo? Dal více ...

  Blondýna volá na hotline Microsoftu Haló, nejde mi počítač! HL:Dobrá, co máte na m více ...

  Naposledy když jsem měl sex, tak jsem se cítil jako při finále 100 metrů na olympiádě. P více ...

  V čekárně u zvěrolékaře sedí ratlík, vlčák a doga. Vlčák se ptá ratlíka:“Proč s více ...

  Přijde chlap ráno do práce a povídá kolegům : „Tak si volové představte, dneska ráno více ...

  Učitel se ptá dětí ve třídě: Čím chceš být až vyrosteš? Pepíčku? Chci být více ...

  Starý Arab žije již přes čtyřicet let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory více ...

Kohout se prochází po tržišti. V tom spatří stánek s grilem, kde se grilují kuřata. Nasraný popojde b více ...

  Synáček jde s otcem po městě a ptá se: Taťko, co to je za dům? To je dům radosti, syná více ...

Jak fotografie nahé dívky ovlivnila válku ve Vietnamu

 
"Viděla jsem klesající letadlo a pak čtyři padající bomby. Všude kolem mě byl oheň. Pak jsem spatřila plameny na svém těle, hlavně na levé ruce. Oblečení mi shořelo."
 
8. června roku 1972 nemohla ještě, tehdy devítiletá Kim Phucová, tušit, ře její tvář oběhne celý svět. Ten den byl pouze v očekávání dalších všedních chvil ničím zajímavé vesnice Trang Bang. To vše až do doby, kdy se na jasném nebi objevily jihovietnamské bombardéry. Rodina Kim se schovala ve staré budhistické pagodě. A pak propuklo peklo. Napalmové peklo. Osádky bombardérů si mysleli, že útočí na Vietkong. Omyl. Útočili na civilisty. Nebyl to první, ani poslední podobný omyl.
 
Někdy o osudovém mezníku v životě člověka rozhodne náhoda, nebo jen prostý okamžik. Ten, který rozhodl o osudu malé Kim měl podobu napalmové pumy a bolesti. Při jejím výbuchu zahynul strýc a její dva bratranci a ona sama vyběhla v pudu sebezáchovy ven z plamenů. Strhala ze sebe hořící šaty a pak jako raněné mláďe hledající instinktivně bezpečí, utíkala po cestě pryč, daleko od hořící vesnice. Nahá, s panickou hrůzou v očích a ústy otevřenými v bolestivém výkřiku.
 
A přesně takto jí zachytil fotoaparát reportéra agentury AP Nicka Uta. Bolest prchajícího malého dítěte tak byla zmrazena navěky v jednom jediném působyvém záběru k němuž stačilo pouhé stisknutí spouště fotoaparátu. Záběru, který vzápětí oblétl celý svět a byl dokonce i oceněn Pullizerovou cenou. A samozřejmě taky záběru, který zvedl obrovskou vlnu veřejného mínění na válku ve Vietnamu.    
 
"Jeden voják se mi snažil pomoci a dal mi napít. Pak mi vodou polil tělo. Když ale na napalm nalijete vodu, jsou popáleniny daleko hlubší. Byla to neskutečná bolest. Ztratila jsem vědomí."
 
Když vystrašená, popálená dívka doběhla do realtivního bezpečí, byla v šoku. Stihla se akorát napít, a když jí jeden z vojáků polil popálené tělo vodou, bolestí omdlela. Fotograf pak bezvládnou dívenku naložil do svého auta a odvezl do místní nemocnice. Popáleniny byly těžké a lékaři jí nedávali moc šancí na přežití. Přesto, po čtrnácti měsících v nemocnici a sedmnácti operacích, se vrátila zpět k torzu své rodiny. Ne na dlouho. Díky fotografii, která se začala skloňovat s názorem „I takto zrůdná může být válka!“ byla brzy povolána do Ho Či Minova města, aby se podílela na propagandě. Nechtěně se tak stala tcáří válečných hrůz. Trpící, nebo mrtvé děti na společenské mínění fungují spolehlivě. Prezident Nixon prý dokonce v první chvíli nevěřil, že je pravý.
 
Fotografie podle předpokladu zasáhla a ovlivnila v Americe desetitisíce lidí. Agentura AP kvůli ní dokonce porušila svá vnitřní pravidla, která zakazovala ukazovat veřejně nahotu malých dětí. Chybělo tak opravdu málo a mohla skončit jako odpad. Nakonec padlo rozhodnutí, že to, co snímek vypovídá, je důležitější než vnitřní pravidla agentury. Snímek se tak stal jedním z katalizátorů, vedoucího k ukončení války ve Vietnamu.
 
A Kim Phuc? Ta se roku 1992 vdala a během svatební cesty do Moskvy, konkrétně při návratu požádala při mezipřistání v Kanadě i s manželem o politický azyl. O čtyři roky později Kim vyrazila do Washingtonu na oslavy věnované veteránům vietnamské války, kde se mimo jiné setkala i s americkým pilotem, který koordinoval jihovietnamská letadla, jež 8. června 1972 zaútočila na vesnici Trang Bang. 
 
"Kdybych se mohla setkat s pilotem, který tu bombu shodil, řekla bych mu, že nemůžeme změnit minulost, ale měli bychom se snažit dělat vše pro přítomnost a budoucnost v zájmu míru," řekla Kim Phucová, když položila věnec. Po skončení obřadu vystoupil ze zástupu muž, objal ji a s pláčem řekl: "Tak moc mě to mrzí..." Byl to John Plummer, který tehdy koordinoval bombardování vesnice Trang Bang."Odpouštím vám, odpouštím vám," opakovala žena, která se stala symbolem válečného utrpení dětí.
 
A právě tehdy ve Washingtonu se v její hlavě zrodila myšlenka založit nadaci Kim Phuc Foundation, která si dala za cíl pomáhat dětem trpícím v současných válečných konfliktech. A ta funguje dodnes. Happy End? Ne tak docela. Děti trpí během četných válek a nepokojů na celém světě dále.
 
 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.

Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]