Profily



Andrej Andrejevič Vlasov ( 1.9.1901 – 2.8.1946)

 

 
Původně měl být popem. Potom zase prominentním generálem. Nakonec se z něj vyklubal muž s nesmazatelným cejchem zrádce. Jedno se však generálu Vlasovovi vzít nedá. Byl zarytým antibolševikem. I když mu to bylo houby platné.
 
Andrej Andrejevič Vlasov se narodil 1. Září 1901 v gubernii Nižnij Novgorod a do vínku mu byla dána nemalá dávka inteligence. Jeho rodiče proto snily, že se stane vzdělaným popem. Osud a občanská válka však rozhodli jinak.
 
V osmnácti letech, tedy době, kdy carské Rusko stálo před milníkem v podobě konce jedné éry vstoupil do Rudé armády a s touhou po vojenské kariéře a snad i rudoarmějským přesvědčením bojoval proti bělokvardějcům. Jeho instinkt jej nezklamal, díky čemuž si vybral správnou stranu barikády. Což se mu vyplatilo. Revoluce i se svými mnohdy brutálními a krvavými následky, jej udělala. Brzy zazářil jako hvězda důstojnického sboru, která neměla rychle pohasnout. Přežil dokonce i Stalinistické čistky důstojnického sboru (zjevně dobře věděl na jaké straně je krajíc chleba namazaný) a během nich fungoval jako Stalinův oblíbenec a člen vojenského soudu.
 
 V roce 1938 byl jako poradce vyslán do Číny, aby zde pomáhal generálovi Čankajškovi vést válku proti Japoncům, díky čemuž si vysloužil Řád zlatého draka (od Čankajškovy manželky dostal na rozloučení navíc zlaté hodinky) a začátek velké vlastenecké války jej zastihl s hrudí odekorovanou i Leninovým řádem a Řádem rudého praporu. A pak přišlo vystřízlivění. 
 
Zpočátku se Vlasov byl v pozici zkušeného sovětského generála jako lev. U Kyjeva roku 1941 se úspěšně postavil na odpor jednotkám wehrmachtu a v listopadu téhož roku, kdy němečtí vojáci pronikli až na okraj Moskvy, se mu podařilo s nově utvořenou 20. armádou jejich postup zastavit. Vysloužil si za to post zástupce velitele Volchovského frontu. Čímž idylka a úspěchy, pod Stalinovo taktovkou, nadobro skončili. 
 
Zakrátko byl sice pověřen velením 2. úderné armády, ale tato armáda se místo na špici úderného klínu ocitla v obklíčení uprostřed lesů a bažin, odříznutá od posil a zásobování . Vojákům tak zbývalo k jídlu jen listí a březová kůra, munice kvapem ubývala. Přesto Vlasov dostal rozkaz probít se za jakoukoliv cenu zpět. Nezdařilo se. Byť do té doby uznávaný generál rozdělil armádu do tří skupin, jeho plán se povedl pouze z jedné třetiny. Druhá skupina byla rozprášena a její velitel se zastřelil a Vlasov s tou svojí padl do zajetí. Tehdy pochopil, že definitivně spadla klec. Vlasov moc dobře věděl, že nepřítelem zajatí sovětští důstojníci byli Stalinem automaticky považováni za viníky zasluhující trest smrti, tudíž mu bylo jasné, že i kdyby se někdy dostal z německého zajetí, tak zpět do Sovětského svazu se určitě vrátit nemůže. Minimálně za Stalinova života. 
 
Tím se mu radikálně zmenšil počet možností, pokud chtěl přežít. Kromě smrti zbývala jen kolaborace. Vlasov tak uposlechl pud sebezáchovy a spojil tak svůj osud s osudem nepřítele proti kterému doposud bojoval. S fašistickým Německem. Prohlásil se za antikomunistu s přáním bojovat proti bolševikům jak jen to půjde. Začal tím, že podepsal letáky, které spolubojovníky v Rudé armádě vyzývaly k přeběhnutí na druhou stranu fronty.Odměnou mu bylo, že byl, v únoru 1943, jmenován "šéfem ruské exilové vlády". Zároveň byl propuštěn ze zajetí a od té chvíle se mohl na svobodě volně a bez dozoru pohybovat. V tu chvíli projevil přání bojovat „proti rudému zlu“ na frontě. Zbytečně.
 
Ovšem pro Hitlera nebyl ani na fašistickou víru obrácený Vlasov dost dobrý. V jeho vnímání byl stejně jako ostatní pouze podčlověk. Proto o vojenských jednotkách s nimiž by jeho „nový přívrženec“ bojoval proti Rudé armádě nechtěl ani slyšet. A když Vlasov, nyní vášnivý antibolševik nastínil během jedné ze svých přednášek názor, že Rusové se nakonec bolševismu zbaví sami i bez pomoci Němců, rozzuřil Hitlera natolik, že okamžitě přikázal odvézt Vlasova zpět do zajateckého tábora. ROA (tedy Ruská osvobozenecká armáda měla podle Hitlerových představ a plánů sloužet pouze k propagaci. A to i v době, kdy Himmler sestavoval bojové prapory z Turkestánců, Lotyšů, Estonců a Ukrajinců.
 
Vlasov tak dostal šanci až deset minut po dvanácté, v listopadu roku 1944. Situace byla pro Třetí říši již dávno prosicena zoufalstvím, na čemž to, že Hitler dal ROA zelenou, již nic nemohlo změnit. Z vězňů, vybraných v zajateckých táborech, jejichž motivy byla různé – od přesvědčení bojovat proti bolševiku, až po plán uprchnou zpět do vlasti, nebo se vyhnout drsným podmínkám zajateckých táborů, byly sestaveny dvě slabé divize, které po výcviku v Dabendorfu u Berlína byly špatně vyzbrojené vyslány na frontu, kde fungovaly převážně v týlu ke strážní službě a k potlačování partyzánského hnutí. Pouze některé oddíly bojovaly před koncem války na Odře. Koncem války byla větší část Vlasovovy armády soustředěna v Čechách. A zde došlo k dalšímu Vlasovskému zvratu.
 
To že Německo válku prohrálo se vší parádou, již bylo nad nebe jasné. Pražské povstání bylo závěrečnou tečkou. A právě v této chvíli se Vlasov opět pokusil změnit strany barikády a postavil se po bok pražských povstalců, kterým jeho pomoc vytrhla trn z paty. Vděku se ovšem za to nedočkal. Česká národní rada 7. května sice poděkovala Vlasovově armádě za pomoc, odmítla jí však poskytnout azyl. O den později zahájili příslušníci ROA ústup z Prahy a pokusili se neúspěšně o přechod do amerického zajetí - v prostoru Lnáře orgány NKVD popravily tisíce vlasovců. 
 
Většina vlasovců však cestu k Američanům přece jen nalezla, čímž však jen rozmnožili houfy amerických válečných zajatců. Jejich naděje, že se Spojenci přikloní k jejich antibolševickému smýšlení, se ukázaly mylnými. Z ROA se stal horký brambor a ožehavá záležitost se kterou nechtěl nikdo nic mít. Větší část z Vlasovců byla okamžitě vydána Sovětům, kde byli následně popraveni nebo skončili v žalářích a gulazích. Sám Vlasov byl z amerického zajetí 12. května 1945 odveden ruskou hlídkou, posléze byl souzen za vlastizradu a 2. srpna 1946 byl spolu s 11 dalšími odsouzen k trestu smrti a popraven oběšením.
 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]