Profily



Leonid Morozov ve stalinově městě 6: Záblesk ve tmě

 

 
Morozov přeskočil úzkou propast mezi domy a pohotově se skryl za zeď, ohlodanou kulkami až na cihlu. Vailij Zajcev, mladý střelec, eso mezi odstřelovači, ležel jako přibytý opodál. Jeho prodloužená ruka, puška s přesnou optikou, číhala. Někde v hloubce pod nimi bylo německé ležení. Morozov jej pozoroval dalekohledem. Nic zvláštního. Polní tábor skopčáků. Nic, kvůli čemu by se člověk měl vzrušovat.
 
K sniperské jednotce se dočasně dostal na vlastní žádost. Stereotyp na štábu jej ubíjel. Někde uvnitř cítil potřebu dostat se ven, pohlédnout nepříteli do očí. Věřil, že právě v nich najde odpovědi na otázky, které ukrývala jeho zakalená mysl. Navíc, když se poprvé seznámil s Vsilijevem Zajcevem, podvědomě cítil, že toho mladíka, který se postupně stával hvězdou a hrdinou prostých vojáků, zná. Když už nic, jeho jméno mu znělo hodně povědomě. Že by se znali z minulého života na který se nepamatoval?
 
Životem jeho následujících týdnů se tak stala neustálá hra na schovávanou.  Tovární haly, trosky vybombardovaných domů, vysoké věže, v nejlepším případě to, co z nich zbylo, ocelové konstrukce, nebo jen prostá hromada trosek. To byl teď jejich lovecký revír. Lovnou zvěří fašisti. Čím větší hodnost, tím hodnotnější trofej. Bylo to skoro jako hra.
 
Dalekohled pátrající po nepřátelském ležení náhle strnul. Na zídce v jeho západním cípu seděl zavalitý muž a kouřil dýmku. Zohavenou tvář ještě více hyzdila černá páska přes levé oko. Byl po práci. Z díry, která byla nepochybně vstupem do sklepení velkého domu se valil mastný dým. Vedle něj odpočíval objemný kanystr, z nějž vedla černá hadice zakončená dlouhým tubusem. Plamenomet. Opodál postávalo několik mužů v uniformách pomocných praporů SS. Nebylo těžké si domyslet co se dole stalo. A najednou to přišlo. Jako ozvěna z minulosti. Záblesk v temnotách se rozhořel plamenem.
 
Vyhublý, špinavý, více přízrak než člověk mířil k jedinému útočišti, které znal. Temnota podzemí jej přivítala svým vlhkým teplem. V duchu si skládal, jak Natašu a její kolegyně osloví, omluví se jim a pokorně požádá o kus chleba. Mrtvé ticho. Vykopnuté dveře. Pach spáleniny. Zuhelnatělá těla v groteskních polohách připomínající nechutné sousoší, jehož součástí bylo i malé tělo chlapce. Bezmocnost, nenávist a vztek. „Děvko. Shoř v pekelném ohni, kurvo jedna špinavá!“
 
„Kurvy! Vy zasraný sadistický německý kurvy!“
 
„ Mám cíl,“ zašeptal vzrušeně Morozov. „Plamenometčík na patnácti minutách .“
 „Stojí ten cíl vůbec za to ,Váňo ? odpověděl šeptem Zajcev .                  
 Morozov sice nedokázal na tuto otázku dost dobře a jasně odpovědět. 
„ Cítím, že ano. Ne, jsem si jistý, že ano!“          
 „Dobrá tedy . Nakonec, frickům prý nedělá dobře naše dobrá ruská zima.Nu což,trošku je zahřejeme,“dodal Zajcev šibalsky. 
 Zaměřovací kříž pušky se zastavil na objemném kanystru . Jedna rána a okolí muže s dýmkou se změnilo v ohnivou výheň, která sežehla i ostatní stojící opodál.. Podsaditého skřeta objaly plameny. Jako lidská pochodeň se potácel ležením, ve kterém vypukl zmatek.
 
„Ohnivý mužíček,“vydechl Morozov. „ Měl jsi pravdu ,Koljo , byl to ohnivý mužíček .“
                
Zajcev s Morozovem   okamžitě změnil pozici. Spálené stanoviště plné zraněných a umírajících Němců nechali za zády.
„Co jsi to říkal, Váňo.  Jaký ohnivý mužíček ?“ zeptal se Zajcev , sotva zaujali novou pozici v nejvyšším patře toho , co kdysi bylo vysokým  činžovním  domem.
 
„Netuším. Něco se mi vybavilo. Byla tam tma. Kapky. Byl tam taky malý chlapec. Kolja . Měl strach z ohnivého mužíka. Říkal, že chodí často pod zemí a honí  zlobivé děti.Byly tam kapky. Pořád kapky. Odměřovaly čas...“ zbytek se ztrácel v temnotě.
 
„Neboj Váňo , tohle je jen začátek .Věřím,že si vzpomeneš.Věřím,že jednou poznám tvé pravé jméno. Tedy pokud to přežiju.Říkali mi,že Němci proti mě poslali silného protivníka. Nějakého majora , Konig se tuším jmenuje .Jejich střelecké eso.Vyhlášený lovec, který mě chce proměnit na zářez na své pušce.“
 
„Nu což,“pokrčil rameny Morozov . Zítra se po tom lovci podíváme . Ve Stalingradu je možné všechno. A už nejednou se stala z lovce kořist.“
 
 
 
 
další povídky >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]